Už nějakou dobu se nakladatelství Beta - Dobrovský stará o přísun hororů na náš knižní trh. Na samotném vrcholu se nevyhřívá nikdo menší než Stephen King. Shodou okolností jsem nedávno vzpomínal znovuvydanou "Carrie", nyní se dostalo na "Čtyři roční doby" (kdysi vydáno nekompletně jako "Nadaný žák") a brzy dojde i na pokračování kultovního "Osvícení". To jsou vlastně první tři knihy, které u nás vůbec byly rodákovi z Maine vydány (když nepočítám útlou povídkovou sbírku "Hodina děsu"). Dnes se tedy podrobněji podívejme na "tak trochu jiného" Kinga.


 

Stephen King – Čtyři roční doby
Vydal: Knihy Dobrovský

Stephen King je notoricky znám jako král literární hrůzy. Nicméně každý, kdo četl naříklad „Osvícení“  ví, že jeho síla spočívá mimo jiné i ve schopnosti vtáhnout čtenáře do obyčejného rodinného života, jehož každodenní strasti umí popsat tak, že se v nich většinou sami najdeme a je pak o to snazší hrdinům fandit, nebo je nesnášet. Potom má mistr umetenou cestičku udeřit s nějakou tou příšerností, která protne osudy hrdinů. S přibývajícím věkem a po prožité nehodě se do jeho tvorby vkrádá stále víc nostalgie a sentimentu, což jistá část fanouškovské obce nese nelibě. Sbírka čtyř novel „Different Seasons“ však vyšla poprvé už v roce 1982 a ve své době byla jedinečná právě tím, že se vlastně vůbec nejedná o horory.

„Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank“ je příběhem o věčné naději. V životě každého člověka se najde temná kapitola, v níž se sejdou ty nejhloupější okolnosti a postarají se o pořádný průšvih. To dostanete kopačky, vyhazov z práce a pokud možno vám do toho ještě někdo blízký umře během několika dní. Potom už je na každém z nás, jak se s tím vším vyrovná. Někomu to trvá chvíli, ale někdo nese následky celý život. Třeba Andy Dufresne, třicetiletý víceprezident úvěrové sekce velké portlandské banky. Jeho nepovedená životní kapitola byla završena nástupem k vykonu doživotního trestu ve věznici Shawshank, za údajnou vraždu své manželky a jejího milence. Andy je však odsouzen neprávem a se svým osudem se odmítá smířit. Naštěstí ve vězení poznává chlapíka, jenž dokáže za úplatu sehnat (skoro) každou věc, na kterou si jenom vzpomenete. Třeba geologické kladívko, nebo plakát Rity Hayworthové.

„Nadaný žák“ vypráví o zkaženosti. Kdo by to byl řekl, když jsou hlavními hrdiny příběhu třináctiletý premiant třídy Todd Bowden a artritidou sužovaný senior Arthur Denker. Jenže zrovna v době, kdy se v Toddovi probouzí zájem o koncentrační tábory, narazí náhodou na starce, v němž pozná „řezníka z Patinu“ – Kurta Dussandera. Ten dožívá ve Spojených státech pod falešným jménem. Rozhodne se jej neudat a drží jej v šachu. Starý muž mu na oplátku musí vyprávět o tom, jak to v lágru kdysi chodilo. Postupně se jejich životy proplétají čím dál víc a vzniká prazvláštní vztah, který probouzí v nitrech obou protagonistů něco hodně temného a zkaženého.

„Tělo“ je laskavým příběhem o nevinnosti, jak praví podtitul novely, v níž nás King seznámí se čtyřmi chlapci, kteří dospívají v městečku Castle Rock. Přiblíží nám jejich pohled na svět, jejich sny i noční můry. Vstoupíme do jejich životů právě ve chvíli, kdy se dozvědí o mrtvole vrstevníka Raye Browera, kterého srazil vlak. Rozhodnou se vyrazit na výpravu a tělo najít. Je zajímavé pozorovat charaktery kluků, kteří rozhodně nejsou žádnými svatoušky, přesto však pod slupkou náctiletých „drsňáků“ skrývají i to dobré. Hlavně Gordie a Chris jsou ztraceni v prostředí, které je předurčuje k životu v prachu dřiny a místní špeluňky. Tato výprava prověří jejich povahy a naznačí směr, kudy se budou ubírat jejich další osudy.

„Dýchací metoda“ je kratší tečkou o smrti a přežití. V ní se dostaneme do zvláštního domu, jehož návštěvníci si vzájemně vyprávějí příběhy. Ten, který si vyslechneme od Emlyna McCarrona, je o ženě, která jednoho dne přijde na jeho kliniku kvůli svému požehnanému stavu. Ve špatné době, která nepřála svobodným a těhotným ženám. Bez muže a bez prostředků. A dítě chce porodit. Za každou cenu.

Stephen King v době vydání "Different Seasons"

I když má každý z těchto příběhů svoje hodně temné chvíle, nejsou určeny úplně všem fanatickým obdivovatelům „kingovek“. Jsou tu postavy, kterým budete urputně držet palce, jiné je zase nutno z duše nesnášet, nebo naopak opravdu litovat jejich bezvýchodných situací. Už fakt, že podle této sbírky vznikly hned tři divácky úspěšné snímky, mluví za vše. Čtenář, který se rád brodí potoky krve možná tentokrát zůstane neuspokojen, hledači silných příběhů si však ve „Čtyřech ročních dobách“ užijí „královsky“.

Vzpomeňme taky zmíněné tři filmy, které se ani dnes neztratí a patří k nejlepším adaptacím děl Stephena Kinga

Vykoupení z věznice Shawshank (The Shawshank Redemption)

 Režisér Frank Darabont má Kinga rád. A na rozdíl od některých kolegů z branže se mu jeho díla daří přenášet na obrazovky a plátna v reprezentativní kvalitě. Už jako studentík se Darabont pustil do jedné povídky ze sbírky „Noční směna“. V roce 1983 tak vznikl krátkometrážní kraťas „The Woman in the Room“, jenž je adaptací povídky „Žena v pokoji“. Ta se spolu s dalšími kratšími pokusy zachovala na VHSce „Nightshift Collection“. Frank a Stephen se později stali přáteli a z jejich spolupráce vzešy další tři celovečeráky. Šikovný režisér a scénárista si vybírá převážně vážnější, ne klasicky hororové náměty. Tak vznikla „Zelená míle“ a právě „Vykoupení z věznice Shawshank“.

Až poslední příspěvek, film „Mlha“, je typičtější „kingovkou“. „Shawshank“ sám sklidil ve své době (1994) velký úspěch, byl nominován na sedm Oscarů a dodnes je jedním z nejoblíbenějších filmů. Sám za sebe můžu říct jedno. I když nejspíš jako většina filmových fandů z duše nesnáším přeslazené hollywoodské happy endy, tenhle film mě díky své strhující atmosféře a hlavním představitelům okouzlil natolik, že jsem Frankovi a Redovi držel všechny palce, co jich jen mám…

Nadaný žák (Apt Pupil)

Jedna z věcí, proč v mých očích Bryan Singer uspěl se svým zpracováním „Nadaného žáka“ (1988), je určitě výběr hlavních aktérů. Casting se povedl a Ian „Gandalf“ McKellen si střihl Dussandera i přes fakt, že byl v době natáčení daleko mladší než měl být „řezník z Patinu“ (možná proto, že dva původně plánovaní herci zemřeli dřív, než se vůbec začalo natáčet). Todd byl na plátně vylíčen podstatně mírněji, než tomu bylo v předloze a celý film je trochu jemnější verzí svého předobrazu. I tak je však díky své náladě důstojným převedením stránek novely. Práva na zfilmování prodal Stephen King za symbolický jeden dolar (jak tomu ostatně je u jeho povídek tradicí) a nakonec se i sám mihnul v jedné malé roli.

Stůj při mně (Stand by Me)

Na jednoho Oscara byl nominován také film Roba Reinera z roku 1986, který si vzal za předlohu „Tělo“. Filmový název si tvůrce vypůjčil z hitu Bena E. Kinga (vtipná asociace s příjmením spisovatele) „Stand by Me“, jehož melodii, která provází jako součást soundtracku dětské hrdiny, známe všichni. Svoje role zde mají třeba Kiefer Sutherland nebo River Phoenix. Ani rejža Reiner nezůstal jen při téhle „kingovině“ a tuze povedeně si později střihl také „Misery“. „Stůj při mně“ je také biják o něco uhlazenější než původní předloha, ale svou nostalgickou náladou je zkrátka milý a sám Stephen se vyjádřil, že se jedná o jeden z jeho nejoblíbenějších filmů, natočených dle vlastního námětu.

mohlo by vás také zajímat

Říjnové strašání

Zářijové strašání

Květnové strašání

Dubnové strašání