Jak vypadal kladenský klubový večer v podání tří elektronických těles? O tom vám poví Kootcha.
Na Kladně se odjakživa dařilo elektronickým koncertům, tudíž bylo nasnadě, aby enfant terrible středoceských DJs Roman RON Černý obnovil klubovou noc s názvem Electrosmog. Umístil ji do skvělého prostoru v Black Road Café. Upřímně ho obdivuji, protože připravit takovou show pro asi padesát lidí je smutné.
Večer odstartovala nová místní krev, jednočlenný projekt BUNKERER. Jednadvacetiletý divoký frajer, který si dle vlastních slov jednou pustil Nitzer Ebb a musel to začít dělat sám. Jeho noisově uvřeštěný industrial electro punk je dost nesmlouvavý a tvrdý. Bolehlav a M.A.C. of Mad mají rozhodně nového kolegu. Přijďte si ho poslechnout na festival Audiotrauma, kam ho bratři Traumové letos přizvali.
Bunkerer
"TVL co my tam teď po tom šíleným nářezu budeme dělat?" Když mi před rokem Martin Pavlík z Frontier Guards volal, že s Jitkou Charvátovou lepí spolupráci, měl jsem radost, ale nic velkého jsem neočekával. Potom mi poslal hotovou věc a to už mi v hlavě blikla kontrolka. A teď je konečně vidím naživo. Ustřelilo mi to palici, přísahám. Atreid nejenom že dokonale promyslel stavbu celého alba "Wonder," ale špičkově vyvážil poměr Jitčina éterického zpěvu a melodií. Na tuzemské poměry je to nezvykle profesionální mix. Nesmírně dobře se to poslouchá. Martin se už nepotřebuje prostituovat velkou škálou zvuků, naopak mi přijde, že dostárl do pozice, kdy naopak ubírá, aby ten skvostný vokál více vyniknul. Výsledek lehce připomíná "Delerium, Kirlian Camera, Conjure One" a asi nejvíc "Psy'Aviah" a aby bylo jasno, někde v dálce, v modulech cítím i Paula Van Dyka.
Všiml jsem si dost podstatného detailu. Jitka umí nestartovat naplno. Zpěváci obvykle dávají důraz na první dobu, je to maximálně rytmické a má to takzvaně koule. Jitka na první dobu zpívá tišeji a ten attack tam dá až v průběhu slova. To tomu dává tu jemnost, ten klid. Ona do toho silného momentu jakoby doklouzne. To je jeden z aspektů, proč u toho mám tendenci zavírat oči. V téhle formě jsem u nás nic podobného nikdy neslyšel a jsem obrovsky nadšený. Je škoda, že tahle hudba je u nás tak minoritní, že tento projekt už možná nikdy živě neuvidíme. V Reichu i v Belgii by je nosili na rukou a u nás si toho skoro nikdo nevšimne.
Frontier Guards feat. Mia Bohemia
Letos teprve podruhé vytáhl Moimir Papalescu svůj bulldozer of dark power GUN DREAMS. Dorazil jsem, když kytara kvílela sólo v temné "Bad Dog." Kluci tentokrát nejvíc vytáhli na světlo desku "Totem," ze které zaznělo pět songů. Vždy když je za mixpultem Vašek Pastora je jasné, že Tuzexova kytara bude decibely porážet stromy, což se opět dělo. Při "Tragikomix" ta intenzita lámala nohy. Musím se přiznat, že ho mám společně s "Bradbury a Der Mussolini" nejradši. Je dobře, že Mirek lidem říká, jak DAF složili Mussoliniho jako memento před fašismem a komunismem. Protože z přede mnou stojícího kluka vypadlo "Fakt? To jsem nevěděl."
Papalescu mistrně míchá crossover své Kraftwerkovské obsese, ranně Vanessí divokosti a metalově kytarové tvrdosti do chutné EBM polévky, kterou je nutno konzumovat nahlas, čemuž kladenský klubík plně dostál. K plné spokojenosti přispěla i informace, že Pope s Tuzexem připravují čtyři zbrusu nové songy! Výborně! Mirek se s námi loučí Kling-Klangovskou klasikou "The Model," já si jí pouštím v autě v originálu a spokojený mizím směr Praha. Díky za příjemný večer...
Gun Dreams
GUN DREAMS
1. Lights and Cars
2. Bad Dog
3. Annihilate
4. Night Train
5. In My Heart
6. Der Mussolini
7. DWA
8. Bradbury
9. Electricity
10. Jedu do Pekla
11. Tragikomix
12. Anaesthesia
13. Charge2
14. The Model
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.