Jeden z nejosobnějších rozhovorů na Sanctuary.cz vůbec. Ale co dělat, když propojení dotazovaných a tazatele bylo kdysi těsné, dlouhodobé a intenzivní? O pauze, nové desce, cestování, návratu ke dvojici i realitě prodeje desek s Patrikem a Radimem.
*kontextová poznámka Sanctuary.cz pro později narozené - Ezechiel, který vedl rozhovor, je bývalým kytaristou Depressive Disorder. Proto všechny ty narážky...
SANCTUARY.CZ: ČAU PÁNOVÉ, JAK SE MÁTE, JAK JSTE SI UŽILI VÁNOCE A NOVÝ ROK?
Patrik: Já jsem typ člověka, co Vánoce vnímá velice emotivně. Užil jsem si je s přáteli, a hlavně s rodinou. Práci, koníčky a vše ostatní jsem hodil za hlavu.
Radim: Inu mám rád Vánoce takové ty klasické, co se dnes už moc zřejmě „nenosí“, ale já si je vždy snažím navodit. Shon je ten tam a už jen býti s nejbližšími.
SANCTUARY.CZ: JE MOC FAJN S VÁMA ZASE MLUVIT, PROTOŽE JSTE SE ODMLČELI NA UKRUTNĚ DLOUHOU DOBU. PŘITOM JSTE MĚLI STRAŠNĚ SILNÝ OBDOBÍ PO VYDÁNÍ SKVĚLÝ DESKY “THE CHRONICLE OF FEAR”: ZAČALI JSTE DOST KONCERTOVAT, ROZŠÍŘILI JSTE SESTAVU O KLÁVESÁKA VENU Z NO NAME DESIRE A TOHO SYMPATICKÝHO KYTARISTU, NATOČILI ŽIVÝ DVD (COŽ JE SAMO O SOBĚ V NAŠICH KONČINÁCH A TOMHLE ŽÁNRU DOST HUSARSKÝ KOUSEK), VYDALI EPČKA, REMIXY, NOVOU DESKU “SEP7EM” A NAJEDNOU DOST NEČEKANĚ – ÚPLNÝ TICHO. CO TO, CO TO?
Patrik: Těžko říct, bylo tam hodně faktorů. Asi největší problém byl čas, vzhledem k tomu že pracuju v zahraničí. Studiová práce je jedna věc, ale potkávat se pravidelně a zkoušet je věc druhá. Koncerty, který jsme po vydání alba Septem odehráli, nebyly zrovna nejvydařenější a byl tam i takovej ten syndrom vyhoření. Já osobně jsem měl všeho plný zuby. Moc cestování, málo času s rodinou, náročná práce. Nejvíc mě na tom mrzí, že ten sympatický kytarista a VeNa jsou víc než mojí dobří přátelé a po ukončení koncertní činnosti jsme se skoro přestali vídat.
Radim: Ano, to období bylo silné a pro Depressive Disorder myslím docela zásadní, ale jak píše Patrik, ty koncerty to nepotvrzovaly a pro to, aby si Depressive Disorder drželi nějakou zásadní úroveň, začala chybět energie, a tak šlo vše tíž, a proto pak vzniklo ticho... A podepisuji, že kontakty s „Pražáky“ (myšleno jmenovitě Vénou a Ezem) opravdu povadly, což je mrzuté velice...
SANCTUARY.CZ: TO NEJSTE KLUCI URČITĚ SAMI, HLAVNÍ MĚSTO POTVRZUJE STEJNÝ POCITY. ALE TYJO I TAK – JE TO PĚT LET… TO VÁM MUZIKA NECHYBĚLA? CO JSTE DĚLALI MEZITÍM?
Patrik: Já byl hudebně vyhořelej a šmudlil jsem si jen nějaký věci do šuplíku. A jsem rád, že Radim konečně dokončil desku Mastermind, která je dle mě hodně nedoceněná.
Radim: Já v ten čas začal dokončovat druhou věc Mastermind „Smudges“ a tak jsem čas jaxi hudebně plně vyplnil. Když mi Patrik poslal první dema „Foreign Faces“, tak mě opět nakopnul pro další tvorbu Depressive Disorder.
SANCTUARY.CZ: NA TU DESKU MASTERMIND SE ČEKALO JAK DLOUHO… VÍC NEŽ DESET LET? PROČ TO A JAK JSI SPOKOJENÝ SE “SMUDGES”? A BUDE NĚJAKÝ POKRAČOVÁNÍ MASTERMIND?
Radim: Ano, ten čas ku „Smudges“ byl pravda dlouhý, ale jelikož jsem byl zaneprázdněn věcmi Depressive Disorder, tak jsem Mastermind odkládal až na dobu, kdy bylo možno desku dokončit. Není to sbírka po deseti letech šuplíků, ale spíše shromáždění nápadů do finálního času, kterým bylo přes deset let. Se „Smudges“ jsem spokojen – jinak by to nebylo venku. A jsem rád, že mohu touhle cestou opět poděkovat Patrikovi a Martinovi Haškovi, kteří se podíleli zásadně na textech a dali tak desce přesně to, co já v krátkém psaní vyjádřit neumím, avšak s čím srostl jsem maximálně. Jistě bude následovat další tvorba, jen nechci nyní udávat nějaký čas, termín… ale určitě se Mastermind zjeví v onen čas… ;)
SANCTUARY.CZ: A CO TY, PÁŤO, KDE SES VŠUDE MIHNUL TY? VÍME O FRONTIER GUARDS A DESCE “OBLIVION”, KTERÉ JSTE S MARTINEM DĚLALI V PODSTATĚ NAPŮL. JAKÝ TO BYLO, CO TI TO DALO A CO S TÍM BUDE DÁL? A PŘÍPADNĚ CO TAM BYLO JEŠTĚ DALŠÍHO?
Patrik: S Martinem jsem už v minulosti spolupracoval. Je to výbornej muzikant a jeho deska "You" je toho živým důkazem. Album "Oblivion" byla taková tak trošku výměna nápadů. Já Martinovi poslal moje šuplíky, on mně ty svoje. Některý tracky jsem nazpíval a album bylo na světě. Každopádně je to jinej druh spolupráce než s Radimem. Frontier Guards je v prvé řadě Martinův projekt a já tam funguju jako host.
SANCTUARY.CZ: PO PĚTI LETECH TEDY DO SEBE ZASE VŠECHNO ZAKLAPLO A DALI JSTE VY DVA, TEDY PŮVODNÍ SESTAVA DEPRESSIVE DISORDER, VZNIKNOUT NOVÉMU EPKU “FOREIGN FACES”. PROČ ZROVNA TENHLE NÁZEV? NAVAZUJE TO PÁŤO NĚJAK NA TVÝ POCITY DLOUHODOBÝHO ŽIVOTA V ZAHRANIČÍ?
Patrik: Upřímně, já měl rozdělanej jeden song, kterej jsem poslal Radimovi a ten byl nadšenej a řekl, že s tímhle matrošem musíme ven. Původně jsme chtěli vydat singl kde budou tři, maximálně čtyři skladby. Nakonec jsme jich tam nacpali šest. K názvu a textu Foreign Faces mě inspirovala kniha od Jozefa Kariky "Strach". Každopádně pobyt v zahraničí a odloučení od rodiny a přátel asi taky hraje velkou roli.
Radim: Ten song byl zásadní a udal tón pro EP „Foreign Faces“ (ostatně právě to byl ten první). Když jsem ho slyšel, byl natolik inspirativní, že bylo třeba k němu napsat minimálně dalších pět věcí ;).
SANCTUARY.CZ: HNED BĚHEM PRVNÍCH 30 VTEŘIN DESKY JE JASNÝ, ŽE JSTE ZPÁTKY SE SVÝM TYPICKÝM VALIVÝM ZVUKEM A PATRIKOVÝM CHRAPLÁKEM. ČILI RUKOPIS DD ZŮSTÁVÁ JASNĚ PATRNÝ, AČKOLIV PRODUKČNĚ/ZVUKOVĚ JSTE SE SAMOZŘEJMĚ ZASE O KUS POSUNULI. JAK DLOUHO JSTE NA TĚCH 6 SKLADBÁCH DĚLALI A JAK ALBUM VZNIKALO? ASI JSTE NEJEZDILI TĚCH 1000 KILOMETRŮ ZA SEBOU JAMOVAT, CO…?
Patrik: Tak to tě vyvedu z omylu. Najezdili jsme tisíce kilometrů. Hlavně Radim obětoval hromadu svýho času. V průběhu necelýho roku za mnou přijel do Švýcarska čtyřikrát většinou na prodlouženej víkend a makali jsme na tom v podstatě nonstop. Hodně jsme si věci samozřejmě řešili přes net na dálku, ale zjistili jsme, že to pro nás není ta správná cesta. Když tvoříme spolu, sedíme u kláves, počítače a je tam ta vzájemná, okamžitá interakce, tak je to o něčem jiným.
Radim: Byla to řehole. Jinak se to nazvat nedá. Ovšem ty pocity popsané Patrikem jsou i mé pocity a ta deska vznikala přesně tak – ta euforie momentu, ta byla přítomná, a proto ty songy mají náboj. Možná i tím, že jsme seděli u tvorby opět oba a nápady tak sršely ihned.
SANCTUARY.CZ: NOVINKA SE HODNĚ NESE V TAKOVÝCH PROMYŠLENÝCH VALIVÝCH STŘEDNÍCH TEMPECH, MÁ CELÝ TAKOVÝ ZNEKLIDŇUJÍCÍ VIBE. TŘEBA U SLOK “FOREIGN FACES” MUSÍ MÍT FANOUŠCI KAPEL JAKO FRONT LINE ASSEMBLY HOTOVÝ UŠNÍ ORGASMUS. NA DRUHOU STRANU “BREAKDOWN” JE SKVĚLE ZVUKOVÁ OŠETŘENÁ INSTRUMENTÁLKA, KTERÁ NA DESKU PŘINÁŠÍ OSVĚŽUJÍCÍ ÚKROK. PAK JE TAM HITOVKA “MY WORLD IS ON FIRE”… BAREVNÁ KOLEKCE TO JE! CO JSTE VLASTNĚ TAK NEJVÍC POSLOUCHALI V DOBĚ, KDY DESKA VZNIKALA?
Patrik: My jsme vycházeli ze skladby „Foreign Faces“. Tu jsme brali jako základ EP. Pak jsme ale začali pracovat na dalších skladbách a najednou se ukázalo, že vlastně nemáme žádnýho favorita. Pro videoklip "Pain I Feel Inside" jsme se rozhodli proto, že v naších očích asi fungoval nejvíc. Pro nás není lehký hodnotit vlastní skladby. My si stojíme za vším, co jsme udělali. A ty instrumentálky neměly být na desce žádná vata, spíš, jak jsi poznamenal, takový osvěžení.
Radim: Muselo tam být jasno: jak to vnímáme a jak ty věci mají znít – a to šlo kupodivu velice snadno – nějak jsme tohle dokázali zasejc propojit. A když deska vznikala, tak jsme nejvíce v té době poslouchali ji :) Takříkajíc ponořeni do sebe samotných...
Depressive Disorder - Pain I Feel Inside
SANCTUARY.CZ: HELE A KLUCI, RUKU NA SRDCE, TO VÁM TAM TY KYTARY FAKT JAKO NECHYBĚJ? NENI TO ŠKODA? TAKOVEJ NEROZUM…
Patrik: Samozřejmě nám moc chybí ten člověk, co za tou kytarou stál, ale od začátku jsme do toho šli s tím, že budeme rádi, když to doděláme ve dvou, natož ve třech, nebo ve čtyřech. Je strašně těžký dělat muziku na dálku.
Radim: Jak by řekl klasik (parafrází): „Řekli jsme bez kytar...“ :)
SANCTUARY.CZ: NO OKAY TEDY, DO DOBRÉHO SE ČLOVĚK NEMÁ NUTIT, ŽEÁNO… TAK MI ASPOŇ ŘEKNĚTE, PROČ JSTE SE ROZHODILI VYDAT DESKU NA VLASTNÍ TRIKO A NEOBRÁTILI SE NA NĚJAKÝ ZAVEDENÝ LABEL. PŘECI JEN, DEPRESSIVE DISORDER JE VE VODÁCH TEMNÉ ELEKTRONIKY DOST ZAVEDENÁ ZNAČKA… A ZASLOUŽENĚ! TAK PROČ SAMI?
Patrik: Monopolrecords ukončil činnost a my jsme pět let nic nevydali. Defakto jsme ani nevěděli, jestli o nás bude zájem. My jsme tu desku dělali a vydali hlavně kvůli sobě. Chtěli jsem sobě i všem, kteří nás "zavrhli", dokázat, že nejsme úplně mrtvá kapela. Možná byla chyba, že jsme se na žádný label neobrátili, ale v té době jsme to tak cítili. Teď se nám to od některých "fanoušků" vrací jako bumerang s tím, že nemáme fyzický CD. Každopádně bych touto cestou chtěl poděkovat těm cca 12 lidem, co nás podpořili a desku si na Bandcampu koupili. Zejména nejmenovanému fanouškovi z rusky hovořící země, který si ji pořídil za 10násobek ceny.
Radim: Přesně jak praví Patrik – je to deska, kterou jsme na svět uvedli sami, byť by asi nebyl problém najít label. Ale ten čas byl neúprosný a prostě jsme chtěli ty věci dát ven – a ano, proto ta volba Bandcamp a tedy digitální formát. Tudíž sosejte! :)
SANCTUARY.CZ: NO A MÁTE ROZDĚLANÉ UŽ NĚJAKÉ DALŠÍ TRACKY, NEBO BUDEME MUSET NA NOVINKU ČEKAT DALŠÍCH PĚT LET?
Patrik: Nebudete čekat pět let. Možná se dočkáte relativně brzy a tentokrát nejen v digitální formě. Radim: Jj, už něco kujeme – zatím jsou to vize, ale chuť je veliká.
SANCTUARY.CZ: A FURT ŽÁDNÝ KYT…? NE, OKAY.... SKVĚLOU ZPRÁVOU JE, ŽE VÁS PO TÉ ODMLCE KONEČNĚ UVIDÍME ZASE I NAŽIVO, A TO HNED PO BOKU LEGENDY FRONT 242. JAK JSTE NA TOM? NERVY PRACUJÍ, NEBO JSTE V KLIDU, MÁTE NAZKOUŠENO?
Patrik: Já osobně mám nervy v prdeli. Je to akce, na které bude spousta lidí, je vyprodáno. My jsme strašně dlouho nehráli naživo. Pokaždé, když přijedu ze Švýcarska do Brna, jednou týdně zkoušíme v pronajaté zkušebně. Ale je to náročný.
Radim: Já se těším! Chceme, aby si to lidi užili a naše úloha je jasná: vytvořit atmošku – a to uděláme – i když, náročné to je už teď, to jako jo.
SANCTUARY.CZ: DOČKÁME SE LIVE SPÍŠ NOVÉHO MATERIÁLU, NEBO ZABROUSÍTE VÍC DO HISTORIE?
Patrik: Z nové desky budeme hrát dvě skladby. Zbytek bude průřez historií.
SANCTUARY.CZ: A JAKO NECHCI VÁM RADIT, ALE TO VÁM JAKO ANI ŽIVĚ NEBUDOU TY EXTRA KLÁVESY A KYTARA CHYBĚT?
Patrik: Hmmmmm :D. Musíme odpovídat? :D
Radim: ...viz předchozí :)
SANCTUARY.CZ: NOJO PORÁD... ALE TAK PŘESTANU BLBNOUT, PROTOŽE PŘES VEŠKERÉ TYHLE NARÁŽKY Z PŘÁTELSKÝHO POŠŤUCHOVÁNÍ MÁM VELKOU RADOST Z NOVÝHO EPČKA A HODNĚ SE TĚŠÍM, AŽ VÁS ZASE UVIDÍM ŽIVĚ. PLÁNUJETE TÍM LEDNOVÝM VYSTOUPENÍM OBNOVIT KONCERTNÍ A SKLADATELSKOU ČINNOST? ŘEKNĚTE, ŽE JO, JO? :)
Patrik: Skladatelskou činnost nekončíme a nikdy jsme to vlastně neudělali. Pauza neznamená konec. Koncerty asi nebudou tak často, ale nevylučujeme, že pokud neposereme Front 242, tak nebudou další. Něco už máme rozjednáno, ale nebudeme zatím nic prozrazovat.
SANCTUARY.CZ: DÍKY MOC A KDYBYSTE CHTĚLI COKOLIV ŘÍCT NAŠIM ČTENÁŘŮM, PRÁVĚ TEĎ JE TA CHVÍLE…
Patrik: Popřál bych všem vše nejlepší do nového roku.
Radim: Těšíme se na nové věci a vy se těšte s námi! Mějte dobrý rok 20XX!
Komentáře
Kluci vy nic neposerete.Už jednou ste přeci hráli před velkým jménem a to Die Krupps-Abaton praha,a bylo to vynikající.V tu dobu sem si říkal že kdyby DK najednou nevystoupili, tak díky Vám by mi to nevadilo. Těším se na Vás jak malý BASTARD.
@cyborg: Díky moc chlape!
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.