Recenze La Scaltra - The Third Eye

Deska „The Third Eye“ je v pořadí již třetí studiovkou darkwave čtveřice. Pojďme se podívat, jaké čáry a kouzla na nás tentokrát nastražila.

La Scaltra - The Third Eye
Vydal: Solar Lodge

Kapela pocházející z Porúrské aglomerace od svého vzniku v roce 2015 prošla značným personálním vývojem. K původně dívčí dvojici Aeleth Kaven (zpěv) a Dae Widow (klávesy) se záhy přidal kytarista Jay Sharpe a nakonec i basačka Saeda Moreau, přičemž hlavní skladatelské otěže zůstávají pevně v rukou něžné Aeleth. Prvotinu „Cabaret“ (2016) kapela vydala ještě vlastním nákladem, zatímco EP „Ghosts“  (2016) a album „Freakshow“ (2017) již vyšly pod značkou ikonického labelu Solar Lodge.

Aktuální desku „The Third Eye“ otevírá nenápadná instrumentálka „The Incarnation Of Karma“ umetající cestu zářezu „The Spell“. Aelethin zemitý zpěv s narativním nádechem zde naplno rozvíjí téměř pohádkovou atmosféru. Z té vás vzápětí vytrhne stroboskopické syntezátorové tempo udávané bicím automatem v tracku „So Fine“. Následující „Toxicated“ je překrásně vzletnou adorací, s níž deska opět a tentokrát nadobro zpomaluje. Po zlomyslně vyznívajícím rozpočítadle „The Sentinel’s Lot“ se teprve výrazněji ozývá i kytara v „Love In One Hearse“. Nakažlivá singlovka „Good Sinner“  tvoří pomyslná vrátka do druhé poloviny alba, která se celá nese ve středním až pomalém tempu bez jakýchkoliv zvratů a dramat. Vyčnívá tu zejména lehce kritizující „Church Of B.“ a závěrečný temnotrack „Imago Diaboli“.

 


La Scaltra - Good Sinner

 

Ve srovnání se starší tvorbou zní novinka velmi introvertně. Nástrojově převládají syntezátory a Jayova dominantní kytara je zde maximálně potlačena do pozadí. Což se dá vnímat jako snaha o nalezení vlastního zvuku. Protože ať se Jay schovává za jakoukoliv uměleckou přezdívku, svůj zřetelný rukopis zkrátka nezapře a tak i tentokrát zní La Scaltra místy jako malá sestřenice Aeon Sable. Jistou dávku originality však kapele nelze upřít. Málo kdo totiž atmosférou osciluje někde mezi starou norskou doomovkou The Sins Of Thy Beloved a současnou pařížskou dívčí vlnou Minuit Machine.

Žánrově jde stále o darkwave ovšem tentokrát silně líznuté cold wave postupy. Výrazný ženský element a jistá esence dream popu dělá z „The Third Eye“ nejněžnější album aktuální scény. Ač mám pocit, že by dámy a pán mohli místy trochu přiložit pod kotlík, tak rozhodně najdu momenty, kdy si jejich splývání na hladině temného jezera užiju coby dámský opiový večírek plný hutné melancholie s mohutným sedativním účinkem. Ponurá witch wave ukolébavka pro zbloudilé duše s přehledem najde místo v playlistu každého temného romantika.
Hodnocení tentokrát není snadné. Být album o poslední tři tracky kratší, vysloužilo by si pár procentních bodů navíc.

Hodnocení: 65%

Demi:

Pokud bych hledal pozitiva, musel bych u tvorby La Scaltra obecně zmínit poměrně originální stavbu songů. Metalové kořeny jsou místy nepřeslechnutelné (viz málem doomová "Imago Diaboli") a možná i díky tomu se kapele daří vyhnout dnes tolik populární osmdesátkové mánii a onen darkwave si čtveřice dělá takříkajíc po svém. Aeleth a spol si dál předou tu svou temnou písničku a musíte propadnout nehnuté uhrančivosti přednesu frontmanky, která svým hlasem nehodlá dokazovat šíři rozsahu svého hrdla ani odhalovat širokou škálu pocitů. Je to celé chladné a odosobněné.

Tahle necitelnost však nese jedno úskalí. Člověk se taky jen tak nezúčastněně komíhá a hudba jede takřka jedním uchem dovnitř a druhým ven. Pochválit musím vzestupnou tendenci desky odstartovanou moc hezkým refrénem songu "Love in One Hearse", na nejž navazuje parádní ústřední klavírní motiv v "Good Sinner". Hitem desky je pro hned následující věc "Rhythm of Our Dead Hearts", která má až synthpopově taneční základ a taktéž povedený refrén. Tohle se opravdu povedlo. Stejně jaké varhany v hororem ovoněné "Church of B.". Tady už mi však vadí příšerně falešně nazpívané úvody refrénu. To to nikdo ve studiu neslyšel??? Pokaždé u toho nadskočím na židli. I tak však platí, že být celá deska jako tyhle čtyři kusy, budu spokojen. Jenže tomu tak není. Takřka polovina desky je taková nijaká. Ne špatná, ale nijaká.  

 Hodnocení: 65% 

 

 

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.