Jen pár hodin zbývá do koncertu She Wants Revenge v pražském Lucerna Music Baru. Na poslední chvíli přišly od kapely odpovědi na naše otázky, které jsme Američanům zasílali před pár týdny. Odpovídal zpěvák a kytarista Justin Warfield.
AHOJ, JAK SE DAŘÍ?
Jsme zrovna v Amstelveen, unavení. Máme za sebou vydařené koncerty, dlouhé noci a ještě delší přejezdy. Moc jsme se nevyspali. Rusko a přesuny v časových pásmech se na nás pořadně podepsaly.
JAK BYLO V RUSKU?
Moc jsme si to tam užili. Koncerty se myslím moc povedly. Moskva a Petersburg nás úplně okouzlily.
VAŠE HUDBA JE DOST ČASTO OZNAČOVÁNA ZA POST-PUNK NEBO DARKWAVE. CO VY NA TO?Osobně se sami sebe za představitele těchto stylů necítíme. Ale chápu, co tím novináři mají na mysli.
JAK SE ZMĚNIL VÁŠ STYL PSANÍ OD ZAČÁTKU FUNGOVÁNÍ SHE WANTS REVENGE?
Asi se soustředíme více na samotné psaní písniček a nenecháváme do procesu zasahovat náhody, tak jak to bylo na začátku. Zas na dlouhou stranu, chceme si zachovat svojí tvář a příliš celý proces nepřekombinovávat.
CO NEJŠÍLENĚJŠÍHO SE VÁM BĚHEM HRANÍ STALO?
Koncertujeme sedm let, takže se toho stalo už docela dost. Možná až příliš moc :].
JAKÉ TO BYLO KONCERTOVAT PŘED DEPECHE MODE.
Šli jsme do holportu s tím, že nebudeme od toho nic očekávat a pokusíme se z té mašinérie něco pochytit. Nakonec se z Depešáků vyklubali ty nejpohotovější chlápci, jaké si dokážeš představit, opravdoví přátelé. Moc to pro nás znamená.
JAK SE LETOS DAŘÍ?Dobře, dík za optání. Poslední tři roky byly pěkně ostrý, ale jak jedna známá kapela říká „jde to čím dál líp (horší už to být stejně nemůže)“.
NĚKDE JSEM SE DOČETL, ŽE NERAD VZPOMÍNÁŠ NA TURNÉ S THE ELECTRIC SIX. CO SE STALO?
Bylo to fajn. Problémy, ke kterým došlo, média přehnaně nafouknula.
She Wants Revenge - These Things
JAK TO MÁTE S HUDEBNÍMI PREFERENCEMI V KAPELE? CO POSLOUCHÁTE, KDYŽ JSTE NA TURNÉ?
Adam a já máme oblíbené podobné styly. Na druhou stranu, každý vedle toho posloucháme i dost rozdílnou muziku. Osobně neposlouchám moc hudby během cestování, ale když už, tak dávám přednost klasikám typu Bob Dylan (především jeho tvorbu z 60. Let) nebo Nick Drake. Adam na cestách cpe do přehrávače vše od trip hopu až po klasiku, a všechno možné mezi těmito hraničními body. Je zajímavé, že u oblíbených kapel většinou preferujeme jiná alba. Nebo u stylů, které máme v oblibě, se rozcházíme v názoru, které kapely jsou dobré a které naopak příšerné. Tak či onak, když dojde na psaní písniček nebo na věci mimo hudební vkus, většinou se ihned shodneme.
JAKÝ KONCEPT JE ZA VAŠÍ POSLEDNÍ DESKOU VALLEYHEART?
Nazačátku procesu jsme napsali tři nebo čtyři písně, které se odkazují k San Fernando Valley. To znamená k místům, odkud pocházíme. Je to něco jako náš milostný dopis do údolí. Myslím, že dobře odráží i po hudební stránce to, odkud jsme a prezentuje nás pravdivě navenek, jací jsme jako muzikanti.
CO MŮŽEME OČEKÁVAT NA VAŠEM PRAŽSKÉM KONCERTU?
Pár starých a pár nových skladeb. A taky pár kousků z naší z prostřední desky :].
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.