Second Still: Čekám, že Evropané budou svobodnější, uvolněnější a budou se bavit víc než Američané.

30. září se českému publiku po boku The Foreign Resort vůbec poprvé představí americká postpunková trojice Second Still. Tahle vzácná návštěva pořádně rozvířila prach na temné scéně svým eponymním debutem a abyte věděli, s kým že to budete mít v klubu Underdogs´čest, přečtěte si rozhovor s basákem Alexem.


SANCTUARY.CZ: AHOJ ALEXI. PROTOŽE SE V PRAZE PŘEDSTAVÍTE SE SECOND STILL VŮBEC POPRVÉ, BUDE DOBŘE SE KLASICKY PODÍVAT NA VAŠE ZAČÁTKY. NĚKDE JSME ČETLI, ŽE SE S RYANEM ZNÁTE UŽ VÍC NEŽ DESET LET….

Alex:
Ahoj, jo, to je pravda. S Ryanem jsme se potkali, když nám bylo nějakých 13 nebo 14 let. Chodili jsme spolu na atletiku po škole (smích). A pak jsme zjistili, že máme podobný vkus na hudbu a stali se z nás kámoši.

SANCTUARY.CZ: A KDY PŘIŠLA MYŠLENKA, ŽE BYSTE SPOLU MOHLI ZAČÍT DĚLAT HUDBU?

Alex: Asi tak rok poté, co jsme se poznali. Začal jsem chodit k nim domů, kde jsme jamovali s jeho mladším bráchou, který hrál na bicí. My jsme s Ryanem oba uměli na kytaru a strašně jsme žrali takové ty neopsychedelické kapely jako The Brian Jonestown Massacre nebo Black Angels a podobně. Takže jsme se pokoušeli hrát něco v tomhle směru. Až v průběhu mnoha let nás to zaválo k postpunku.

SANCTUARY.CZ: NĚKDY ROKU 2010 JSTE SE S RYANEM PŘESTĚHOVALI Z LOS ANGELES DO NEW YORKU. PROČ JSTE SE ROZHODLI K TAKOVÉ ZMĚNĚ?

Alex: Vlastně to bylo kvůli vysoké škole, protože jsme se dostali na New York University, Ryan studoval film a já filosofii. Takže jsme pojali myšlenku se tam odstěhovat spolu, najít zpěváka a začít kapelu brát víc vážně.

 


Second Still - You Two So Alike



SANCTUARY.CZ: TOU DOBOU JSTE UŽ NATOČILI HROMADU INSTRUMENTÁLNÍCH DEMÁČŮ. MĚLI JSTE TEHDY NĚJAKOU ZKUŠENOST I Z JINÝCH KAPEL, NEBO JSTE TY VŠECHNY PRVNÍ MUZIKANTSKÉ KRŮČKY ABSOLVOVALI SPOLEČNĚ V SECOND STILL?

Alex: Pro mne to vlastně byli víceméně jen Second Still. Nikdy jsem s nikým jiným nehrál. Ryan pár takových zkušeností měl, během dospívání muzicíroval i s pár dalšími lidmi, většinou to byli spolužáci ze střední. Nicméně nikdy z toho nebyla opravdová kapela. Tou začala být až ta naše společná.

SANCTUARY.CZ: … A PAK PŘIŠLA ZPĚVAČKA SUKI. JAK JSTE JÍ NAŠLI? NEBO SI ONA NAŠLA VÁS?

Alex:
To bylo přes inzertní stránku Craigslist. Když jsme se s Ryanem potkali v New Yorku, dali jsme si inzerát na Craigslitu a ozvalo se dost lidí. Nevím přesně kolik, ale určitě jich prošlo kapelou víc než pět.  Nejdéle z nich vydržel jeden chlapík, který s námi zůstal nějaké čtyři měsíce. Jmenoval se Kirk, nahráli jsme s ním nějaké demáče, které jsou vlastně dost fajn, ale on nějak pak zkrachoval a musel se nastěhovat zpátky k rodičům nebo co (smích). Pak jsme chvilku hráli s jiným chlapíkem, Leifem, který teď zpívá s jinou newyorskou kapelou Decorum. Jsou celkem dobrý, on je šikovný, ale nějak nám to spolu nefungovalo. Krátce nato, co opustil kapelu, jsme našli Suki.

SANCTUARY.CZ: TAKŽE TO NENÍ TAK, ŽE BYSTE OD ZAČÁTKU CHTĚLI ŽENSKÝ VOKÁL, ALE VYPLYNULO TO TAK NĚJAK SAMO…

Alex: Jo, přišlo to přirozeně. My bychom byli bývali vzali kohokoliv, pokud by byl dobrý (smích).

 



SANCTUARY.CZ: CO VLASTNĚ NÁZEV SECOND STILL ZNAMENÁ?

Alex:
Je to název písničky mojí a Ryanovy oblíbené kapely Modern Eon. Pocházeli z Anglie a vydali jen jedno jediné dlouhohrající album roku 1981. To dostalo název „Fiction Tales“ a právě „Second Still“ je první skladba na desce.

SANCTUARY.CZ: TAKŽE TO NEMĚLO ANI ZAŠIFROVANĚ NIC SPOLEČNÉHO S NĚJAKOU POZICÍ „BÝT NEUSTÁLE ZA NĚKÝM DRUHÝ“…

Alex: (smích) Ne, to by nebyl moc dobrý postoj k bytí (smích).

SANCTUARY.CZ: TAK KDYŽ JSME TAK PĚKNĚ U TĚCH DESEK – SVÉ DEBUTOVÉ EP „EARLY FORMS“ JSTE NAHRÁLI V NEW YORKU BĚHEM TŘÍ DNŮ. JAKÁ TO BYLA ZKUŠENOST A JAKÉ BYLY NA PRVNÍ NAHRÁVKU OHLASY?

Alex:
Natáčeli jsme v oblasti Upstate New York v něčem, co byla v podstatě stodola. Naběhli jsme tam ještě s jedním kamarádem, který je dobrý zvukař, a na víkend to proměnili v nahrávací studio. Natočili jsme čtyři skladby na EP a myslím, že ohlasy byly dobré. Zdá se, že se to lidem líbilo. Pak jsme dvě z těch skladeb upravili a znovu nahráli na naši první dlouhohrající desku.

 


Second Still - Recover (Live on PressureDrop.tv)



SANCTUARY.CZ: TO EP VYŠLO POUZE DIGITÁLNĚ A NA KAZETÁCH. PROČ PRÁVĚ KAZETY? MÁTE K TOMUTO MÉDIU, KTERÉ SE PO LETECH VRÁTILO, NĚJAKÝ SPECIFICKÝ VZTAH?

Alex:
Ne, vlastně vůbec ne. Já jsem byl vždycky velkým sběratelem vinylů, ale kazety jsem nikdy neměl, a stejně tak Ryan, ani Suki. Úplně upřímně – byl to jen nejlevnější způsob, jak dostat naší hudbu na fyzický nosič. CDčka se nám dělat nechtělo, a tak nám přišlo, že kazety jsou fajn. My jsme samozřejmě první EP "Early Forms" chtěli vydat na vinylu, ale nebyl nikdo, kdo by se nám o to postaral.

SANCTUARY.CZ: NÁSLEDOVAL PŘESUN ZPÁTKY DO LOS ANGELES. A MUSÍME SE ZNOVU ZEPTAT NA DŮVODY. PŘESTĚHOVALI JSTE SE VŠICHNI TŘI?

Alex:
Jo, přesunuli jsme se všichni tři zhruba před rokem a půl. Nějak nám začala lézt krkem newyorská hudební scéna. Vlastně tam nebylo moc dobrých kapel, se kterými by se dalo hrát (smích). Když jsme tam bydleli, přišlo nám, že se tam často buduje obrovský hype kolem fakt strašně, ale strašně mizerných kapel. A to jen proto, že ty skupiny měly dobré PR nebo co. To nás otrávilo, a protože jsme znali pár dobrých kapel, které žily v Los Angeles, řekli jsme si, že to bude asi to nejlepší místo, kam se přestěhovat. A ukazuje se, že to bylo dobré rozhodnutí, protože scéna v LA je vážně dobrá. Jsme tu fakt šťastní.

SANCTUARY.CZ: A TO JSME SI MYSLELI, ŽE NEW YORK JE PLNÝ SKVĚLÝCH TEMNÝCH KAPEL… KDYŽ SE ČLOVĚK PODÍVÁ TŘEBA NA TO, CO VYCHÁZÍ U LABELU SACRED BONES NEBO CAPTURED TRACKS… TAM Z NAŠEHO POHLEDU VYCHÁZÍ SPOUSTA ZAJÍMAVÉ MUZIKY…

Alex:
Já nevím. Captured Tracks je fajn, ale přiznám se, že se mi moc jejích kapel vlastně nelíbí. Soft Moon jsou bezva, Blouse jsou v pohodě, ale za mne je to z tohohle labelu vlastně asi všechno… co se líbí vám z newyorské scény?

SANCTUARY.CZ: TŘEBA ZOLA JESUS, AČKOLIV JASNĚ, TO NENÍ POSTPUNK. NEBO A PLACE TO BURY STRANGERS…

Alex:
Jo, jasně, ti jsou super, ty milujeme.

SANCTUARY.CZ: KAM BYSTE FANOUŠKA GOTIKY ČI POSTPUNKU POSLALI V LOS ANGELES NEBO V NEW YORKU? KDE TO ŽIJE?

Alex:
V Los Angeles určitě na parties Part Time Punks. Ty pořádá každou neděli chlapík jménem Michael Stock v klubu Echo. Vždycky tam zve moc zajímavé kapely, někdy to jsou i tematické večery jako třeba večer s The Cure, večer s The Sisters of Mercy nebo My Bloody Valentine. Vždycky je to super – každou neděli večer už patnáct let v kuse. Z toho už se stala taková zavedená losangeleská autorita. Čili to by bylo rozhodně to nejlepší místo, kde v Los Angeles začít.

New York měl fakt super party každou středu v klubu Home Sweet Home, jmenovalo se to „Wierd Night“. Byla to v podstatě základna vydavatelství Wierd a dalo se tam vidět spousta super kapel. Tyhle večírky bohužel už skončily a myslím, že ani samotný label už nefunguje. Nicméně „Wierd Night“ se zvolna vyvinula v jinou týdenní gotickou akci nazvanou „Nothing Changes“. Pořád tam každou středu mají nějaké kapely a dobré DJe. Čili to je celkem fajn místo, kam v New Yorku zajít.

 



SANCTUARY.CZ: DÍKY ZA TIPY! TAK SE JEŠTĚ VRÁTÍME K TĚM DESKÁM – PŘED PÁR MĚSÍCI JSTE VYDALI DLOUHOHRAJÍCÍ DEBUT. ROZHODNĚ VAŠE NEJVYSPĚLEJŠÍ NAHRÁVKA S NEJVYSPĚLEJŠÍM ZVUKEM. JSTE S NÍ TAKÉ SPOKOJENI?

Alex:
Jo, určitě jsme s ní spokojení. Tak trochu jsme se donutili k tomu, udělat tuhle desku jako sbírku skladeb s různými podivnými takty, což poslední dobou u současných postpunkových kapel moc neslyšíme. Díky tomu jsme se zlepšili i jako muzikanti, protože jsme se dokopali k hraní ve 3/4, 7/4 a podobně šílených rytmech. Mám fakt radost z toho, jak se deska vyklubala.

SANCTUARY.CZ: A JAK TO, ŽE VYŠLA HNED NA DVOU EVROPSKÝCH LABELECH – SENTIMENTAL A MANIC DEPRESSION RECORDS?

Alex:
No, to byla fakt náhoda. My jsme vlastně neměli v úmyslu, že by deska vyšla i na evropském labelu, ačkoliv spoustu z nich máme v oblibě (stejně jako spoustu amerických vydavatelství). Nicméně u pár vydavatelů jsme se poptali a Manic Depression zareagovali nejnadšeněji, naše deska se jim moc líbila, takže jsme se rozhodli album vydat u nich. Jenže v okamžiku, kdy jsme s nimi podepsali smlouvu, se ozvali Fenne a Kobe z Whispering Sons, aby nám řekli, že si založili label, který se zaměřuje pouze na vydávání kazet.

Takže se rovnou zeptali, jestli Manic Depression dělá i kazety, my řekli, že ne, a tak jsme se domluvili, že naše deska bude vůbec první věcí vydanou na jejich vydavatelství Sentimental. A mám fakt radost, že jsme to udělali, ačkoliv jsme tehdy ještě o Whispering Sons do té doby neslyšeli. Myslím, že je to fakt dobrá kapela a taky nám hodně pomohli s plánováním evropského turné, což je od nich moc milé a super.

SANCTUARY.CZ: VAŠE HUDBA JE ČASTO HODNĚ NERVNÍ A PSYCHEDELICKÁ. I NÁMĚTY TEXTŮ NEJSOU ZROVNA OPTIMISTICKÉ. MŮŽETE ŘÍCT NĚCO K NIM? NĚKTERÉ (NAPŘÍKLAD „STRANGERS“ ČI „YOU TWO SO ALIKE“) PRÝ INSPIROVALY KONKRÉTNÍ A NEVESELÉ OSUDY LIDÍ…

Alex:
No… ona všechny texty píše Suki, my s Ryanem s tím vlastně nemáme nic společného. Vždycky je píše až poté, co uděláme muziku. Ačkoliv i ona často pomáhá s psaním skladeb. Myslím, že Suki si vždycky vezme pocit skladby a nechá se jím unášet při textování. Plus samozřejmě věcmi, které se jí stanou v průběhu běžného dne, tím, co čte, a hromadou dalších podnětů. Ale o moc víc vám k tomu bohužel říct nedokážu…

SANCTUARY.CZ: TO NEVADÍ, TAK POJĎME K HUDEBNÍ INSPIRACI. NEJSPÍŠ BUDETE MÍT RÁDI OSMDESÁTKOVÝ ZVUK, NEBO SE PLETU?

Alex: Nene, to je pravda. Miluju věci z osmdesátých. Dokonce jsem na vejšce měl radiovou show s názvem „Garden of the Arcane“, který jsem si vypůjčil z EPčka Dead Can Dance. Osmdesátky miluju a neustále hledám nějaké divné, obskurní věci, o kterých nikdo jiný neví. Do postpunku, gotiky a dark wave jsem rovnýma nohama skočil už během posledních let na střední, když mi bylo nějakých 17 nebo 18 let.

SANCTUARY.CZ: A JAKÉ KAPELY TĚ OVLIVNILY NEJVÍC?

Alex:
Určitě na nás všechny měli ohromný vliv Cocteau Twins, hlavně jejich rané desky jako „Garlands“ nebo EPčka „Lullabies“ a „Peppermint Pig“. Hodně jsme milovali The Cure, já jsem především ovlivněný basovými linkami Simona Gallupa. Máme i moc rádi Sad Lovers & Giants, hlavně Ryan si z nich bere hodně inspirace, především z jejich práce s delayem na kytaře. V podstatě od nich pochází naše představa, že bychom chtěli ve svém zvuku používat hromadu delaye. Oni to ve skladbách dělají fakt hodně, třeba v takové „Imagination“. Pak nás baví Asylum Party, Little Nemo a pár dalších francouzských coldwave formací, ty jsou dobré.

Co se týče současných kapel, určitě máme moc rádi A Place to Bury Strangers, o kterých jsme tu mluvili, ti nám určitě dali takové ty atonální superhlasité zpětné vazby, které v pár našich skladbách můžete taky slyšet. Líbí se nám hodně i kapela Frank, just Frank. Ti už sice nefungují, ale udělali pár moc dobrých alb. Velmi dobří jsou i Agent Side Grinder. Těm jsem se i ozýval kvůli turné, ale napsali mi, že bohužel zrovna procházejí nějakými změnami, někteří členové odešli a tak. To je na prd. Doufám, že se brzy dají dohromady a přijdou s novými skladbami.  

 


Second Still - Try Not To Hide (early version)



SANCTUARY.CZ: MUSÍME VÁS POCHVÁLIT ZA KONCERTNÍ ZÁZNAM NA PRESSUREDROP.TV. MÁLOKTERÁ KAPELA NA SCÉNĚ SE MŮŽE POCHLUBIT TAK KVALITNĚ NASNÍMANÝM VYSTOUPENÍM. JAK SE VÁM TOHLE POVEDLO ZREALIZOVAT?

Alex:
No, začalo to tak, že jsme měli jet na turné s kapelou Moving Units. Měli jsme naplánovanou šňůru po celém západním pobřeží, zhruba nějakých sedm dní v kuse. O turné se doslechli lidi z Pressuredrop.tv a zeptali se, jestli bychom se u nich nechtěli zastavit, až budeme v San Francisku. Ze šňůry bohužel nakonec sešlo, a tak jsme se aspoň vypravili do San Franciska kvůli téhle živé seanci.

SANCTUARY.CZ: … A STÁLO TO ZA TO! PŘIZNÁVÁME, ŽE PRÁVĚ TENHLE STRHUJÍCÍ ZÁZNAM BYL JEDNÍM Z DŮVODŮ, PROČ JSME SI ŘEKLI, ŽE VÁS POTŘEBUJEME VIDĚT V PRAZE… MIMOCHODEM, TOHLE TURNÉ BUDE VAŠÍM PRVNÍM PO EVROPĚ, ŽE? JAKÁ MÁTE OČEKÁVÁNÍ?

Alex:
No, podle toho, co jsem tak slyšel, jsou koncerty v Evropě ve srovnání s těmi našimi fakt úžasné (smích). Jet na turné po Státech je dost obtížné. Mezi jednotlivými městy jsou úmorné hodiny v autě a klubům jste v podstatě dost u prdele. Očekávají jen, že prostě přijedete, zahrajete a vypadnete, ale vlastně se k vám nechovají nějak hezky.  A podle toho, co jsem slyšel, jsou všichni v Evropě i po klubech poměrně milí, často nám nabídnou místo, kde můžeme přespat a dokonce i jídlo. To je fakt super. A co se týče publika, čekám, že Evropané budou o něco svobodnější, uvolněnější a budou se bavit víc než Američané. Mám totiž pocit, že když jdou Američané na koncert, prostě si stoupnou, maximálně pokyvují hlavou a připadají si fakt „cool“. Takže doufám, že v Evropě jsou v tomhle ohledu lidi upřímnější a otevřenější.

SANCTUARY.CZ: TO SI POVÍME V PRAZE PO KONCERTĚ. MIMOCHODEM, BYL JSI TADY NĚKDY ASPOŇ NA NÁVŠTĚVĚ?

Alex: Bohužel ne. Sice jsem byl předtím v Evropě, ale v Praze nikdy.

SANCTUARY.CZ: TAK SI TO ASPOŇ VYNAHRADÍŠ. A NEZAPOMEŇTE S SEBOU VZÍT DESKY A DALŠÍ VĚCI. PLÁNUJETE TO?

Alex: Jo, bereme v podstatě všechno – budeme mít černá a bílá trička s logem, vinyl, CDčko a pár kazet, které jsou tedy skoro vyprodané, takže hádám, že budou pryč během prvních koncertů. A pak s sebou povezeme i limitovanou CD edici „Early Forms“, kterou prodáváme jenom živě. Pár lidí z Evropy se totiž po téhle desce ptalo, a protože si nemyslím, že bychom kdy dělali další reedici na kazetě, dali jsme jí na CD. Tak třeba někomu udělá radost.

 

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.