Geniální druhá dlouhohrající deska britské gothrockové senzace pod drobnohledem pana Mortuuse.
ANGELS OF LIBERTY – Telepathine
Vydal: Gothic Music, 54 min
Fenomén Angels of Liberty je svým způsobem fascinující. Přišli, oživili stokrát ohraná klišé a místo posměchu za zpátečnictví sklidili nevídaný úspěch se dvěma épéčky a dlouhohrajícím debutem „Pinnacle of the Draco“. Ono je těžké se někomu pošklebovat za cokoliv, když to prostě dělá dobře. Britská dvojice si vůbec nelámala hlavu s očekáváními po abnormálně úspěšném začátku a nabídla stínům další EP „Touch the Daemon“, které zabodovalo i u nás. Závěr minulého roku byl potom svědkem zrození druhého long playe. Zrodil se „Telepathine“…
Hodinová plocha samozřejmě dává prostor mnohem velkorysejšímu pojetí než formát EP a i proto úvod patří majestátnímu intru, jež svou náladou evokuje minimálně příchod božstev, kterými ostatně AoL v přeneseném smyslu slova vlastně jsou. Tradičně přebuzený zvuk nahrávky vás strhne do smrtícího víru tance od samého začátku a ve svižném a nakažlivém tempu „The Glorious Shining Initiation of the Head“ se kolem vás budou míhat orientální bohové, snové paláce a kněží pronášející zaklínadla, která nejsou z tohoto světa. Voe má hlas tradičně položený co nejníž to jde a v refrénech jej střídmě doplňuje i Scarlet.
Během „Love Still Remains“ trochu střízlivím a říkám si, jestli by nebylo lepší trochu potlačit vokály a zvýraznit basy a kytarové motivy. Možná, že kdyby to celé bylo hutnější a jaksi plnější, nebylo by to vůbec na škodu. Je pravda, že takhle je z desky zase cítit jaksi provzdušněný feeling, který je dokonalý svou jednoduchostí a stal se jistým poznávacím znakem kapely. Angels of Liberty jsou navíc hrozně rafinovaní, neboť následná „Anesthesia“ se mi sice zdá poněkud šablonovitě slabší, ale jako by si toho dvojice byla vědoma, neponechává nic náhodě a nechá ji gradovat takovým způsobem, že si stejně můžu veškerou kritiku strčit za sírou zapáchající kamizolu.
Poslední zoufalý pokus o kritiku, se kterým se vytasím, je dramaturgického rázu. Fakt, že v těsném sledu následují tracky „Touch the Daemon“ a „Sophia“ mi přijde lehce nešťastný. Oba jsou už na zmíněném EP, což může v rámci poslechu celé novinky trochu rozmělnit vaši pozornost, pokud je znáte zpaměti jako já. Ale to nic nemění na tom, že jsou skvělé a pokud jste je náhodou ani neslyšeli, tak budete stejně jásat a já toho budu mít za klóbrcem zase o chlup víc.
A když se tak snažím brblat, tak přiletí labuť (on je to ve skutečnosti Zeus) a začíná ve svitu měsíce kopulovat s antickou krasavicí (inu dejte košem nejvyššímu, ať už vypadá jakkoliv…). Věřte, že „Leda“ vás utancuje snáz než Dorota Máchalová! Tohle je dle mého hit alba, který bez přehánění válcuje i ty největší hity v dějinách gothic rocku. A to jak Voe dokáže prohnat hrdlem svoje "...under the moon...", to je nezřízená rozkoš.
Veškeré další pokusy o připomínky zahodím spolu s hučkou plnou nepodstatností do hrobu, z nějž se drápe „Death to Wake Up“ a na němž si zakřepčí spolu s vámi i Scarlet a Voe. V závěrečné třetině alba se místy i zpomalí, ale nic to neubírá na spádu alba a korunu novodobým vladařům gothicrockového panství nasazuje titulní song, jehož druhá polovina díky kouzelné vyhrávce graduje takřka extaticky.
Spolu s „Ledou“ další vrchol alba a silný moment, jakých se posluchač nedočká od tuny novinek jak je rok dlouhý. AoL umějí dělat hity, mají cit pro atmosféru, milují tradiční gothic rock a temné příběhy a je to z jejich tvorby setsakra cítit. Nejryzejší, nejstylovější a nejlepší gothic rockové album roku 2015 se jmenuje „Telepathine“!
Hodnocení: 90%
Sestava:
Voe Saint-Clare
Scarlet Powers
Echo Von Hammer
Tracklist:
01. Return Of Empire
02. The Glorious Shining Initiation Of The Head
03. Love Still Remains
04. Anaesthesia
05. Touch The Daemon
06. Sophia
07. Leda
08. Death To Wake Up
09. Gears Of The Atom Man
10. True Hallucinations
11. Telepathine
Komentáře
Přidat komentář