Pamatuji si na počátek GOD: koncept na 7 let, každý rok jedna deska se 7 písněmi. To se zadařilo splnit. Pak ChaosGod, skvělá věc. A pak nastavovaná kaše GOD podruhé. Pak Lutherion, hrůza. Pak Merciful Nuns. A začíná nuda ... Artaud je takový gothický Dieter Bohlen. Všeho moc škodí. <br />Recenze fajn napsaná, ale protože Artauda poslouchám už od demo nahrávek, tak musím oponovat, je to už jen nuda, projde uchem a za minutu už nevím nic.<br />Asi proto i remastery GOD, což je zločin proti přírodě, který jsem pochopil jen u Michala Davida.
