Report z Project Pitchfork v Praze – večer plný velkých emocí

×

Chybová zpráva

Komentář, na který odpovídáte, neexistuje.

Project PitchforkMáme za sebou další „velký“ koncert první poloviny roku, tentokrát s  kapelou z elektronického ranku, legendou Project Pitchfork z Německa. V pozvánce jsem vás zval „na večírek, o kterém se bude mluvit“ a myslím, že jsem se nemýlil. Emoce vládly na celé škále spektra, od adorace až po mírné zavržení.







Ještě než před nás Peter Spilles a spol. předstoupil, vrátíme do produkčních šachů posledních dní. S Project  Pitchfork měli nejdříve v Praze vystoupit bok po boku sousedé z Hamburgu Limbogott, kteří ale nakonec dali přednost anglické nabídce. Poté to vypadalo dlouho na podobný scénář jako u koncertu Front 242, to znamená na samostatné vystoupení headlinera. Nakonec ale pořadatel umožnil předvést se před natěšeným publikem domácí kapele, jmenovitě Depressive Disorder, a atmosféru v pauzách svěřil našemu CZS DJskému umu.

V den koncertu nás osobně před koncertem nejdříve čekal rozhovor s panem Spillesem. Ten se odehrál v šatničce backstage chvilku před osmou večerní (nebojte, jeho záznam uslyšíte v pořadu Dark Wave na Radiu Wave a rozhovor otiskneme i zde) a pak už jsme konečně měli volné ruce k nasávání zážitků tvrdě elektronické hudební hostiny. Na rozdíl od Front 242, pro které byl Lucerna Music Bar evidentně malý, na koncert Project Pitchfork se klub plnil pomaleji. To už byli na pódiu Depressivové, kteří jsou v pokročilých přípravách nové desky, a tak byl tento koncert jedním z posledních, kde jsme si mohli užít playlist lovící pouze ze dvou řadových desek. Předkapely velkých hvězd většinou tratí na síle zvuku, což tuhle sympatickou dvojku postihlo také. Na druhou stranu ale jejich oříznutí nebylo tak citelné po stránce hlasitosti (vzpomeňme na Head-Less před VNV Nation), jako spíš v jisté neostrosti soundu, ze kterého se vytratila část melodických středů. Jinak to byli Depressive Disorder tak jak je známe, s velmi dobře vygradovaným setem od atmosférické False Regret, temné On The Ground, až po svižnějším EBM nářezovkám Silent Killer nebo stařičkou Total Chaos. Také si nakonec osazenstvo Lucerna Music Baru na svou stranu dostali.



Depressive Disorder - Blasted (live v Lucerna Music Baru)

Playlist:

Genocide
False Regret
Apology
Reality
On The Ground
Blasted
Silent Killer
Total Chaos


Když už jsme u návštěvníků. Ti se během produkce Brňáků stále trousili do hlediště, takže nakonec přišla velmi slušná pětistovka fanoušků. Původní hodinová pauza mezi vystupujícími byla podstatně zkrácena, takže okolo desáté večer už zaznělo intro a šlo se na věc. Kapela, vizuálně vzor „pekaři po 24hodinové šichtě“, vystoupila na pódiu v plánované rozšířené sestavě o živého kytaristu a bubeníka a rovnou spustila novinkou If I Could. Zvuk šel okamžitě o dva stupně výše. Znovu se ale ukázalo, že na rozdíl od čistě elektronických spolků VNV Nation nebo Front 242, které z Lucerny odešli se ctí, zvukaři „smíšených“ kapel zažívají v tomto prostor věru žhavé chvilky. V případě Vidlí byly problémem proklatě hlasité bicí, neslyšitelná kytara a podivně kolísající melodické linky. Zvuk se postupně lepšil, alespoň jak mám možnost hodnotit z mé pozorovatelny od mixážního pultu, ale vysněné rovnováhy nikdy nedosáhl.

Jak už napovídaly playlisty z minulých štací, hrálo se dosti na přeskáčku. God Wrote z crossover alba ¡Chakra : Red!, Requiem z Alpha Omega, Carnival z Eon:Eon,….. prostě hit za hitem. Do novinky jsme se podívali ještě třikrát, a musím říct, že pilotní singl Feel! mě ve své šestiminutové délce, rozvláčném tempu a dlouhých prostojích mezi jednotlivými melodickými částmi naživo vůbec nepřesvědčil. Naopak výborně vyšly téměř čistě elektronická Carrion, překopaná Human Crossing, závěrečný kousek základní části koncertu Existence, Alpha Omega s exhibicí vynikajícího bubeníka Achima Färbera a na desce nenápadný kousek, leč na koncertě výborný „uzavírák“ Rescue. Největší ovace přinesly pochopitelně perly ze studně K.N.K.A., Souls nebo Alpha Omega. I přes technické nedostatky se atmosféra, na rozdíl od týden starého zážitku ze The Sisters Of Mercy, neztrácela mezi prsty. I přes absenci jakéhokoliv verbálního kontaktu s publikem a mírné vláčnosti frontmana (více viz připravovaný rozhovor) si publikum užívalo svých miláčků po 12leté pauze plnými doušky. Po hodině a půl konec, prosebné volání publika a čtyři přídavky, stejně jako na většině zastávek letošního promo turné.

Po odchodu kapely jsme se snažili udržel pozornost elektro směskou s důrazem na prověřené interprety (Front Line Assembly, Leather Strip, Das Ich apod.) a možná i proto se nakonec klub zavíral až v půl druhé. Když celý večírek s odstupem dvou dní hodnotím, tak vysoké očekávání nebylo zrazeno, ale ani o píď překročeno. Je to málo nebo hodně? Tak či tak bych byl rád, kdyby Project Pitchfork mohli svojí bárku příště přivézt dříve, než za dalších dvanáct let. Sám principál si to přeje a to je dobré znamení.



Project Pitchfork - Timekiller (live v Lucerna Music Baru)

Playlist:

01. Intro
02. If I Could (2009 - Dream, Tiresias!)
03. God Wrote (1997 - !Chakra : Red!)
04. Requiem (1995 - Alpha Omega)
05. Carnival (1998 - Eon:Eon)
06. Nasty Habit (2009 - Dream, Tiresias!)
07. Revolution Now (1995 - Alpha Omega)
08. Human Crossing (1997 - !Chakra : Red!)
09. Conjure (1992 - Lam-'Bras)
10. Carrion (1994 - IO)
11. Mine (2001 - Daimonion)
12. Feel! (2009 - Dream, Tiresias!)
13. Alpha Omega (1995 - Alpha Omega)
14. Drone State (2001 - Daimonion)
15. K.N.K.A (1991 - Dhyani)
16. En Garde (1996 - En Garde!)
17. Lam-'bras (1992 - Lam-'Bras)
18. Existence (2001 - Daimonion)
----
19. Darkness (2009 - Dream, Tiresias!)
20. Souls (1992 - Entities)
21. Timekiller (2001 - Daimonion)
22. Rescue me (1998 - Eon:Eon)

Fotky naleznete v galerii, videa na našem Youtube profilu.

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Musela to být bomba. Doufám, že se sem opravdu zase brzy podívají. Snad už mi pak neutečou.

Přidat komentář

Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.


Zadej správnou odpověď.