Mladí elektroničtí bozi vystoupí v Praze se svým akustickým setem

×

Chybová zpráva

Komentář, na který odpovídáte, neexistuje.
Švýcarská kapela s pověstí jedněch z nejpodstatnějších evropských inovátorů na poli elektronické hudby po bezmála čtvrtstoletí experimentování se samplery svým fanouškům vyrazila dech: natočila fascinující akustické album a koncertní pódia obráží se španělkami.

Klikněte pro zvětšení

Zdroj: Rachot

The Young Gods jsou u českého publika dobře známi i zapsáni. Byli jednou z prvních zvukově aktuálních kapel, která zkraje 90. let přijela koncertovat do Prahy a rádi a poměrně často se vraceli. Vloni si troufli hned na tři vystoupení po sobě na stejném místě v Paláci Akropolis a byli hlavními hvězdami festivalu v Trutnově, letos pro změnu triumfovali na Sázavafestu.

Švýcarští pokušitelé neznámého si nikdy nedělali hlavu se "stylovou čistotou", jejich diskografie je plná zdánlivých úletů, které dostávají logiku a vzájemnou provázanost v mnoha případech až s odstupem několika let, avšak to, co nabízejí v rámci současného akustického projektu, zachyceného na albu Knock On Wood - The Acoustic Sessions (CD+DVD), je možná v jejich bohaté dosavadní kariéře doposud největší "drzostí". Vybrat ze svého repertoáru ty nejznámější kusy, doplnit je několika coververzemi a vše nahrát v obsazení převážně pro tři španělky, perkuse a hlas, to si snad ještě žádná kapela podobného typu netroufla.


The Young Gods - Speak low (live at Moods)


Jenomže jakmile prvotní šok opadne a začneme o projektu přemýšlet, začnou se nám spojovat věci, které projekt když ne přímo vysvětlují, tedy alespoň naznačují, kde mohou být jeho kořeny. Za prvé: leader kapely, zpěvák Franz Treichler, je - což se málo ví - původem klasicky vzdělaný kytarista. Za druhé: tím, co odjakživa The Young Gods elektronicky obráběli především, byly zvuky nasamplovaných kytar, byť elektrických, mnohdy punkových, někdy znějících až hendrixovsky. Za třetí: zejména v první fázi své tvorby pracovali přes všechnu výbušnost a divokost nikoli primárně s hlukově-rytmickými plochami, nýbrž s výrazně písničkovými strukturami, na rozdíl například od představitelů stylu electronic body music, k němuž byli trochu nešťastně řazeni. A za čtvrté: mnohé z jejich skladeb se dokonce dotýkaly hranic jakéhosi "elektronického šansonu", zvláště ty zpívané ve francouzštině. Nemluvě o tematickém albu Play Kurt Weill, věnovaném verzím písní dotyčného slavného německého kabaretního skladatele.

Na kterých opěrných bodech tedy projekt Knock On Wood stojí? Slavný Gasoline Man například dostal vyloženě bluesovou podobu, včetně Treichlerovy foukací harmoniky a stylové slidekytary Ala Cometa. A opět - při srovnání této syrově "oholené" verze s původní elektronickou nám dojde, že onen až hookerovský boogie riff vlastně, byť kdesi pod povrchem, píseň držel už v roce 1992 při jejím prvním nahrání na slavné album T.V. Sky. Ve čtyřčlenném obsazení (základní trio, v němž svrchu jmenované doplňuje bubeník Bernard Trontin, je pro tuto příležitost rozšířeno o dalšího kytaristu Vincenta Hänniho) mají The Young Gods skvělou dynamiku. Hustota třeba takové Longue Route, jež zlomem přechází v spíše "atmosférickou" She Rains, v níž Al Comet nádherně udržuje groove na hluboce podladěnou basovou strunu na kytaře, je dalším klíčovým okamžikem koncertu i alba.


The Young Gods - Longue Route (live at Moods)


Kromě vlastních písní si The Young Gods berou na paškál i několik převzatých kousků. Jejich výběr sahá, jak se v Čechách říká, "od Bacha po Vlacha". Nejméně překvapí weillovská Speak Low, tu už známe z uvedeného "kabaretního" alba. Kudlou do zad všech ostentativních progresivistů je slavná woodstocká hymna Freedom Richieho Havense, alespoň špetky elektroniky se kapela nevzdává ve skladbě Ghost Rider z repertoáru amerických elektronických pionýrů Suicide, postavené na jedné psychedelicky obalované ostinátní figuře. V coveru Everything In Its Right Place od Radiohead si lze ověřit, jak taková píseň zní, když ji zpívá opravdový zpěvák (nic proti osobitému Thomu Yorkeovi), poctou tomu, kdo nevědomky stál jako zjevný vzor už samplovaných nářezů The Young Gods, je "hendrixiáda"If Six Was Nine.

Stručně řečeno: dokonalé písně v dokonalém provedení. Invenční nápady. Z určitého úhlu pohledu převratný celý projekt, přinášející nový pohled na ověřené hodnoty. Absence jakékoli samoúčelnosti. Zřejmý nadhled. Jedna z událostí roku. Navíc bylo pro velký zájem vystoupení Young Gods rozšířeno o ještě jeden koncert v sobotu.

The Young Gods (CH) - Knock On Wood acoustic tour
3. a 4. řijna 2008 (start 19:00 pátek a 19:30 sobota)
Praha, Palác Akropolis (Kubelíkova 1548/27)
Vstup: 455,- Kč pátek / 510,- Kč sobota

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

dneska (2.10.) vystupuji v Brne (Fleda).

Přidat komentář

Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.


Zadej správnou odpověď.
randomnessec13