Report z Nosferatu Night 20.4.2007

×

Chybová zpráva

Komentář, na který odpovídáte, neexistuje.
Oslava IV. narozenin Nosferatu shopu byla dlouho plánovanou a očekávanou party, která si jistě zaslouží místo mezi nejpodstatnějším akcemi na tuzemské gotické scéně pro rok 2007. K původnímu počtu dvou domácích (Conamare Chaos, No Name Desire) a zahraničním Expretus pro tento večer nakonec přibyla ještě exotická formace Dandelion Wine z daleké Austrálie.



 

Asi deset minut po plánovaném zahájení akce jsme projížděli kolem klubu Exit Chmelnice a už z tramvaje nemohli přehlédnout neočekávaně početnou masu černooděnců rozptýlených v okruhu několika desítek metrů kolem vstupních dveří. Další stíny se linuly po chodníku ze všech směrů se stejným cílem strávit páteční noc v útočišti netopýřích spárů. Nutno ale poznamenat, že netopýří spáry pro tento hudební večer z velké dávky ožehly dráty "elektronického napětí", což ovšem naštěstí tolerantního a zvědavého diváka, ač jiného zaměření, neodradilo od účasti. K vidění tak byli příslušníci různých hudebních sfér, ale něco mi říká, že zejména žižkovské metalové kluby zely 20.dubna prázdnotou...

Kolem osmé hodiny se po zdlouhavém a spíše jednostranném kurzu angličtiny v rámci zvučení australských Dandelion Wine (z jejichž požadavků byl tamější zvukař minimálně zaskočen) otevřely vstupní dveře a stísněný prostor Exitu se zaplnil do posledního tmavého koutu.

Boje o místa k sezení se svedly velmi rychle a převážná většina příchozích byla odkázána na mačkání se před pódiem. Z tohoto důvodu také bohužel/bohudík několik jedinců upřednostnilo trávení večera v jiném z pražských podniků, a tak se chvílemi dalo i relativně klidně nasávat umělý vzduch z nedaleké ventilace. Po několika dalších výměnách názorů mezi zvukařem a nespokojenými hudebníky na pódiu se začala ozývat nedočkavá zvolání mezi publikem a tak obě strany usoudily, že by bylo na čase začít. Kolem deváté hodiny začaly znít první úvodní tóny australského páru Dandelion Wine.

Dandelion Wine - melancholie po australsku



O melancholické a meditativní hudbě této dvojice (Naomi Henderson, Nicholas Albanis) jste měli možnost se dozvědět v naší předchozí recenzi na jejich nový studiový počin. Ač jsem měl část jejich repertoáru naposlouchanou ze skladeb na jejich stránkách, nedokázal jsem si představit, jak se takový styl hudby prezentuje naživo a už vůbec ne, jak zapadne do kontextu a atmosféry celé Nosferatu Night. Pravda je, že publikum (zejména po půlhodinovém poslechu stejné smyčky v rámci zvukové zkoušky) nevypadalo příliš nadšeně z toho, že akci budou zahajovat právě Dandelion Wine. Nicméně pár shovívavých se alespoň seskupilo v dostatečné vzdálenosti před pódiem a nedůvěřivě sledovali, co se bude dít. Z mého pohledu odvedli DW vzhledem k příšerným podmínkám, které jejich vystoupení doprovázely opravdu úctyhodný výkon a rád bych jejich set shlédl v prostředí jejich zaměření bližšímu (snad nejlépe komorní akce v čajovnickém sklepení, nikoliv narvaný rockový klub). Jejich propracované struktury skladeb a pestrost hudebních nástrojů narazily na tragický zvukový blok, který neminul žádnou kapelu večera a na naprostou netoleranci 80% publika. Snad poprvé v životě jsem byl svědkem toho, že hluk, který vydávalo hlasitě diskutující publikum, přehlušil samotné hudebníky na pódiu. V prvních minutách tak párek Australanů vypadal velmi vyděšeně a po každé skladbě obdarovával zvukaře tázavými pohledy reagujícími na neustávající vazbu a na to, že sami z němých odposlechů zřejmě ani nepoznávali, která část skladby se zrovna hraje.

Zhruba v půlce vystoupení ale s nárůstem kladných ohlasů posluchačů oba nabyli jistějšího pocitu a obohatili koncert pohybovými kreacemi na doprovodné rituální rytmy. V "tvrdších" pasážích se kytarista DW se svým charakteristicky bizarním strunným nástrojem s distorzovaným zvukem pohyboval v křečích připomínajících s nadsázkou až pohyby z hardcorových vod. Pro oko rozhodně velmi příjemná podívaná, pro ucho až na děsivý omyl v nazvučování odvedli neméně kvalitní práci. Rozloučili se velmi chytlavou skladbou Muscle memory kombinující prvky hypnotizující world music s elektronikou, kterou si získali zbývající část nedůvěřivých v publiku.

Na pódiu se začali připravovat u nás již velmi proslulí zástupci EBM No Name Desire, hlavní oslavenec Damian uvítal několika slovy zúčastněné, v publiku se šířily lístky na tombolu s výhrou v podobě poukázky na nákup v Nosferatu shopu a večer pokračoval dál.
No Name Desire - osvědčená EBM masáž




No Name Desire zahájili svou charakteristickou intro-show se zakuklencem ve vojenské pláštěnce hrozícím hlavní kulometu za zvuku industriálního rachotu podpořeného stále vazbícími mikrofony. Trojice Were, VeNa a Neural I se se svým specificky syrovým a agresivním EBM probojovala za poslední rok za hranice republiky, dokonce i jako hrdí zástupci české scény až na proslulý polský festival Castle Party. Vystoupení na Nosferatu Night bylo jasným důkazem, že za dobu svého působení a četného koncertovaní si u nás NND vybudovali slušnou fanouškovskou základnu. Ještě před dvěma lety na prvním ročníku festivalu Prague in Dark jejich pojetí EBM s charakteristicky uřvaným zpěvem vyvolávalo mezi publikem často i negativní reakce, zatímco na NN se dočkalo velikého shluku příznivců pohybujících se v rytmu našlapaných industriálních beatů. Mohli jsme si tak vychutnat klasický set skladeb v čele s dnes už "hitovkami" jako Sacred Blood nebo Kingdom of Cries. Jediné co ubíralo NND na kvalitě byl podle mě dost mizerně nazvučený zpěv prohnaný přes krabičky, který do lidí občas vpálil nepříjemnou skřípavou salvu a také sem tam nepřesnosti v rytmické sekci. Pravda, že netradičně velké zastoupení padů mezi jejich instrumenty někdy působí až nepříjemné vzájemné překrývání rytmů. Nicméně dokázali No Name Desire zaplněný Exit úctyhodně rozproudit a dost možná také zlákat některé zarputilé příznivce kytarové hudby na frekvenci elektronických vln.
Expretus - Rocková vložka v elektronickém obklíčení




Právě dohravší NND vystřídala předposlední, ale zato bezpochyb nejvíce žádaná kapela večera, Expretus z nedalekého Lipska. Obě kapely už stanuly na stejném pódiu před dvěma lety na již zmiňovaném PiD I. a již tenkrát Expretus předvedli českému publiku, jak si naši západní sousedé umí poradit s originálním zpracováním darkwave žánru. K definování jejich hudby nezbývá než odkázat na předchozí recenzi jejich posledního alba, z něhož se skládala i valná většina skladeb na playlistu. Od minulého vystoupení u nás prošla kapela personální změnou, kdy kromě zpěvu (André Alabaster) , kytary (Stefan Dehner), basy (Karsten Stork), kláves (Jörg Kretzschmar) a syntetizéru (roberTron) přibrali ještě šestého člena na post bubeníka. Díky tomu jejich hudba nabyla na hutnosti, "rockovosti" a více se přiblížila gothic-rockovým kytarovkám. Celková surovost vystoupení, za kterou z velké části mohlo také mizerné nazvučení, přišla účastníkům pátečního večera akorát na chuť a svádění stojanu na mikrofon charismatickým frontmanem si jistě získalo přízeň velké části zástupců něžného pohlaví. Každá skladba byla odměněna patřičnými projevy sympatií, dokonce i někteří muži (nejen pod vlivem poutavé hudby) měli potřebu upadat k rozjímání u nohou Andrého Alabastera. Samotní Expretus vypadali s průběhem koncertu taktéž spokojení, a tak věnovali stále dost zaplněnému Exitu ještě dva přídavky, které ale stejně jako většinu skladeb nebylo bohužel přesně možné vzhledem k nazvučení určit. Každopádně podívaná to byla pěkná a doufám, že to rozhodně nebylo naposledy co překročili hranice našeho státu. Příště už snad jen s "identifikovatelnějším" zvukem.

Poslední uskupení Conamare Chaos z dílny DJské dvojice Doggie+Jones jsem žel k pozdní hodině ranní stihl jen velmi letmým okem zahlédnout a stejně tak letmým uchem zaslechnout. Nicméně na jejich prvním živém vystoupení prezentovali svůj progresivní electro-industrial v podobě, v jaké ho známe či neznáme z jejich letošního dema, obohaceného o živý zpěv Jonese motajícího se po pódiu v plynové masce a vojenské výstroji. Krátká, jednoduchá, ale našlapaná a agresivní industriální smršť po česku. (fotoreport bude doplněn v nejbližší době)

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

pekne nejvic bysem chtela slyset asi ty australany a nemce ceska elektronika vetsinou za moc nestoji bohuzel krasny report jen tak dal

Kdyby ceska electro scena za nic nestala, tezko by No Name Desire hrali loni na Castle Party a Schwarzes Dresden. Nebo take letos zahraji Depressive Disorder na Nocturnal Culture Night v Deutzen a Tear na Castle Party. Expretus jsou bezesporu skveli a v ramci moznosti, ktere v Exitu meli, odehrali svuj set vyborne. Nastesti pro australany jsem mel jen poradni hlas, kdyz jsem na jejich nabidku odpovedel NE, po jejich produkci rikam dvakrat NE, klidne podepisu odposlechnute hodnoceni, ze jsou to "kreteni nehudebniho charakteru".

DarkOrion: To je otazka nazoru, mne vyjma toho, ze DW absolutne nezapadali do kontextu akce, mi jinak pripadali jako parek velmi sympatickych australanu s prilis narocnymi technickymi pozadavky 8-)

Bohužel nemůžu posoudit, neboť jsem je neslyšel, ale co jsem z davu vyrozuměl, znělo to prý dost podivně hlavně kvůli strašnýmu zvuku, a i sama kapela to označila za jejich "snad nejhorší show vůbec"...ale jak říkám, nemůžu posoudit...

Mozna jsem to prehnal s tim vypujcenym hodnocenim, ale jednak podle me bylo nekolik veci, kterymi bez ohledu na technicke problemy v Exitu nazlobili poradatele a druhak si myslim, ze v jejich stylu je hodne daleko lepsich kapel.

Dandelion Wine - tak to bylo něco strašnýho - znělo to , jako když někdo chce a nemůže. Ohodnotil bych to jako "kapelu" , kterou se vyplatí neslyšet.

Kdybych mel moznost DW videt po druhe urcite bych si je nenechal ujit, tahle show byla totiz naprosto zkazena zvukem tak i neochotou navstevniku, kteri nebrali ohledy na kapelu ktera je proste nedokazala prervat 8-O

Samgarr: Naprostej souhlas, je treba se na to divat s velkou davkou tolerance, me samotnyho prekvapilo, ze ac podobnej styl hudby vubec neposloucham, dokazali me nejakym zpusobem zaujmout. Jiste tam byla velka davka solidarity, kdyz publikum reagovalo z 90% opravdu "sabotazne", ale i tak jsem se snazil nevnimat okoli a vystoupeni si uzit, coz se jim ve mne podarilo vyvolat a to mi prijde urcite jako bod k dobru :-D

Hezky report Paesante;-) Akce se mi libila, tesim se na fotky v galerii, tak neotalej a sup sem s nima;-)

S fotkama nastal technicky problem,takze se omlouvam,ale budou az v prubehu pristiho tydne

Přidat komentář

Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.


Zadej správnou odpověď.