*Po přečtení všech Vašich komentářů už člověk nemůže být moc "originální" a napsat něco, co by tu již nezaznělo. Souhlasím s většinou reakcí, souhlasím s částí na téma blogy, souhlasím i s některými názory na definici, škatulkování, "pravidla"... V gothice vážně nejsou nutná žádná omezující pravidla, která nám předepisují hudbu (zvláště tu!), oblékání, líčení, chování, vystupování či vkus. To, že lidé mají na goths spíše negativní názor a že o goths kolují někdy skoro až smutné fámy, už nejspíš nikdo nezmění. Pro mně osobně znamená gothica mnoho. Sebevyjádření, umění, styl života, pocity... Život... Protože v tomto stylu je možné vyjádřit naprosto vše. Krásu, povahu lidí, smutek, život, naději, lásku. A je tak různorodá, protože každý člověk vidí gothicu v něčem jiném, proto je tak originální. Gothica je nádherná. Gothica je něco nevšedního (i když v dnešní době už by se o nevšednosti dalo polemizovat), čistého, temně romantického (a neříkejte že ne), úchvatného... Nestydím se za to, že gothica mi ovlivňuje život. Dávám to najevo ráda. Ráda si povídám s goths, oblékám se podle vlastního chápání "gothic", tvořím "umění", chodím na akce. Protože, ten pocit, když jste někde, kde na Vás nekoukají jako na pomalu vraha, kde Vám dokonce pochválí oblečení, účes, mile se na Vás usmívají a smějí se s Vámi... Ten pocit je úžasný. Je to nepopsatelné a okouzlující, podmanivé... Víte, nestydím se za to, že mi je 15. Proč bych měla? Je to jako když bych se styděla za svůj názor. Také mne občas až uráží některé počiny společnosti (např. "tento rok je v oblečení velkým trendem gothic styl", jediné pozitivu pro mne je, že alespoň budu moci lépe sehnat oblečení:-)), ale co s tím nadělám... Maximálně to mohu ignorovat. Prostě. Gothica je něco nepopsatelného. A až mě děsí, jak jsem se tu rozepsala... No nic... Končím... ;-)*
*Po přečtení všech Vašich komentářů už člověk nemůže být moc "originální" a napsat něco, co by tu již nezaznělo. Souhlasím s většinou reakcí, souhlasím s částí na téma blogy, souhlasím i s některými názory na definici, škatulkování, "pravidla"... V gothice vážně nejsou nutná žádná omezující pravidla, která nám předepisují hudbu (zvláště tu!), oblékání, líčení, chování, vystupování či vkus. To, že lidé mají na goths spíše negativní názor a že o goths kolují někdy skoro až smutné fámy, už nejspíš nikdo nezmění. Pro mně osobně znamená gothica mnoho. Sebevyjádření, umění, styl života, pocity... Život... Protože v tomto stylu je možné vyjádřit naprosto vše. Krásu, povahu lidí, smutek, život, naději, lásku. A je tak různorodá, protože každý člověk vidí gothicu v něčem jiném, proto je tak originální. Gothica je nádherná. Gothica je něco nevšedního (i když v dnešní době už by se o nevšednosti dalo polemizovat), čistého, temně romantického (a neříkejte že ne), úchvatného... Nestydím se za to, že gothica mi ovlivňuje život. Dávám to najevo ráda. Ráda si povídám s goths, oblékám se podle vlastního chápání "gothic", tvořím "umění", chodím na akce. Protože, ten pocit, když jste někde, kde na Vás nekoukají jako na pomalu vraha, kde Vám dokonce pochválí oblečení, účes, mile se na Vás usmívají a smějí se s Vámi... Ten pocit je úžasný. Je to nepopsatelné a okouzlující, podmanivé... Víte, nestydím se za to, že mi je 15. Proč bych měla? Je to jako když bych se styděla za svůj názor. Také mne občas až uráží některé počiny společnosti (např. "tento rok je v oblečení velkým trendem gothic styl", jediné pozitivu pro mne je, že alespoň budu moci lépe sehnat oblečení:-)), ale co s tím nadělám... Maximálně to mohu ignorovat. Prostě. Gothica je něco nepopsatelného. A až mě děsí, jak jsem se tu rozepsala... No nic... Končím... ;-)*