V sobotu 17. března v Praze a v pondělí 19. března v Bratislavě se konal dlouho očekávaný dekadentní čajový dýchánek v podobě koncertu Emilie Autumn. Zpěvačka, houslistka a básnířka – a spousta dalších ingrediencí v jedné osobě – se v české i slovenské metropoli zastavila v rámci svého evropského turné, pořádaného k albu „Fight Like a Girl“. Že se na vystoupení excentrické Američanky lze dívat z mnoha úhlů nám předvedou dva reporty v jednom. Jeden je totiž psaný z pánské pozice BeoWulfem z pražského koncertu v KD Kyje, druhý, z dívčí čisté lásky od Ayala Setary z bratislavské zastávky v Majestic Music Clubu.
Pánský pohled na věc - sobota 17. března, Praha
Na sobotu 17. března připadal pražský koncert americké umělkyně Emilie Autumn, který se konal v kulturním domě v Kyjích. Takže najít klub bylo takové malé dobrodružství, které nakonec dopadlo dobře. I přes netradiční místo konání se v klubu sešla velice solidní návštěva (odhadem dvě stě lidi?). Od řádně vyzdobených slečen po zasloužilé metalisty :). Během téměř dvouhodinového koncertu zazněly jak nové, více elektronické skladby jako Fight Like a Girl, tak staré hity jako Liar.
Počet Emiliiných „asistentek“ se snížil oproti minulému pražskému koncertu na tři. I tak se čtveřice řádné vymóděných divošek starala o zábavnou show za použití mnoha rekvizit (první řady pokropené čajem by mohly vyprávět... :). Občas byly skladby proloženy „divadelními“ výstupy, které možná zabíraly až příliš mnoho času. Závěrem lze říci, že se letošní Emiliina pražská zastávka povedla a nezbývá než čekat s čím dorazí příště.
Dámský pohled na věc - pondělí 19. března, Bratislava
Po vstupu do klubu jste si mohli ukrátit čekání nákupem v merchandise stánku (měli tu trička, mikiny, plakáty, náramky, náhrdelníky i parfémy, jen škoda, že chyběla Emiliina kniha „The Asylum for Wayward Victorian Girls“) anebo obhlížením kulis a rekvizit na pódiu: mříže, ověšené cedulemi s nápisy jako „Beware of escaped inmates“ (= „Mějte se na pozoru před uprchlými chovankami“) anebo „You must be at least this tall to see this show“ (= „Pokud chcete vidět tuto show, musíte být alespoň takhle vysocí“), lebky, kolečkové křeslo, stoleček s dortíky, sušenkami a čajem, oltář ozdobený svíčkami, květinami a plyšákem s vařečkou… to vše slibovalo, že kromě hudby se budeme moci těšit i na psychedelické divadelní představení.
Ve 20:10 se za zvuku instrumentální skladby Safety Lies in Fear a jásotu fanynek rozsvítily hodiny uprostřed pódia a během následující skladby 4 o´clock začala úžasná stínohra – na ciferníku hodin se postupně promítly a na scénu přišly The Bloody Crumpets, Emiliiny doprovodné zpěvačky a tanečnice: pirátka Captain Maggot, burleskní tanečnice The Naughty Veronica a kanibalka The Blessed Contessa. Nakonec se objevila i samotná Emilie v kostýmu doplněném krysími prvky – ocáskem, drápky a škraboškou působící jako kombinace benátské masky a krysího čumáčku.
Celá show byla koncipována jako hudebně-tanečně-divadelní představení, v němž se mísí vážná témata (sebevražda, otázky okolo duševních chorob) s burleskními prvky a v němž se používají nejrůznější rekvizity. Skladbu Take the Pill Emilie zazpívala na kolečkovém křesle. Pro mě osobně byla jedním z nejsilnějších momentů koncertu skladba God Help Me, během níž se Emilie doprovázela na klávesy, maskované jako oltář.
Mezitím se The Bloody Crumpets vrhly na výše zmíněný stoleček s pochutinami, nakusovaly sušenky, olizovaly housky a házely je do davu fanoušků. Podařilo se mi ukořistit a sníst dvě sušenky, které nakousla The Naughty Veronica.
Během God Help Me došlo i na scénku, během níž se Contessa dožadovala čaje, ale Captain Maggot s šálkem zlomyslně ucukla a vychrstla jej do davu. Hmm, na koncertech některých kapel srší do hlediště jiskry z rozbrušovaček, tady létalo vzduchem pečivo a čaj!
Během instrumentální skladby Dominant předvedla Veronica koketní burleskní tanec s vějíři z pštrosího peří, z nichž vytvářela různé obrazce – perlorodku, paví chvost, skladbu Girls Girls Girls zazpívala Emilie v přestrojení za mladíka v čepici, vestě a kalhotách, zatímco The Bloody Crumpets tančily kankán. Pánský převlek si Emilie nechala i na další bod programu - scénku s Veronicou:
Emilie jde k Veronice a hází na ni výmluvné pohledy.
Veronica: „No, víš… já nejsem zas až tolik na kluky.“
Emilie si rozepne vestu a odhalí růžovou podprsenku.
Veronica se rozzáří radostí, vrhne se na Emilii, obejme ji a políbí ji na rty.
Emilie: „Au, tys mě kousla!!“
Veronica: „Contessa mi řekla, že to máš ráda.“
Emilie: „Naučím tě líbat pořádně.“
Veronica: „Jé, a až mě to naučíš, můžu si to procvičovat na nich?“ (do rozmáchlého gesta zahrne celé hlediště)
Následuje bod programu zvaný Rat Game neboli Krysí hra: spočívá v tom, že Veronica vyzve přítomné fanynky, aby se přihlásily ty, kterým je osmnáct a více let, nikdy se nelíbaly s dívkou a chtěly by si to na pódiu vyzkoušet s ní, s Veronicou. Několik rukou se zvedne do vzduchu, Veronica si z nich vybere tři šťastlivkyně z první řady, vyzve je na pódium, kde se každé z nich zeptá na jméno a řekne jim, že mají roztomilý přízvuk. Následuje série objetí a polibků a poté bouřlivý potlesk a rozjařený jásot nás ostatních, kteří jsme zůstali v hledišti. Nakonec Veronica vítězoslavně zvolá: „Tak jsem zkazila další tři, chachá!!“ Věřte mi nebo ne, ještě teď je mi líto, že jsem neměla odvahu se přihlásit.
Nic netrvá věčně a bohužel i tento čaj o osmé až desáté se pomalu chýlí ke konci. Během závěrečných dvou skladeb, Mad Girl a Thank God I´m Pretty, při nichž Emilie svůj zpěv opět doprovází hrou na klávesy, je znát spříznění duší a nádherná výměna energie mezi umělkyní a publikem. Emiliino dojetí vyzařuje i z jejího závěrečného vzkazu přítomným fanynkám: „To je tak úžasné! Když se na vás podívám, vidím, že každá vypadáte jinak – nejste žádná armáda stejně oblečených. Každá z vás je jedinečná. A díky téhle jedinečnosti jste tak krásné a tak nebezpečné. Uchovejte si to. Když se na vás dívám, říkám si, že jste to poselství pochopily, a že klíč k Ústavu pro nezvladatelné viktoriánské dívky je i pro vás. Vítejte doma.“
Emilie se natáhla pažemi k publiku, zkroucením prstů naposledy naznačila krysí drápky, poté vytvořila z prstů srdíčko, přiložila si je na srdce a spolu se svými tanečnicemi definitivně zmizela v zákulisí. Z reproduktorů se ozvala instrumentální verze písničky Always Look on the Bright Side of Life a nám došlo, že už je opravdu konec.
Co dodat na závěr? Když se náš fotograf vydal rozdávat publiku nálepky Sanctuary.cz, zjistil, že většina slovenských návštěvníků koncertu, s nimiž se dal do řeči, Sanctuary.cz zná a pravidelně sleduje.
Playlist bratislavského koncertu (vlastně spíš scénář vystoupení, neboť například taková Rat Game rozhodně není regulérní písnička):
1) Safety Lies in Fear
2) 4 o´clock
3) Dr. Stockhill (recitace)
4) Fight Like a Girl
5) Time for Tea
6) The Art of Suicide
7) Take the Pill
8) How to Break a Heart (báseň)
9) Liar
10) God Help Me
11) Dominant
12) Girls Girls Girls
13) Rat Game
14) Gears (zvukový efekt)
15) We Want Them Young
16) Gaslight
17) One Foot in front of the Other
18) Mad Girl
19) Thank God I´m Pretty
Další fotky od JiSeho přidáme do galerie co nejdřív, díky za trpělivost.
Komentáře
solidní návštěva 200 lidí? To se nepovažuje ani za minimální náštěvu v obyč pátky na house/trance akcích ;)
nějak mi tohle celý nechybí
Srovnáváš nesrovnatelné...
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.