Dnes večer můžete vůbec poprvé přivítat v pražském Paláci Akropolis švýcarské darkwave/gothic rockery The Beauty of Gemina. Proto jsme zavolali jejich předákovi Michaelovi Seelemu a popovídali si s ním o švýcarské temné scéně, novém akustickém albu "The Myrrh Sessions", vydávání u Universal Music, působení v psychedelických Nuuk, důležitosti vizuálního ztvárnění hudby nebo jestli je "Gemina" vůbec opravdová kapela, když všechno vymýšlí jediný člověk. To vše a mnohém víc se dočtete v následujícím rozhovoru.

 

CZ SANCTUARY: AHOJ MICHAELE, JAK SE DNESKA MÁŠ?

Michael Sele: Mám se dobře, děkuji. Všechno je tak nějak jak má být.

CZ SANCTUARY: TAK TO RÁDI SLYŠÍME. JE I CELKEM ZAJÍMAVÉ, ŽE V PRAZE BYL TEĎ BŘEZEN MĚSÍCEM ŠVÝCARSKÉ KULTURY A SHODOU OKOLNOSTÍ JSME TU NEDÁVNO MĚLI ROZHOVOR S THE YOUNG GODS. TAKŽE I PRO NAŠE ČTENÁŘE TO TEĎ MŮŽE VYPADAT, ŽE ŠVÝCARSKO JE TEMNÉ SCÉNĚ ZEMÍ ZASLÍBENOU. JE TO OPRAVDU TAK?

Michael Sele: No, oni jsou The Young Gods ve Švýcarsku velmi známou kapelou – tedy v té undergroundové scéně. Pro mainstream jako by neexistovali, v radiích je neuslyšíte. To je podobné jako s The Beauty of Gemina – jako bychom pro tenhle svět vůbec nebyli. Je ale pravda, že The Young Gods jako kapela z osmdesátých let ovlivnila spoustu dalších skupin a umělců a myslím, že nejen ve Švýcarsku, ale po celém světě.

Máme tu ale i určitou temnou scénu, hlavně v Curychu, kde je spousta klubů, parties a koncertů. Je však hodně malá, rozhodně ji nemůžeš srovnávat třeba s tím, co se děje na mainstreamové nebo rockové scéně.

CZ SANCTUARY: TO ZNÁME MOC DOBŘE, ALE TAK LEPŠÍ NĚCO NEŽ NIC, NE?

Michael Sele: Jo, to je pravda.

CZ SANCTUARY: TAK SE ALE PODÍVEJME NA ZOUBEK VAŠÍ KAPELE. TY JSI PŘED THE BEAUTY OF GEMINA HRÁL DLOUHÁ LÉTA S KAPELOU NUUK. BYL ZVUK TÉHLE SMEČKY JINÝ NEŽ TO, CO DĚLÁŠ TEĎ?

Michael Sele: Jo, já myslím, že se dá říct, že to znělo jinak. Já začínal s Nuuk v polovině devadesátých let, čili zhruba před dvaceti lety, a tehdy byla hudební scéna úplně jiná. Byl to projekt, ve kterém zpíval můj kamarád, a já hrál na kytaru a působil jako producent. Všechny skladby jsme psali spolu a hudebně to šlo spíše cestami psychedelického rocku. Odehráli jsme spoustu koncertů, ale po několika letech se naše vize o hudebním směřování Nuuk začaly rozcházet, začínali jsme mít rozdílné nápady, takže jsme se rozhodli kapelu rozpustit.

Myslím, že hudba The Beauty of Gemina je jiná, temnější, s větším podílem elektroniky, gotičtější a víc do wave. Oproti tomu byli Nuuk psychedelic rocková záležitost.

CZ SANCTUARY: PRVNÍ DESKU JSTE SI VYDALI SAMI A TOTÉŽ JSTE LETOS (PO DLOUHÝCH LETECH SPOLUPRÁCE S DANSE MACABRE A UNIVERSAL MUSIC) ZOPAKOVALI SE SVÝM AKUSTICKÝM ALBEM ZNOVU. BYL TO ZÁMĚR, NEBO PROSTĚ JEN VYDAVATELSTVÍ NEMĚLA ZÁJEM O „UNPLUGGED“ DESKU?

Michael Sele: To bylo tak, že Universal měl zájem o album se zbrusu novými skladbami, ale protože jsme na to neměli dost času, udělali jsme takovou reinterpretaci našich starších věcí. Chtěli jsme to vzít za jiný konec – podívat se na staré skladby novýma, akustickýma očima. Bylo samozřejmě skvělé, že Universal na to kývnul a řekli: „Okay, udělejte to,“ a nesnažili se nám tenhle nápad překazit. Myslím, že to není moc obvyklé, aby byla nahrávací společnost takhle vstřícná, když přitom po vás chce zbrusu novou desku. Pro nás ale bylo velmi důležité, natočit „The Myrrh Sessions“, byla za tím celá vize, takže jsme si řekli: „Super, udělejme to čistě v naší režii“ a bylo to skvělé.

CZ SANCTUARY: CO VÁS VLASTNĚ PŘIVEDLO K MYŠLENCE UDĚLAT AKUSTICKÉ ALBUM?

Michael Sele: My jsme poprvé hráli své věci akusticky roku 2010 na křtu desky „At The End Of The Sea“ pro vybranou diváckou obec. Bylo povícero důvodů, proč jsme se to rozhodli udělat jenom jednou a až možnost odjet loni na turné s Diary of Dreams nás k téhle akustické myšlence znovu přivedla. No a loni v létě jsme se rozhodli do toho praštit a natočit to.

CZ SANCTUARY: JE URČITĚ PRAVDA, ŽE SKLADBY V TOM „UNPLUGGED“ PODÁNÍ DOSTALY ÚPLNĚ JINOU PERSPEKTIVU. V JEDNÉ SKLADBĚ MÁM TŘEBA POCIT, ŽE JE SLYŠET DUDUK…

Michael Sele: Jo, to je pravda. Já jsem chtěl, aby ty skladby zněly úplně jinak, od samého základu. To byla má vize, můj sen – použít ty nástroje, které se dosud na předchozí desky nedostaly. Klasické kytary, balalajka, klavír a tak. Mne ale moc nezajímalo předělávat ty skladby, které jsou už samy o sobě minimalistické a akustické. Daleko větší výzvou a daleko víc vzrušující bylo „převléct do jiného kabátku“ právě ty živelnější věci jako „Dark Rain“ nebo „Suicide Landscape“. Všechny ty písně, kde je původně spousta elektroniky a dunivé beaty. Navíc jsem se pokusil podat i své texty zcela nově, přizpůsobit jim zvuk písní a udělat je jinak.  To byl už od začátku koncept tohoto akustického alba.

CZ SANCTUARY: VYDALI JSTE ČTYŘI DLOUHOHRAJÍCÍ DESKY V POMĚRNĚ SVIŽNÉM SLEDU, COŽ JE DNES POMĚRNĚ NEOBVYKLÉ, TAKŽE OTÁZKA ZNÍ – JAK TO DĚLÁŠ, ŽE SE TI V HLAVĚ RODÍ TAKOVÁ HOJNOST HUDEBNÍCH NÁPADŮ?

Michael Sele: (smích) No, já bych neřekl, že je to zase tak neobvyklé. Právě v těchto dobách je totiž důležité přicházet s hudbou poměrně rychle, aby se na ni nečekalo moc dlouho. Je ale pravda, že jsem bytost poměrně činorodá, strávím každý den ve studiu dlouhé hodiny, aby výsledek stál za to. A naštěstí mám i celkem dost nápadů. 

Třeba s tím akustickým albem jsme si nejdřív říkali, že uděláme nějakých sedm, osm věcí jen tak pro naše fanoušky a přátele, ale když jsme začali ty skladby přetvářet, objevilo se tolik různých nápadů, že je z toho najednou 65 minut hudby, které vyšly na desce (smích). Někdy se prostě stačí ponořit do toho proudu hudby a nápady se pak vynořují samy. Někdy je pro mne vlastně těžké se zastavit a říct: „Ne, to už stačí, už to musím dodělat a vydat.“ Je to asi součást mého charakteru.

CZ SANCTUARY: TY JSI TAKY VÝHRADNÍM AUTOREM HUDBY A TEXTŮ V THE BEAUTY OF GEMINA, TAKŽE OTÁZKA ZNÍ – JAKÁ JE VLASTNĚ ROLE OSTATNÍCH SPOLUHRÁČŮ?

Michael Sele: To je dobrá otázka. Je pravda, že já píšu všechny skladby a slova a v minulosti to bylo tak, že kapela přicházela do studia až poté, co jsem napsal všechny písně. Teď to ale při tvorbě té akustické desky vypadalo jinak – od úplného začátku jsme u toho byli všichni. Měli jsme takové malé pódium v divadle, hodně jsme improvizovali, rozvíjeli různé nápady, které vytvářely další prostor.

Pro mne je The Beauty of Gemina kapela se vším všudy. Možná ne kapela v tom běžném slova smyslu, ale i tak si myslím, že jsme tým. Kluci jsou pochopitelně vždycky první, kteří slyší mé hrubé hudební náměty, a mluvíme o nich. Jejich zpětná vazba je pro mne velmi důležitá a vždycky, když skládám, na své kolegy myslím – a tady bude basák hrát tohle, tohle je bubeník… – protože vím, jak hrají, co se jim líbí a do čeho by byli ochotní jít. Určitě to tedy nevnímám jako sólový projekt – je to kapela, a na akustickém albu, kdy jsme spolupracovali velice úzce, se to potvrdilo. Uvidíme, co přinese budoucnost, možná budeme pracovat stejně, jako na The Myrrh Sessions.

CZ SANCTUARY: THE BEAUTY OF GEMINA NATOČILA SPOUSTU PROFESIONÁLNÍCH KLIPŮ. ČÍM JE PRO TEBE TO VIZUÁLNÍ ZTVÁRNĚNÍ VAŠICH PÍSNÍ TAK DŮLEŽITÉ?

Michael Sele: Těch důvodů je víc. Zaprvé si myslím, že The Beauty of Gemina tvoří hodně „vizuální“ hudbu, velikou roli tu hraje atmosféra. A v současnosti, když lidi poslouchají muziku, chtějí k tomu často koukat i na nějaké obrázky. Někteří si ty obrazy vytvářejí sami, ale někteří by raději už hotové video nebo vizuály. A to platí i pro koncerty, proto občas používáme vizuální prvky i živě. 

Dalším důvodem je to, že pracovat dohromady s nějakým filmařem nebo režisérem je velmi zajímavá zkušenost, protože do toho vnášejí své vlastní obrazy, své vlastní nápady. To je druh spolupráce, kterou mám opravdu rád. Někdy mne až překvapuje, co všechno dokážou s hudbou a texty udělat, kam až je posunout. Teď máme čerstvé video ke skladbě „Dark Rain“, které nám točila jedna režisérka z tureckého Istanbulu, a podle mého je v tom ta jiná kultura vážně cítit.  A pro mne, jako Evropana žijícího ve Švýcarsku, bylo opravdu fascinující sledovat, co udělala s hlavní myšlenkou skladby. 

Navíc internet a určitě třeba hlavně Youtube jsou pro dnešní kapelu velmi důležité kanály. Jak jsem říkal – rádio zahraje naší hudbu jen ve velmi výjimečných příležitostech, takže je potřeba využívat jiných způsobů, jak svou tvorbu dostat mezi lidi.

CZ SANCTUARY: TO MÁŠ URČITĚ PRAVDU. NICMÉNĚ, VELMI BRZY VÁS KONEČNĚ BUDEME MOCI VIDĚT POPRVÉ KONCERTNĚ I V PRAZE – UŽ JSI TU NĚKDY PŘEDTÍM BYL?

Michael Sele: Ne, pro mne to bude první setkání s Prahou, ale slyšel jsem o ní spoustu velmi dobrých zvěstí. Myslím, že to bude fascinující a nádherné místo. Jenom mne mrzí, že se nebudeme moci zdržet déle, protože přijedeme ve středu večer a hned druhý den po koncertě musíme velmi brzy zase vyrazit zpátky, takže si Prahu moc neprohlédnu. Ale ono i to propojení s lidmi a pocítění atmosféry města bude skvělé, opravdu se na to těším. Bude to náš první koncert v Čechách, tak možná se podaří, že se někdy v budoucnu budeme moci vrátit a třeba i na déle. Uvidíme.

CZ SANCTUARY: KDYŽ JSME TAK U TOHO – KROMĚ THE BEAUTY OF GEMINA ZNÁME PÁR DALŠÍCH ŠVÝCARSKÝCH KAPEL, JAKO TŘEBA TY THE YOUNG GODS, O KTERÝCH JSME MLUVILI V ÚVODU, NEBO METALSPÜRHUNDE. ZNÁŠ TŘEBA NĚJAKÉ ČESKÉ KAPELY?

Michael Sele: Upřímně – bohužel neznám. Tedy samozřejmě kromě The Prostitutes, kteří nás pozvali na koncert do Prahy a kteří jsou velmi dobří. Ale jinak musím přiznat, že žádné další neznám. Možná je to chyba, ale pravdou zůstává, že ve Švýcarsku jsou známé hlavně německé, anglické a americké skupiny. A možná ještě něco ze Skandinávie.  O kapelách ze zemí na východ od Německa, ze států jako je Česká republika nebo třeba Rusko, bohužel moc nevíme. Škoda.

CZ SANCTUARY: TAK TO NEVADÍ, MY TI VEČER NĚJAKÉ PŘEDSTAVÍME. MĚJ SE KRÁSNĚ A TĚŠÍME SE NA VIDĚNOU A HLAVNĚ NA SLYŠENOU V AKROPOLIS!

mohlo by vás také zajímat

Na novou desku připravili The Beauty Of Gemina písničky o návratu domů

Report z M'era Luna 2022 – neděle

The Beauty of Gemina představují nový videoklip

The Beauty of Gemina lákají videoklipem na novou desku