Abyste si trochu odpočinuli od smrště hudebních recenzí, reportáží, rozhovorů a pozvánek, zpracoval Hans pro CZ Sanctuary zajímavý článek o nápoji, který má i mezi příslušníky gotické kultury velmi silnou skupinu příznivců.

Absinth (francouzsky "absinthe"), bohémský nápoj dekadentů, který i přes urputné boje početného zástupu odpůrců přežil až do dnešních dní, a jehož obliba neustále stoupá. Vraťme proto na chvilku do časů Toulouse Lautreca, Moulin Rouge a podívejme se na "zelenou vílu" (jak se absinthe často přezdívá) pěkně proti světlu.

Historie

Příběh absinthu se začíná psát zhruba roku 1792 ve Švýcarsku, kdy si doktor Pierre Ordinaire z města Couvet nechal nápoj patentovat. Recept se posléze dostal k sestrám Henriodovým, které absinthe prodávaly jako univerzální lék na všechno. K rozmachu výroby však došlo v okamžiku, kdy jistý důstojník Dubied (se svým synem Marcellinem a zetěm Henri-Louis Pernodem) získal od sester Herrodových recepturu a roku 1797 založil rodinný podnik "Dubied Père et Fils". O osm let později se ve městě Pontarlier zrodila vůbec nejznámější (a do zákazu výroby i největší a nejkvalitnější) výrobna absinthu Pernod Fils.

Odbyt absinthu začal prudce stoupat poté, co si napoleonští vojáci tento nápoj oblíbili při tažení do Egypta, kde jim byl absinth podáván jako lék proti malárii. Není sice doloženo, zda to proti nemoci doopravdy fungovalo, jisté ovšem je, že se vojáci po návratu domů absithu dožadovali, a tak se postupně začal prodávat po francouzských barech a tančírnách. V 80. letech byla produkce a konzumace absinthu již na takové úrovni, že jeho cena razantně klesla a "zelená víla" se stala dostupnou pro všechny vrstvy tehdejší společnosti. A pili ji všichni - umělci, vyšší třída, ale i dělníci a baroví povaleči.

Absinthismus a zákaz

Obrovské lobby vinařů, kteří díky absinthu přicházeli o zisky, vyústilo před první světovou válkou k zákazu absinthu téměř na celém světě. Důvodem byl takzvaný "absinthismus" - tvrzení, že je absinthe nebezpečná halucenogení droga (tento názor je bohužel všeobecně rozšířeným omylem i dnes). Nikdo však v té době nechtěl vidět, že se jedná o „pouhý“ alkoholismus, a tak poté, co Jean Lanfray, údajně po požití dvou skleniček absinthu (ovšem doplněné láhví vína, množstvím koňaku a kávou s brandy) v roce 1905 vyvraždil celou svoji rodinu, sepsali občané protiabsinthovou petici, podloženou (nejspíše podplacenými) výzkumy o účincích thujonu. Roku 1906 byl tak absinthe nejprve zakázán ve Švýcarsku, posléze v Belgii a nakonec v roce 1915 i ve Francii. Zákaz se nedotkl jsem hrstky zemí, například Španělska, kam se přesunula výroba firmy Pernod, či Československa.

Právě naše malá země se zasloužila v letech devadesátých o znovuzrození absinthu, byť se jednalo pouze o podobné výrobky. Důležité je, že byl obnoven zájem o absinthe a v ruku ruce s novými výzkumy thujonu, které dokázaly, že nemají podstatného vlivu na lidskou psychiku, se znova rozbíhá výroba pravého absinthu. Jak státy EU, tak Švýcarska i USA povolily novou výrobu a prodej tohoto zvláštního nápoje. Rozšířený mýtus a všeobecný zákaz je tak minulostí…

Absinthe a jeho druhy

Absinthy rozdělujeme do několika skupin na pravé, jenž se zrodily z kvalitních bylin průtahovou destilací (dělené dále na "verte" a "blanche"), a nepravé. Nepravé absinthy, často na západě zvané "czechsinthy", či "bohémské absinthy" těží z historie pravých absintů, ale jejich výroba, chuť a příprava ani zdaleka neodpovídají tomu, co bylo možno konzumovat na přelomu 19. a 20. století. Konzument je bohužel mystifikován reklamou velkovýrobců a přichází tak o kvalitní požitek z pití.

Pravé "verte" absinthy jsou, jak již francouzský název napovídá, zelené, což je dáno macerováním zelených bylin po destilaci "svaté trojice", neboli pelyňku, anýzu a fenyklu. U švýcarského typu "blanche" je barvící část výroby vypuštěna, je tedy bezbarvý.

Jak poznáme pravý absinthe?

Na tuto jednoduchou otázku je potřeba odpovědět si poměrně široce. Kvalitní absinthe není levný, ovšem pozor, některé náhražky svojí cenou pravým absinthům nejenom konkurují, ale dokonce je i předhánějí. Jednoduchým vodítkem je, že se musí jednat o destilát a ne o macerát či likér. Pravé absithy se navíc po přidání vody mléčné zakalí, dochází k takzvanému "louche", které je způsobeno reakcí anýzových silic s vodou. Originální absinthy nejsou hořké, naopak, většinu kvalitních absinthů není potřeba díky jejich chuti doslazovat.

Častou chybou je posuzování absinthů dle množství uváděného thujonu. Dnes není problém v Praze koupit láhev se 100 mg/l thujonu, rozbory originálních absinthů z doby před zákazem ale ukazují spíše hodnoty do cca 58mg/l, většina však měla mnohem méně, kolem 20mg/l. Moderní studie dále ukázaly, že thujon jako droga pohořel, neboť by vypité množství absinthu by muselo být obrovské, a thujonovému opojení by s velkým předstihem předcházela otrava alkoholem a smrt.

Příprava

Absinthový rituál je podstatná složka vlastního požitku z pití absinthu. Do speciální sklenice se nalije malé množství absinthu o pokojové teplotě a přes absinthovou lžičku s cukrem (nebo bez, záleží na chuti) se pomalu po kapkách přelévá z karafy či absinthové fontánky ledová voda v poměru 3:1 až 5:1, která odspoda způsobuje mléčné kalení, a na hladině zelenkavou vrstvu. Zmizení této vrstvy nám oznamuje, že nápoj je ideálně připraven. Voda nejenom tlumí sílu alkoholu, ale spolu s "louche" vytváří rozkvět vůní a samotné chuti. Absinthe se pomalu usrkává a neustále se ochutnává.

Mnozí jistě znají rituál zapalování absinthu. Tento oblíbený český způsob je v povědomí pijáků bohužel zakořeněn jako ten pravý, tato příprava však v 19. století neexistovala, a byla vymyšlena českými obchodníky na začátku devadesátých let z prostého komerčního důvodu. Náhražky vyrobené z laciného lihu, tresti a barviv se po přidání vody nezakalí.

Možná se teď ptáte: "Proč bych to měl pít, když to nezpůsobuje halucinace?" Odpověď je prostá: "Ze stejného důvodu, jako pijeme víno či whisky - protože se jedná o chutný nápoj, který má nejenom komplexní chuť kvalitních bylin, ale také úžasný rituál, který je důvodem pro posezení s přáteli." Doufám, že vám absinthe zachutná.

Díky kolegům z: http://absinthemafia.com a http://www.absinthe-cz.com/

mohlo by vás také zajímat