Demi Mortuus | 06.08.2024 16:46

Řecká scéna vyplivla ze svých útrob již hezkou řádku zajímavých kapel a projektů a jedním z těch aktuálně nejžhavějších je rozhodně tahle darkwave dvojice, která momentálně spolupracuje na trase Londýn - Atény.

Kalte Nacht - Urge
Vydal: Cold Transmission, (36 min)

Řecká dvojice Kalte Nacht se se svým stejnojmenným debutem v roce 2020 trefila do ideálního času, který přál a vlastně stále přeje tajemnem opředeným darkwave projektům a navíc jim hrálo do karet to, že se Nikos Konstantinidis a Myrto Stylou odmítli chovat jako nováčci a na scénu vkročili sebevědomě a přesvědčivě. Ona to nebyla zase taková náhoda. Když totiž Nikose seznámil společný známý s Myrto, nenašel v ní rozklepanou amatérku, jejímž vrcholem je árie ve sprše, nýbrž profesionálku, která se hlasem živí. Se svým hlasem si ráda hraje, dabuje, namlouvá reklamy, aplikace. To vše v řečtině i v angličtině. No a k tomu všemu navíc umí zpívat…

Od vydání debutu už uběhly čtyři roky a v posledních dvou letech dvojice intenzivně pilovala v domácích studiích nové songy. Výsledkem je nová deska „Urge“, která na první poslech zaujme pestřejší strukturou, která už není postavená jen a pouze na tanečních darkwave peckách. Jakkoli je třeba úvodní vál „Runaway“ jednoznačnou a přímočarou připomínkou odkazu tureckých klasiků She Past Away, tak hned následující „In a Wild Wave“ schází z jasně vytyčené cesty směrem k witch atmosférám a je to rozhodně krok správným směrem. Myrto dostává prostor ke svým hlasovým experimentům, ždímá hrdlo intenzivněji, hlasivky žene do vyšších poloh a nebojí se různých čarodějnických skřeků.

„Dare to Defy“ může znovu připomenout vizionářské Turky, ale ta basa, ta zkrátka vraždí a je sakramentsky přísná a skvělá. Myrto navíc svým hlubokým hlasem posílá všechno trochu jinam a znovu se nebojí animálních skřeků, které song halí do ježibabího hávu… Song jako „A Howling Waltz“ jste na debutu nenašli. Pomalá balada dává prostor hlasu zpěvačky, která má co ukázat. V některých polohách jsem si vzpomněl na ostravskou heavymetalovou legendu Tanju (nezaměňovat s děsivou Tarjou), která taky uměla svým sytým a hlubokým hlasem s přehledem přičarovat husinu, ale tuhle informaci berte s velkou rezervou. Nicméně, je to moc hezká věc a kapele sluší.

Kalte Nacht - The Last Breath

„The Last Breath“ je vlastně posledním čistokrevným tanečním partem, který může rozjet divočinu na parketu. Dvojice se slyšitelně nechce zaseknout na jednom místě a hledá, čeho je schopná. „Trust Fall“ má hodně zatěžkanou atmosféru. Kataklysmatické nápory synťáků se nikam neženou, ale zato působí jako mračna, která se nad vámi začínají stahovat před pořádnou smrští. I tady je znát vlivy witch nálad. Závěr desky nabízí překvapení za překvapením a „Where the Deep Seas Meet“ naznačuje, jak by mohli znít Dead Can Dance, kdyby se pustili do současného darkwave blouznění. „Confession“je potom už čistokrevným vyznáním zpěvačky, která má rozhodně schopnosti, aby nejen udržela pozornost…

Tanečně zaměřeným fans může větší počet rozjímavých kousků lehce překážet, ale osobně mám za to, že je tahle pestřejší struktura nahrávky ku prospěchu a ty pomalejší věci fungují a jsou příjemné. Obecně tedy lze Kalte Nacht pokládat za vyspělou kapelu už po pouhých dvou deskách, na kterých dvojice dokázala, že si umí být jistá v kramflecích v různých polohách. Umí roztančit, rozjímat, ale také je schopná vytvořit pořádně temnou až hororovou atmosféru, která tvůrcům rozhodně sluší...

Hodnocení: 80%