Demi Mortuus | 04.06.2020 21:15

Jeden z lídrů slovenské líterární hororové scény se nechal inspirovat jedním z nejšílenějších a nejnásilnějších kriminálních případů a napsal knihu, která pro někoho možná bude příliš silnou kávou.

Mark E. Pocha - Bestie
Vydal: Carcosa, (260 stran)

Možná jste někdy, stejně jako já, narazili na Youtube na některý z dílů seriálu s výmluvným titulem „Najväčšie kriminálne prípady Slovenska“. Jeden z nejvýživnějších případů této dokumentární série je věnován Horehronskému rozparovačovi. Osudy a činy Štefana Sviteka i v půlhodinovém souhrnu děsí a obracejí žaludek silněji než většina smyšlených hororů a vůbec se nedivím, že právě k hororu můžou taky někoho inspirovat. Právě tento chlapík z Podbrezové byl totiž předobrazem novinky Marka E. Pochy.

Jeho „Bestie“ se nesnaží jít důsledně po stopách minulosti a co nejvěrněji dokumentovat všechny tragické okolnosti násilností, které vyvrcholily v roce 1987 a skončily vůbec poslední československou popravou. Mark si Štefana poupravil k obrazu svému a jako vždy si k tomu přibral několik vlastních oblíbenců od Jokera po Nirvanu. Když Števo v knize prvně nahodil klaunský makeup, obrátil jsem trochu oči v sloup a říkal si, jestli je to nutné a jestli to Mark zase zbytečně nepřehnal. Slovenský šikula z toho však nakonec docela bravurně vybruslil a můžu říct, že mě po delší době zase bavil.

Podařilo se mu totiž v návratech časem do mládí budoucího vrahouna vše dovysvětlit dostatečně přesvědčivě a nenásilně. Jde však o poslední nenásilný prvek v příběhu, který je jinak extrémní ažaž. Někdy je to možná až na škodu, protože pak člověka může trknout trochu okatá snaha vše zahnat do krajnosti. Však je autor na odmítání svých výtvorů nakladateli náležitě pyšný. Prý. Ale nutno říct, že u zmíněných výhrad nebyla překročena hranice nevkusu a pravdou zůstává, že „Bestie“ je zábavným a čtivým kouskem, který si bere inspiraci u natolik interesantní figurky, že snad nezáživným ani být nemohl.

Jako už tomu u Marka bývá zvykem, většinu času se budeme motat kolem mladých lidí a usmívat se jejich problémům a vybranému slovníku. Tedy do té doby, než mezi ně vrazí Štefan jako kuna do kurníku. A že se s teenagery vůbec nehodlá mazlit. Díky zmíněným návratům v čase se z románu naštěstí nestala pouhá přehlídka násilností, mnohem víc nasákl místními reáliemi a čtenář navíc dostane šanci vnímat záporáka trochu jinou optikou, protože harmonické dětství chudáčisko taky zrovna neměl. A pak je tu bratr jedné z obětí…

Štefan Svitek

Jakkoliv není děj nějak zvlášť složitý, knihu s přehledem táhnou postavy, které se povedly a pokud si libujete v extrémnostech z katalogů násilností i sexuality, potom si můžete připočíst další důvody, proč se po „Bestii“ podívat. Pro nás tedy jedině dobře, že zrovna tohle autorovo dílo vyšlo jako v pořadí druhé v českém jazyce. Řemeslně je vše zvládnuto s přehledem, což je u Marka zvykem, ale zároveň se tentokrát podařilo vyhnout tradičním slabinám v přemíře odkazů na cizí výtvory. I když román zkrátka nemohl překonat v děsivosti opravdový příběh tohoto slovenského masochisty, povedl se i tak nadmíru a pro mne je tím nejlepším od dřevních dob „Kanibalů“ a „Kontaktu“.