Demi Mortuus | 29.01.2020 19:16

Tuhle neděli přestaví svůj skvělý debut postpunková parta z Berlína a byla by škoda jej pořádně neproprat.

Wires & Lights - A Chasm Here and Now
Vydal: Oblivion, (50 min)

Pro Justina Stephense byl podle všeho konec Passion Play těžkou ránou, s níž se horko těžko srovnával. Přes spolupráci s Frank the Baptist se nakonec dostal z Oxfordu až do Berlína, tady našel nové spoluhráče a založil Wires & Lights. Když se do debutové desky „A Chasm Here and Now“ zaposloucháte pořádně, tak rozhodně najdete jeho kytarový rukopis. Jen někdy lehce zatuchlý gothic rockový zvuk vystřídal energický a moderní postpunkový sound.

Síla téhle desky je v neskutečně nabušeném začátku. Song „Driven“ totiž vše odpálí ideálním svižným způsobem, který ještě na vyšší level posouvá vůbec první song kapely „Swimming“. Své dělají taky muzikantské výkony. Je radost poslouchat hravé a pestré bicí, basa tady není na pouhé tvrzení muziky a probublává si vlastní zábavné cestičky a vrcholem všeho jsou kytary. Ty se skvěle valí, tvoří kaskády tlaků i melodií, jsou skvěle neuhlazené a navíc vystřihují nádherná sóla. Vrcholem v tomhle směru je třetí „Anyone“, která sice zpomaluje, ale je natolik hymnická a silná, že bere dech.

Wires & Lights - Sleepers

Je nemožné v takovém tlaku vydržet celou desku, takže se najde i pár obyčejnějších chvilek na oddech, ale pořád se jedná o silně nadprůměrné dílo, kterému vládne Justinův naléhavý vokál. První polovina je v tomhle směru o něco nabušenější, ale když už se toho po hitové stránce děje trochu míň, zpestří celkovou atmosféru třeba synťáky nebo zmíněné kytarové vyhrávky, na kterých je postavená nejdelší hymna „Dead to Us“ či závěrečná fatalistická tečka „Going, Going, Gone“, která na závěr vše rozbíjí nebývalou silou a tvoří tečku, jakou si deska zaslouží. Justin bez debaty nahrál to nejlepší za svou dosavadní pětadvacetiletou kariéru.

Hodnocení: 80%