Březen nebude nudný. Čekají nás "My", "Oni" a spousta dalších zajímavých bijáků a knížek. Však se přesvědčte sami.

Jediným hororem, který se v březnu prožene českými kinosály, bude nový kousek Jordana Peela - "My". Jordan ukázal svým dva roky starým kouskem "Uteč", že napínák natočit umí a po snímku "BlacKKKlansman", který si s nadhledem posvítil na rasovou problematiku, se vrací s oblíbeným námětem rodiny, která čelí napadení neznámými cizinci. Tihle však na pohled tak docela cize nevypadají.

"Adelaide Wilsonová (Lupita Nyong'o) přijíždí s manželem a dvěma dětmi na prázdninový pobyt na chatu na kalifornském pobřeží, kde jako malá trávila léto. Na první pohled vyrovnaná a spokojená žena v sobě skrývá velké trauma z dětství a hned po příjezdu v ní řetězec zdánlivě nevinných událostí vyvolává silnou paranoiu a pocit, že rodinná idyla brzy skončí.

Předtucha se promění v realitu, když se uprostřed noci na příjezdové cestě k domu objeví čtveřice podivínů, kteří na rodinu záhy zaútočí. Děsivá noční můra je o to strašlivější, že ti útočníci vypadají úplně stejně jako Wilsonovi. Jen mají v rukou zbraně. A neváhají je použít."   

Pokud však bydlíte poblíž hlavního města, nebo plánujete navštívit Festival otrlého diváka alespoň v rámci jeho regionálních repete, které se odehrají v Hradci Králové, v Olomouci a v Brně, potom si v kině užijete zábavy ještě mnohem víc. Nebudu zde propírat všechny filmy, ale ty hororové si vypíchněmež.

Jestli vás chytila móda snímků, které těží z osmdesátek,, nezastírají to, oprašují nesmrtelné hitovky a posílají teenagery do mnohých nebezpečí, potom určitě běžte na "Léto roku 84". Fandové atmosféry seriálu "Stranger Things" by nemuseli bát zklamáni.

"Montrealský filmařský kolektiv RKSS na sebe v roce 2015 strhl mezinárodní pozornost hitem žánrových festivalů Turbo Kid. Ve svém druhém počinu ukazují nejen, že osmdesátková popkultura zdaleka není vyčerpaným zdrojem inspirace, ale také že sami coby filmaři dokáží zrát za hranice pouhých přímočaře zábavných pastišů. V Létě roku 84 vyměnili popartově rozjívenou postapokalypsu za důmyslnou hru s žánrovými očekáváními uzavřenými na americké předměstí.

Osmdesátkové filmy, v čele s vzorovými tituly jako Lidé z předměstí (1989) či Noc hrůzy (1985), toto prostředí zabydlovaly nejen teenagery na BMXkách, ale také nadpřirozenými jevy a klasickými filmovými monstry. Léto roku 84 naopak jejich premisy domýšlí do realističtější, a o to mrazivější podoby, zatímco poodhaluje, že za spořádanými fasádami se skrývá něco nekalého. Podobně jako bravurní horor Dům ďábla (2009) také letošní výkladní skříň osmdesátkových aluzí a artefaktů s požitkářskou pozvolností šponuje napětí, zatímco rozehrává paranoidní vyprávění.

Když se v televizi objeví zpráva, že policii uniká sériový vrah, pro teenagera Daveyho, který se vyžívá v konspiračních teoriích, je hrůzostrašná novinka příslibem vzrušujícího dobrodružství. Vezme si do hlavy, že oním vraždícím maniakem, který se sám přihlásil o pozornost médií, je jeden z jeho sousedů a strhne své tři nejlepší kámoše k tomu, aby společně začali na vlastní pěst pátrat po usvědčujících důkazech."

Prostor dostane taky klasika Johna Carpentera "In the Mouth of Madness" (na festivalu pod názvem "V chřtánu šílenství". 

„Skutečnost už není, co bývala.“ Tahle věta zazní v jedné scéně klasického devadesátkového hororu Johna Carpentera V chřtánu šílenství a klidně by mohla být jeho mottem. Tím, co tu narušuje soudržnost světa, jsou bestsellery hororového romanopisce Suttera Canea, které některým čtenářům způsobují notné psychické potíže. Po zmizelém spisovateli začne pátrat vyšetřovatel pojišťovacích podvodů John Trent, aniž by tušil, že se ocitne v samotném chřtánu šílenství, odkud přichází děsivé, monstrózní zlo ohrožující celou lidskou civilizaci.

Snímek je závěrem Carpenterovy volné „apokalyptické trilogie“, do níž se počítají ještě filmy Věc a Vládce temnot. A je to završení vskutku mimořádné. Carpenterův obraz postupně se rozpadající reality je poctou dvěma mistrům literární hrůzy dvacátého století, H. P. Lovecraftovi (název je variací na Lovecraftovu novelu V horách šílenství) a Stephenu Kingovi (Cane zasazuje své knihy do městečka Hobb‘s End, které odkazuje ke Kingovu fiktivnímu městu Castle Rock). Halucinační, matoucí vyprávěcí struktura filmu, jež si nezadá s nejdivočejšími lynchovskými mindfucky, dodnes dráždí řadu diváků, kteří film odmítají jako nesrozumitelný blábol. Minimálně stejný počet fanoušků tento fantasmagorický hororový klenot naopak řadí mezi vůbec nejlepší Carpenterova díla."

Toxický mstitel je fenomén a na jeho čtvrtý film, uvedený jako "Občan Toxík: Toxický mstitel IV", si můžete zajít do kina. Pokud jste se ještě s taškařicemi od Tromy nikdy nepotkali, je tohle ideální příležitost k seznámení.

"Porno? Horor? Snuff? Ne, Troma! Z tolika šílených nápadů, geniálních hlášek a nechutných záběrů vám zaručeně exploduje hlava. Při zachraňování Tromavillské školy před Plenkovým gangem se Toxie ocitne uprostřed exploze, která jej uvrhne do alternativní dimenze plné zla. V Tromaville zatím Toxieho zlý dvojník Noxie terorizuje celé město.

Situaci nezvládají ani noví hrdinové – Delfíní muž, Vibrátor a Mastur Bator. A nejšílenější dobrodružství z produkce nejšílenější společnosti Troma může začít!"

Příspěvek současného hororu najdete ve filmu Nicolase Pesceho "Piercing". Už prvotina tohoto chlapíka "Oči mé matky" sklidila pozitivní ohlasy, ale v tomto novějším kousku se připravte na něco zcela jiného.

"Zamluvit hotelový pokoj. Sehnat prostitutku. Odvést ji do pokoje. Omráčit ji chloroformem. Ubodat ji sekáčkem na led. Rozsekat ji ve vaně. Vrátit se domů k rodině. S takovým plánem vyráží zdánlivě zcela tuctový ženáč Reed do nočních ulic anonymního města. Netuší ale, že vražednické dobrodružství se může vydat hodně nečekanými směry.

Filmová adaptace klasika zneklidňujících japonských thrillerů Rjú Murakamiho, mimo jiné autora předlohy pro Konkurs Takašiho Miikeho, má podobu sofistikované scenáristické hříčky s vypiplanou audiovizuální stránkou, ve které se kromě japonských extrémních filmů ozývají například i vlivy italského giallo. Pro intimní sado maso drama ve stylu 50 odstínů tmavě rudé jsou zásadní i herecké výkony obou hlavních představitelů, Miy Wasikowské a Christophera Abbota. Režisér Nicolas Pesce si u hororových fanoušků udělal (doslova) oko v černobílém artovém hororu Oči mé matky, ovšem ve svém druhém snímku radikálně změnil styl." 

Na úplný závěr nemůžeme nezmínit osmdesátkovou klasiku "Sliz" ("The Blob"). 

"Co má společného kráska městečka, roztleskávačka a vzorná dcera s nemanželským synem místní lehké ženy, rváčem a chlapcem z polepšovny? Nic, dokud k městečku nespadne družice s tajným vládním experimentem - podivným fialovým slizem, který se pohybuje, požírá a absorbuje vše živé a roste, a roste a roste... Boj o život začíná."

Festival otrlého diváka můžete navštívít od 5. do 10. března v pražském kině Aero, 29. března v hradeckém kině Bio Central, 5. dubna v olomouckém kině Metropol a o den později v brněnském kině Scala. Veškeré podrobnější informace hledejte ZDE.

Dost však o filmech, pojďme si taky číst. Máte rádi horory s dětskými hrdiny? Nenechte se odradit a raději vzpomeňte na "To" Stephena Kinga nebo na "Temné léto" Dana Simmonse. Knihy Dobrovský se snaží nabídnout další příběh teenagerů, kterým je román "Remade" Alexe Scarrowa.

"Leon a jeho mladší sestra Grace se nedávno přestěhovali z New Yorku do Londýna a snaží se zapadnout mezi nové spolužáky. Zatímco se potýkají s novou školou, ve zprávách se začínají objevovat zvěsti o neidentifikovaném viru z Afriky. Během týdne virus zasáhne Londýn.

Lidé se mění v kapalinu před očima obou sourozenců, kteří utíkají, aby si zachránili život. Měsíc poté, co se virus poprvé dotknul zemské atmosféry, mu podléhají všechny organismy.Ale virus zdaleka není jediným nepřítelem, a přežití je jen první krok."

Možná jste si už zvykly, že nás nakladatelství Gnóm zásobuje temnými příběhy na úrovni, které se stejným vkusem vybírá i graficky opečovává. Tím nejnovějším kouskem je kniha Briana Evensona "Doupě - Zhroucení koně".

"Šestnáct povídek a dvě novely, které vám naženou husí kůži a vyvedou vás z rovnováhy. První důkladné seznámení s jedním z mistrů současného hororu, který velmi rád zkoumá hranice šílenství a obdivuje Samuela Becketta stejně jako Dashiela Hammeta.

Vypravěč novely Doupě, nominované na Shirley Jackson Award, se domnívá, že je člověk, avšak okolnosti jeho života, které nám předkládá ve formě jakéhosi deníku, nás rychle přesvědčí o opaku.

Povídková sbírka Zhroucení koně představuje různě dlouhé texty, z nichž většina spadá do žánru hororu a najdeme v nich záhadné přízraky, oživlé mrtvé, sadistické hry, plyšové medvídky s tlukoucím srdcem, deště písku sdírající kůži i mikroskopický prach, který možná vraždí. Problém je v tom, že nic, co nám autor předkládá, není tak jednoduché ani jednoznačné, jak by se mohlo zdát, a největší hrůza nakonec spočívá v tom, že si my ani hrdinové povídek vůbec nemůžeme být jisti, kde vlastně končí skutečnost a kde začíná paranoidní noční můra."

Zajímavým počinem se zdá být i román "Sok" Iaina Reida. Ten byl poctěn cenou Goodreads za nejlepší horor roku 2018 a u nás jej vydává nakladatelství Leda.

"Žijí tu ve dvou už spoustu let. Nikdo k nim nejezdí. Junior a Hen by si na odlehlé kanadské farmě dál idylicky žili v dokonalém odloučení od hektické civilizace. Jednoho večera však manžele vyruší nezvaný host. Mladík z vlivné firmy jim přináší zprávu, že Junior vyhrál losování o účast na vesmírné misi – jenže on se do žádné loterie nepřihlásil! Nad dvojicí se tak začne vznášet atmosféra mučivé nejistoty a permanentního napětí.

Nekoupili si los, ale poslali jim výhru. Dokážou unést svůj osud? Podezřelý posel se v domě usadí a eviduje vše, co Junior dělá, každou vteřinu jeho života – prý proto, že na dobu pobytu v kosmu agentura vytvoří jeho umělého dvojníka, který bude s Hen žít a starat se o farmu. Junior se postupně proměňuje v soubor elektronických dat a spolu se ženou cítí, že za událostmi se skrývá strašlivá hrozba, jejíž důvod a smysl nechápou…"

S novým kouskem se hlásí také nakladatelství Carcosa. Je jím novinka slovenského nezmara Marka E. Pochy "Oni". Poprvé Mark vychází v češtině, ale protože si překlad vzal na svá bedra Milan Žáček, můžeme být právem zvědaví, co z této spolupráce vzešlo.

"Na jihu České republiky stojí Branišovský les, místo opředené mnoha děsivými legendami. Podle některých obyvatel nedalekých obcí v něm straší přízrak muže v tmavém kabátě, jiní šeptem mluví o červených očích vznášejících se ve tmě… V minulosti se v areálu tamější vojenské základny bez zjevného důvodu postříleli členové hlídky a mimoto v srdci lesa roste strom oběšenců – podobný těm, které lze nalézt v neblaze proslulé japonské Aokigahaře.
A je toho ještě víc…

Jednoho jarního dne se do Branišova vydává na víkendový teambuilding skupinka slovenských bankovních úředníků. Shodou okolností se ve stejné době les chystá navštívit i uznávaný, leč neurotický profesor literatury se svou dospívající dcerou a dva bývalí narkomani… A každý z nich si přináší svá tajemství, touhy i komplexy.

Úděsná tajemství však ukrývá i Branišovský les…"

A na závěr ještě další z nekonečného sídliště strašidelných domů, který nám odemkne Sabina Beatrix Bártová ve svém příběhu "Prokletí Schwartzovy vily", který vydává nakladatelství Petrklíč.

"Svět živých i mrtvých se střetává. Minulost se hlásí na světlo boží a nenechá vás spát! Mladí manželé Nora a Leonard očekávají rodinu a nemají kde bydlet. Financí nevlastní mnoho, a když se naskytne příležitost zakoupit byt ve staré secesní vile na okraji města, nadšeně po ní skočí.

Co na tom, že cena je až podezřele nízká a za nedalekou hřbitovní zdí vykukují kříže a náhrobky. I když si Nora oddechne od všetečné tchyně, skutečný klid v domě nenajde. Je až příliš empatická a citlivá, a jeho minulost je příliš temná. Když se kolem začnou dít prapodivné věci a na chodbách se objevovat cizí lidé ve sto let starých oděvech, pustí se do pátrání. Tajemství, které odhalí, vám vezme dech!"

mohlo by vás také zajímat

Říjnové strašání

John Carpenter svou čtvrtou kolekci "ztracených témat" zahalil do ještě větší temnoty

Říjnové strašání

Červencové strašání