Insiderský pohled na gothrockový dvojkoncert z pera R. X. Tháma.
2. února 2019 (tedy na Hromnice, v pohanských i křesťanských liturgiích významném to dnu) přivítala Plzeň temně rockový dvojblok – kapely XIII. století a Bratrstvo Luny. Jak celá akce proběhla a jaký exkluzivní bonus chystá XIII. století na koncert v pražské Akropolis?
Klub KD Šeříková byl velmi pěkně zaplněný od samotného začátku produkce. Několik fanoušků dokonce stihlo ještě konec zvukové zkoušky Bratrstva Luny. Pro XIII. století se jednalo o otevírací koncert letošní sezony a člověk až žasl, v jaké je tento po pódiích osudových zvratů vláčený ansámbl kondici. Mnozí ze čtenářů tohoto reportu (včetně pořadatelského teamu Sanctuary.cz), mají v živé paměti loňský comebackový koncert Třináctky na symbolickém „XIII.“ ročníku festivalu Prague Gothic Treffen, který se odehrál ve Futurum music baru na konci prázdnin.
Zde je nutné poznamenat, že každá koncertní či umělecká pauza jihlavského souboru byla vynucena „ranami osudu“. Nejednalo se o žádné pozérské přestávky, marketingové kalkuly či rozmary rockových hvězd. A více než půlroční výpadek kapely, který odstartoval na sklonku roku 2017, měl tak děsivé konotace, že lidé blízcí bratrskému tandemu Štěpánů si do hloubky srdce nebyli jistí nějakým „příště“. A to nejen koncertním, ale i tvůrčím.
Však stalo se shlukem šťastných okolností, že z hromady symbolického popela začal vířit prach, objevily se kontury krvavě rudých per a Fénix nad řekou Iglau hrdě povstal. A vrátil se na domácí gothicrockový trůn! Je radost sledovat Třináctku, s jakou chutí si užívá každé své vystoupení a jak se energeticky propojuje s vděčným publikem. Je to ještě rockový koncert? Nebo spíše novodobý obřad s aurou mystických doteků? Odpovědi pramení z individuálního přístupu, dispozic a naladění. V každém případě je sledování koncertu jihlavských žánrových klasiků zážitek. A pokud si člověk potřebuje stále něco ověřovat a mele ho styl dnešní stále vykastrovanější komunikace bez hlubších kontextů, tak je to „palec nahoru“ nebo „srdíčkový klik“.
Nutno konstatovat, že stabilně kvalitní muzikantský i pódiový výkon kapely může až k nadoblačným hávům pozvednout prostředí. Snad to nebude znít jako klišé nebo trapné PR, které dneska snad už infiltrovalo všechny druhy komunikačních interakcí, ale prostředí klubu, jeho technickému a personálnímu zajištění nebylo co vytknout. Od příjezdu k pódiové rampě, přes průběh zvukových zkoušek, citlivě připravené osvětlení (i pro fotografy), k hromniční atmosféře mlhy a ohně, až po precizně čistý zvuk. To je pohled z pódia. A i fanoušci ve svých postřezích nešetří chválou na zázemí klubu.
Sálem se rozeznělo intro z „Gotiky“ a silou aktivace pomyslného magnetu se zrychlil pohyb fanoušků od stánků s merchem (mimochodem Třináctka vytuňuje nabídku s každou další akcí - ávečko Lycanům), pivního okénka i baru směrem k mikrofonu frontmana. Ten záhy zve všechny příchozí do metaforického „kabaretu Voltaire“. Přímočaré „Katakomby“ vyvedly stále více se napojující fanoušky do místa „posledního útočiště“ našich romantických iluzí – „Phobia Nocturna“. Od třetí Magické noci trubadúrů se v koncertním setu drží démonický „Werewolf“ a po několika koncertních reprízách musím konstatovat, že jeho současné provedení je pro mě osobně stále jedním z největších koncertních zážitků. Určitě je to dáno jeho dlouhým dvacetiletým spánkem a jeho dokonale odpočinutou hitovostí. Po snění s vůní „Absinthu“ jsme nikdo nepochybovali, že „Nosferatu is back“!
Píseň s autobiografickými motivy „Upír s houslemi“, zní neskutečně svěže a mrazivě, zejména v rezonující pasáži „všechno dal jsi hudbě na oltář“ – v podání Petra Štěpána to nemůže znít naturalističtěji! Symbolické setkání tří krásek je jistou gradací pro vděčné publikum ve všech koutech naší domoviny (a na sever k Baltu) – „Mystery Anna“, „Justína“ a „Elizabeth“. Přišly všechny – a nemusely si kvůli tomu desetkrát volat, potvrzovat sraz přes všechny možné aplikace a síťové platformy. Ovšem mezi ženami musí být vždycky nějaká královnou. Pro hromniční plzeňský večer se jí stala přídavková „Elizabeth“, které však aurou a energií zdatně sekundovala alchymickou aurou prosycená balada „Růže a kříž“ i mocný „Fatherland“. U Třináctky je v současné éře velmi sympatické, že v setlistech mají alternativy, které koncert od koncertu zařazují. Ale „Karneval“, to je jistota pevnější víry helvétské, o ten se nebojte, masky řádily samozřejmě i v Plzni! Výsadního postavení, co se týče přístupu ke koncertnímu setu, budou mít návštěvníci březnového koncertu v Akropolis.
„XIII. století na letošní rok 2019 chystá album, které bude obsahovat singly, které nevyšly na řadových deskách. Ale důležité je, že na něm budou i dvě nové skladby, které jedeme za pár dnů natočit do studia. A my uděláme jednu věc, kterou jsme nikdy předtím nedělali. Vydání alba je naplánováno na přelom května a června, ta změna spočívá v tom, že my bychom ještě před jeho vydáním, jednu nebo i obě dvě ty písně, zahráli pro fanoušky v Praze v paláci Akropolis 16.3. Je to akce, kterou pořádají Sanctuary… určitě je všechny znáte – Eze, Nephilima i Pavla Zelinku – a všechni ty lidi kolem nich - a my bychom chtěli jako upoutávku na tento koncert a zároveň takové poděkování téhle partě udělat tuto výjimku. Tak vás tímto všechny zvu do paláce Akropolis na XIII. století,“ uvedl Petr Štěpán na plzeňském koncertu.
Speciálním hostem akce bylo kralupské Bratrstvo Luny. A rozhodně prostor pro naší partu (autor reportu je její součástí, nebudu zamlčovat) a přístup k ní byl ze všech stran více než důstojný. V hodinovém koncertním setu jsme nabídli průřez celého třináctiletého období kapely, včetně bratry Štěpány s nadšením přijatého coveru „Pochod hrdinů“ z jejich punkového období HNF, který Bratrstvo Luny vydalo na bilančním 2CD digibooku „Decade – Gotická duše 2006 – 2016“.
Pocit z toho, že zpěv středočeských trubadúrů nezaniká v hluku, ale je zesilován vnímavým a vděčným publikem, je výživnou potravou pro duši a energií pro další tvůrčí dobrodružství. Je znát, jak si sedá hudební souhra jedenáct let nezměněné – tedy stále původní koncertní sestavy, která živě vystupuje jen při výjimečných příležitostech. Množí se i pozitivní ohlasy na stále minimalističtější divadelní pojetí koncertů, které preferuje obsah a sdělení před spektakulární formou produkce.
Sympatické bylo, že za frontmanem Bratrstva Matějem Lipským (jejich panem řídícím) dorazili i někteří z klientů sociálního centra v Tloskově, kde uvedl do života několik projektů, včetně rádia, jehož program obstarávají samotní klienti s mentálním a kombinovaným postižením. S teamem Bratrstva řádil i dvorní reportážní fotograf souboru Aleš Enochian Komárek a kameraman Jan Hrušovský, jejichž přítomnost je avízem dalších tvůrčích výstupů publikovaných s pečetí „BL“. A některé z blízkých a velkých plánů byli euforicky prozrazeny i během koncertu… 2.11.?
Vystoupení kapely ohodnotil samotný Petr Štěpán těmito slovy: „Vidět opět na pódiu Bratrstvo byl pro mě radostný zážitek. Z kapely valila energie, bylo vidět a cítit, jak si to užívají. Parádní zvuk vše podpořil. A bylo fajn pozorovat Matěje, tančícího po pódiu s úsměvem a pohodou. Rozdával energii do všech stran. Bratrstvo mělo sestavený výborný playlist, který mi sedl úplně nejvíc. Úžasně poskládaný výběr písní. Nikde to nedrhlo, pořád to šlapalo, zkrátka jízda jak má bejt!“.
Jak jsem avizoval výše, dobrými pocity oplývali i pořadatelé. „Posluchači odcházeli velice spokojení a o to nám jde vždy na prvním místě. Veliká poklona patří našemu zvukaři, který křišťálovým zvukem zážitek z této mimořádné akce ještě umocnil. Zhruba za rok akci určitě s oběma soubory zopakujeme“, zhodnotil gotický večer šéf produkce KD Šeříková Petr Kubáň.
V atmosféře výše popsaného mě napadá symbolické uzavření reportu emočním zvoláním, které jsem sepsal bezprostředně po výše vzpomínaném loňském comebacku XIII. století na PGT v Praze. Dnes bych lépe nezformuloval. Je to zastřešující myšlenka, kterou podepisuji vlastní krví.
"Tak zapal pochodeň a na cestu se dej, vždyť času zbývá málo, začíná nová epopej! NÁVRAT XIII. století na XIII. Prague Gothic Treffen IMPOZANTNÍ!!! Byla cítit málo vídaná sounáležitost scény! Pod kůži se mi dral v atmosféře mnoha interakcí naléhavý pocit - nebuďme malicherní, sobečtí, nepřejícní, zakomplexování... a držme spolu - je nás málo! Važme si jeden druhého! Někdo je hvězdou, někdo pořadatelem, fotografem, fanouškem, bedňákem… ale dohromady tvoříme SCÉNU! Bravo Sanctuary.cz! PS: a speciální DÍKY Pavel Štěpán za propocení trika MAGICKÁ NOC TRUBADÚRŮ! NOSFERATU IS BACK!!!“ (27. srpna 2018)
V Plzni jsem cítil, jak ta atmosféra trvá dál! Važme si toho a užívejme si ji, dokud tady je!
A úplné poslední hodnotící slovo plzeňského gothicrockového večera přenechme frontmanovi XIII. století Petru Štěpánovi, který vše vystihl v několika osobně zacílených slovech: „Bezvadná nálada, přátelský pocit, skvělé koncerty, publikum, kulturák… prostě pecka! Moc jsem si to užil!“
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.