Ezechiel | 16.03.2012 10:05

ea12_s Nepřipadá vám to povědomé? Rozhovor s Emilií Autumn jen pár dnů před jejím koncertem u nás? Ano, už se to stalo, ale kvůli zdravotním komplikacím tehdy koncerty neproběhly. Proto jsme Emilii raději zavolali, zeptali se jí na aktuální zdravotní stav a popovídali si o hromadě věcí. Na následujících řádcích se tak dozvíte nejen podrobnosti o zrušení koncertů, nové desce, přibývání burleskních prvků a částečně autobiografické knížce "The Asylum for Wayvard Victorian Girls", ale i o tříhodinovém muzikálu, hlase mluvících krys, spolupráci s muzikanty i tvůrci Repo! Genetické opery či chystané vlastní řadě čajů, boji za svobodu a focení pro Playboy.

CZ SANCTUARY: AHOJ EMILIE, MY JSME SI SPOLU PĚKNĚ POPOVÍDALI DVA ROKY NAZPĚ PŘED TVÝM PRAŽSKÝM KONCERTEM, KTERÝ BYL ALE NA POSLEDNÍ CHVÍLI ZRUŠEN ZE ZDRAVOTNÍCH DŮVODŮ. TAKŽE MOJE LOGICKÁ PRVNÍ OTÁZKA JE – JAK SE DNESKA CÍTÍŠ?

Emilie Autumn: Ahoj! (záchvat smíchu) Ó, můj Bože, je mi skvěle! Zrovna jsem vystoupila z letadla, přesunuli jsme se do našeho tourbusu a za chvíli vyrazíme na cestu k vám. Startujeme v Anglii, turné právě začíná a vlastně s Tebou mluvím ze své palandičky v autobuse, takže právě máme velmi, velmi romantickou chvilku….

CZ SANCTUARY: WOW…

Emilie Autumn: (hihňání)

CZ SANCTUARY: TAK TEDY ZPĚT K TÉMATU. POKUD SI TO PAMATUJI DOBŘE, TA VYSTOUPENÍ JSI ZRUŠILA KVŮLI NĚJAKÝM VÁŽNÝM PROBLÉMŮM S HLASIVKAMI. CO SE STALO? MOC JSI ZPÍVALA NA PŘEDCHOZÍCH KONCERTECH NEBO TAK?

Emilie Autumn: Podle mého to způsobilo hlavně to, že jsme byli na turné v kruté zimě, takže jsme byli všichni hrozně nastydlí. A možná to taky bylo příliš mnoho koncertů v řadě za sebou. Ale teď zůstáváme všichni na palubě autobusu neuvěřitelně zdraví a můj hlas je velmi, velmi silný – a to jsme zrovna přijeli ze severoamerické šňůry. Takže myslím, že tentokrát to bude bez rizika (smích). A to je dobře, protože máme pár nových skladeb, které jsou dost šílené a na které určitě budu potřebovat celý svůj hlas, abych to zazpívala pořádně.

CZ SANCTUARY: Z TOHO MOŽNÁ PLYNE POUČENÍ NEJEZDIT NA TURNÉ DO SKANDINÁVIE V ZIMĚ…

Emilie Autumn: (záchvat smíchu) Ne, to zase ne. Ale ono je to tak těžké… nabídky chodí podivných v cyklech – lidi se ozvou všichni najednou, jestli bychom někde nezahráli, a když máme volný termín, tak to všechno odsouhlasíme a teprve potom přemýšlíme o věcech typu: „Můj Bože, to asi není ta nejzdravější věc, kterou můžeme udělat – jet v zimě do Skandinávie.“ Ale pokud nás lidi budou chtít vidět i v zimě nebo sněhu, budeme tam, abychom se s nimi setkali.

CZ SANCTUARY: TAK TO PRO TEBE MÁM DOBRÉ ZPRÁVY, V PRAZE SE POZVOLNA KLUBE JARO, TAKŽE BYS TU MĚLA BÝT V BEZPEČÍ…

Emilie Autumn: Jupí! Tak to se tam pokusíme zůstat co nejdéle to půjde!

Emilie Autumn – Fight Like A Girl

CZ SANCTUARY: DOMLUVENO. ALE JEŠTĚ NEŽ SE POSUNEME DÁL, ZŮSTANEME CHVILKU U TĚCH ZDRAVOTNÍCH POTÍŽÍ, PROTOŽE TY JSI LONI MUSELA PODSTOUPIT I NE ÚPLNĚ BANÁLNÍ OPERACI. JAK SE PO NÍ DAŘÍ TVÉ ČELISTI ?

Emilie Autumn: Děkuji za optání, už je všechno dokonalé, zcela zahojené. Teď mi nic nebrání v tom přivézt svou show každému a to je moc dobře, protože je tak nová a tak jiná… úplně jiný přístup. A jsem si jistá, že svět, který s sebou vozíme, dokáže lidi úplně pohltit a dostat je přímo doprostřed dění příběhu mojí knížky „Asylum for Wayward Victorian Girls“ („Ústav pro nezvladatelné viktoriánské dívky – pozn. Ez.).

CZ SANCTUARY: TAK TO SE TĚŠÍME. ALE PROČ JSEM SE PTAL NA TO ZDRAVÍ – INSPIROVALY NĚJAK TYHLE POTÍŽE, SE KTERÝMI JSI MUSELA BOJOVAT, NÁZEV CHYSTANÉ DESKY „FIGHT LIKE A GIRL“?

Emilie Autumn: Vlastně ani ne, ten titul nesouvisí přímo s těmihle zdravotními problémy… ale na druhou stranu, jak tak o tom tak přemýšlím… myslím, že vlastně ano. Všechno, co děláme, je o překonávání nějakých těžkostí, takže vlastně ano, teď už to dává smysl i takhle.

CZ SANCTUARY: A MOHLA BYS ODHALIT NĚCO OHLEDNĚ NOVÉ DESKY…?

Emilie Autumn: Rozhodně! Je toho tolik… Některé písně z nového alba jsme teď odehráli na severoamerické šňůře, takže lidi je už díky Youtube znají, a to včetně textů. Ale doopravdy zvláštní na albu „Fight Like a Girl“ je, že to nikdy neměla být nějaká rocková deska, ale spíš něco jako soundtrack nebo muzikál na Broadway, divadelně-hudební show.

V to ostatně také vyrostla i vize představení k „Asylum“, kdy jsme nakonec v průběhu pár let skončili na tříhodinové show s přestávkou a čtyřicetičlenném obsazení. K tomu tedy směřujeme a „Fight Like a Girl“ má být součástí tohoto muzikálového soundtracku. I když „Opheliac“ byla velmi výpravná a dramatická deska, na novince jsme šli ještě dál. Zní spíš jako film, je velmi kinematografická, epická a dramatická a myslím, že, jak už jsem říkala, bere lidi napříč příběhem z knihy. Není to, že jdete a poslechnete si jednotlivé skladby, spíš vás to vezme na cestu, kde je všechno spojené. Je to prostě doopravdy jako koukat na film.

CZ SANCTUARY: TAKŽE JE TO TA „DALŠÍ KAPITOLA PŘÍBĚHU“, O KTERÉ JSME MLUVILI PŘED DVĚMA LETY, A NE NĚJAKÉ SAMOSTATNÉ ALBUM…

Emilie Autumn: Určitě to není nějaký úkrok, deska je součástí světa „Asylum“. Myslím, že všechno, co teď dělám, určitě je a pravděpodobně vždycky bude kusem této říše. „Asylum“ je totiž úplně reálná věc, ten svět se stal skutečnou realitou, ve které žiji a kterou pomáhám tvořit a kde se cítím skoro jako doma. Ty příběhy přicházejí odtamtud, takže ano, toto je ta další kapitola, která Tě vezme ještě hlouběji do nitra zápletky a seznámí Tě s dalšími postavami. A naším cílem je, aby tato show odhalila další části děje a abychom se mohli dostat k novému turné a k tomu, o čem jsem mluvila – k vyprávění celého příběhu najednou.

To z něj ale samozřejmě udělá mnohem větší show s velkým počtem lidí pro velká divadla, kde se bude nějakou dobu hrát každý večer. Vybereš si město, uděláš tam tenhle muzikál, zůstaneš tam třeba na pár měsíců a pak se přesuneš. Je to stálejší přístup k angažmá a pravděpodobně tak celá tahle věc taky skončí. Takže to je další projekt poté, co dokončím turné.

CZ SANCTUARY: PANEJO, TO ZNÍ BÁJEČNĚ…

Emilie Autumn: Jo, bude to blázinec (smích). Akorát to asi bude příliš velké na to, aby si to udrželo tuhle současnou koncertní podobu. Tím myslím – samozřejmě, že když jsi na turné, je to nádherné, cestuješ po celém světě a potkáváš nejrůznější publikum, ale zároveň hraješ každou noc někde jinde, některá místa jsou velká a skvělá, zatímco jiná úplně… ne.

Takže se potýkáš s nejrůznějšími situacemi a když pak představení naroste do určitých rozměrů, dojde to do bodu, kdy prostě potřebuje být každý večer na tom samém místě. Jen tak může dát divákům tu odpovídající kvalitu a zkušenost, aby to pořád nebyly nějaké kompromisy. A tohle je určitě něco, co by se mělo příští rok dít s „Asylum“ poté, co vydám „Fight Like a Girl“ – udělat z toho tu velkou tříhodinovou záležitost.

CZ SANCTUARY: POŘÁD TADY ZMIŇUJEME TVOU ČÁSTEČNĚ AUTOBIOGRAFICKOU KNIHU „THE ASYLUM FOR WAYVARD VICTORIAN GIRLS“ – O JEJÍ PROVÁZANOSTI S TVOU HUDBOU UŽ VÍME, ALE JAKÉ JSOU NA NÍ VLASTNĚ OHLASY ČTENÁŘŮ JAKO NA KNIHU?

Emilie Autumn: Jsou úžasně, úžasné! Přiznávám, že už když měla kniha vyjít poprvé, byla jsem nervózní a bála jsem se, jak to asi ovlivní mojí kariéru a mojí pověst. Ale o tom jsme se asi bavili i před těma dvěma lety. Nakonec jsem ale dospěla k tomu, že je to jedno, protože ve skutečnosti nemám reputaci, o kterou bych se měla strachovat, takže ani nemám co ztratit. A je prostě úžasné, že na knihu nebyly zatím žádné špatné reakce, žádné negace nebo soudy, které by se vrtaly v těch mých osobních věcech. Čtenáři přijali úplně všechno daleko lépe, než jsem si vůbec dokázala představit.

A z reakcí to vypadá, že „Asylum“ není kniha, která lidi jenom pobaví, ale že je to i příběh, který jim podle všeho také pomáhá lépe přijímat druhé i sama sebe. Přenést se přes některé potíže a porozumět tomu, jak by věci a pocity mohly být. A to je ta nejlepší věc na celém vydání téhle knihy – že si uměla najít jinou cestu, oslovit lidi a dokázala některým i pomoci.

CZ SANCTUARY: TY JSI DOKONCE PLÁNOVALA VYDÁNÍ TÉTO KNIHY TAKÉ V AUDIO PODOBĚ, UŽ NA PŘEDCHOZÍ DESCE JSI PÁR KAPITOL SAMA NAČETLA…

Emilie Autumn: Jo, to je pravda, rozhodně je to jedna z hlavních věcí, kterým se chci intenzivně věnovat hned po skončení turné… tedy kromě dopsání tříhodinového muzikálu. Bude asi blázinec to celé nahrát, protože ta kniha je celkem dlouhá, ale chci to udělat už jenom proto, že budu moci namluvit všechny ty hlasy – budu moci být krysa, doktor nebo třeba všechny ty holky z různých zemí. Takže momentálně pilují své přízvuky, abych to zvládla (smích). Všechny ty scénky si zahraji sama, takže se na to nahrávání dost těším.

CZ SANCTUARY: TAKŽE STOJÍŠ PŘED ZRCADLEM A POKOUŠÍŠ SE BÝT NEJEN JEKYLL A HYDE, ALE DALŠÍCH DESET POSTAV K TOMU…

Emilie Autumn: Ano, to je ve skutečnosti velmi dobrý příměr a zároveň příběh, který miluju! Přesně tak – pokouším se vymyslet, jak by třeba krysa Sir Edward nebo krysa Basil asi tak mluvily, protože jsou z jiné částí světa a z jiné části města. Snažím se tedy přijít na to, jak by asi zněly krysy, kdyby uměly mluvit lidskou řečí.

Jo, občas se sama sebe ptám na dost zvláštní otázky, na které by většina lidí prostě nebyla dost divná, aby na ně za celý svůj život pomyslela, typu: „Jak nejlépe napodobit krysu, která mluví s lidmi? Jak by to asi znělo?“ Takže těmihle věcmi se teď zabývám (smích).

CZ SANCTUARY: A TO JSI JEŠTĚ MLUVILA O TOM, ŽE BYS RÁDA KNIHU ADAPTOVALA PRO FILM… TO BY SIS TAKY HRÁLA VŠECHNO SAMA? NE, PROMIŇ, LEGRACE. TEĎ VÁŽNĚ – JE NĚJAKÝ POSTUP V TOM PŘÍPADNÉM ZFILMOVÁNÍ?

Emilie Autumn: Já jsem se nakonec rozhodla, že více než film bude zatím knize slušet ta muzikálová forma, kterou pojmenuji stejně – „The Asylum for Wayward Victorian Girls“. Chci raději začít v divadle a film udělat až pak, pravděpodobně přesně v tomhle pořadí. Rozsekne se to hned, jak dostaneme šanci trochu zaexperimentovat a dostat celou knihu na jeviště před lidi. Pak budeme mít daleko jasnější představu o tom, jestli by se to víc hodilo na film, nebo jestli je to doopravdy muzikál a bude se tam pořád jenom zpívat nebo i mluvit… To jsou věci, u kterých ještě nemám úplně domyšleno, kterými cestami bych se chtěla vydat.

Ale myslím, že to bude velká škola – vytvořit celou tuhle produkci na jevišti a zjistit, kudy by se to doopravdy mělo vyvíjet. Navíc udělat film není žádná sranda, ale veliký tlak a já bych to chtěla udělat dobře.

CZ SANCTUARY: TO JSOU TEDY VELKÉ PLÁNY, BUDEME DRŽET PALCE! POJĎME ALE ZASE O KRŮČEK ZPĚT. KLIDNĚ MNE OPRAV, ALE MÁM DOJEM, ŽE POSLEDNÍ DOBOU PŘEBÍRÁŠ DO SVÉHO VICTORIANDUSTRIALU ČÍM DÁL VÍCE BURLESKNÍCH PRVKŮ… PROJEVÍ SE TO NĚJAK I HUDEBNĚ NA NOVÉ DESCE?

Emilie Autumn: Ano, burlesku teď živě používám o něco víc, ale myslím, že na desce to nebude poznat vůbec. Ono totiž tohle album nezačíná na počátku knihy, ale kolem kapitoly „The Tea Party Massacre“. Tehdy holky zjistí, že dokážou utéct zpoza mříží, takže začnou řádit, podají si doktory, v podstatě je všechny pobijí a ovládnou Ústav. A i když je v tom hodně legrace, zrovna tahle část mluví o tom, jak se utiskované holky najednou osvobodí, jak bojují, pochodují a všechny tyhle věci…

V zásadě je to kapitola o boji za svobodu a možnost kontroly nad vlastním životem, takže je dost vážná a vlastně i dost strašidelná, i když se tam pár vtipných momentů taky objeví. Je hodně intenzivní a také násilná, takže bylo hodně důležité zachovat v živém podání humor, estrádní vtípky a vůbec burleskní prvky. Jinak by to totiž bylo až moc temné a až příliš strašidelné, a to není to, co bychom chtěli.

My totiž chceme být především dobrou a zábavnou show, kterou lidé ocení na mnoha různých úrovních. Ale všechny věci o mně, nebo jestli a nakolik je tenhle příběh pravdivý – to by mělo být podružné. Proto se pokoušíme ve svých živých vystoupeních pořád držet ten komediální prvek, protože si myslím, že ho doopravdy potřebuješ, abys vyvážil ty věci, o kterých mluvíme doopravdy.

CZ SANCTUARY: TAK TO TAKY TEĎ TROCHU ODLEHČÍME. KDYŽ JSME NAKOUSLI TU MÓDU, NĚKDY MINULÝ ROK SE PO INTERNETU OBJEVILA INFORMACE, ŽE JSI MĚLA NĚJAKÉ FOCENÍ PRO PLAYBOY. JE TO PRAVDA?

Emilie Autumn: Není! (smích) To bylo jinak – před pár lety se přišel na náš koncert podívat fotograf z Playboye, takže mne během show vyfotil a pak mi u nich vyšla malá fotečka z reportáže z koncertu. Ale ne, nikdy jsem nenafotila nic pro Playboy (smích). Ne, že bych to neudělala, je to zajímavé, ale ne, ve skutečnosti to není pravda. (smích)

CZ SANCTUARY: OKAY, OKAY, TAK PROMIŇ…

Emilie Autumn: Ne, to je v pohodě, to je dobrá fáma, líbí se mi (smích).

CZ SANCTUARY: TAK SE RADŠI VRÁTÍME K HUDBĚ, TO BUDE BEZPEČNĚJŠÍ. UŽ SE TĚŠÍME, ŽE TĚ POTKÁME V PRAZE A BRATISLAVĚ – JSOU NĚJAKÉ ZMĚNY V SESTAVĚ, NEBO NĚCO SPECIÁLNÍHO, NA CO SE TADY MŮŽEME TĚŠIT…?

Emilie Autumn: Určitě přichystám něco speciálního, ale to zatím zůstane tajemstvím. Ale jistě bude pražské i bratislavské vystoupení velmi důležité a nikdo by ho neměl zmeškat. Lidi by měli přijet i z ostatních zemí, aby viděli show v Praze a Bratislavě! Z tohohle koncertu uděláme velmi, velmi speciální událost, protože vás milujeme a máme to tam u vás hrozně rády a jsme tak šťastné, že se vracíme!

CZ SANCTUARY: KDYŽ JSME U TOHO MNOŽNÉHO ČÍSLA, JEŠTĚ NEŽ JSI ZAČALA VYSTUPOVAT SÓLOVĚ JAKO EMILIE AUTUMN, SPOLUPRACOVALA JSI S CELOU ŘADOU RŮZNÝCH UMĚLCŮ A KAPEL. NEPLÁNUJEŠ TŘEBA DO BUDOUCNA NĚJAKOU DALŠÍ HUDEBNÍ KOOPERACI, I KDYBY JEN NA JEDNU SKLADBU?

Emilie Autumn: Ano, jsem si poměrně dost jistá, že k něčemu takovému dojde. Teď spolupracuji v podstatě jen s jedním clubberem, který je v první řadě můj velký kamarád – nejsou v tom nějaké prodejní nebo kariérní cíle, spíš přátelská výpomoc na umělecké bázi. Ale zatím nejsou nějaká jména, se kterými bych plánovala přímo spolupracovat.

Když se opět vrátím k tomu „světu v Ústavu“ – tím, že je kolem toho příběhu pořád tolik věcí k řešení a trávím v něm tedy tolik času, stalo se pro mne o dost obtížnějším ho opustit a vyjít ven. A protože se teď ze všeho nejvíc chci soustředit hlavně na tuhle realitu, kterou tvoříme, na tohle hřiště, investuji veškerý čas a energii do toho a souvisejících projektů.

Ale určitě budu spolupracovat s lidmi, se kterými se přátelím. Ale to je trochu jiné, to jsou třeba kamarádi muzikanti, se kterými si ráda zahraju, ale přitom neplánuju nějakou vážnou spolupráci nebo se připojit k nějaké hudební skupině…Z mého skládání se stál velmi osamocený proces a mně se to tak doopravdy líbí. Dává mi to možnost dělat svá rozhodnutí a tvořit si své světy sama.

CZ SANCTUARY: NAVÍC CHÁPU, ŽE DEN MÁ JENOM 24 HODIN, TAKŽE SE NEMŮŽEŠ VĚNOVAT ÚPLNĚ VŠEMU…

Emilie Autumn: Jo, je trochu těžké, když si uvědomíš, že tu skládačku života musíš vmáčknout do 24 hodin za den. To je i důvod, proč někdy prostě nespím, protože zkrátka nemám ve dni dost hodin (smích). Potřebovala bych víc času…

Emilie Autumn v 12minutovém teaseru k The Devil’s Carnival

CZ SANCTUARY: TO ASI KAŽDÝ. TAK SE V TOM ČASE PŘESUNEME JEŠTĚ KRATIČCE DO BUDOUCNA – MÁŠ JEŠTĚ NĚJAKÉ DALŠÍ PLÁNY, NA KTERÉ BY SES, KROMĚ MUZIKÁLU, FILMU A PŘEMLUVENÍ SVÉ KNIHY, CHYSTALA PO TURNÉ?

Emilie Autumn: Jo, určitě, však to znáš – plány jsou pořád (smích). Jedním z nich je, že, jako správná viktoriánka, konečně spustím vlastní řadu čajů. Už je to skoro připravené, takže až se vrátím z téhle šňůry, měl by být k disposici všem. Budeme mít několik druhů opravdu úchvatných čajů, o kterých chceme lidi poučit. To je věc, o které sním celou věčnost – přidat tuhle věc do životního stylu, který vytváříme, a moci sdílet s lidmi ty nejvybranější organické, lístkové, slaďoučké fair trade čaje. Ukázat jim, že o čaji můžou přemýšlet stejně jako o dobrých vínech, což je ve skutečnosti velmi podobná věc.

A pak je tu ještě další velmi vzrušující projekt, film „The Devil’s Carnival“ tvůrců Repo! Genetické opery, ve kterém jsem hrála a který brzy půjde do televize. Dost možná bude dál pokračovat jako seriál… a taky je to muzikál – zpívám a tančím tam. Takže to znamená, že až se dostanu domů, budeme točit druhou epizodu a nastartujeme velmi bláznivý a vzrušující, stále pokračující projekt. Akorát dorazím domů zase jen s těmi samými 24 hodinami za den, takže nevím, jak to všechno stihnu, ale nějakým kouzlem se to snad podaří (smích).

CZ SANCTUARY: TO TI BUDEME DRŽET PALCE…

Emilie Autumn: Děkuju, prosím, držte! Objevíte se na koncertě?

CZ SANCTUARY: JASNĚ, BUDEME TAM…

Emilie Autumn: Jupí! Ó, to je perfektní, nemůžu se dočkat, až vám ukážu celou tu novou show, která vás vezme do úplně jiné dimenze. Nemůžu se dočkat, až jí s vámi všemi posdílím…

CZ SANCTUARY: TO MY TAKY. TAK TEN DNEŠNÍ ROZHOVOR ZAKONČÍME KLASICKY – JE NĚCO, CO BYS CHTĚLA ŘÍCT NAŠIM ČTENÁŘŮM? SVÝM ČESKÝM A SLOVENSKÝM FANOUŠKŮM?

Emilie Autumn: Já bych jim jen ráda řekla – je čas na čaj, takže doufám, že jste připraveni k boji. Revoluce začíná!

CZ SANCTUARY: TAK TO JE VÁŽNÉ POSELSTVÍ NA ZÁVĚR…

Emilie Autumn: To je (smích). Tohle je totiž taky ten pravý čas pro vážná poselství – je to správná doba na přípravu k boji, protože si vezmeme Ústav zpět a tentokrát potřebujeme vyhrát. Tak jenom doufám, že jste všichni připraveni bojovat.

CZ SANCTUARY: URČITĚ ANO, DÍKY ZA ROZHOVOR A TĚŠÍME SE NA VIDĚNOU…

Emilie Autumn: Já taky, nemůžu se dočkat!