kmeny | 11.11.2011 15:09

Již za pár týdnů vychází knížka Kmeny, která se snaží postihnout stav řady subkultur ve specificky českém prostředí. Základní text vždy doplňují dva rozhovory: jeden s aktivním fanouškem, druhý naopak s protagonistou žánru. Za gotickou scénu se logicky nabízel tahoun českého gothic rocku Petr Štěpán, který s XIII. století letos slaví dvacet let fungování na domácí, gotice nepříliš přátelsky naladěné scéně. Rozhovorů s Petrem jsme jen na CzS otiskli několik. Přesto si myslíme, že tento se dotkne několika podstatných témat, které jsme ještě neprobrali.

Petr Štěpán: Na domácí scéně mi chybí soudržnost

JAK SES DOSTAL, JAKO VÝZNAMNÁ POSTAVA PUNKOVÉ SCÉNY, KE GOTICKÉ SUBKULTUŘE?

Petr Štěpán: Bylo to ještě za minulého režimu. Hráli jsme tenkrát jako punková kapela Hrdinové nové fronty. Nahrávky se přes železnou oponu dostávaly obtížně. Někdo tehdy donesl desky: Bauhaus, Joy Division, The Mission, The Sisters Of Mercy, Nephilim… Zvuk, atmosféra a hlavně výpověď těch skupin nás naprosto uchvátily. Bylo to něco nového, co nadále ovlivnilo můj život a vnímání hudby. Jsem svým způsobem vděčný za to, že jsem zažil původní a nezkalenou éru punku a gothic.

CO TĚ NA GOTICE ZAUJALO TOLIK, ŽE JSI UKONČIL ČINNOST HNF A ZALOŽIL XIII. STOLETÍ?

Petr Štěpán: To spolu nesouviselo. Konec HNF neměl nic společného se vznikem XIII. století. Ale pro mě bylo XIII. století hudebně i ideově logickým pokračováním HNF. Vliv gotiky a batcave se výrazně promítl do posledních dvou alb HNF – Nová Drakulomania a Hororový věk.

JAKÉ KAPELY PRO TEBE BYLY/JSOU ZÁSADNÍ?

Petr Štěpán: Všechny, které položily základy gotického žánru a které svou tvorbou a rozsahem charakterizovaly jeho podstatu. Stvořily ducha doby – stigma kultu. Na jedné straně to jsou Bauhaus, Joy Division, Siouxsie And The Banshees, Damned, Killing Joke …označme je spíše jako gotický punk nebo post punk. A pak je tu proslulá gothic scéna z Leedsu, což jsou samozřejmě The Sisters Of Mercy, Red Lorry Yellow Lorry, Casandra Complex a nelze nejmenovat The Mission a Fields Of The Nephilim.

JAK DOMÁCÍ FANOUŠCI TEHDY PŘIJALI NĚCO TAK NOVÉHO JAKO GOTHIC ROCK?

Petr Štěpán: Myslím, že je nezajímalo, jaký žánr hrajeme. Oslovila je tvorba. Především texty, melodie písní, naše postoje. Rozhodně nedílnou součástí byla i image skupiny a mystická aura, která skupinu provází… teprve pak se zajímali o to, jaký druh hudby hrajeme. Bylo to pro ně nezvyklé, něco co neznali.

XIII. století – Transylvanian Werewolf

JAKÉ KAPELY, VEDLE XIII. STOLETÍ, POVAŽUJEŠ ZA DŮLEŽITÉ?

Petr Štěpán: Z těch, které přežily až do dnešních dnů, jsou to Hrabě X a Jerusalem.

JAKÉ ROKY BĚHEM DVACETI LET ČINNOSTI XIII. STOLETÍ POVAŽUJEŠ ZA "ROH HOJNOSTI" GOTICKÉ SCÉNY U NÁS A KDY NAOPAK BYLO NEJHŮŘ?

Petr Štěpán: Roh hojnosti nikdy nebyl. Když jsme začínali, žádná gotická scéna v Čechách nebyla. Vše jsme si museli vybudovat sami. Získávat fanoušky, vybudovat si místo, zaujmout posluchače, nahrávací firmy a při tom všem udržet kapelu v chodu a tvůrčí. Nebylo to snadné, ale dokázali jsme to. Věřili jsme tomu, co děláme.

Nejhorší situace byla v letech 1997 – 1999. Nemohli jsme sehnat pořádné koncerty. Jezdili jsme strašný štace a lidi na koncerty nechodili. Dostat se do rádií, novin, televize nebo na festival bylo nemožné. Všichni nás přehlíželi a odmítali. Přitom naše největší hity jako "Justina", "Karneval" nebo "Nosferatu" byly už dávno na světě. Tenkrát jsme jim nebyli dost dobří a dnes chce být s náma každej kámoš a všude nás zvou. Kde byli ty lidé, když je kapela nejvíc potřebovala?

Obrátili jsme proto pozornost k zahraničí a přišla první nabídka z Polska na Castle party. Vše se radikálně změnilo. Po roce 2000 se situace začala lepšit a i v Čechách začala pomalu vznikat gotická scéna. I když slabá, rozdrolená a nesourodá. Vznikly ale dva další důležité, nezávislé prvky - agentura Sanctuary a shop Nosferatu, kteří, každý svým dílem, gotickou scénu nějak podpořili a začali ji rozvíjet.

JAK JE NA TOM DNES?

Petr Štěpán: Pravdou je, že gotická scéna v Čechách funguje posledních letech celkem slušně. Ale je to jen díky těmto třem – řekněme - pilířům. Pokud by přestalo hrát XIII. století, nové kapely nemají potenciál zaujmout větší počet lidí tak, aby přitáhly pozornost médií, firem a naplnily větší sály. Pokud by zanikli Sanctuary a přestali pořádat akce, meetingy a koncerty, je to podobné – těžko by je kdo nahradil. Koncerty občas pořádá i Nosferatu – především on poskytuje nepřeberné množství gotického oblečení, doplňků i reklamy apod., a to v takovém množství a rozsahu, že mu nikdo nemůže konkurovat.

Tohle by si měli všichni uvědomit. Jestliže by tyto tři subjekty zanikly, šla by do háje i celá scéna. Zůstalo by jen pár ortodoxních jedinců na malých upachtěných akcích. Tak to prostě je.

HUDBA, STYL OBLÉKÁNÍ, LITERATURA, MYŠLENKOVÉ PROUDY SPOJENÉ S GOTIKOU... JE TO PRO TEBE DŮLEŽITÁ SOUČÁST GOTIKY?

Petr Štěpán: Jistě, vždyť to je přece podstata všeho. Mě to vždy přinášelo radost a poznání. Knihy, filmy, muzika... Bez toho jsi jen pozér. Obyčejný hňup co se oblékl do černého a s kelímkem pivka se potácí na nějaké akci. Gotika má toho tolik co nabídnout. Ale musíš taky chtít ty sám, zajímat se o věci.

Je to vlastně přirozený proces. Každého člověka přitahují různé žánry, styly, myšlenkové proudy... Gotika také každého neosloví. Je to i částečně duchovní záležitost, kde musím být schopen i určitého prožitku a vnímání. To hodně lidí nedokáže – proto je to stále subkultura, okrajový žánr.

CÍTÍŠ SEBE NEBO KAPELU JAKO SOUČÁST KOMUNITY, TKERÉ SE HLÁSÍ KE GOTICKÉ SUBKULTUŘE?

Petr Štěpán: Rozhodně ano. Kapely a umělci jsou nositeli myšlenek. Oni formují postoje a ideje – ne publikum. Obráceně to nikdy nebylo, ani v žádném jiném žánru.

JAK CÍTÍŠ VZTAH MEZI MLADÝMI A STARŠÍMI GOTIKY?

Petr Štěpán: Myslím, že je to docela dobré. Tím, že scéna není početná, není důvod řešit rozpory. Rozdílytu ale samozřejmě jsou. Hudba i stejné zájmy by měly lidi spíše spojovat a motivovat, ne rozvracet. Aspoň tak to vždycky bylo.

JAK SE PODLE TEBE LIŠÍ GOTICKÁ SCÉNA V ČECHÁCH A V BLÍZKÉM ZAHRANIČÍ (NAPŘ. POLSKO ATD.)?

Petr Štěpán: To se dá těžko srovnat. Poláci drží mnohem více při sobě. Rozdíl je v tom, že Poláci tolik nechytračí, nekritizují, nejsou tak arogantní a s publikem na koncertech se dobře pracuje. Akce a koncerty, které pořádají, si umí více užít a neřeší kraviny. To samé lze říci i o ruské gothic scéně. Čechy musíš pořád do něčeho nutit, jsou velmi pohodlní – a když už konečnědorazí na koncert, tak ve smyslu: Jsem tady, tak mě bavte.

Samozřejmě vše není vždycky úplně ideální ani venku. Ale pro Poláky i Rusy jsme pořád zahraniční kapela. Jsou rádi, že jsme přijeli – váží si toho, a koncerty jsou pro ně skutečně událostí. Oni gotikou víc žijí – Češi se tak někdy jenom tváří.

CO DNEŠNÍ DOMÁCÍ SCÉNĚ CHYBÍ?

Petr Štěpán: Soudržnost - schopnost držet spolu, podporovat se. Uvědomit si, že mohu být součástí stejně smýšlející komunity. Být schopen překonat drobné rozpory či protiklady u toho druhého ve prospěch věci – konání společné akce, koncertu, setkání.