empty | 30.04.2011 02:49

Oceán. Desítky tisíc prodaných singlů, stovky tisíc prodaných alb. Kapela, která rozpoutala největší hudební revoluci tehdejšího Československa. A potom dvě dekády ticha. Jak vypadal návrat legendy na koncertní pódia pro vás sledoval Nephilim.

10...9...8...7...6...5...4...3...2...1...OCEÁN!

Tak tohle si mohli ve středu večer po téměř devatenácti letech zakřičet všichni fanoušci českobudějovické formace Oceán, která se po minisérii 'zkušebních' vystoupení v závěru loňského roku vydala na první oficiální šňůru od roku 1992. I když se bohužel nikdy nanaplnily touhy po vzkříšení kompletní nejslavnější sestavy, sliboval pražský koncert víc než jen nostalgické vzpomínání.

Do útrob klubu Roxy jsem sestoupil zhruba půlhodinu před plánovaným začátkem. V té době už pódium zahřívala pražská formace Cartonnage se svým trendy electropopem s retro dotyky. Vyhrazený čas věnovala kromě průletu aktuální diskografií i zbrusu novému třetímu albu "I'm not Your Computer", které vyjde za pár dní. Z jejich setu jsem registroval především ostře řezavý zvuk na hranici poslouchatelnosti, který mě donutil většinu jejich vystoupení setrvat ve foyeru klubu.

Bez velké pompy a gest, zato s ohlušujícím aplausem diváctva, vkráčeli před půl devátou za zvuků intra na pódium Petr Kučera, Dušan a Jan Vozáryové společně s Jitkou Charvátovou, aby zahájili titulní skladbou z debutu Oceánu. I přesto, že vyjma zpěvačky byli muzikanti zpočátku viditelně nervózní, publikum nadšeně reagovalo na sebemenší podnět. Zvuk se prakticky okamžitě ustálil na křišťálové podobě a dal vyniknout moderním aranžím klasických kusů Oceánu. Nástrojové obsazení zůstalo nezměněné, z větší části předtočený zvuk občas přikořenil Dušan Vozáry kytarou. Jitka dokazovala od prvních chvil své hlasové dovednosti a osobně hodnotím její angažování jako mimořádně podařený tah. Asi zbytečné je mluvit o tom, že polovina obecenstva odzpívala celý koncert.

Oceán - Jeden den (live @ Roxy, 27. 4. 2011)

V polovině základního setu na pódium vystoupal dvorní textař a pátý člen kapely Petr Hons, aby postupně uvedl oba hosty večera. Bohouš Josef s dvojicí písní "Lék světu" a "Nepoví" dal vyniknout svému ohromujícímu hlasovému rozsahu a při první jmenované skladbě musela ukápnout nejedna slzička dojetí, včetně té mojí. Richard Krajčo sice nemá tak výrazný vokál, ale jeho energické pojetí "Noc je jako..." a rozněžnělá "Prázdná ulice" mile překvapila. Nad výběrem hostů tleskám, jednalo se o první z vrcholů večera. Dechberoucí bylo i podání snivě temné "V mlze" v podání navrátivší se Jitky, nostalgicky působilo mávání prvních řad narcisy při stejnojmenné skladbě.

Prázdná ulice (feat. Richard Krajčo, live @ Roxy, 27. 4. 2011)

S velkou pokorou kapela přistoupila ke svému největšímu hitu "Ráchel". I když zazněla pouze ze záznamu s vokálem zesnulého Petra Muka a dobovou projekcí, prázdné místo za mikrofonem, osvětlené jediným kuželem světla, muselo zapůsobit snad na každého z přítomných. Naprosto přirozeně do umně vybraného setlistu (postrádal jsem snad jen někdejší novoromantický hit "Naděje") vklouzla i novinka "Odlesk Tvůj", které přeji, stejně jako znovuzrozenému Oceánu, dlouhou životnost. Snad jako jediný přehmat večera hodnotím nepochopitelné znovuzařazení "Nepoví" a "Noc je jako..." v Jitčině provedení mezi přídavky. V přímém srovnání s mužským vokálem zůstala Jitka na půl cesty.

Když jsem se před koncertem proplétal davem čtyřicátníků, očekával jsem jen nostalgii a vzpomínky na dávno minulá léta. Všechny obavy o životaschopnost byly liché. Stanula přede mnou suverénní kapela s moderním zvukem, která by v příštím roce měla vydat nové album. A postarala se mi o jeden z největších koncertních zážitků poslední doby. Díky!

Setlist:

1. Dávná zem
2. Braň se touhám
3. Poslední soud
4. Čas
5. Létám
6. V náladě
7. Aha
8. Sen o měděných jablkách

9. Lék světu (Bohouš Josef)
10. Nepoví (Bohouš Josef)
11. Noc je jako... (Richard Krajčo)
12. Prázdná ulice (Richard Krajčo)

13. V mlze
14. Jeden den
15. Narcis
16. Doteky v zemi
17. Osud
18. Z nás jsme ty někdo
19. Ráchel (Petr Muk)

20. Padají koně
21. Nepoví
22. Noc je jako...