Žena mnoha talentů a zájmů - tak by se dala popsat osoba Katrin Taillefer, která rozvířila poklidné vody literárního světa už svou prvotinou "Evangelium". A protože vazby Katrin k tuzemské gotické subkultuře jsou velmi úzké, položili jsme jí několik otázek. 

CZ SANCTUARY: AHOJ KATRIN, VÍTEJ U NÁS NA SANCTUARY! BÝVÁŠ OZNAČOVÁNA JAKO SPISOVATELKA, BÁSNÍŘKA, PŘEKLADATELKA, MALÍŘKA, FOTOGRAFKA - KTERÁ FORMA UMĚNÍ JE TI NEJBLIŽŠÍ?

Katrin: Za básnířku a malířku se rozhodně nepovažuju, tyhle své aktivity bych označila spíš za hříchy mládí a už se jim nevěnuju. Nejbližší je mi určitě psaní a fotografování, ale to mě bohužel neuživí, takže si na živobytí vydělávám právě překládáním knížek.

CZ SANCTUARY: JAK JSI SE DOSTALA KE PSANÍ? MŮŽEŠ NÁM VE ZKRATCE POPSAT SVOU DOSAVADNÍ SPISOVATELSKOU DRÁHU?

Katrin: Psát jsem začala asi v sedmi letech a od té doby něco píšu prakticky neustále. Jelikož jsem ale hodně sebekritická, zas tak moc toho nebylo, co stálo za vydání. Po trilogii „Evangelium“ mi teď vyšla čtvrtá kniha „Stín temnoty“.

CZ SANCTUARY: TVÁ ROMÁNOVÁ TRILOGIE "EVANGELIUM" SE POMĚRNĚ KONTROVERZNÍ FORMOU VYJADŘUJE KE KŘESŤANSKÉ VERZI JEŽÍŠOVA ŽIVOTA. NESOUHLASÍŠ S TÍMTO VŠEOBECNĚ ZNÁMÝM VÝKLADEM? JAKOU FORMU NÁBOŽENSTVÍ SAMA VYZNÁVÁŠ?

Katrin: Samozřejmě, že nesouhlasím s křesťanskou verzí Ježíšova života. Pohádkám o panu Dokonalém konajícím zázraky opravdu nevěřím. Nicméně jsem přesvědčená, že jako každá legenda, i tenhle příběh musel mít svůj reálný základ, na který se postupem času nabalovaly další výmysly a senzace. No a pak církev všem vysvětlila, jak to mají chápat, a kdo to chápal jinak, toho zabili. Osobně žádnou církev k životu nepotřebuju, i když jsem věřící. Za křesťanku bych se ale v životě neoznačila. Prostě věřím v Boha a nemám potřebu dávat mu nějaká jména a řídit se nesmyslnými pravidly, která diktují různá náboženství.

CZ SANCTUARY: VE TVÉ KNIZE "STÍN TEMNOTY" ČTENÁŘE ZAVÁDÍŠ DO VIKTORIÁNSKÉHO LONDÝNA A NAVAZUJEŠ NA TRADIČNÍ GOTICKÝ ROMÁN. JAK BYS TUTO KNIHU CHARAKTERIZOVALA A V ČEM SE LIŠÍ OD TVÉ LITERÁRNÍ PRVOTINY?

Katrin: Tak ta prvotina byla určitě tématicky i ideově závažnější a náročnější, a mnoha lidí se pochopitelně dotkla. „Stín temnoty“ je vyloženě oddechová záležitost pro čtenáře, co mají rádi ponurou atmosféru, detektivní zápletky, brutální vraždy, ujeté milostné vztahy, magii a duchařinu. Tenhle román o Jacku Rozparovači se dotkne snad jen příliš útlocitných jedinců, jinak to není nic proti ničemu. On taky málokdo si bere Jacka Rozparovače tak osobně jako Ježíše Krista :).

CZ SANCTUARY: PRACUJEŠ V SOUČASNOSTI NA NĚJAKÉ DALŠÍ KNIZE, NEBO SE NA JEJÍ PSANÍ PŘIPRAVUJEŠ? O ČEM BUDE POJEDNÁVAT?

Katrin: Momentálně na žádné knize nepracuju, protože je to hodně časově náročné. Nebaví mě psát příběhy ze současnosti, takže je třeba si nastudovat dobu, kdy se román odehrává, a k tomu ještě fakta o postavách. Většinou mě totiž osloví nějaká skutečná historická osobnost, o které zjistím, co se dá, a mezery mezi fakty vyplním fikcí. Teď už mi několik let v hlavě straší Nikola Tesla. A samozřejmě to bude opět mysteriózní a temná záležitost. Časem bych taky ráda dala dohromady knížku cestopisů z různých zemí, které jsem projela a ještě projedu – ale to bude spíš humoristicko-dobrodružná literatura.

CZ SANCTUARY: NĚKTEŘÍ Z NAŠICH ČTENÁŘŮ MAJÍ TAKÉ SPISOVATELSKÉ AMBICE. MÁŠ PRO NĚ NĚJAKOU UŽITEČNOU RADU?

Katrin: Pište, pište, pište! A nemyslete si, že první, co stvoříte, bude hned hodno vydání. Dávejte svá díla číst co nejvíce kamarádům a nechte si od nich poradit. ;-)

CZ SANCTUARY: JAKÝ JE TVŮJ VZTAH KE GOTICKÉ SCÉNĚ? JAK SE DIVÁŠ NA ČESKOU GOTICKOU KOMUNITU? NAVŠTĚVUJEŠ ŽÁNROVÉ AKCE?

Katrin: Žánrové akce samozřejmě navštěvuju už hezkou řádku let, takže vidím ten posun, ovšem ne vždy mi připadá k lepšímu. Dřív jsme si vyráběli oblečení, protože toho tady mnoho k dostání nebylo. Scházelo se nás jen pár, za účelem poslechu oblíbené hudby a pokecu. Dneska jsou gothic akce plné dokonale oblečených lidí, co ve finále působí jako ve stejnokrojích, když všichni nakupují v Nosferatu. Hlavně u mladých mi kolikrát připadá, že se prostě jenom snaží někam zapadnout a za každou cenu na sebe upozornit – třeba růžovou parukou, plyšovým medvídkem, řezáním se na veřejnosti nebo vším dohromady. Řekla bych, že tohle nemá s gothic stylem nic společného a je to jenom o pozérství. Pokud je někdo gotik, je jím v hloubi duše, a nepotřebuje k tomu vůbec nic.

CZ SANCTUARY: MÁŠ NA GOTICKÉ SCÉNĚ NĚKTERÉ OBLÍBENÉ INTERPRETY?

Katrin: Nemám ráda škatulkování, takže poslouchám všechno možné a je mi jedno, jestli tomu někdo dal nálepku „gothic“ nebo ne. Z temnějších vod patří mezi moje oblíbence určitě The Mission, Depeche Mode, Type 0 Negative, Bauhaus… Z našich interpretů XIII. století, ale spíš jejich starší záležitosti. Poslední studiové CD mi přijde hudebně i textově dost o ničem.

CZ SANCTUARY: TRADIČNÍ ZÁVĚREČNÁ OTÁZKA: CO BYS VZKÁZALA ČTENÁŘŮM SANCTUARY.CZ?

Katrin: Buďte sví.

mohlo by vás také zajímat

Recenze knihy Zpovědnice Petra Štěpána

11.4.10: Katrin Taillefer vydává gotický román o Jacku Rozparovači