Report z Postapo Party Vol. 3

Postapo Party Vol. 3 Potřetí se podzemní kryt civilní obrany na žižkovské Parukářce proměnil v azyl milovníků postapokalyptické atmosféry a tvrdé elektroniky.








Rok se s rokem sešel a další pokračování cyklu Postapo Parties bylo opět zde. V sobotu 27. února 2010 se tedy pořadatelské komando sešlo na místě činu a vzhledem ke znalosti terénu a jistým zkušenostem mu netrvaly přípravy akce nikterak dlouho. Ano, člověk se zřejmě nikdy nevyhne adrenalinovým situacím typu: „Vždyť to ještě včera hrálo!“, ale přesto je nakonec důležité, zda vše funguje, jak má. To se naštěstí podařilo, a tak, když se již kolem půl osmé začali trousit první vyzdobení účastníci, mohlo je čekat lehké hudební uvítání spolu s promítaným přehledem programu večera.

Něco kolem půl deváté, kdy už jsou jak hlavní prostory, tak vedlejší odpočinková místnost příjemně zaplněny, se může rozeznít snad nejstylověji zvolená (fajnšmekrům velmi dobře známá) píseň „Maybe“ od The Ink Spots, svolávající všechny postapo fanoušky před DJský pult. Ten okupuje dvojice DJ Samgarr a Paesant (dnes výjimečně v čistě VJské pozici), kteří svůj set postavili především na kombinaci hudby a obrazu. To zahrnuje například propagandistické snímky, střídané pokusy s LSD na důstojnících československé armády, rytmicky smyčkované k hudbě. Ostatně, Samgarrovy industrial ambientní závody produkovaly ke smyčkování dostatek beatů, což nejlépe dokládali jednotliví návštěvníci, pomalu se dostávající do tanečního módu.

Teď je však čas na lehké zklidnění a změnu. Španělský DJ Carlos Gott přebírá party do svých rukou a noří posluchače do hlubších a o něco (ne)klidnějších hlubin projektů z produkce Cold Meat Industry. I tady funguje zvuk s projekcemi na výbornou a láká do vnitřností vaultu další a další návštěvníky. Jak je potěšující vidět, že otázku dresscode vzala drtivá většina účastníků vážně a dodala tak celé atmosféře zakouřených půlkruhových betonových prostor, rozblikaných stroboskopem a projekcí, vynikající vizuální působivost. K vidění byly slušivé a lesklé PVC dark-electro oblečky, svítiví tanečníci se syntetickými dready, zástupci tradičnější gothic image, ale i military modely, jejichž nositelé opravdu vypadali, jako by právě přicestovali radioaktivní pustinou. Zkrátka a dobře, za tenhle pohled by se rozhodně nemusel stydět jakýkoliv zavedený zahraniční klub či party – skvělá práce, přátelé! Mezi vystylovanými pány a sličnými sexy slečnami prosvítali ale i běžně oblečení lidé, kteří se sice pravděpodobně přišli podívat tak trochu ze zvědavosti, v taneční intenzitě si však ničím nezadali s ostatními, což lze jistě považovat za úspěch.

Klikněte pro zvětšení


Ale není se co divit, protože další DJ Zdeněk Vovesný to ve svém setu „pral“ do lidí zcela bez milosti. Pokud patříte k fanouškům zásadních electro/indus/aggrotech formací typu Hocico, Combichrist, ale i jemnějších tanečních odstínů jako Covenant, pravděpodobně jste během této hodinky slyšeli minimálně jednu píseň od svého oblíbence. Ostatně i proto tanec vyplnil prostory po celé délce místnosti. Na odpočinek však není čas, neboť se vlády nad hudbou chápe vynikající DJ Sickness a jeden se nestačí podivovat, kolik nejrůznějších pojetí lze v tomto hudebním ranku najít. Pokud bychom hraní DJe Zdenka Vovesného označili jako „hitové“, pak by správný přívlastek hudebního proudu DJ Sicknesse zněl „vpravdě harsh klubový“. Co takový set udělal s tanečníky asi netřeba dlouze rozepisovat, stačí jen poznámka, že působivé projekce výletů po rozpadlých chemičkách nebyly k plnému prožití této hudební chvilky vůbec zapotřebí.

Jako poslední z hostujících DJs se má k pultu postavit opět DJ Carlos Gott, ale bohužel kvůli problémům technického rázu nelze jeho power elektronický set spustit (tímto se všem zúčastněným a DJ Carlosovi omlouváme). Změna v programu však ty, kteří zůstali po tradiční vlně exodu na poslední spoje kolem jedné hodiny ranní, evidentně příliš neznepokojila. Zřejmě i proto, že DJ Pavel Zelinka vytvořil příjemný kompromis mezi „hity“ a „klubem“, sázející jak na klasiky typu Front Line Assembly nebo Project Pitchfork, tak na méně známé projekty, či čerstvé novinky třeba od In Strict Confidence nebo Santa Hates You.

Až do čtvrté hodiny ranní víří tančící kroužek toho nejtvrdšího jádra jaderný prach v hlavní místnosti. To už je ale čas postapokalyptickou mašinu pomalu začít odpojovat, zpomalovat a zjemňovat její rytmus. A když se poslední přeživší houfně pohoupou do rytmu závěrečné skladby na dobrou noc „Wrong“ od Depeche Mode, je už definitivně po všem.

Klikněte pro zvětšení


Tak tedy shrnutí. Veliká hudební pestrost při zachování žánrového zaměření akce, opět o něco dotaženější vizuál, výrazně zvýšená návštěvnost kolem devadesáti návštěvníků (navíc umocněna tím, že většina vzala postapo image velmi zodpovědně) a tanec až do rána – to jsou přívlastky, kterými se zřejmě dá objektivně akce shrnout jako „velmi vydařená“. Děkujeme proto všem, kteří se přišli na několik hodin ponořit do světa po apokalypse a pořádně se na to připravili, stejně tak výborným DJům a tentokráte i velice vstřícným pracovníkům klubu. Pokud nám tedy nějaká vyšší moc (či nedejbože katastrofa) nezkříží plány, určitě můžete počítat s Postapo Vol. IV. I když si totiž samozřejmě nikdo z organizátorského týmu zkázu lidstva nepřeje, postapokalyptická atmosféra v kombinaci s tvrdým electrem zkrátka má něco do sebe. A na závěr vzkaz všem kreativcům, kteří si svým kostýmem vysloužili náš bonus – nevyhazujte jej, dost možná se vám ještě bude na něco hodit ;).

Fotky najdete v Galerii, časem přidáme i sestřih videa, pořízeného během večera.

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.