1. Intro
2. King Of The Wasteland
3. Radio Paranoia
4. Obey Me!
5. Deaf
6. I'm Tragedy
7. Out of Control
8. Hotel Suicide

Venku se mezitím pokoušejí svůj analog sound prodat Agent Side Grinder, kteří loni na podzim dokázali rozebrat pražský Basement na prvočinitele (report tady). Jejich zařazení na hlavní stage ale nebyl zrovna příliš šťastný tah. ASG sluší intimnější prostory než venkovní plocha pro X tisíc lidí a tak jejich snaha vyznívá trochu hluše. Nicméně pokud se rozhodnete během jejich setu poobědvat jako my, rozhodně vám chuť kazit nebudou. V hangáru se mezitím do práce pustili němečtí temnorockeři Heldmaschine. Díky venku umístěné obrazovce se ani nemusíme obtěžovat dovnitř, abychom zjistili, že tohle není nic pro nás. Tuctová kytarová parta zní jako ASP (a jako desítky dalších jim podobných), zpěvák se marně snaží napodobovat Tilla Lindemanna. Jediné, co mi zůstává v uších, je obstojný song "Collateral", titulní track loňské desky.

Heldmaschine setlist:

1. Wer einmal lügt
2. Collateral
3. Ich komme
4. Weiter
5. Radioaktiv
6. Sexschuss
7. Propaganda

Heldmaschine - Radioaktiv (live at M'era Luna 2016)

Nečekaným tahákem davů lidí je následující vystoupení drážďanských Letzte Instanz. Sedmihlavý soubor zní naživo spíš jako kdyby na fest zavítali bratři Nedvědové s Brontosaury, lidi ale hudlařina s cellem a houslemi přivádí do extáze. Nevěřícně pak zíráme na grandiózní finále, při kterém "wir sind allein" pobrukuje celý areál a tváří se přitom pohnutě. Nám zřejmě ten dojemný moment nějak unikl.

Letzte Instanz setlist:

1. Flucht ins Glück
2. Wir sind eins
3. Blind
4. Der Garten
5. Tränen aus Stein
6. Komm!
7. Finsternis
8. Wir sind allein

Letzte Instanz - live at M'era Luna 2016

Hm, co napsat k vystoupení Combichrist? Od doby, kdy se Andy LaPlegua rozhodl přibrat do party kytaru, to jde s kapelou od desíti k pěti. Dnešní Combichrist už jsou na hony vzdálení elektronickému masakru, který předvedli před šesti lety i v Praze (report z legendárního koncertu v Abatonu najdete tady) a podobně to vnímají i organizátoři akcí, kteří už kapele roli headlinerů příliš často nepřisuzují (na M'era Luně začínali ve čtvrt na tři odpoledne). Pětice začíná své vystoupení metalcorovým běsem "Slakt" z čerstvé desky "This Is Where Death Begins", pomalovaná zběsilými warpainty a oba bubeníci s maskami na hlavě.

Kapele zůstalo stoprocentní pódiové nasazení a suverénní výkony bubeníků i frontmana, jen se vytratila dobrá hudba a originalita. Možná jsem až příliš zaujatý, ale je smutné vidět kapelu takhle promrhat talent a utopit se ve vlastní průměrnosti. Pod pódiem je sice několikatisícový hrozen lidí, ale ohlasy už tak vřelé nejsou. Když kapela zahraje dvojici někdejších hitovek "Get Your Body Beat" a "Blut Royale", zní to díky současnému nástrojovému obsazení podobně, jako když se česká zábavová kapela rozhodne prezentovat vlastní verzi něčeho od Korn. Tupé, hloupé a zoufale, zoufale nudné.

Combichrist setlist:

1. Slakt
2. Skullcrusher
3. Can't Control
4. Throat Full of Glass
5. No Redemption
6. Get Your Body Beat
7. Blut Royale
8. My Life My Rules
9. Maggots at the Party

Beborn Beton mají super comebackovou desku "A Worthy Compensation", ale u ní mělo zůstat. Už dlouho se mi nestalo, abych potkal tak unylého frontmana jako je holohlavý Stefan Netschio. Když to spojíte i s intonační nejistotou a statickým zbytkem kapely, nemůže z toho vyjít nic dobrého. Na hlavní stage mezitím obrostly mikrofonové stojany břečťanem a Oliver Pade se svou trubadúří družinou Faun hlásá novinky ze středověku. My ale mezitím balíme stan, abychom byli včas u příletu vesmírné lodi.

Co se vám vybaví při vyslovení hesla 'Spock'? A co takhle S.P.O.C.K.? Nikdy nezapomenu na čelní střet s chytlavým synthpopem mně tehdy úplně neznámé švédské formace na WGT pár světelných let nazpět. Tentokrát už jsem šel samozřejmě na jistotu a dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Trojice v bílých oblečcích se třpytivou siluetou Saturnu na prsou a s věčně usměvavým blonďatým sympaťákem Alexem Hofmanem za mikrofonem předložila rozdychtěnému davu vousatý setlist (však také poslední desce už je patnáct let), ve kterém nemohly chybět zásadní zářezy jako "E.T. Phone Home", "Astro Girl" nebo "Not Human". Na závěr setu však může hrát jen jediná skladba, megahit mezi megahity "Never Trust A Klingon". S.P.O.C.K. snad ani neumějí zklamat, pokud někdy budou hrát poblíž vás, nenechte si je ujít. Doporučuje 10 z 10 Synthií.

S.P.O.C.K. setlist:

1. Borg
2. E.T. Phone Home
3. Dr. McCoy
4. Astrogirl
5. Not Human
6. Astrogirl's Secret
7. In Space No One Can Hear You Scream
8. Out There
9. Speed of Light
10. Never Trust a Klingon

Prdy: Podobně jako koncerty ostatních kapel v hangáru, mělo i letošní vystoupení Suicide Commando naprosto nejlepší zvuk z asi 6ti koncertů, na kterých jsem je viděl. U novějších pecek více akustický bicí, ale třeba "Love Breeds Suicide" měla přesně ten nakřáplej studiovej elektrokopák, kterej k ní patří. Kromě ní hráli klasický průřez starších i novějších věcí – "Dein Herz Meine Gier", "Die Motherfucker Die", "Time", "God is In the Rain" atd. Začali se "Severed Head", při které měl Johan na hlavě černou 'pyramid head'. Co mě moc potěšilo bylo zařazení "Unterwelt", která je složená spíš jako od Hocico (orientální cinkací synťáky a taková ta basa jako cválání na koni ;), nicméně je pěkně propracovaná – na rozdíl od monotóních novějších věcí jako "Pain That You Like". Takže shrnuto – koncert špičkovej a i s příslibem dobré práce se setlistem do budoucna.

Synthie: IAMX hráli jako poslední v neděli v hangáru, my už odjížděli a čekali jsme jenom na ně. Byli jsme po celém víkendu dost unavení. Hangár byl našlapaný lidmi, ale my byli celkem vepředu, protože jsme ani neodcházeli ze Suicide Commando i když byla mezi nimi 45min pauza. Bylo dobře, že jsme vydrželi. Věděla jsem, že to bude dobrý, viděla jsem je nedávno v Roxy, nová deska mě hodně baví. Ale to co předvedli na M’era Luně bylo top! I Prdy, kterej je moc nemusí, skákal jak za dolary a to už pindal, že ho bolí nožičky. Chris a holky, které jsou s ním na pódiu, do vás doslova chrlí energii, takže i když to, co dělá, je rozervanost sama, je to pro vás totální "Happiness". Na podiu měli spoustu mlhy a občas z ní někdo vyskočil, skvělá byla světla, skoro všechno šlo do lidí a použili jenom bílou a červenou, prostě temný ;).

IAMX setlist:

1. I Come With Knives
2. The Alternative
3. Happiness
4. No Maker Made Me
5. Oh Cruel Darkness Embrace Me
6. Spit It Out
7. Nightlife
8. North Star
9. Aphrodisiac
10. Kiss + Swallow
11. Your Joy Is My Low
12. I Am Terrified

IAMX - I Come With Knives (live at M'era Luna 2016)

A tady je znovu shrnutí dne od Synthie:

Rabia Sorda mě zase hrozně bavili a hodně jsem si zaskotačila. Další na řadě tu mám Combichrist, na to jak jsem z nich poslední dobou zklamaná, to zase tak hrozný nebylo. Zahráli pár starých pecek a dokonce si couvli ty příšerný kytaristi a nechali tam Andyho samotného, tak aspoň trochu záchvěv starých časů nám ukázali. Jo a měli dva bubeníky zase. Potom pro mě největší zklamání – Beborn Beton. Nová deska A Worthy Compensation z loňského roku mě hodně baví, ale některé kapely by prostě neměly hrát naživo, nebo jít aspoň párkrát do zkušebny. No a moji milovaní S.P.O.C.K. <3 já byla tak ráda, že je zase vidim! "Never Trust a Klingon" zpívala celá napěchovaná hala. Já byla spokojená, ostatní to moc nebavilo, ale to mi nevadí.

Nephilim: Popis vystoupení nedělního headlinera v podobě holandských symphometalistů Within Temptation tu tentokrát nenajdete, protože v tomto bodě se můj vkus s Kootchovým názorem rozchází a já už v době jejich koncertu putoval do naší domoviny.

Jak tedy shrnout letošní festival M'era Luna? Ohromné množství lidí na ohromné ploše, spousta metalové výplně i několik skutečně špičkových výkonů kapel. Pokud chcete zažít opravdu velký evropský festival s kvalitním zázemím, určitě stojí za to alespoň jednou tu pětisetkilometrovou štreku podniknout. Organizátorům přeju do budoucna více invence při vyplňování soupisky (velká část kapel shodovala s předloňským line-upem) a snad někdy na viděnou znovu v Hildesheimu! 

Sobotní report najdete tady, fotky potom v naší fotogalerii.