Ash | 25.11.2015 12:30

Chris Corner se po dlouhé nemoci, která ho stáhla z koncertních pódií, přestěhoval do slunného LA, zavřel se do studia a jako za starých časů všechny písně nahrál sám. Pryč jsou zvukové experimenty s živými nástroji, materiál je čistě elektronický. Povedlo se mu přiblížit se ke kvalitám prvních nahrávek? Na to se podívejme….

IAMX - Metanoia
vydal Metropolis Records

„Metanoia“ (z řečtiny, volně přeloženo jako „změna mysli“) při poslechu příliš nepřipomíná dosavadní nahrávky IAMX. Písně nejsou tak jednoduché a přitom intimní jako na „Kiss+Swallow“, nejsou ani tak sexy jako je celé album „The Alternative“. Nesnaží se nás semlít dokonalou produkcí jako na „Kingdom of Welcome Addiction“, nejsou ani tak hlukové a stísněně depresivní jako na „Volatile Times“. A už vůbec se nedají přirovnat ke světlému okamžiku v tvorbě tohoto Anglána, veselou a optimismem nabitou „The Unified Field“. „Metanoia“ je totiž úplně jiná, i když místy dává na své předchůdce vzpomenout. „Metanoia“ je zatraceně osobní, silná, temná a tvrdá deska, jakou byste od Chrise asi ani nečekali.

Zjistíme to třeba hned díky úvodní „No Maker Made Me“. Silná a tvrdá elektronika, s úvodním ženským zpěvem (všudypřítomná Janine Gezang, jediná, která se na tvorbě desky podílela svými dodatečnými vokály a která je takovou pomyslnou Chrisovou ochránkyní), jenž dává lehce vzpomenout na „I Come With Knives“, otvírák z poslední desky. Tady ale podobnost končí, nálada a atmosféra této skladby nás semele svou industriální tvrdostí.

IAMX - Happiness

Hned při prvním poslechu si všímáme také změny v textech. Dříve složité, metaforami nabité písně jsou tytam, v současnosti jde Chrisovi jen o to, aby vše sdělil narovinu. A možná proto je tahle výpověď tak uvěřitelná a upřímná. Žádný balast okolo, jen naplno odhalená pravda.

Nemoc, která muzikantovi nedovolila pokračovat v turné a upoutala ho do klidu v domácím prostředí, se jmenuje „chronická nespavost“. Není známá příčina této choroby a ani jak ji úspěšně léčit. Člověk trpící touto nemocí nemůže spát, a pokud už usne, probouzí se neodpočatý. V krajních případech může končit smrtí na celkovou slabost a únavu organismu. Chris se naštěstí z této šlamastyky dostal, ale na nové desce se k této záležitosti často vrací v textech skladeb (za všechny „Insomnia“).

V překvapivě tvrdé a elektronické „North Star“ (za tuto píseň by se nemusela stydět leckterá EBM parta) zase nahlédneme pod pokličku psychické nevyrovnanosti („I need help“ je podáváno s takovou naléhavostí v hlase, jakou jsem u Chrise ještě neslyšel). V „Surrender“, neuvěřitelně silné skladbě, zavzpomínáme na Berlín a psychické potíže s ním spjaté, v „Look Outside“ se zase seznámíme s LA. „Aphrodisiac“ nám nabídne silné sexuální napětí, „Oh Cruel Darkness Embrace Me“ zase zoufalost a zatracenost. První singl „Happiness“, který byl vydán v červnu (a opatřen výborným videoklipem) je jedinou skladbou, která evokuje starší tvorbu – jednoduše vystavěná píseň s refrénem, který válcuje vše okolo. I přes nepříliš veselý tón se ale jedná o jediný světlejší okamžik alba.

IAMX - Oh Cruel Darkness Embrace Me

Nehodlám zde vypisovat všechny písně a snažit se popsat, jaké jsou a jaký dojem na mě dělají. U takového díla to ani nemá cenu, tohle si musí každý projít sám a veškeré pocity a nálady si objevit. Chris Corner vsadil na jednoduchost (jak po hudební, tak po textové stránce) a přišel s dílem neuvěřitelně osobním a intimním. Za každým slovem slyšíme to, co si vytrpěl, cítíme s ním a snažíme se nacházet světlo ve všeobjímající temnotě. Chrisovi se to podařilo a vzniklo tak album, které možná některé fanoušky zklame nebo nepotěší, ale určitě se jedná o výpověď, která musela být učiněna.

Hodnocení 100%

Demi:

Určitě se vám stalo, že jste si oblíbili nějakou kapelu pro specifickou náladu a atmosféru jejich nahrávek a s nadšením jste čekali na každou novou desku. A pak jednoho dne vaši oblíbenci vydali něco, co sice bylo fajn, ale už to postrádalo ten náboj, pro který jste je nekriticky zbožňovali. Bylo to pořád dobré, ale pozbylo to výjimečnost. Klobouk dolů před Chrisem Cornerem – přesně tohle není jeho případ.

Každé jeho album je trochu jiné, ale intenzita výpovědi a typický náboj je zachován i na novince. Pravdou je, že se mi předchozí počiny dostaly pod kůži rychleji a zatím mne žádná z nových věcí nezasáhla tolik, jako svého času „Fire and Whispers“ nebo „Screams“. Pokud bych měl vypíchnout alespoň momentálního favorita, bude to křehká „The Background Noise“. Pro mne „Metanoia“ není nejlepším albem IAMX, přesto stále patří k tomu nejlepšímu, co zatím letos bylo k slyšení.

Hodnocení 80 %

Tracklist: