Sudlice | 23.04.2015 13:11

Sudlice se vypravila do Německa obhlédnout futurepopové vampýry.

Letošní jarní výlet do Drážďan má své kořeny v hloubi roku 2014, na koncertě Diary of Dreams v Rock Café, kdy jsme si s Marcem (webmasterem DOD, Whispers…) a jeho rodinkou svatosvatě slíbili, že se do roka a do dne potkáme u nich v Drážďanech na koncertě Blutengel. A jak bylo slíbeno, tak se i stalo.

Jakožto nenasytní krásožravci jsme vyrazili do saské metropole už v pátek ráno, abychom měli dost času na okouzlení díly starých Mistrů v Semperově galerii ve Zwingeru, sobotní prosvištění dalších zásadních architektur a konečně posezení s Marcem a spol. těsně před koncertem.

Dosyta nacpáni domácími pretzely a napojeni výborným místním pivem Watzke, úderem půl osmé vyrážíme o pár stanic dál, k Alter Schlachthof, kde celá dnešní taškařice proběhne. Hned za vstupem se loučíme s naší drážďanskou spojkou a prcháme do placu, urvat co nejlepší flek, což se nakonec celkem zadařilo přímo na prostředku pod druhou příhradou od stage. Beznadějně vyprodaná hala se během následujících pár desítek minut zaplní doslova ode zdi ke zdi a přesně s úderem půl deváté se zjevuje pan Meinhard a jeho kolegové v klasické sestavě dvou kytar, basy, bicích a kláves.

Meinhard

Netuším, jestli jste s tímto projektem měli někdy tu čest (ať už živě, nebo digitálně) ale musím přiznat, že jejich studiovou tvorbu ani trochu nedávám – a to si myslím, že v muzice snesu hodně. Meinhard je jen stěží definovatelná směska všeho možného, na co si jen vzpomenete – darkwave, kabaretu, trochu i metalu etc. etc., s jednoduchými, místy až infantilními texty. Takže od živého vystoupení nečekám vůbec nic.

Soudě podle reakcí publika se Meinhard líbí zhruba 50 % zůčastněných a ta zbylá polovina prostě jen útrpně vyčkává hlavní hvězdy večera. Za sebe mohu říci, že živá prezentace je díky souhře světel a výborného zvuku mnohem zkousnutelnější, dokonce se i místy nechávám strhnout a pohupuju do rytmu spolu s klukama přede mnou, kteří se v tanci nijak nežinýrují, což je super, poněvadž jedna věc, která mi na koncertech bývá prosti srsti, je přílišná statičnost publika, kdy lidi zírají jak na film v kině a nehnou za celou dobu ani brvou.

Meinhard toho zatím v diskografii moc nemá, takže profrčel veškeré zásadní kusy, z nichž zaujal hlavně song „Nimmerwo“ a závěrečná „Blood+Love“. Do publika během show dolétlo asi šest kloboučků a jedno plyšové prase a s úderem 21:17 se kapela loučí.

Na pódiu nastává lehce přestavovací cvrkot a přesně v půl desáté může začít show, kvůli které jsme sem dneska všichni přišli. Dva týpci zaujímají pozice za velkými škopky a rázem si připadáme jak na hokeji, poněvadž „Sing“ začíná přesně jak queenovská „We Will Rock You“, povedenej vtípek na začátek. Ale to už přichází Chris s Ulli a bravurně rozvíjejí tuhle neotřelou písničku. Následuje „The War Between Us“, která je z „Omen“ mou druhou nejoblíbenější, takže se urputně vrhám do víru tance, z něhož se jen tak nedostanu.

Blutengel

První hodina letí od jedné hitovky ke druhé, zvuk je parádně vyvážený, akorát během „Das andere Ich“ zní Ulli zbytečně zastřeně, takže si většinu z jejího partu musíme holt domyslet, nebo odzpívat sami. Během následující „Vampire Romance“ už je naštěstí vše v pořádku a s údernou „Ich bin das Feuer“ je ono zvukové zaškobrtnutí dávno zapomenuto.

Atmosféra v sále hustě graduje a „Engelsblut“ už pějeme alle zusammen! Po „Holy Blood“ přicházejí dvě akustické oddechovky. Nejdřív Chrisova procítěná „Der Regen fällt“, kde by ale nebylo na škodu vyrolovat na stage opravdický křídlo, poněvadž klavírní party odehraný na klávesy nemají takovou sílu. Druhá akustická patří Ulli a písni „Give Me“, Chris jí přizvukuje tamburínou. Po akustickém dýchánku přichází „Bloody Pleasures“ a „Save Us“ – neuvěřitelně euforická sesteřina, jakou tu od Sester loni rozhodně nezažili!

Blutengel

Ohňostroj srší k příhradám, kapela mizí z pódia a dvoutisícihlavý dav skanduje Zugabe! Zugabe!

První přídavek v podání Ulli je prastará, ale krásná písnička „Black Roses“. Další kus rozpoznávám už podle prvního tónu – ano, jak jinak, než „Asche zu Asche“! Vlajkonošky přinášejí „Krieger“, nekonečný les zvednutých rukou vzývá jeden z největších hitů „Reich mir die Hand“ a jakožto outro monumentálně zní „Monument“. Prásk! K zemi se snáší tuna celofánových konfet, ulpívá na přítomných tělech zbrocených potem, svět se na okamžik zpomalil…

A je konec. Chris představuje celý ansámbl, vřele děkuje všem, kdo se na celé akci podílejí, děkuje publiku, popřeje dobré noci a nechává dosyta nakrmený dav jít si svou vlastní cestou…

Blutengel

Během uplynulých dvou hodin do nás Chrisova partička napumpovala celkem 23 kusů, z toho 10 z čerstvého alba „Omen“. Zvuk byl povětšinu doby výborný, žhavé performerky žhavější než kdy dřív, Ulli s Chrisem ve skvělé hlasové kondici, což všechno dohromady znamená, že Blutengel jsou těsně před a nebo už na vrcholu.

Patří-li k vašim oblíbencům, rozhodně si na ně zajeďte, snad zbývá ještě posledních pár lístků na koncert v berlínské Astře, jinak už je tour k Omen beznadějně vyprodané a další možnost bude pravděpodobně až během letních festivalů.

Setlist Blutengel: