Report z XIII. století a Inkubus Sukkubus

XIIIstoleti inkubussukkubusreport sNa sobotu třináctého připadl každoroční slet fandů jihlavské gothicrockové stálice.  A jak se XIII. století zadařilo s výpomocí britské goth/paganrockové legendy Inkubus Sukkubus? Na to se podíváme v následujících řádcích…





 

 

Pohled Favourite Slave

Jak již bývá zvykem, v paláci Akropolis je stanovena policejní hodinka, a tak chtě nechtě musí začít koncertní aktivity zavčas. Okolo půl osmé na podium tedy vtrhli hostující Angláni, aby odpálili svůj nekompromisní set. Nutno uznat, že sál byl již vcelku příjemně zaplněn, a tak měla trojice pohanů komu sdělit své „poselství“. Na kapele bylo od počátku znát, že je skvěle sehraná a vládne svému řemeslu mistrně. Co musím především vypíchnout, je skvělý zpěv Candie Ridley, který snese srovnání i se špičkou svého oboru. Přibližně hodinku svého vystoupení zaplnili hity dávnými jako „Vampyre Erotica“, „Heart of Lilith“ či coverem „stounské“ „Paint it Black“.

 


Inkubus Sukkubus – Vampyre Erotica (živě v Akropolis)

 

Zazněly také novější vály jako například „The Goat“, vše se stylovou paganskou projekcí. Jedinou kaňkou na celkovém dojmu pro mne bylo, že některé songy působí tak trochu jako „kolovrátek“. Ovšem to je můj subjektivní názor a dle chvály ostatních na něj můžete s klidným srdcem zapomenout. Závěrem do nás nacpal pirát Tony McKormack a spol. ještě „Wytches“, aby krátce po půl deváté bylo po všem. Česká premiéra gotické legendy tedy dopadla na výbornou!

 

 
Inkubus Sukkubus – Heart Of Lilith (živě v Akropolis)


Krátce před devátou převzal pomyslný štafetový kolík nestor české gotiky, Petr Štěpán. Se svým ansámblem roztočil tradiční kolotoč a většinu přítomných měl opět v hrsti. Úvodem jsme byli pozváni do „Kabateru Voltaire“, který jako otvírák funguje bezchybně. Přes další stálice set-listu (uvést musím vynikající „Prokletí domu slunečnic“) jsme se dostali k avizovanému překvapení. Tím byla skladba “Absinth“ a refrén „Pod tíhou osudů se lamou,ztracená jména na rakvích…“ si zabékal snad každý.

 


XIII. Století - Absinth (živě v Akropolis)

 

Zanedlouho poté nastalo opravdové davové šílenství. Ano, hádáte dobře! Štěpánova skvadra rozjela mega profláklou „Elizabeth“. Zde sám principál „vytáhl z rukávu“ vkusné kytarové sólo, na které jsou však stálí účastníci vampýrských sešlostí zvyklí. Naopak novinkou u „třináctky“ je přeobsazení basáka a myslím si, že se Jindra „Henry“ Dostál zhostil své role nadmíru umně. 


Set nadále pokračoval v zajetých gothic-rockových kolejích, maestro Štěpán předváděl obvyklá gesta v předem daný čas. Mně osobně to však vadí pramálo a tak nějak to k pánům a dámě z Vysočiny patří. A co by to byl za koncert XIII. století, kdyby „nedorazila“ i hříšná „Justýna“! Flák z debutového alba „Amulet“ s perfektním kytarovým partem a silným vokálem je zárukou kvality a naživo to jenom potvrzuje.

Avšak už se pomalu blížila osudná desátá hodina a na dobré noční popíjení zazněla „Růže a kříž“. Pak již nezbývalo než všechny aktéry odměnit aplausem a následně se odebrat do útrob „Divadelního baru“, kde své desky začal obracet DJ Pavel Zelinka. Ten nás ve spolupráci s kolegou Nephilimem (a alkoholem všech barev, vůní a chutí) rozhýbával dobré tři hodinky.

Závěrem lze celý večer hodnotit velmi kladně a nezbývá než se těšit na příští rok. Pevně věřím, že uvidíme mimo XIII. století i nějaký ten další základní stavební kámen gotické subkultury.

 


 

Pohled Beowulf

Z pražských koncertů XIII. století, při kterém jako host vystoupí nějaká zahraniční gothicrocková formace, se už prakticky stala tradice. Jako další byli na řadě pohanští gotici Inkubus Sukkubus, kteří u nás vystupovali vůbec poprvé. Kapela z Anglie, slavící své 25. výročí, měla jistě co nabídnout. 

Koncert samotný začal trošku dřív, jelikož kapela chtěla zahrát delší set. Z trojice ve složení Candia Ridley (zpěv), Tony McKormack (kytara) Dave Saunders (basa) přitahovala samozřejmě největší pozornost druidská divoženka za mikrofonem. Jako vizuální podporu použily sukkuby 3D animace, které byly plné upírů, víl, kostlivců, koz a také „koz“ ;) jak vtipně doplnil Nephi. 


V úměrně dlouhém vystoupení zahráli například „Vampyre Erotica“, cover „Paint in Black“, „Wytches“, „ Queen of Heaven, Queen of Hell“ či rohatou „The Goat“. Většinou byly skladby svižné a s výraznými klávesami to spolu se solidním zvukem způsobilo, že se Inkubus Sukkubus dočkali vřelejších reakcí než loňští Skeletal Family, kteří pro "XIIIkáře" mohli být přece jen stylově vzdálenější. I dle spokojených výrazů muzikantů šlo tedy říci, že se jim jejich premiéra v Praze povedla.

 

XIII. století, Inkubus Sukkubus


Po pauze, kterou většina trávila u baru, merche či jen klábosením s ostatními, se za zvuku klasického intra spustil koncert XIII. století.  Jako otevírací skladba posloužila „Kabarette Voltaire“ z poslední desky Dogma. Následoval průřez jejich diskografií a tak za výborného, masivního zvuku byly servírovány nadšenému publiku „Nevěsta temnot“, „Vendetta“, „Absinth“, nezbytná „Elisabeth“, „Mystery Ana“ či „Karneval“. Kapele to klasicky šlapalo a jedinou výraznou změnou oproti předchozím koncertům byl nový basák Jindřich "Henry" Dostál. 


Bylo jasné, že takto rozjetý koncert neskončí bez přídavku, a tak se kapela brzo vrátila a spustila mé dva oblíbené fláky „Fatherland“ a „Růže a kříž“. Jak „Dogmatem“ koncert začal, tak i též skončil. Posledním přídavkem byla skladba „Katakomby“. Upřímně jsem doufal v nějakou větší „pecku“, ale i tak musím uznat, že se "XIIIka" představila v dobré formě. Na závěr nezbývá než říci, že se sobotní gothicrocková sešlost vyvedla na výbornou.

Fotoreport od JiSeho najdete tady.

 

XIII. století, Inkubus Sukkubus

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.