Martti si posvítil na remixovou desku Američanů Ludovico Technique. Jaká tedy je?
Ke konci listopadu roku 2013 vyšlo u Metropolis Records remixové album americké trojice Ludovico Technique s názvem „We Came to Wreck Everything“. Mimochodem fráze „We Came to Wreck Everything (and ruin your life, god sent us)“ pochází z filmu Romper Stomper z roku 1992 a kdoví proč ji od té doby použila již nejedna kapela. Jak už se asi ti bystřejší dovtípili, právě představovaná kapela nese jméno „terapeutické metody“ z bijáku Mechanický pomeranč a i přes to, že má na svém kontě zatím pouze jedno album (a jedno EP), zahrála si již po boku takových jmen, jako např. Imperative Reaction nebo Psyclon Nine a na přelomu března/dubna si vyzkouší roli předskokanů rakouských provokatérů Nachtmahr.
Zmiňované album obsahuje sedm z jedenácti songů, které lze nalézt na „regulérním“ albu LT „Some Things Are Beyond Therapy“ (jehož recenzi můžete najít zde). Po rychlém seznámení se s tím, které že to songy jsou, mi bylo jasné, že se naplnilo mé proroctví ohledně zremixování nejlepšího kusu celé desky „Deeper Into You“ – nikdo se k tomu (raději) neměl. Nu což, možná je to dobře, je tedy na čase odhodit chmury – a (skoro) nic nepomáhá tak dobře, jako pořádně si trsnout, k čemuž je recenzované album jako stvořené.
Tak např. hned otvírák a taneční úprava "Dead Inside" od Kanaďanů DYM, vhodná nejlépe na nějakou skomírající afterparty, kterou je třeba řádně oživit. Song působí nesmírně hravě zejména kvůli až dětsky primitivním klávesám, čímž jako by tato věc předskakovala dvojce v podobě (rovněž) taneční verze, tentokrát "Then I Found You" od Shiv-r, která co do BPM inklinuje téměř k technu – pro lidi skládající krabice jako dělaný.V coveru "Wired for Destruction" od Cryogen Second slyšíme i trochu dnes tak populárního dubstepu, který se velmi umně podařilo využít takovým Die Sektor, na rozdíl od nich ale Cryogen ve vokálních pasážích víc tlačí na pilu, zatímco v těch instrumentálních se dostávají do zasněných, atmosférických poloh a dohromady to tvoří velmi zajímavý (čti podařený) kontrast.
Ludovico Technique – Dead Inside (Aesthetic Perfection Remix)
A máme tu opět "Dead Inside" od až protivně hyperaktivních Aesthetic Perfection, kteří by si podle mého měli začít dávat pozor na to, že kvantita ještě neznamená kvalitu. To se naštěstí netýká tohoto kousku, neboť i když ten je opět některými klávesovými motivy až dětinsky primitivní, je taky neuvěřitelně skočný. Fanoušky Daniela Gravese jistě potěší intermezzo, které Dan odzpívá (resp. odříká) popovým vokálem. Za velmi dobrý nápad AP (?) považuju udělat cover celého songu, tedy i zpěvů, přičemž zbytky původních vokálů Bena V. jsou ponechány za Danielovými a působí to na mě tak, jako by Ben za Danielem stál a neustále ho opravoval. A to je určitě dobře, protože jestli je někde síla AP, tak ve vokálech to nebude.
Rmx vlastního (LT) songu "Potential"? No nevím, původní verze mi připadá lepší, tohle je překomplikované, vyžaduje to hodně soustředění potřebného k analyzování všemožných smyček a zákrut, a to se na tohle jinak správně odlehčené a ne příliš vážně pojaté album moc nehodí.
"Memory" v podání Argentinců Anger Machine nabízí naprosto rozbíjející úvod á la Nachtmahr, tahle dark electro pecka má potenciál vás utancovat k smrti a bezpochyby se jedná o jeden z nejvýraznějších kusů alba. Oproti tomu "Wired For Destruction" od God Module jsem nějakou dobu nemohl přijít na kloub a až když jsem ji doposlouchal počtvrté, tak mi to došlo – zní to jako song od LT. Ne tentýž song, ale i tak tam slyším málo cizích (remixových) vlivů.
Přichází "Heal My Scars", kterou tentokrát němečtí E-Craft zahalili do svého typického noise/EBM hávu. Vynikající úprava proběhla ohledně vokálů, které jsou snad ještě psychiatričtější než v Benově originálním podání – napadá mě analogie se skladbou "Disorder" od Chiasm. Cover "Heal My Scars" tak na albu tvoří spolu s "Potential" osamělou baladickou dvojici.
"Wasting" od (severo)amerických Vein Collector opět najíždí na (nejen) v úvodu opěvovanou skočnou vlnu (death!) industrialu a pohrává si podařeně s vokály, přičemž je posouvá do lehce radioaktivnějších vod. Není pochyb, že si vás tento kytarovější song získá, dříve či později.
Do třetice všeho dobrého je zde "Wired For Destruction", nyní od Rodneyho Lindermana (aka Rodney Anonymous). Tento satirický muzikantský zjev je (krom jiného) klávesákem v punkrockové bandě The Dead Milkmen. Cover z jeho dílny (nebo spíš garáže) je velmi specifický, k ostatním na této desce má asi tak blízko jako Putin k demokracii, ale ani to vás nepřiměje tento zatraceně vlezlý kousek s opovržením vypnout. Většinu songu máte pocit, že vám někdo naschvál pustil do uší různě polohovaný pískot, asi jako když se neúspěšně pokoušíte naladit rádiovou stanici. I tahle věc však ve výsledném celku nachází své místo.
Už jsem to de facto napsal, ale rád to zopakuju – "We Came to Wreck Everything" nabízí velmi podařenou, převážně tanečně laděnou perspektivu na album "Some Things Are Beyond Therapy". Touto deskou jistě nepohrdne žádný DJ ani „obyčejný“ fanoušek dark electro/industrialu. V neposlední řadě si jistě prostřednictvím Aesthetic Perfection či God Module můžete najít k LT cestu za předpokladu, že jste s trojicí z Orlanda ještě tu čest neměli.
Hodnocení: 80 %
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.