Po veselém křepčení v Tečce páteční noci se Vanessa opět vrátila do Brna, tentokrát nedělat brajgl v televizi, ale odehrát plnohodnotný koncert na Flédě.
Jelikož po odvysílání Samirovy veselé komedie na ČT letěly kuloáry výhrůžné zvěsti, jak dostaneme do držky (myslím tím band i crew) dorazili jsme na místo plni očekávání. Ale naštěstí se to hned u vchodu změnilo v tradiční brněnskou taškařici:
- „Jdete rovnó z hókny né?!“
- „Ne my přijeli z Prahy."
- „Ach tak, tak to je jiná, máte s sebó kudle?“
- „Nemáme."
- „A co je toto za slzový spray? “
- „To je krabička na hulení.“
- „Tak tož dobře, támhle je kasa na placení.“
- „To nepotřebuju, přivezl jsem Diskopíču.“
- „KOHO???“
- „No přivezl jsem vystupující…“
… až v ten moment jsem si všimnul Bressana (tour manager), který seděl vedle kasy a hurónsky se bavil, jak jim to musím vysvětlovat. Po větě „Ahoj Bratři, pojďte dál“ (přijde mi vtipné, říkat Diskopíče bratře) nás už securitní úderka vpustila dovnitř. Měl jsem žízeň jak Džízis a po zjištění, že jediné motané škopek je Sralobrno, chtěl sem radši Colu, měli Pepsi… to je fuk, aspoň nás tam nechali hulit….
Kapela zrovna drtila zvukovku. Byl jsem párkrát svědkem, kdy se zvučilo i tři hodiny, ale tentokrát to Alex a kapela natáhla snad na čtyři, odehráli určitě čtyřikrát celý koncert. Na podiu byl i Tvzex s kytarou, takže bylo jasné, že bude sound-check delší, ale tohle?? Občas si holt ten noise dělá, co chce. Rozhodně to není v pohodě, protože se to chca-nechca projeví na výkonu. Fakt obdivuji Hausera, že je schopen to dát tolikrát a pak ještě koncert. Já bych stopro poslal zvukaře do prdele. Co si budeme vykládat, na konci produkce utekli z pódia tak rychle právě kvůli únavě ze zvukovky.
U baru mě zastavil nařachanej týpek, seznámili jsme se a on povídá: „Slyšel si tu historku s Fryerem?“
Historka – po pražském koncertu, při cestě na letiště, zastavila Johna Fryera (producent Atidota) policejní hlídka a dokonale mu prohlédla taxík, jestli nemá koks nebo výbušniny. Pochopitelně neměl, tak mu jeden policajt podal ruku, že mu moc děkuje za včerejší koncert Vanessy, že to bylo super!!! Když mi Samir tuhle story vykládal, tak jsem omdléval hrůzou, jak už nás po koncertě každý fízl v Praze zná. Zpět na bar za týpkem…
No jasně že tu historku znám a on mi povídá: „Ty vole, tak ten fízl jsem já a dělám teď Vanesse ochranku!!“ Začíná to hezky zapadat dohromady.
Před vstupem do sálu prodávaly obě kouzelné dámy z Papalescovy rodiny totálně čerstvé t-shirts s okoksovanou biblí a dětsky milým nápisem „Di do Píči“ a temnou sošku Samira na elektrickém křesle, kde je podobnost s Marvem ze Sin City neodkecatelná. Klub se podle mne naplnil víc než čtyřmi stovkami lidí, což není počet, který deklaroval klub, ale k tomu se ještě vrátím. Support tentokrát obstarali místní LateXjesus. Budu se snažit mluvit jenom o tom, co se mi líbilo…. Ten kluk co hrál na keyboard a mlátil do drum modulu byl dobrej a cover NIN byl taky dobrej a pokaždý bylo nejvíc dobrý, když latexová slečna napravo odložila kytaru a šla se napít. Tímto jsem vyčerpal portfolio kladných vjemů z předkapely. Radši jsem pořídil další Pepsi, poslechl si ožralého Dirbyho a vzhůru do Antidota…
Show otevírá nové intro – haterská bomba Českého Rozhlasu z pořadu týden v kultuře v podání bolševicky protěžovaného novináře Jana Rejžka. Tenhle podlej chlápek, zřejmě ze smutku kvůli zrušení jeho autorského pořadu Katovna a nenaplněné lásky k Jakubu Horákovi, vyplodil opravdovou rozhlasovou bombu. Byl podle jeho slov šokován z nahé ženy ve studiu (dokonce měla v ruce robertka!), nesmířil se s alkoholem a vulgárními výrazy a ta apokalypsa při koksu na bibli?!!
Já ho chápu, Honzu. Jak byli zvyklí čichat toluen na Pragokoncertu nebo s Plastikama šňupat perník u Vaška na Hrádečku z umělohmotného ubrusu, tak koks na bibli je opravdu silný kafe. Nejvíce mě rozesmál konec výpotku páně Rejžka, který zní: „Vanessa je vzorek mladé netalentované mládeže, která okázalými, rádoby provokativními výstřelky marně zastírá, že její elektronická hudba je neoriginální, s texty na úrovni F.R.Čecha a v porovnání se ŠPIČKOU ŽÁNRU, který u nás představují MIDI LIDI, DVA, nebo Kladenské ZRNÍ, naprosto neobstojí. Hrála se tam velmi špatná hudba, Špatná Hudba, ŠPATNÁ HUDBA!!!!!“ Rejžek rullez!
„My rozumíme jen vlastní špíně, my se bát nemusíme, jsme dobře organizovaná tlupa“ neslo se ze všech hrdel, když se z klubu stal protektorát Vanessa a stage obsadili pánové Hauser, Papež, Stuchlý, Horák a Tvzex… je třeba hned napsat, že častější hraní a zkoušení alespoň části kapely nese svoje plody. Každý koncert mám pocit, že si to více sedlo. Je to čím dál více naléhavé a přesné a i když se někdy chybička vloudí, je zametena kamsi pod bicí a běžnému posluchači v podstatě k nepoznání. Kámoš stál vedle mě, a když jsem se spiklenecky zeptal „slyšels tu chybku?“ nechápavě na mě koukal a říkal, že si myslel, že to tak má být. I v tom vidím nesporný vývoj. Kdo byl před lety na Agony křtu v Belmondu, ví, o čem mluvím.
Hauser tentokrát lehce upgradoval svoji garderobu a dorazil ve vyšším černém klobouku a bílým obráceným křížem na pupku a věřte tomu nebo ne, jediné, co před koncertem požil, byl silný guaranový výluh, který by leckoho poslal do několikahodinového sprintu. Ne tak zpěváka Vanessy. Ten, oproti svým běžným pódiovým stavům, vypadal, jako by přijel zrovna z lázní. Takhle klidného jsem ho na koncertě ještě neviděl. Musím se přiznat, že jsem si zřejmě tak zvykl na jeho excesní chování a stavy, že mi tam „něco chybělo“. Dokonce mě při „Krvi teenagerů“ napadlo, že v tomhle čisto-stavu, by mohli hrát i pro Kellnera na narozkách jako Lucie.
Nechci, aby někdo mylně nabyl dojmu, že to stálo za hovno, naopak, když to srovnám s křtem v Praze, tak Brno hrálo o moc lépe a i band byl ve větší formě! Jediné, čím jsme to doma v Rock Café vyhráli, byla atmosféra, ta se tu tolik nepovedla. Například při „Ahoj chcípni“ se nepodařil ping pong – Samir „Ahoj“ / publikum „Chcípni!“ – nebo komunikace „Bratři a Sestry… jeden bez druhého, neznamenáme nic… půjdete se mnou?“, která se také nesetkala s velkým porozuměním. Nicméně kapelu to nijak nerozhodilo a dál hrčela svůj bestiální kolovrat.
Velmi mě pobavil tutově místní týpek, který místo „di do píči“ mezi peckama hulákal „val do pičéé“ a dvě Slovenky, co zpívaly „Fuck Body“ tak vehementně, jakoby je při tom někdo skutečně mrdal… no, já se na Flédě opravdu zasmál…
Pro všechny, komu chybí důkladný popis songů, nechť se podívá sem a kdyby mu to bylo málo, tak sem. Snažím se to nepsat pořád stejně, tak to omluvte.
I přes odpolední problémy byl zvuk (alespoň v hledišti) výborný! Basy mi drtily bránici, textům bylo obstojně rozumět a kytary byly v některých peckách tak brutální, že jsem chvílemi slyšel strýce Alla včetně Ministry. Nejvíc jsem si užíval Moimira, protože zvuk jeho strojů a backvocal byl skvostně čistý. Speciálně jeho vocal musím pokaždé lovit v tom elektro rachotu, ale tentokrát byl slyšet královsky.
Nejvíc mě bere v „Zrcadlech“ „nechceš ho soudit, nechceš ho srovnávat, nechceš nic vědět, nechceš nic znát, nechceš mít názor a nechceš znát ten jeho“. To kurvítko, kterým má prohnaný hlas, je Kraftwerkovsky úžasné. Dříve jsem text opakoval po Samirovi stejně s Popem, ale teď to zpívám se Samirem, abych slyšel Popeho…. Tak snad mi rozumíte… Druhý song, který mi utkvěl v paměti, jsou „Holky z gymplu“. Když Popeho robotem generovaný hlas spustil „Ostravou brouzdá elegán, nagelovaný je jako ďábel sám“ tak byl skvěle slyšet a bylo to opravdu mocné!!
Hned poté frontman odešel s operátorem do backstage a zbylí tři kumpáni rozjeli výborné instrumentální intermezzo „Tragikomix“. Ostrá Tvzexova kytara, krutě rozrytá Popeho elektrárnou a sprintersky tlačená drummašinou Stuchlým. Skoro bych řekl pecka pro jinou kapelu. Rytmická a svižná stadionovka. Okamžitě mě napadla paralela k Sisters Of Mercy, kdy Eldritch zmizí z pódia a Dr.Avalanche a oba kytaristé rozjedou bezvadnou pecku, která si v ničem nezadá s největšími hity kapely. Dokonce se na ní někdy těším nejvíc a tahle Vanessí aspiruje také na moji srdcovku.
Pouze čtyři songy z celého koncertu nebyly z posledních CD „Ave Agony“ a „Antidotum“ a bylo to opravdu znát. Jimmy Jones, Flashback, Prokopat se ven a Jedu do pekla, jsou opravdu zlatý kal, který zbyl z minulých desek. Je zvláštní, jak nejenom zvuk těchhle pecek je úplně jiný, ale i forma. Jak nám kluci stárnou, tak mi přijdou daleko víc písničkový, už to není tolik složité. Jednoduše řečeno, sloka-refrén-sloka-refrén a jděte mi s tím stop-time do prdele, kdo si to má pamatovat.
Nadupané „Spolkni ďábla“ nám na stage přivedlo nahou krvavou Diskopíču, na kterou jsou ohlasy z publika vždycky příznivé. Znovu nás při tom rozesmál ten místní ogar, co hlulákal „val do pičéé“, protože když viděl ty pěkný, mladý nahatý prsa, tak hned hlásil druhému „čum ty cecky“.
Celá show končí „Fízlem na speedu“, na celém bandu je vidět, že další přídavky nebudou. Slovenky už stepují před vchodem do šatny a dlouze vyhlížejí Horáka a vraj povedaly že Jakubko je najkrajší a nieje vydatý.
Byl to po všech stránkách vydařený koncik. A jestli to takhle půjde dál, tak by mohli ikonovatět a zestárnout na scéně stejně jako Olympic. Kluci dík, fakt se to moc povedlo!
V tomto reportu jsem skoro vynechal brněnský trolling, protože nutno podotknout, nebylo proč. Ale to jsme netušili, cože si to na nás připravili. V každém klubu si kapela dojednává trochu jiné podmínky, za které vystoupí. Obyčejně se domluví fixní cena za koncert a podle množství barů a počtu lidí, kteří do daného klubu chodí, si domluví ještě procenta z vybraného vstupného. Po ukončení produkce si kluci šli pro svoje peníze a agilní paní v kase vytlačila z peněženky zhruba o 20 tisíc méně se slovy, že víc nemá. Produkční, který se ani neuráčil dorazit do práce, honem psal paní do kasy, ať jim nic nedává, že stejně nemají podepsanou smlouvu!!! Prostě klasická vojebávka.
Určitě nemusím líčit, že tento přístup neměl dlouhého trvání a peníze byly bryskně předány, ale zkusili to. Je korektní napsat, že majitel klubu i produkční zavolali a omluvili se, že se stala nechvályhodná chyba. Hovno, mě už není deset let, abych věřil každé slině, co někdo vyprskne z huby. Když někdo nechce, aby se na Xychtknížce psalo, že v Brně okrádají kapely, tak se prostě musí omluvit. Mrzí mě, že to museli na úplný závěr takhle znegovat a vůbec se nestydím napsat, že bych je příště i přes všechny omluvy poslal tam, kam posílal Samir moderátora na ČT Art.
Fotoreport od Tom-foto.cz si můžete prohlédnout tady.
Playlist
- Dobře organizovaná tlupa
- Zrcadla
- Chci zmizet
- Fuck B
- Necrodisco
- Krev teeneagereů
- Holky z gymplu
- Tragikomix
- Jimmy Jones
- Smutný pán
- Flashback
- Král noci
- Smrad z lidí
- Spolkni Ďábla
- Ahoj chcípni
- Prokopat se ven
- Jedu do pekla
- Fízl na spedu
Komentáře
V hodne vecech s autorem souhlasim, Vanessa hrala dobre,koncert se moc povedl, ale ten zvuk byl absolutne na picu.nejhur nazvucenej koncert co jsem na Flede kdy zazil.vsechny nastroje slity do jedne masy, zpev byl kdesi v dalce pod hudbou, slovum jsem rozumel jen proto, ze jsem je znal.kdybych tam byl jako nahodny navstevnik, ktery Vanessu nezna, tak bych po 3 pisnickach asi odesel.
no jasny, to je vec nazoru, ja stal primo pred zvukarem a libilo se mi to, ale nerozporuju, ze jsi tam zazil lepsi zvuk...
K tomu zvuku - mně se naopak líbil, zřetelný byl každý nástroj, hlas i vrstva a nebudu srovnávat s koncertama jiných kapel. To jsou neporovnatelné disciplíny. Holt to není folk, aby byl slyšet každý flažolet. Čistota těla kapele nesmírně svědčí a skladby se v koncertní podobě blíží studiovému záznamu.
K vanesse a ministry jsem se dostal na začátku devadesátých let, kdy jsem pochopil, že v kytarové muzice už nemůže být nic tvrdšího. Logicky musel přijít přesun na elektroniku. Vanessa se na pódiu vizuálně pořád prezentuje jako klasická rocková kapela a tak byl ten přesun plynulý. V tomto žánru je mi celkem jedno, zda je podíl živého hraní 10 nebo 20%, jde především o intenzitu sdělení.
Přemýšlel jsem nad tím, takový posluchačský potenciál má málokterá banda. Vanessa k sobě přitahuje a spojuje jak alternativce z nejtvrdší kytarové scény, tak pravověrné technaře. A je to znát i na návštěvnosti koncertů. Jen mám pocit, že publikum s kapelou stárne. Je to jeden z mála koncertů, kdy si člověk nemusí připadat jako rodičovský doprovod.
S autorem souhlasím i v té ploché pasáži starých válů. Je to prostě 20 let a skladbám by prospěl nový kabát. Ani bych v tom nehledal původní jednoduchost, jen prostý vývoj, kdy dnes vanessa daleko rafinovaněji vrství plochy a pracuje s aranžema.
Marketingová xmas akce přitáhla do klubu tak o 20% víc návštěvníků. Návštěvu odhaduji lehce nad 500. Byli určitě i tací, co čekali pokračování vánoční tečky. Ale jak správně podotkl můj kamarád - ti borci jsou ještě chytřejší, než jsme si mysleli!
Slusne odehrany koncert takze velka spokojenost neb zvuk byl dobry, rozumnet bylo dobre a kotel byl taky. Domnivam se ze lidi resi blbosti, hlavni je ze Vanessa porad bavi!!
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.