Rozhovor s Necro Facility

Necro-Facility-Promo-Shot_SŠvédská dvojka Necro Facility letos vtrhla na elektronickou scénu velmi dobře přijatou deskou "Wintermute". Díky našim německým kolegům a Marcelovi si tak můžete počíst nejen o vzniku, stylu a jednotlivých tracků na desce, ale i o seznámení ve sprše, industrialu a popu, stavění vlastního sekvenceru, podrobnostech nahrávání, pozitivních i negativních reakcích, vývoji, současném stavu elektroniky, názvu projektu a dalších zajímavostech.



CZ SANCTUARY: AHOJ HENDRIKU A OSKARE. DÍKY, ŽE JSTE SI UDĚLALI ČAS NA ZODPOVĚZENÍ NĚKOLIKA OTÁZEK. MOŽNÝ BYCHOM MOHLI ZAČÍT TÍM, ŽE SE PŘEDSTAVÍTE…

Oskar:
Nazdar, já jsem Oskar z kapely Necro Facility. Jsme kapela ze Švédska a v květnu jsme vydali naše třetí album, které se jmenuje „Wintermute“. Předchozí dvě alba se jmenovala „The Room“ a „The Black Paintings“.

Hendrik: Čau, já jsem Hendrik a myslím, že Oskar řekl vše, co bylo pro začátek nezbytné, takže u toho i zůstanu.

CZ SANCTUARY: VÍM, ŽE JSTE SE POTKALI UŽ NA ŠKOLE, KDYŽ VÁM BYLO 14. ŘEKNĚTE NÁM, JAK JSTE SE DALI DOHROMADY…

Oskar: No, začalo to tím, že jsme s Hendrikem chodili do stejné školy a tehdy jsme spolu chodili na tělocvik. Je to sice trochu gay, ale potkali jsme se ve sprše ve Vermlandu ve Švédsku. Začali jsme se bavit o počítačových hrách a samozřejmě také o muzice. Pak jsme se spolu začali scházet, hráli jsme hry a dál mluvili o hudbě, až jsme si řekli, proč nezaložit kapelu. Poslouchali jsme tenkrát Skinny Puppy a old school industriál. Tak nějak to začalo.

Hendrik: Narazili jsme na sebe už párkrát předtím, než jsme se dali dohromady, měli jsme každý jiné kamarády a tak, nicméně brzy jsme zjistili, že máme společné zájmy. Já jsem tenkrát poslouchal psytrance a techno. Myslím, že zlom přišel, když jsme byli na víkend na chatě Oskarových rodičů. Tehdy mi poprvé pustil Skinny Puppy. Pomatuji si, že jsme je poslouchali v autě po cestě na tu chatu. Byl jsem úplně mimo z toho zvuku (a taky z té krajiny venku :-), z toho zvráceného prvku v té hudbě. Bylo to tvrdé, bylo to syrové, trochu do punku a zároveň hodně kompozičně našláplé, zkrátka pecka. A prostě jsme si řekli, proč něco nezkusit sami.

CZ SANCTUARY: NĚKDE JSEM SE DOČETL, ŽE JSTE SI POSTAVILI VLASTNÍ SEKVENCER A DALŠÍ ELEKTRONICKÉ NÁSTROJE.  PROČ A JAK?

Oskar: Tehdy nám bylo nějakých 13 - 14 a nevěděli jsme, jak se sekvencery používají nebo jak udělat nahrávku. Moje matka měla staré multitrackové klávesy, na které se dalo nahrát celkem 5 stop v délce kolem 1,5minuty. Spustili jsme bicí, které se hrály živě, pak jsme vzali starý kazeťák, který měl dvě hlavy. Na jednu jsme nahráli bicí, které hrály pořád dokola. Jeden člověk to musel neustále ovládat, pořád mačkat play a pause. Na druhou hlavu se nahrály další synťáky. Pak jsme to přes obě hlavy nahráli znovu a nakonec z toho vylezla opravdu sračková skladba. To bude možná ta nejhorší věc, co jsme kdy udělali a tu taky nikdy nevydáme.

Hendrik: Byla to opravu primitivní verze sekvenceru. Zvuk co z toho lezl, ty čtyři vrstvy basy, bicích a zpěvu, byl hoooodně špatný. Pravděpodobně naše nejhorší věc.


necrofacility_studio


CZ SANCTUARY: A POUŽÍVÁTE POŘÁD NĚCO Z TOHOHLE VYBAVENÍ?

Oskar: No jasně, pořád zníme jako sračky, takže to pořád používáme… smích. Ne vážně, nic z toho už dávno nepoužíváme. Celkem rychle jsme přešli na počítače. Ty už byly tehdy celkem dobré, takže bylo poměrně jednoduché přijít na to jak dělat muziku. Byla to skvělá doba, měli jsme tenkrát spoustu času na experimentování; učili jsme se od základů, naučili jsme se pracovat s kompresory, ekvalizéry a podobně. Byla to dobrá příprava.

Hendrik: Přešli jsme na počítače a zkoušeli nahrávat, ale neměli jsme moc vybavení a taky jsme moc nevěděli jak ty věci použít. Okolo taky nebyl nikdo, kdo by nám ukázal jak na to. Museli jsme hodně experimentovat. Pamatuji si, jak jsme zkoušeli jeden starý syntetizátor použít pro jednu z našich raných skladeb, ale počítač nějak nebral čerstvě nainstalovaný software. Také si pamatuji, že jsme mohli nahrát jen jeden midi signál najednou, takže když jsme nahrávali „The Black Paintings“, museli jsme nahrát jednu basovou linku a rozhodnout se, že zrovna tu tam chceme, takže jsme ji museli nejdříve zasmyčkovat a naimportovat do célé skladby. Tak jsme pokračovali, až bylo hotových 16 stop. No, a když se celý ten výtvor měl nahrát do počítače, došlo k technickým problémům, znovu se vše muselo párovat a smyčkovat znovu a znovu dokud to nešlo. Z dnešního pohledu to byl opravdu hodně primitivní způsob nahrávání. Na druhou stranu jsme takto vydali dvě alba, takže to asi fungovalo.

CZ SANCTUARY: CO VLASTNĚ ZNAMENÁ NÁZEV „NECRO FACILITY“? CO JSTE JÍM CHTĚLI VYJÁDŘIT?

Oskar: Vlastně nic, prostě jsme chtěli mít cool jméno. Nejprve jsme se jmenovali Nektar´s Facility, což tehdy byla známá dánská pornoherečka. To bylo prostě pro legraci. Facility se také dát přeložit jako záchod nebo koupelna a nám to tehdy přišlo vtipné. Netkařin záchod. A pak náš kamarád, Andreas Mitsin, přišel se jménem Necro Facility. Líbilo se nám to, tak jsme si řekli, proč ne. Zní to dobře. Nějaký hlubší význam to opravdu nemá.

Hendrik: Jak Oskar říká, chtěli jsme cool název a Necro Facility zní cool, ale jinak za tím nic hlubšího není. Nemá to naznačovat, že jsme nějací dark and evil chlápci. Prostě to znamená mrtvý záchod. Zbytek je na vás.

CZ SANCTUARY: JAKÁ HUDBA NEJVÍC OVLIVŇUJE VAŠI TVORBU?

Oskar: Všechny druhy hudby. My oba máme hudbu opravdu rádi a posloucháme všechno možné – pop, rock, hity, nějaký ten industriál, EBM, dance, zkrátka skoro všechno. V době našich začátků, jsme hodně poslouchali industriál, ale taky pop. Postupně nás ovlivnily další hudební směry. Myslím, že je to velká výhoda, mít široký záběr, protože pokud se soustředíš jen na jeden styl, ustrneš. Vezmi si EBM scénu – ta je hodně ovlivněná old school kapelami. Teď máme rok 2011 a spousta nově vzniklých kapel zní jako ty z 80. let, a to je trochu na nic.

Hendrik: Inspiruje mě opravdu vše; tvrdší punk rock, hip hop, techno, dance, spousta popu, britský pop, prostě mám rád hudbu a to je vše. Všechny tyto styly se snažím přinést do studia. A jak už Oskar zmínil, lidi se snaží dělat ty samé věci pořád dokola, možná protože mají rádi muziku a snaží se dělat ji podobně, tak jak ji mají rádi. Ale já si myslím, že pokud se soustředíš jen na jeden žánr a pak se snažíš být kreativní a přijít s něčím novým, může se ukázat, že to bude docela těžké. Zvlášť v industrialu a na EBM scéně, kde vše zní jako z roku 1984 anebo jako jakýsi futuristický pop, a to je celkem nuda. Já mám rád, když se styl vyvíjí a snad se nám to na našem novém albu „Wintermute“ povedlo.

necrofacilityend


CZ SANCTUARY: KDYŽ JSTE BYLI HODNĚ MLADÍ, DOSTÁVALI JSTE SPOUSTU POZITIVNÍCH OHLASŮ OD VYDAVATELŮ. JAK JSTE SE ALE VYROVNÁVALI S TĚMI NEGATIVNÍMI OD FANOUŠKŮ NEBO RECENZENTŮ?

Oskar: Negativní kritiku, jsme snášeli celkem dobře, protože jí bylo opravdu hodně. V době vydání našeho prvního alba nás ovlivňovala kapela Skinny Puppy a celkově kanadská scéna a protože jsme byli opravdu hodně mladí, lidi si mysleli, že bychom neměli dělat takovou hudbu. Bylo to jako bychom jim znesvěcovali nějakou modlu (dotýkali se svatého grálu). Takže jsme byli buď milováni, nebo nenáviděni. Nemáme problém s negativními reakcemi, pokud jsou dobře míněny a můžeš se z nich poučit, ale pokud je to jen nějaké žvanění, tak je nám to jedno. Děláme hudbu pro zábavu, neděláme ji pro jiné lidi.

Hendrik: Nezaložili jsme Necro Facility s úmyslem vydělat spoustu peněz a stát se slavnými. Měla to být pouze zábava. Vždy jsme hudbu dělali tak jak jsme chtěli a hlavně jsme ji dělali pro sebe, takže když někdo přijde a řekne, hele, to byste neměli dělat, to se mi nelíbí, tak já s tím rozhodně nepřestanu. Pokud bys žil a dělal věci jen podle toho, co ti řeknou ostatní tak se nikam nedostaneš.

CZ SANCTUARY: JAK JSTE SE CÍTILI PO VYDÁNÍ DRUHÉ DESKY „THE ROOM“, KTERÁ UŽ BYLA SVÝM ZPŮSOBEM ÚSPĚŠNÁ?

Hendrik: Bylo to moc fajn, odjely se nějaké koncerty po Evropě, a jak jsi říkal, reakce byly vesměs pozitivní, lidem konečně začalo docházet o čem Necro Facility jsou. Už nás nebrali jen jako „tu bandu, co zní jako Skinny Puppy“. Zároveň se ale děla spousta dalších věcí…  stěhovali jsme se do jiných měst, ze studentů se stali pracující, do toho spousta osobních záležitostí… prostě jsme nechali desku tak rok uležet, odehráli nějaké koncerty a pak začali pracovat na novém albu. Celé to trvalo 3-4 roky. Největší výzvou po „The Room“ bylo rozhodnout se kudy dál. Nikdo z nás nechtěl udělat další „The Black Painting“ ani další „The Room“. Chtěli jsme novou desku s novým zvukem, kterému bychom věřili. Cítili jsme, že musíme chvíli počkat a rozmyslet si, co vlastně od Necro Facility chceme…

CZ SANCTUARY: A CO SE TEDY ZMĚNILO VE SROVNÁNÍ S DEBUTEM?

Oskar: Vlastně skoro všechno. Především jsme o 7 let starší a vyzrálejší. Změnili jsme prostředí. Vždy jsme hlavně experimentovali a k tomu byla stále spousta příležitostí. Na prvních dvou albech jsme se stále ještě učili jak mixovat, jak nahrávat. S novým albem je to stejné. Opět jsme chtěli udělat něco úplně nového. Hlavně se to týká zpěvu. Na první desce to byl spíše jen řev a modulovaný křik. Teď to je jinak. Hendrikův zpěv jsme dělali tak, aby skladbě dominoval, ne, aby byl utopený, jako tomu bylo dřív. To byla ta nejlepší věc, co jsme na novém albu udělali – přidali Hendrika.

Hendrik: Jak Oskar říká, změnili jsme takřka vše, ale když si ty desky poslechneš, zjistíš, že jádro je stejné: výrazné rytmy, tučná basová linka, futuristické synťáky a melodie. Tyto ingredience, jestli tomu tak můžeme říkat, byly už na „The Black Paintings“. Zkoušeli jsme ale najít i místa, kde by se vešla další melodie pro hlas. Trochu jsme ubrali na efektech a já osobně cítím, že se celý experiment docela vydařil. Bylo moc fajn zpívat. Další věc, která se změnila, byl můj přístup k psaní textů. Dřív jsem hodil na papír cokoli mě napadlo, přinesl to do studia a zkoušel to napasovat do hudby. Když to nešlo, zkusil se zkrátka jiný text. Tentokrát to bylo jinak, zkusil jsem textům dát pevnější, jakoby popovou strukturu, aby korespondovaly s atmosférou skladby, aby komunikovaly s melodií. Zkrátka, víc jsem nad nimi přemýšlel a jak jsem říkal, byla to zábava.


necrofacilitytheroom


CZ SANCTUARY: CO JSTE VLASTNĚ DĚLALI V TĚCH ČTYŘECH LETECH MEZI „THE ROOM“ A NOVINKOU „WINTERMUTE“?

Oskar: Já se pohybuji v hudebním byznysu, takže jsem psal hudbu, učil se nové věci, zkouším být ten nejlepší skladatel na světě. Mám svůj vlastní produkční tým, takže jsem trávil spoustu času ve studiu a dělal věci okolo hudby. Samozřejmě se také dělalo na novém albu.

Hendrik: Každý jsme se věnovali své osobní kariéře. Jé pracuji jako team leader pro Telecom, kde pracuji v network managementu. Dohlížím na sítě pro mobilní telefony ve Švédsku. Pak jsem se věnoval svému sólo projektu, ve kterém produkuji house a electro, dělám nějaké remixy. Taky jsme dost tvrdě pracovali na novém albu. Každému kousku každé skladby jsme věnovali velkou spoustu času, ale výsledek rozhodně stojí za to.

CZ SANCTUARY: INSPIRACÍ PRO CELÉ NOVÉ ALBUM SE STALA PECKA „DO YOU FEEL THE SAME“. JAK PŘIŠLA NA SVĚT?

Oskar: Ta skladba byla napsána pro nové album jako první a je tak 3-4 roky stará. Myslím, že jsme ji napsali doma ve Vermlandu. Byl to takový výstřel do tmy. Když jsem ji napsal, byla dost popová, přidali jsme zpěvy a moc se nám to líbilo. Poslali jsme ten song našemu vydavateli, protože to byl celkem dost velký skok od naší původní tvorby a chtěli jsme vědět, co si o tom bude myslet a on byl nadšený. To nám dodalo sebevědomí, a tak jsme se snažili udělat celé album kolem tohoto songu. Byla to vděčná studnice inspirace co se týče zvuku a atmosféry. Je to definitivně vrchod alba.

Hendrik: Než jsme nahráli „Do You Feel The Same“, hodně jsme mluvili o tom, kam Necro Facility směřovat. Nahráli jsme pár skladeb, udělali nějaké podklady a beaty. Bohužel s tím co jsme složili, jsme nebyli úplně spokojeni, pořád to nebylo ono. Až pak jednou ve Vermlundu jsme zrovna seděli na bytě u Oskarova táty, trochu popíjeli, povídali si a začali trochu blbnout s nástroji, nahráli beaty a basovou linku, přidali zpěvy… Když byla skladba hotová, oba jsme byli celkem dost překvapení tím, co z nás vylezlo, nikdy jsme nic takového neudělali. Říkali jsme si, co si o tom asi budou myslet lidi… Poslali jsme to vydavateli a ten tím byl také nadšen, řekl nám, že tohoto stylu bychom se měli držet. Konečně se nám zdálo, že jsme našli ten správný mix různých elementů, tak jak jsme je v té skladbě chtěli mít. Že jsme našli směr, kterým by se Necro Facility měli dál ubírat. Vlastně si myslím, že jsme vždy chtěli, aby Necro Facility zněli takhle, ale z nějakého důvodu jsme to tak nikdy neudělali. Teď je to konečně tady. Necro Facility s novým zvukem!



Necro Facility – Do You Feel The Same?


CZ SANCTUARY: DESKA ZNÍ VYSPĚLE A VŠECH DESET SKLADEN SE MOC DOBŘE POSLOUCHÁ. ZAPRACOVALI JSTE DO NOVINEK NĚCO Z VAŠEHO STARÉHO STYLU A ROUVEDLI ARANŽE NĚKDY AŽ K POPU. JAKÉ TO JE, KOMBINOVAT POP A INDUSTRIAL?

Oskar: Je to prostě pohoda dělat něco, co tu předtím nebylo. Vím, že spousta industriálních skladeb má popové elementy a i na našem předchozím albu nějaké prvky popu byly. Nemyslím ale, že předtím někdo, kdo umí dobře napsat skladbu, něco podobného zkusil. Zdá se nám, že by to mohl být ten směr, který jsme hledali, a doufám, že si to třeba poslechne někdo, kdo se pak dostane dál k tvrdší muzice a taky, že to třeba bude naopak a že se někdo přes toto album dostane k popu. Kolem nás je spousta skvělé muziky. V alternativních kruzích má pop velmi špatné jméno, lidé si myslí, že je strašný, ale není, je to ta nejzajímavější hudba. Dokonce i v žebříčcích alternativních nebo industriálních scén, většinou ty nejpopovější věci vedou, ty se pak hrají v klubech. Není žádná ostuda dělat pop. Chce to zkrátka se trochu otevřít a doufám, že v tom toto album některým lidem trochu pomůže.

CZ SANCTUARY: PODÍVEJME SE NA ALBUM A NĚKTERÉ KONKRÉTNÍ SKLADBY. CHTĚL BYCH, ABYSTE MI ŘÍKALI SVÉ SPONTÁNÍ REAKCE NA NÁSLEDUJÍCÍ SKLADBY…

Oskar: „Do You Feel The Same“ je klíčová skladba pro celé album, začíná bicími, myslím, že nemají lapidárních 120 bpm, je to prostě pohodový rytmus a basová linka, samplovaná kytara… ne, tu kytaru jsme vlastně nahráli a pak ji nasekali a pod tím vším je trochu funky spodek. Celou skladbu jsme pak podřídili výraznému refrénu. V této skladbě jsme také poprvé použili takřka čistý zpěv, dá se říct, že je to naše první popová věc vůbec.

„Fall Apart“ je daleko více drum and basová, má dobrý spodek, synthy sound a popově zasněný refrén. Je to jedna z mých nejoblíbenějších skladeb, protože v sobě má spoustu energie. Taky jsme si pohráli s produkcí vokálů. Jsou malinko upravené, ale zároveň velmi čisté.

„Ignite“ je jedna z prvních skladeb desky a možná proto má náboj starých Necro Facility. Jsou tam kytary, trochu divný rytmus namísto takového typického žánrového kafemlejnku. Často dělám trochu divnější rytmy bicích. Ty si pak nataháme do kláves a opravdu je hrajeme, neprogramujeme je, mají lepší vyznění.

„All That You Take“ je má obzvlášť oblíbená; je hodně divná, a proto se mi líbí. Začal jsem na ní pracovat minulé léto, pak jsem ji zahrál Hendrikovi a jemu se taky líbila. Napsal výborný text, a nahráli jsme vokály. Pak jsme nějakou dobu nevěděli, co ní budeme dělat. Ta skladba je hodně na hraně, je opravdu velmi popová. Poslali jsme ji na vydavatelství, tak jako jsme to udělali s „Do You Feel The Same“ a oni z ní byli zase nadšeni. My jsme si však stále nebyli jisti, jestli ji opravdu chceme na desce, přemýšleli jsme, že bychom ji spíš dali jako speciální bonus třeba na rozšířenou edici desky, ale naše label řekl, že jestli skladbu nezařadíme na album, tak že nás vyrazí. Takže takhle to bylo s „All That You Take“. Já jsem na ni opravdu velmi pyšný a podle mě je skvělá.

Hendrik: „All That You Také“ je úžasná skladba. Roste z takového minimalistického základu přes melodické linky a zpěvy. Roste a roste, až takřka exploduje výbornou kytarou a řadou přechodů na pady. Taky se mi opravdu vydařil text a je to podle mě jedna z našich nejlepších skladeb vůbec. Rozhodně nejlepší na celém albu a vynikající způsob, jak celé album zakončit.


necro_facility_wintermute


CZ SANCTUARY: JE TEDY „WINTERMUTE“ KONCEPČNÍ ALBUM?

Oskar: Možná ano. Hodně jsme pracovali na zvuku a snažili jsme se o opravdu homogenní celek, který se bude držet konceptu „Do You Feel The Same“. Myslím, že jsme vyhodili tak 5-6 skladeb. Musím, ale dodat, že co se týče textů, tak tam ten koncept není, album jako takové nemá žádné společné téma.

CZ SANCTUARY: A PROČ JSTE VYDALI ALBUM V LÉTĚ A NE NĚKDY TEĎ? DESCE BY SLUŠELO CHLADNĚJŠÍ OBDOBÍ A NAVÍC TEN NÁZEV DESKY… NEMYSLÍŠ, ŽE BY TO BYLO LEPŠÍ?

Oskar: Ne, protože to je party album a snad ho si ho během léta spousta lidí poslechla, popíjela k tomu pivo, prostě si ho užívala. Když se mám pozastavit nad názvem alba, tak to by byla trochu nuda vydat ho v zimě jen proto, že má v názvu slovo „winter“. To by nebylo dobré. Chtěli jsme vydat cool album, které budou lidi poslouchat v létě na festivalech. Tak to je.

Hendrik: Album jsme dokončili někdy během ledna nebo února a zkrátka jsme ho chtěli vydat co nejdříve. Chtěli jsme to okamžitě dostat do světa, mezi naše posluchače, aby všichni slyšeli, na čem jsme pracovali. Trvalo nám to 4 roky, takže čekat s vydáním na zimu, jen proto, aby to lépe korespondovalo s názvem desky, to se nám nezdálo jako dobrý nápad.

CZ SANCTUARY: CHYSTÁTE SE PODPOŘIT NOVÉ ALBUM NĚJAKÝMI KONCERTY NEBO TURNÉ?

Oskar: Necro Facility je kapela pro zábavu. Nepodřizujeme tomu naše životy. Prostě se chceme bavit a hrajeme, když nám to vyjde, nebo když se objeví nějaká zajímavá akce. Není to tak, že bychom aktivně vyhledávali nějaké hraní. Takže jestli má někdo zájem o naše vystoupení, ať nás kontaktuje

CZ SANCTUARY: DÍKY ZA ROZHOVOR A PŘEJEME VÁM HODNĚ ÚSPĚCHŮ. JE NĚCO, CO BYSTE CHTĚLI ŘÍCT ČESKÝM FANOUŠKŮM TÉHLE MUZIKY? 

Oskar: Určitě. Kupujte, prosím, hudbu. Podpoří to malé kapely, poslouchejte hudbu, protože hudba je skvělá věc.

Hendrik: Doufám, že se vám album, bude líbit, a užijete si ho stejně jako my. Kupte si ho!

NecroFacility

mohlo by vás také zajímat