Dost možná už jste i vy někdy odpovídali na internetové ankety/dotazníky, kterými studenti sbírají podklady pro své seminární/bakalářské/diplomové práce o gotické scéně. A dost možná i vás někdy zajímalo, jak asi vypadají výsledky. Dnes můžeme díky svolení Aleny Sýkorové a jejího týmu do jedné takové práce nahlédnout – přinášíme vám první díl seminárky na téma "Subkultura Gothic", která studovala (mimo jiné) i tržní sílu scény.

 
 

(pozn. Sanctuary – práci neuveřejňujeme v plném rozsahu, ale pouze ty nejzajímavější pasáže, přeskakujeme např. metodiku pro sběr dat a podobne. Text doplňujeme ilustračními obrázky z festivalů a akcí, aby se v něm lépe orientovalo.) 

Autoři: Alena Sýkorová, Tereza Polanecká, Kristýna Martínková, Přemysl Víška

Úvod

Cílem této práce je charakterizovat a definovat subkulturu „Gothic“ (tzn. zjištění základních, obecných informací o subkultuře), následně vytvořit profil zvolené subkultury (priority skupiny, zájmy apod.), na jejímž základě bude navrhnut nový produkt nebo stávající produkt inovován.

Je pravdou, že pokud do internetového vyhledávače zadáte hesla typu „gothic shop“, vyjede vám řada různých obchodů s již hotovými výrobky. Nicméně pravého gotika byste v nich hledali jen výjimečně, jak koneckonců dokládají i odpovědi respondentů v praktické části. Nabízí se proto otázka, zda tyto eshopy nejsou spíše snahou obchodníků ukojit poptávku široké veřejnosti po tom vypadat příležitostně jinak, než že by se konkrétně zaměřili na příslušníky gotické subkultury jako konzumenty. I proto je dobré znát rozdíl mezi pohledem ostatního obyvatelstva a mezi samotnými gotiky na danou subkulturu, abychom se vyvarovali této chyby. Také to by totiž mohlo pomoci při zaměření se na určitý segment trhu.

Literární rešerše

Autoři publikace Sociologie životního stylu (Duffková, Urban, Dubský, 2008) pro životní styl určitých vyhraňujících se skupin společnosti užívají pojem „alternativní životní styl“. Jako alternativu lze v tomto případě považovat protikladnou možnost, jakožto lišící se životní styl. Tuto protikladnost, resp. odlišnost různých životních stylů, je možné určit právě v souvislosti s životními styly subkultur, které jsou stavěny proti životnímu stylu převažujícímu na celospolečenské úrovni, označovanému jako konvenční životní styl a považovanému za obvyklý. Tento konvenční životní styl je společností prosazovaný a souvisí s běžnými společenskými normami. Za alternativní životní styly jsou pak považovány styly takových subkultur, které nějakým způsobem projevují nesouhlas se základními hodnotami uznávanými a dodržovanými většinou společnosti či vybočují ze zmíněné konvence.

Smolík (2010) tvrdí, že prostřednictvím subkultur se především dospívající často snaží realizovat a hledat sebe sama. Navíc autor (2010 dle Ondrejkovič, 1997) uvádí, že mezi mládež 21. století lze zařadit i osoby do věku 32 let.

Koudelka (2010, 33-34) se ve své publikaci Spotřební chování pozastavuje nad kulturou jako důležitým aspektem ovlivňujícím spotřební chování a jak významnou roli také v marketingu hraje kulturní antropologie a etnografie. Subkultury vnímá jako identifikovatelný segment a kulturní soubor odlišující se od normativů a hodnot většinové společnosti. Spojujícími znaky jsou „silné sdílení určitých aktivit, silná identifikace s relativně specifickým kulturním světem a prostředím.“ Také podotýká, že čím větší je odlišnost subkultur ve vztahu ke spotřebnímu chování, tím více stojí za zvážení se tímto jako tržním segmentem v marketingu zabývat.

Smolík (2010) uvádí, že gotická subkultura se začala formovat na počátku osmdesátých let a byla spjata s punkem. Dle Bastla (2004) také dodává, že je tuto subkulturu obtížné charakterizovat, poněvadž ani členové sami se nedokážou zcela shodnout, co gothic  je a co není. Tato subkultura je specifická tím, že inklinuje k obdivu temnoty a tajemna, což se projevuje nejen v hudbě, ale i literatuře, image a oblibě navštěvování hřbitovů. Subkultura je založena na bizarní, dalo by se říci až hororové image, ale neznamená to, že tak musí vypadat každý gotik. (Smolík, 2010 dle Kozlík, Procházková, 2007)

Termín gotika (nebo táké goth, či gothika) vznikl na základě rozhovoru se Stevenem Abbotem ze skupiny UK Decay, který tímto slovem popsal tajuplnost nově vznikajícího žánru. Média pak tento termín začala využívat a zpopularizovala jej zejména ve spojení s kapelou Joy Divison. Jak je tedy patrné, byl nejprve používán pro označení hudebního stylu.  (Scharfová, 2012) Gotika nakonec pronikla do spousty dalších směrů jako je výtvarné umění, design, móda i film, přičemž kinematografie tuto subkulturu údajně zatraktivnila širší veřejnosti. (Smolík, 2010 dle Bastl, 2004)

Inspiraci čerpá z literárního hnutí  konce 18. století, tzv. gotického romantismu, jenž se zabýval záhadami, smrtí, okultismem, provokacemi a dalšími podobnými tématy. (Smolík, 2010 dle MIVILUDES, 2007)

Hnutí „goth“ či „gotika“, jak uvádí Daly a Wice (1999, 136) vzniklo v londýnském klubu Batcave (Netopýří jeskyně) již v roce 1981. Původními „gotiky“ pak byla „bledá nočňátka s nasprejovanými vlasy a zahalená v černých hábitech. Mezi jejich uctívané symboly patřily věci religiózní i svatokrádežné.“ Později se goth začal usazovat v USA, nejdříve zejména v Kalifornii, a následně se rozrostl do celosvětového měřítka. Podle tohoto autora gotická subkultura ovlivnila kapely jako The Cure nebo Depeche Mode. Smolík ve své publikaci Subkultury mládeže (2010) zcela doslovně převzal text autorů Dalyho a Wiceho (1999), a to bez označení přímé citace. Těžko říci, zda takto nepracoval i s texty ostatních autorů, jež použil, což může být důvodem nepřehlednosti a neuspořádanosti jeho kapitoly o této subkultuře.

Prvními průkopníky byly dnes již legendární kapely jako např. Bauhaus, Siouxsie and the Banshees a předvším The Sisters of Mercy. (Smolík, 2010 dle Bastl, 2004; MIVILUDES, 2007) Jak bylo výše řečeno, gothic rock vychází z punku a je charakteristický temnými a monotónními melodiemi. Hnutí bylo posléze ovlivněno i směry jako například Industrial nebo New Age. (Smolík, 2010 dle Voltaire, 2004) Texty tohoto hudebního směru jsou (stejně jako gotická poezie) inspirovány gotickou literaturou a častými motivy jsou pocity zoufalství, zmaru, vzteku, konfliktu, hledání odpuštění a protestu. Scharfová (2012) však dodává, že oproti punku jsou mnohem „intelektuálnější“ a méně agresivního rázu.

Hudební oblast gotické subkultury se již v průběhu osmdesátých let štěpila do několika subžánrů. Jedná se například o gothic rock,  dark wave (ethernal, darkambient) a folk gothic. (Sharfová, 2012) Smolík (2010, dle Kozlík, Procházková, 2007) ještě zmiňuje death rock. Vzhledem k důrazu na individualitu a časté experimentování je však podle autora velmi obtížné „škatulkovat“ jednotlivé kapely k hudebním směrům. Často se tak děje zcela náhodně na základě vyslovení posluchačů a hudebních publicistů. (Smolík, 2010).

Na počátku devadesátých let prošla gotická scéna určitým obrozením. Vznikla tak tzv. „druhá vlna“, která byla na jedné straně zasažena elektronizací a na straně druhé spojovala prvky dark wave a metalu do symfoničtějších skladeb, což dalo vzniknout dvěma revolučním novým subžánrům: cyber gothic a gothic metal. K dalšímu výraznému vzestupu došlo v roce 2003, kdy do mainstreamových hitparád pronikly kapely jako Evanescence, Nightwish a Within Temptation. Ačkoliv nejsou zmíněné kapely považovány za gotické, výrazně napomohly ke zviditelnění gotické scény. V nedávných letech zaznamenává velký úspěch americká umělkyně Emilie Autumn, která vytvořila vlastní subžánr victoriandustrial.  (Scharfová, 2012)

Scharfová (2012) dále popisuje, jakými proměnami gotické hnutí za posledních 30 let prošlo. Domnívá se, že 21. století gotiku čím dál více vzdaluje od hudebních kořenů a směřuje více ke společenským aktivitám.

Hudba je jistě hlavním pilířem gotické subkultury, ale stejně tak nedomyslitelnou součástí je i image. V rámci gotiky se vyskytuje mnoho stylů, stejně rozmanitých a nezařaditelných jako v případě hudebních žánrů. Smolík (2010, dle Voltaire, 2004) za příklad uvádí romantic goth, stojící na nákladných viktoriánských róbách, cyber goth (futurismus), rivet-head, ether goth, klasický vzhled (ryze černé prvky oproštěné od „přemrštěností“), punk (vychází z „tradičního“ vzhledu 80. let) a vampire. Scharfová (2012) pak tuto řadu rozšiřuje ještě o witch-goth, mittelater (středověký „look“), gothic lolita, elegothic kei (inspirace japonským anime) a steam punk (tzv. „zpátky do budoucnosti“). Sporné je zařazení v poslední době velmi populární tzv. Gucci gotiky, jež je umělým stylistickým konstruktem. Všechny tyto styly však pevně stojí na základech temné estetiky.

Oblíbenou barvou je černá, a to jak v oblékání, tak i v líčení a celkové vizáži. Tato barva je hojně užívána z důvodů, že představuje temnotu a také naznačuje truchlení. (Smolík, 2010, dle Dostálová, 2008) Scharfová (2012) naproti tomu vysvětluje původ černé tím, že ji fanoušci v 80. letech převzali od svých idolů. Kapely tehdy zařazovaly černou barvu do svého šatníku především z důvodu snadné údržby a elegance. „Povoleny“ jsou však i další barvy jako temně fialová, temně modrá, krvavě červená a purpurová v kombinaci s masivními stříbrnými šperky. Určitým extrémem v rámci této subkultury je pak cyber gothic využívající naopak zářivé a fluorescentní barvy. Materiály jsou velmi různorodé. (Smithová, 1997)

• Romantic Goth – zde se objevují prvky temna, mystického a emociálního světa. Zaměřují se více na poezii a literaturu než na hudbu, která je ovlivněna prvky klasické hudby (zejména Bach, Wagner). Oblečení bývá volnějšího střihu, často inspirované viktoriánskou dobou – dlouhé róby i korzety, z materiálů převažuje samet a krajka. Tyto gotiky lze popsat jako melancholické snílky. (A Goth Primer, 2003)
• Rivet gothic je definován Voltairem (2004) jako styl, jenž stojí na industriálním hudebním žánru. Někdy je také označován jako rivet-head. Tento pojem má svůj původ v anglickém výrazu pro zvuk způsobený řinčením kovu. Tento zvuk lze zároveň považovat za klíčový prvek industirální hudby společně s těžkými, pochodovými rytmy, nelibozvučností, skandováním a celkově tématikou inklinující k military. S tím je spojena pochopitelně i image (např. vojenské boty).
• Steam Punk je směr inspirovaný heslem „zpátky do budoucnosti“. Jedná se o nový subžánr gotiky, který, co se týče módy, kombinuje viktoriánskou eleganci s vysoce kreativními prvky průmyslové revoluce, futurismu a fantasy. Jeho vznik se datuje do konce 80. let a v módě se začal prosazovat počátkem devadesátých. Na rozdíl od většiny gotických stylů nebyl jeho zrod spojen s hudební scénou, ale s literaturou. Jak uvádí Scharfová (2012, 116) charakteristickými prvky jsou „hnědý tvíd, kožené a mosazné doplňky, často umístěné kolem součástek hodinových strojků a kusů komplikovaných vynálezů.“ Dalo by se říci, že jde o jakousi konstrukci „historické budoucnosti“.  Spolu s rozvojem image začal tento styl pronikat i do hudby.  Většina kapel (Men That Will Not Be Blamed For Nothing, Abney Park, Ghostfire) se snaží o dosažení „punkového zvuku z viktoriánského období“. (Scharfová, 2012)
• Mittelalter/Medieval Goth - kolébkou je německá „Temná scéna“. Stěžejním rysem je zájem o středověkou kulturu. Image je inspirována zejména renesančním stylem, legendami o králi Artušovi a Kelty, čemuž je také přizpůsobeno odívání. Černá barva je použita minimálně. Hudební scéna pak zahrnuje široký okruh od starých latinských hymnů a gregoriánských chorálů přes folk (Loreena McKennit), či etheral (Faith and the Muse) až po moderní medieval metal. Většina hudebních publicistů považuje za „otce“ tohoto stylu východoněmeckou kapelu Corvus Corax (r. 1989). (Scharfová, 2012)
• Cyber Gothic – Od „původních“ goths se odlišují nejvíce. Hudbu poslouchají převážně elektronickou a industriální, přesto s prvky temna. Dnes se často rozcházejí názory, zda tento žánr ještě patří do gotické subkultury. Tento proud byl inspirován japonským anime a cyber punkem. Zaměřují se na futuristické technologie a futurismus obecně. K oblékání užívají materiály jako silon, kůže a PVC (ovšem neplést s fetish goth). Preferují neonové barvy. Ženský oděv je obvykle tvořen krátkými sukněmi, barevnými podvazky a botami na extrémně vysoké podrážce. Cyberpunk zpopularizovali především spisovatelé Bruce Bethke a William Gibson. (Scharfová, 2012)
• Elegothic kei (tj. elegant gothic + visual kei) lze považovat jednak za subžánr visual kei (japonský extravagantní styl vycházející zejména z glam-rocku), ale současně také za jeden z mnoha proudů gotiky. V podstatě by se dalo říci, že se prvkům visual kei dostalo temnějšího a zároveň elegantnějšího nádechu.  K velmi výraznému ovlivnění pak přispělo japonské anime. Důraz je kladen na androgynní vzhled, což někdy bývá chybně zaměňováno za travestismus. (Savage, 1996)
• Gothic lolita lze popsat jako „dívčí styl připomínající porcelánovou panenku“. (Savage, 1996) Stejně jako Elegothic kei pochází z Japonska a je silně ovlivněn anime. Typické jsou velmi krátké nadýchané sukně ve spojení s korzety, síťovanými punčochami a obuví na vysoké masivní platformě. Pochopitelně i tento styl obsahuje temné prvky. (Savage, 1996)

Postupem času se v gotické subkultuře ustálilo mnoho dalších prvků, které tak mohou definovat její součásti. Například jimi může být víra v upíry a hra na ně, znaky fetišismu a sadomasochismu, síťované punčochy, obojky na krku a latexové oblečení, dlouhé černé kabáty i vlasy, zvýrazněná sexualita u žen a unisex oblékání u mužů. (Smolík, 2010, dle Bastl, 2004) Jako další znaky se v některých případech objevuje piercing, obrácené kříže a pentagramy apod. Všemi těmito prvky „temná subkultura“ znatelně vybočuje z většinové, konvenční části společnosti. (Smolík, 2010, dle MIVILUDES, 2007)

I to může být důvodem vzniku mnoha mýtů o chování členů této subkultury. Někteří zastávají názor, že celý styl goths je jen zástěrkou pro patologické jevy jako sebepoškozování, deprese a výše zmíněný masochismus. (Smolík, 2010, dle Dostálová, 2008) Navíc jsou gotici často považováni za satanisty. Přestože se této nálepky většina snaží zbavit, někteří se za satanisty sami označují. Ve velké většině však goths nepatří k pachatelům kriminální a trestné činnosti. (Smolík, 2010, dle MIVILUDES, 2007) Smithová (1997) doplňuje, že užívání drog je ve srovnání s ostatními subkulturami na nízké úrovni. Mezi návykové látky s nejčetnějším výskytem v rámci gotiky patří alkohol, tabák a u generace z „první vlny“ LSD.

Přestože tato subkultura vznikla ve Velké Británii, dnes se za její centrum považuje Německo, kde je označována jako „Schwarze Szene“ (Temná scéna). (Smolík, 2010, Scharfová, 2012) V České republice je podle odhadů jen několik set členů této subkultury, přestože image gothic rocku je velmi populární. (Smolík, 2010)

Pokračování příště...

mohlo by vás také zajímat

Gotika už není kulturou pro mladé...?

Gotika už není kulturou pro mladé...?

Propaganda: Estetika zla a proč gotika byla něco, k čemu prostě muselo dojít – část 2.

Propaganda: Estetika zla a proč gotika byla něco, k čemu prostě muselo dojít – část 1.