Nedávno jsme vám na stránkách CZ Sanctuary přinesli přepis pražského rozhovoru s Front Line Assembly. Na tento počin navazujeme i dnes, kdy přidáváme rozhovor, který jsme s frontmanem Clan of Xymox, Ronny Mooringsem, udělali v šatně po jejich vydařeném koncertě na čtvrtém pokračování festivalu Night Side. Povídali jsme si nejenom o nucených změnách v sestavě kapely, o Ronnyho skladatelském samotářství, příbězích ze zatím poslední desky "In Love We Trust" a recyklaci nepublikovaných skladeb, ale i o nemocech, vzájemném ovlivňování kapel, originalitě tvorby, pokrytectví některých umělců a dalších zajímavých tématech.
CZ SANCTUARY: AHOJ RONNY, VÍTEJ OPĚT V PRAZE, JAK SIS TO DNES UŽIL?
Ronny Moorings: Myslím, že dnešní koncert byl velmi dobrý. Zdá se, že jsme ve správném klubu, hráli jsme pro ty správné lidi, atmosféra byla příjemná, takže jsem si to užil dost.
CZ SANCTUARY: A PAMATUJEŠ SI I TEN PŘEDCHOZÍ PRAŽSKÝ KONCERT?
Ronny Moorings: Jo, ten byl trochu divný.
CZ SANCTUARY: A ČÍM?
Ronny Moorings: Ani nevím, klub mi tehdy trochu připomínal sklepení, jaká jsou v Americe pod hotely třeba v Chicagu a podobných městech. Pro Američany je běžné v takových podivných prostorách pořádat koncerty, ale v Evropě jsem to nečekal. Dnes to tu ale vypadalo určitě víc jako v normálním klubu.
CZ SANCTUARY: TAK TO JE DOBŘE. A JAK SE VŮBEC MÁŠ V TOMHLE NADCHÁZEJÍCÍM PODZIMNÍM OBDOBÍ?
Ronny Moorings: Máme se částečně dobře a částečně taky ne, protože jsme poslední měsíc hráli ve třech lidech namísto čtyř. Náš kytarista je totiž bohužel nemocný, takže s námi nemohl jet na tour. Doufáme, že se brzy uzdraví, je trochu divné být na pódiu jen ve trojici, navíc musím hrát víc kytar a rád bych si zase malinko uvolnil ruce. Ale, samozřejmě, život jde dál a budeme koncertovat takhle, dokud se Mariovi neudělá lépe.
CZ SANCTUARY: NA TO JSEM SE CHTĚL ZEPTAT, PROTOŽE MARIO CHYBĚL I NA CASTLE PARTY, TAK JSEM NEVĚDĚL, JESLTI JD EO ZMĚNU V SESTAVĚ, NEBO ZDALI JE TO JEN DOČASNÉ...
Ronny Moorings: No, ta změna je v tom, že tu teď s námi není, ale není to záměrně (smích).
CZ SANCTUARY: TAK TO JO, ŘÍKAL JSEM SI, JESTLI JSTE HO TŘEBA NEVYHODILI Z KAPELY...
Ronny Moorings: Kdepak, Mario je jedním z mých nejlepších přátel, takže by mne něco takového vůbec nikdy ani nenapadlo.
CZ SANCTUARY: VÍM O TOBĚ, ŽE SES LONI PŘESTĚHOVAL DO LIPSKA – UŽ SES TAM ZABYDLEL?
Ronny Moorings: Já se tam cítil jako doma už od prvního dne, co jsme se přistěhovali. Mám Lipsko moc rád a jsem tam, abych zůstal.
CZ SANCTUARY: TO JE SUPER. NICMÉNĚ, PŘESUŇME SE K TVÉ HUDBĚ. LONI JSME SPOLU MLUVILI O JEDNOTLIVÝCH TRACÍCH Z DESKY "IN LOVE WE TRUST", TAK SE ZEPTÁM O NĚCO OBECNĚJI - LIŠIL SE NĚČÍM PROCES TVORBY TOHOTO ALBA OD PRACÍ NA PŘEDCHOZÍCH NAHRÁVKÁCH?
Ronny Moorings: Myslím, že každé album je svým způsobem odlišné, jsou na něm cítit jiná pokušení, jiná doba. Když píšeš nové písně a ob dva roky je vydáváš, mění se časy, věci kolem Tebe, přemýšlíš o nich a dáváš do skladeb to, co se Tě momentálně oslovuje. Pro mne jsou alba pokaždé jakýmsi zachycením momentu v čase, takže čím víc toho dokážeš napsat, tím lépe. Získáš z toho takový podrobnější přehled časové posloupnosti, vývoje. Slyšíš z nich, co umělce v tu určitou dobu inspirovalo a ovlivňovalo. Na vydávání většího počtu nahrávek jednou kapelou je cosi zajímavého. V našem případě už vlastně kolikrát ani nevím, jaké vlivy na mne při psaní jednotlivých alb působily a stejné je to u „In Love We Trust“, protože aktuálně pracuji na nové desce, takže se moje mysl věnuje jí. Obecně ale můžu říct, že jsem se zatím poslední deskou velmi spokojený, ladí s mou osobností, dobře vypovídá o věcech, které se kolem mne děly a z toho mám radost.
Clan of Xymox - There´s No Tomorrow (živě na Night Side 4)
CZ SANCTUARY: KDYŽ UŽ ZMIŇUJEME TU "OSOBNOST" ALBA, KTERÉ SKLADBY JSOU PODLE TEBE V TOMTO OHLEDU NEJVĚRNĚJŠÍ?
Ronny Moorings: Ono to skoro znělo, jako že je nové album jenom o mne, že (smích)? To ale vůbec není. Všechny texty jsou o ostatních lidech, i když někdy používám „ich-formu“. V roce 2009 se totiž nějakých 50-60 % všech mých známých rozešlo se svým partnerem. To mi dalo naprostý zdroj inspirace, protože jsem slyšel všechny ty jednotlivé příběhy, které vedly k ukončení vztahu. Myslím tím, že mne samozřejmě mrzelo, že se tolik lidí rozešlo, ale dalo mi to i spoustu námětů k psaní, aniž bych rozlišoval, jestli pro jejich vyprávění používám první, nebo třetí osobu. Navíc se s některými texty můžou dobře ztotožnit i posluchači, protože se pořád někde někdo rozchází. Ovšem ne, že bych se snažil záměrně poskládat nějaký šlágr tím, že budu psát o těchto „srdečních problémech“. Vyplynulo to tak nějak přirozeně.
CZ SANCTUARY: A NENÍ PRO TEBE OBČAS UŽ TROCHU VYČERPÁVAJÍCÍ, BÝT JEDINÝM SKLADATELEM A TEXTAŘEM V KAPELE PO CELÁ TA DLOUHÁ LÉTA?
Ronny Moorings: Je to způsob, jakým jsem začal pracovat, takže to ani lépe neumím (smích). Někdy ve studiu si samozřejmě říkám „kéž by mi spoluhráči víc pomohli“, ale to už by byla jiná kapela. Hudba by byla asi odlišná a mně se líbí, jak hrajeme teď. Muzika je pro mne téměř terapeutická záležitost – píšu a píšu, až ze sebe vypíšu všechno, co potřebuji. Pro mne je nálada naší hudby i tou jedinou, kterou má a může mít. Z mého pohledu to funguje - asi i proto to není únavné, ale v jistém slova smyslu „léčebné“.
CZ SANCTUARY: MYSLÍM, ŽE TO URČITĚ FUGNUJE I Z POHLEDU FANOUŠKŮ CLAN OF XYMOX. A KDY SE TEDY VRHÁŠ DO SVÉHO OZDRAVNÉHO PSANÍ, MÁŠ NĚJAKÝ ZAVEDENÝ POSTUP? ZAČÍNÁŠ TŘEBA OD BEATU, BASOVÉ LINKY, KOUSKU MELODIE, NÁLADY, ÚRYVKU TEXTU...?
Ronny Moorings: Vyjmenoval jsi je všechny. Pokaždé začínám totiž něčím jiným, na to není žádný recept. Kéž by nějaký takový existoval! Tedy, on třeba nějaký takový vzorec i existuje, možná některé popové skladby fungují na základě něčeho takového, ale pro mě by stejně nebyl použitelný. U mne hodně záleží na náladě a co mám zrovna za myšlenky v hlavě.
CZ SANCTUARY: NA ÚSPĚŠNOU DESKU NAVAZOVALO I POMĚRNĚ ROZSÁHLÉ TURNÉ, BYLY TAM NĚJAKÉ KONCERTY NEBO MÍSTA, KTERÁ BY VÁS ZVLÁŠŤ ZAUJALA?
Ronny Moorings: My se pokoušíme na každé štaci mít alespoň den navíc, abychom se mohli porozhlédnout po městě, kde hrajeme, trochu ho poznat. Tenhle způsob cestování mi velmi vyhovuje, teď jsem rád zase v Praze, kterou miluji. Kromě toho na mne zapůsobilo třeba malé, historické městečko Regensburg v Německu. Pokouším se ale proniknout do všech míst, kde jsme, vzít si z nich za ten krátký čas co možná nejvíc. Pro mne je tedy nejlepší celkový souhrn všech těchto zkušeností, když si můžeme říct „Jasně, byli jsme tady a tady a máme tyhle a tyhle příjemné zážitky“. V Praze jsme už do včerejška, tak jsme si dali poměrně obsáhlou procházku. Tím, že město už trochu známe, jsme věděli, kam chceme jít.
CZ SANCTUARY: A KTERÁ PRAŽSKÁ MÍSTA MÁŠ TEDY RÁD?
Ronny Moorings: Vždycky se rád projdu po hradě, přes most, centrum – v podstatě jako jakýkoliv jiný turista. Pokochat se architekturou, budovami, zapojením nových prvků do historických a tak.
Clan of Xymox - Intro + Stranger (živě na Castle Party)
CZ SANCTUARY: KDYŽ JSME U TOHO CESTOVÁNÍ, VIDĚLI JSME VÁS NA LETOŠNÍ CASTLE PARTY NATÁČET ŽIVÉ DVD, TAKŽE SE CHCI ZEPTAT, JAK TO DOPADLO, ZDA JSTE SPOKOJENI S VÝSLEDKEM A JESTLI A KDY JEJ PŘÍPADNĚ VYDÁTE.
Ronny Moorings: Myslím, že záměrem polského labelu, který toto natáčení zařídil, je vydat DVD, takže to asi tak dopadne. Akorát jsme samozřejmě nevěděli, že na koncertě bude chybět Mario, ale pokud to budou chtít poslat do světa i tak, proč ne. Takhle jsme prostě koncert odehráli vzhledem k situaci v Bolkově roku 2010.
CZ SANCTUARY: A DO TOHO MÁM POCIT, ŽE MODERÁTOR PŘED VYSTOUPENÍM ZMIŇOVAL NĚJAKÉ TVOJE PROBLÉMY S HLASEM...
Ronny Moorings: Ano, to taky (smích). Zdá se, že poslední dobou nemáme zrovna štěstí, na Castle Party jsem měl zánět hrtanu a do toho trpím formou chronické bronchitidy (zánětlivé onemocnění sliznice průdušek – pozn. Ezechiel), které se snažím zbavit. Dnešní večer to bylo ještě celkem v pořádku, na koncertech většinou funguji. Akorát se před vystoupením musím tak trochu izolovat a moc nemluvit. Není to snadné, protože na jednu stranu musíš do zpěvu na pódiu dát všechno, ale nesmíš to zase přehnat, aby sis tam před lidmi vykašlával plíce, dokud se nepozvracíš. To jsou bohužel věci, které se mi stávají - naposledy tři hodiny před dnešní show. Je to nějaký druh bakteriální infekce a evidentně je to velmi obtížné dostat z průdušek. Bez pořádného léčení se člověk sám ani neuzdraví. Rozhodně to není nic, co bych přál někomu jinému, ale myslím, že se to lepší. Už by bylo na čase, po těch osmi týdnech, během kterých jsme samozřejmě hráli koncerty. Pak onemocněl Mario, až jsem si říkal „Proboha, co se to děje?“ (smích).
CZ SANCTUARY: TO ROZHODNĚ NEZNÍ JAKO IDEÁLNÍ PODMÍNKY PRO NAHRÁVÁNÍ ŽIVÉHO DVD...
Ronny Moorings: Určitě ne, ale na druhou stranu, nikdy v životě jsem nezrušil koncert a nikdy nepadnul kvůli mně. Kolikrát jsem lezl na pódium s téměř čtyřicítkami horečkami a zvládnul jsem to.
CZ SANCTUARY: MÁŠ NĚJAKÉ VESELÉ HISTORKY Z HRANÍ, KDY TI BYLO VÁŽNĚ ZLE?
Ronny Moorings: No, jednou bylo Mojce ještě hůř než mně a musela si jít po odehrání hlavního setu odpočinout, takže jsme narychlo dávali dohromady přídavky, které jsme mohli odehrát bez ní – třeba „Stranger“ a podobně. Víš jak – show must go on.
CZ SANCTUARY: SVATÁ PRAVDA. TAK DOUFEJME, ŽE SE I TEN MARIO BRZY UZDRAVÍ, PROTOŽE, UPŘÍMNĚ ŘEČENO, NA TÉ CASTLE PARTY BYLO MALINKO POZNAT, ŽE JSI S TOU KYTAROU TROCHU BOJOVAL, ŽE JSI NĚKTERÉ VĚCI NEBYL ZVYKLÝ HRÁT.
Ronny Moorings: To proto, že je většinou hraje Mario a navíc to byl první koncert bez něj. Dnes, po několika dalších vystoupeních, se to už samozřejmě o něco zlepšilo, ale zastat práci dvou lidí najednou je zkrátka obtížnější. Doufám, že se Mario dá brzy dohromady, čekám na něj. Dnes byl náš poslední zářijový koncert, takže ty další v říjnu snad už odehraje s námi – kéž by.
CZ SANCTUARY: KROMĚ CLAN OF XYMOX PŮSOBÍŠ I JAKO DJ, TAKŽE SE NEMŮŽU NEZEPTAT, CO TĚ ZE SOUČASNÉ SCÉNY BAVÍ, ZDALI BY TĚ NAPŘÍKLAD NELÁKALA SPOLUPRÁCE S NĚJAKÝMI INTERPRETY A PŘÍPADNĚ SE KTERÝMI...
Ronny Moorings: To neřeknu, jinak budou chtít, abych jim remixoval skladby (smích). Sám mám spoustu práce a tak užívám volného času jak můžu, ale moc ho není.
CZ SANCTUARY: PTÁM SE ČÁSTEČNĚ I PROTOŽE MÁM DOJEM, ŽE JSI , NA ROZDÍL OD MNOHA JINÝCH UMĚLCŮ, SNAD NIKDY S NIKÝM JINÝM NEPRACOVAL NA NĚJAKÉ SPOLEČNÉ SKLADBĚ, DESCE, NEBO PODOBNĚ. JE TO PRAVDA A POKUD ANO, PROČ TOMU TAK JE?
Ronny Moorings: Já si zkrátka nemyslím, že jsem ten pravý člověk na spolupráci s ostatními. Raději pracuji sám, v momentě, kdy mám náladu. Neumím si jen tak s někým sednout do místnosti a říct si „tak, a teď napíšeme písničku“, takhle nefunguji. Chci si zkrátka svoje věci dělat sám.
CZ SANCTUARY: TAK SE S NÁMI ALESPOŇ PODĚL O NĚJAKÉ KAPELY, KTERÉ MÁŠ RÁD JAKO DJ/POSLUCHAČ.
Ronny Moorings: Neprozradím žádná konkrétní jména, protože bych zapomněl na stovky dalších, kteří se mi líbí, a to by nebylo fér. Samozřejmě, že jako DJ hraji věci, které jsou čerstvé a které fungují na parketě. Nejraději pouštím songy, které třeba ještě moc lidí nezná. Ale současné dění na scéně rozhodně sleduji – myslím, že by člověk musel být úplný blbec, kdyby dělal hudbu a přitom neměl ponětí o kapelách, které aktuálně hrají.
CZ SANCTUARY: NĚKTEŘÍ UMĚLCI TO TAK ALE DĚLAJÍ. VYSVĚTLUJÍ TO TÍM, ŽE NECHTĚJÍ BÝT NIKÝM OVLIVNĚNÍ A ZŮSTAT TAK SAMI SEBOU...
Ronny Moorings: To je hovadina, protože vždycky byli v průběhu života někým a něčím ovlivněni. Přece se nemůžeš úplně uzavřít vůči ostatní hudbě. Já jsem také neustále ovlivňován kapelami, které mám rád. Vezmeš si z nich, co se Ti líbí a přizpůsobíš to své osobnosti. Nemyslím si, že tenhle způsob vzájemného působení je špatná věc. Je to stejné, jako u všeho – vývoj, rozvoj vlastního stylu. Hudba byla vždycky částečně ovlivňovaná dalšími umělci. Nenapadá mne jediný skladatel, který by byl nebo je v tomto ohledu výjimečný. A ti, co to o sobě říkají, jsou podle mého plní…čehokoliv, co najdete v toaletě. Takoví umělci jenom doufají, že jim to ostatní budou věřit. Myslím tím - samozřejmě, že jsou výjimeční v tom smyslu, že jsou osobnosti, individuality, ale z tohohle pohledu je unikátem úplně každý – i třeba kapely, které kopírují někoho jiného. Kopírují jej totiž po svém.
CZ SANCTUARY: KDYŽ UŽ O TOM KOPÍROVÁNÍ MLUVÍME, JSI SI VĚDOM NĚJAKÉ KAPELY, KTERÁ BY TAKHLE TĚŽILA ZE ZVUKU A STYLU CLAN OF XYMOX?
Ronny Moorings: Někdo mi nedávno poslal odkaz na jednu kapelu, která se mi celkem líbila, protože jsem poznal ten zvuk, ačkoliv jej použili po svém. Je to kapela Blacklist z New Yorku a jsou vážně celkem dobří. Sice o nich v podstatě nic nevím, ale celkem chápu, co myslel ten chlapík, který mne na ně upozornil s tím, že mu to připomíná Clan of Xymox. Je to určitě lepší, než když mi lidi říkali: „Hej, tahle kapela zní jako vy“, já si to poslechl a zhrozil se, že je to naprostá hrůza. Pak přemýšlíš: „Fakt takhle zníme? No potěšpánbu…“ Ale to se někdy stane.
CZ SANCTUARY: ONO BY BYLO SVÝM ZPŮSOBEM DIVNÉ, KDYBY SE ZA TAKOVOU DOBU ÚSPĚŠNÝCH LET CLAN OF XYMOX NEOBJEVIL NIKDO, KDO BY SE VÁŠ ZVUK POKOUŠEL NAPODOBIT...
Ronny Moorings: Asi ano, ale myslím, že pokaždé to dělají po svém. Většina z nich si navíc nebere inspiraci jenom od nás, ale třeba z deseti různých kapel, ze kterých si vyzobou to, co se jim líbí. Tyhle spolky tak někdy vytváří velmi zajímavé hudební kombinace, které mohou být v mnoha ohledech vlastně celkem nové. Vezměme si třeba Editors nebo Dragons, kteří ve své podstatě hrají jako Joy Division, ale mají tam trochu něco navíc a, hej, vůbec nejsou špatní. Takže, pfff, koho to zajímá, z čeho berou inspiraci. Ve finále je stejně nejdůležitější, jestli se Ti jejich písnička líbí, nebo ne. Jasně, můžou Ti připomínat něco jiného, ale možná je to dobře. Když potkáš nádhernou ženu a připomene Ti jinou nádhernou ženu, také na tom není nic špatného.
CZ SANCTUARY: TO JE HEZKÉ PŘIROVNÁNÍ. TAK SE JEŠTĚ VRAŤME NAPOSLEDY KE CLAN OF XYMOX – ZMÍNIL JSI, ŽE PRACUJEŠ NA NOVÉM MATERIÁLU, TAKŽE JAKÉ JSOU DALŠÍ PLÁNY?
Ronny Moorings: Budu velmi nudný – děláme na novém albu, a dokud to nebude hotové, nemáme ani jméno, ani datum, zkrátka nic, co bych mohl sdělit…
CZ SANCTUARY: TAK NÁM ASPOŇ PROZRAĎ, KOLIK TRACKŮ UŽ MÁŠ PŘIPRAVENÝCH...
Ronny Moorings: Zatím osm, což by se mohlo zdát dost, ale já většinou píšu takových patnáct, abych měl z čeho vybírat na album.
CZ SANCTUARY: A RECYKLUJEŠ MATERIÁL, KTERÝ NA JEDNÉ DESCE NEPOUŽIJEŠ, TŘEBA PŘÍŠTĚ?
Ronny Moorings: Ne, když nejsou skladby dost dobré, tak je prostě smažu. Pokud se mi ani po čase nelíbí, tak pryč s nimi, co také jiného. Možná jednou vydám soubornou kompilaci „Je mi to fuk“ s těmito tracky. Ne, dělám si legraci, protože i kdybych pak vysvětloval, proč jsem to udělal, lidi takovým věcem většinou nerozumí… Takže radši ty skladby, které se mnou nic nedělají, budu dál mazat. Je to stejné jako s malováním – někdy prostě vytvoříš dílo, kterým si nejsi jistý. Snažím se proto s vývojem takové písně přestat hned v začátcích, pokud nefunguje.
CZ SANCTUARY: ÚPLNĚ POSLEDNÍ VĚC – CO BYS RÁD VZKÁZAL ČTENÁŮM CZ SANCTUARY A ČESKÝM FANOUŠKŮM CLAN OF XYMOX?
Ronny Moorings: Na zdraví (smích).
CZ SANCTUARY: DÍKY ZA ROZHOVOR A SNAD ZASE BRZY NA SHLEDANOU.
Ronny Moorings: Taky díky, budu se těšit.
Komentáře
Zajímavý rozhovor, líbí se mi jak na férovku přiznává jak se kapely navzájem ovlivňují. Podle mě sám určitě sjížděl na počátku 80.let hodně Cure :)
Za celý tým děkujem, děláme, co můžem :). Taky díky za trpělivost s těma fotkama – ačkoliv jsme to tentokráte vzali celkem rychle, přišlo mi, že bylo za dvacet minut hotovo, chápu, že pro vás to muselo bejt nekonečný čekání :).
Jasně Ronny, Řezno, to je takové malé, stotřicetitisícové městečko :lol:
Ale teď vážně, díky za pěkný rozhovor -opět jste nezklamali. Jsem ráda, že jste je (vlastně "ho") tak detailně vyzpovídali... Přiznávám, že mě v Exitu otravovalo čekat celou věčnost, než budete hotovi a my se s kapelou můžeme vyfotit. Ale tady je výplod a čekání se vyplatilo.
Takže, jen tak dál, Ezi a spol. ;-)
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.