Retrofuturisté pozor! Francouzská diskotéka se rozjíždí na plné obrátky. 

L´An2000 - Illusions
Vydal: Manic Depression 

Představte si, že do budoucnosti zabloudí posádka kosmické lodi z osmdesátých let, shodí skafandry, vytáhne ze svých zavazadel dobové svetříky a halenky a odpálí na palubě nefalšovanou diskotéku. Nakazí nezaměnitelným dobovým zvukem a křepčením i hostitele z budoucnosti, kteří  retrozvuk okoření něčím současným a moderním. Těmi návštěvníky z budoucnosti by z fleku mohli být Wandy Giraud, Benoít Aubert a Tom Foucaud, kteří dali před pár lety dohromady kapelu L´An2000.

S tou vydali v roce 2015 vinyl „Strangers“ a na čtyři chytlavé a pulzující kousky navázalo následující rok mini „Illusions“, kterého si všimli u Manic Depression a vydali jej vzápětí s několika bonusy znovu. Byla by velká škoda tuhle nahrávku přehlédnout a od toho tu máte nás. 

Prvních pět songů tvoří kompletní druhé EP. To startuje ve svižném post-punkovém tempu song „Nonsence“, kterým proplouvá typicky libozvučně zkreslená kytara a v oparu osmdesátkových kláves udává směr výrazný vokál Wandyho. Ten není žádným velkým pěvcem, ale umí slova vkládat přesně tam, kam pasují a kde se trefí přímo do černého. Úvod „Post Vitam“ je už skutečně jak z akčního sci-fi filmu rok výroby 1988. Jé naléhavá, má jistý bombastický feel a rozhoupe vám boky spolehlivě i když nemá takové tempo jako otvírák. 

„Je te fuis“ má dovádivou náladu, za kterou by se nemusela stydět ani Cindy Lauper a moc daleko neuhne ani „Malibu“. Postavit ji k mikrofonu, určitě by si věděla rady. L´An2000 však vše drží v mezích, kdy jsou bicí ala Dalibor Janda ještě roztomilé, hammondky příjemné a sbory úsměvné v pozitivním duchu. Trojice se nebojí zvuků a díky tomu jejich nahrávka nenudí a pořád je na ní co poslouchat. 

Zbývající tři kousky jsou z debutního asfaltu a hned song „Strangers“ je hezky svižně odsýpající hit, který vás bude nutit zvedat kolena až na prsa a házet rukama zleva doprava i zpátky. „La Route“ je tady v upravené verzi a má naprosto nakažlivou rytmiku v tempu nesmrtelné „Voyage Voyage“. A má taky pořádně chytlavý refrén, v němž mi vokál lehce připomíná Svena Friedricha (ex-Dreadful Shadows, ex-Zeraphine, Solar Fake). Poslední „Paris“ je už spíš takovou melancholickou tečkou, která vás nechá vydechnout před tím, než si desku pustíte znovu. 

Hodnocení: 80%

Sestava:

Wandy Giraud (vocals / guitar / keyboards)
Benoît Aubert (drums)
Tom Foucaud (bass / keyboards)

Tracklist:

1.Nonsense 
2.Post Vitam 
3.Je te fuis 
4.Malibu
5.The Light 
6.Strangers
7.La Route (extended version)
8.Paris 

mohlo by vás také zajímat