Demi Mortuus | 02.12.2015 12:32

IAMX jsou v Praze téměř jako doma. Vrátili se i letos a místo v původně plánovaném SaSaZu si nakonec zahráli v Roxy. Jak jim to šlo?

Vlastně už ani nevím, kolikrát jsem se s IAMX potkal. Někdy to bylo lepší (to už je povětšinou nějaký ten rok) a někdy slabší, ale nikdy to nebylo špatné. Tohle lichotivé skóre si Chris Corner nepokazil ani letos, což muselo udělat hojně zaplněnému klubu Roxy radost.

Předkapela se nekonala, což čekajícímu davu nejspíš vůbec nevadilo. Jediným nešťastníkem jsem v tomhle ohledu byl asi já, neboť jsem ve skrytu duše doufal, že Chris vytáhne do Evropy i Mr.Kitty, který s ním jel turné po Státech. Nestalo se tak, nezbývá tedy než se vmísit do davu a vyčkat na osmou, s níž pod čtyři plátna, která nás po celé vystoupení budou krmit projekcemi, vystoupí dochvilná čtveřice muzikantů.

Chris se od samého začátku svíjí se stříbrným obličejem a v kapucí, z níž mu neposlušně vlaje pramen vlasů. Není pochyb o tom, že i ten pramen je dopředu předpřipraven, neboť vizuál hrál u IAMX vždycky minimálně stejně důležitou roli, jako hudba samotná. Po levici nemůže chybět Janine, jejíž prsa jsou ve volném tílku také notně neposlušná a bradavky tak nejsou černě přelepené nadarmo. U druhých kláves se zabydlela Sammi Doll (jinak Bullet Height), které to slušelo tak, že je vlastně jedno, jestli hrála nebo ne. No a k bicím zasedl Jon Siren (ten už si zahrál v Psyclon Nine, Dawn of Ashes, God Module a v hromadě dalších hudebně podobných part).

Dobře zvolená startovací vypalovačka „I Come with Knives“ ukázala hned z kraje, co můžeme od tohoto večera očekávat. Překopané aranže nepůsobí tolik bombasticky jako na deskách a o to víc mají příležitost udeřit v mohutnějších refrénech. Jinak má většinou kovově chladný zvuk notně odlidštěnou barvu, kterou v závěru graduje dvojkopák a Chrisovy vysoké a ještě vyšší vokály. Úvod je vůbec frenetický. „The Alternative“ je přijata bouřlivě, Janine začíná mávat basou a Chris se posiluje vínem z kelímku. I ono nejspíš pomohlo hlavní postavě večera padnout při divokém poskakování po zádech na stojan mikrofonu, který vzápětí letěl do lidí. Celý incident se však přešel úsměvy.

To už je na řadě novinka „Happiness“, která byla publikem zpívána jako kterákoliv klasika. Je tedy znát, že si čerstvé album „Metanoia“ brzy našlo svoje posluchače. „Mercy“ je ověřenější a vypjaté „So I celebrate your chemistry, If you bond with me“ mne konečně vtahuje do děje naplno. Nečekaně nejsilnější část koncertu pro mne přišla s dvojící „Volatile Times“ (s výrazným piánem) / „Tear Garden“ (s Chrisem a Jan bušícími společně do jedné blány). Tyhle dva songy v nějaké zvláštní oblibě nechovám, ale tady vyzněly úžasně, což publikum ocenilo neskutečným řevem a moje záda pobíháním přízemních mrazíků.

Paradoxně má oblíbená „Spit It Out“ v notně překopané podobě tolik nevyzněla a poslala tlak show trochu dolů. Minimalističtější podoba ubrala hitu na diskotékovosti a to u mne v danou chvíli bylo spíš na škodu. Závěr s několika novinkami už tak nějak příjemně plynul k závěru bez většího vzruchu, když nepočítám osvobození Janina poprsí a stage kompletně zaplněnou fanynkami, které začal Chris a spol vytahovat k sobě nahoru.

Bez přídavku by to samozřejmě nešlo a čtveřice se tak vrací napálit do lidí nutnou „Kiss + Swallow“ a proti studiovce svižněji hranou „I Am Terrified“. Ta nakonec byla tím nejlepším, co se mi během tohoto večera přihodilo. Do vážného a hlubokého refrénu se v samém finále přidala klávesová linka (ve studiové verzi absentující), která mi připomněla Faux Tales Remix singlu „The Unified Field“ a celá tahle nová symbióza fungovala dokonale. Kapela znovu odchází a je publikem opět přivolána zpátky, aby přidala, což se opakovalo ještě jednou. Ještě aby „After Every Party I Die“ chyběla…

Nebyl to nejlepší koncert, který jsem od IAMX viděl. I tak však stál za to a já si cením toho, že jejich show ani po letech nepůsobí profesorsky. Všichni zúčastnění do toho dali maximum (včetně technika, jemuž Corner připravoval horké chvilky neustálým demolováním stojanů od mikrofonu) a byla to zkrátka párty. Jen byl trochu nezvyk jít z koncertu v deset večer. Kdyby chodil Chris spát, myslel bych si, že se slepicemi. Ale člověk tak aspoň stihne ještě pívo, kontušovku a nějakou tu řeč.

Setlist:

I Come With Knives
The Alternative
Happiness
Mercy
No Maker Made Me
Volatile Times
Tear Garden
Oh Cruel Darkness Embrace Me
Spit It Out
Nightlife
Surrender
Aphrodisiac
Your Joy Is My Low
+++
Kiss + Swallow
I Am Terrified
+++
Bring Me Back a Dog
+++
After Every Party I Die