Report z pátého GothicBrandejsu

...pro vás exkluzivně nenapsal nikdo menší, nežli Jenny Nowak...


Autor: Jenny Nowak

**V náruči Golema**

Černé sukně, černé krajkové rukavičky dam, černé přehozy a kabáty... Pohřeb? Ale kdepak - pouhý hudební dýchánek příznivců temnoty. Už popáté se v brandýském klubu Golem sešly "děti noci", aby se ponořily do vln gothic rocku a dalších příbuzných žánrů. Jako skoro všechny zajímavé věci, vznikla i tahle tradice úplnou náhodou. My si na netu stýskali, že nám nikde nehrají to pravé a DJ Nephilim čili Pán jeskyně v brandýském klubu Golem nezištně navrhl, abychom "přišli pobejt". "Kdyže bude ten GothicBrandejs?" zeptal se potom někdo a název byl na světě. To, co napoprvé bylo jen nezávazným setkáním pár známých, se postupem času rozrostlo v akci, na kterou lidi nejsou líní jet třeba z Plzně, o Českých Brodech či Lípách pak vůbec nemluvě. Kromě hudby, která je samozřejmě tím nejúžasnějším, klub nabízí i dokonalou atmosféru - když se pod kamennou klenbou rozechvějí tóny XIII. století a na parketu se rozvlní překrásné pobledlé dámy, poměrně lehce se zapomíná, že tam nahoře a venku je taky nějaký svět, ve kterém se musí například chodit do práce nebo platit daně.

Ani tentokrát tedy GothicBrandejs nezklamal a pohoupal své hosty v náruči nádherně sugestivních melodií. Ti, kdo nezažili koncert The Cure, si je mohli pro útěchu poslechnout aspoň reprodukovaně, a užili si samozřejmě nadšenci jiných kapel. A protože Nephilim se neúnavně stará o naši hudební osvětu, ozvalo se i pár skladeb, které vůbec nikdo nepoznal. Dokonce ani dvě nejmladší účastnice, které na ně však nezištně předvedly ukázku disco tanečků - k ohromnému pobavení nejstarších návštěvnic čili gothických babiček, které podobné šílenství ještě pamatují z vlastního mládí.

Mezi hosty jistě nikdo nepřehlédl známé osobnosti pražské gothické scény, jako je Silver nebo Bregalad, a z Prahy dorazila i spisovatelka Katrin Taillefer, jejíž román Evangelium tak nadzdvihl katolickou církev. Nechybělo ani členstvo Klubu čarodějnic, který vlastně stál u zrodu téhle bohuli- eeh, co to říkám - ďáblulibé tradice.

Hliněný golem, který se v klubu tyčí až ke stropu a tváří se jako kamna, sice nesálal (buďto ztratili šém, nebo došlo dřevo), ale i přesto panovala hřejivá a vřelá atmosféra. Komu to nestačilo, zahřál se tím, co (levně) nabízel bohatě zásobený bar a kuchyně nebo tancem.

Jo a jenom tak mimochodem - proč jste tam nebyli? Cože? No tak dobře. Příště. :-)

Fotografie z akce si můžete (jako vždy) prohlédnout v naší fotogalerii.

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.