Je tu doba, kdy člověk musí dostat z hlavy všechny ty polonahé ženštiny z ulic (dámy prominou – jistě mají také svoje letní libůstky, jen se v nich tolik neorientuji) a i k takovému vyklidnění jsou dobré horory. Ať už filmové, nebo tištěné. Pojďme se podívat, zda se bude v červnu do čeho zahloubat...

Kino je ke strašání už klasicky skoupé.

"Loft" není horor. Ale mrtvá slečna v kaluži krve tu je a napětí si návštěvník kinosálu užije také dostatečně. Proto tu tedy zmíním aspoň holandský snímek z roku 2010, jenž se bude tento měsíc v našich kinech promítat. Pikantérií budiž fakt, že se jedná o nizozemský remake o dva roky staršího belgického filmu. Ten se jmenuje úplně stejně a zdá se, že tato novější verze jej okopírovala se vším všudy. To je tedy značné negativum, které běžně provozují spíš Amíci, leč kvalita původního materiálu je opravdu solidní a neobával bych se ani o tuhle novější verzi. 

Loft si společně pronajme pětice ženatých kamarádů na nějaké to mimomanželské dovádění. Znáto to. Léto, polonahé ženštiny... Jednoho dne se však válí v obří posteli zkrvavená mrtvola. Přitom přístup do bytu má jen pět lidí. Logicky tak přichází na řadu vzájemné podezřívání a na povrch vyplouvá, že se kamarádi možná neznají tak dobře, jak si mysleli.

Loft (2010) - oficiální trailer  

Knihkupectví zase klasicky nabízí celou řadu řad "temných romancí". Dá se najít i něco trochu normálního?

Vydavatelství Beta Dobrovský nás už klasicky pilně zásobuje "kingovkami" a čtenář si tak může průběžně doplňovat sbírku, což určitě neni k zahození. Nyní se dostala na pořadí dne další povídková skládanka jménem "Mlha". Víc než šest set stran nabízí dvaadvacet delších i kratších prací. Titulní drama z nákupáku třeba můžete znát ze stejnojmenného filmu Franka Darabonta (nezaměňovat s jinou "Mlhou" Johna Carpentera), další povídky zase z prastaré útlé knížečky "Hodina děsu" (včetně mé asi nejoblíbenější Stephenovy povídky "Prám"). 

Pokud byste raději něco neotřelejšího, potom možná bude stát za pokus znovuvydání knihy Michela Fabera "Pod kůží". O to se postaral Odeon. 

"Isserley, mladá žena s obrovským poprsím a neskutečně silnými brýlemi, vyjíždí každý den z farmy ve své červené Toyotě a křižuje silnici Aa9 vedoucí skotskou vysočinou. Každý den, za každého počasí, vyráží do práce. Isserley hledá stopaře - zásadně bere muže a jen takové, kteří vypadají "nadupaně" a působí osamoceně. Tyhle okolnosti jsou klíčové: nezáleží moc na věku, chlapík musí být urostlý a svalnatý a správně volenými otázkami lze zjistit, v jaké je právě situaci. Má práci, rodinu a děti, bydlí společně s nimi a manželka ho očekává? Špatná volba. Je osamocený nebo rozvedený, bezdětný, nemá zrovna přítelkyni, je nezaměstnaný? Pak splňuje všechny parametry... Kdo by však očekával, že s ním Isserley podniká různá sexuální dobrodružství, bude zklamán. S těmi, pro které se rozhodne, přijíždí na farmu; tam je vyloží a vyráží na lov znovu. S těly mužů se pak děje něco úplně jiného, něco naprosto neobvyklého.

Mistrně napsaný příběh s prvky sci-fi má blízko k psychologickému románu stejně jako k hororu. Autor přichází s podobenstvím, při němž běhá mráz po zádech, okamžiky hrůzy se tu střídají s vytříbeným černým humorem. Dokonale vystavěný románový děj nás pomalu, velmi pomalu vtahuje do svých útrob, do svého mystéria – co se tedy odehrává za vraty Ablachovy farmy?"

Pak tu máme také jednu specialitku. Na co už by se mohl čtenář gotického webzinu těšit víc, než na gotický román z Prahy? Ten se jmenuje "Sedmikostelí", napsal jej Miloš Urban a vydává Argo. A o čem že je?

"Sedm kostelů a série děsivých vražd. Nad Prahou se skláněl stín podzimu, když podle tajného rozpočitadla začali umírat lidé. Odpovědnost padla na nevinného – člověka bez zaměstnání a bez budoucnosti, jen s nadáním, které neuměl prodat, a láskou k městu, které mu hynulo před očima. Utrpení ho rozdrtilo na jeden a tisíc kus, ale našel se někdo, kdo kousky posbíral, vyčistil je a přetavil na střepy: slepil z nich skleněného muže, golema, zjevovatele pravdy, v němž lze číst jako v křišťálové kouli.

Kdo je vrah a kdo oběť? Kdo se provinil a kdo přivřel oči? Kdy sešli dějiny z cesty a kdy ji opět najdou? Odpověď skrývá "Sedmikostelí", existenciální horor o městě ve městě nad Vltavou, román regotizující jeden starobylý žánr."

Další porci povídkových strašidláren nám servíruje polská autorka Maja Lidia Kossakowska. Jeji "Pouta krve" naštěstí nemají nic společného s "Rodinnými pouty". O tedy najdeme v čítance, kterou dává na trh Zoner Press?

"Soubor hororových fantasy povídek, které nikoho nenechají klidným. Spojuje je temná atmosféra plná mystiky a záhad.Věříte v paralelní dimenze? Dokážete si představit, že se jednoho dne podíváte do zrcadla, a tam nebude vaše tvář, ale démon lákající vás k sobě? Polská autorka fantasy, Maja Lidia Kossakowska, jde se svou fantazií ještě mnohem dále. V jejích prózách se otevírají brány podsvětí a do našeho světa vchází bytosti povahy opravdu pekelné. Pohrává si s myšlenkou společnosti založené na nekonečném mamonu a nakupování, posmrtného života skýtajícího lidem nové možnosti bytí i s představou Boha spravedlivého a zároveň krutého.

Maja Lidia Kossakowska se řadí mezi oblíbené polské autory fantasy. V roce 1997 debutovala v časopise Fenix se svojí povídkou Moucha, k níž posléze přibyly povídky další a o deset let později vyšly souborně pod názvem Pouta krve (Więzy krwi)."

 A pokud by měl někdo chuť na úplně něco jiného a netradičního, může zkusit sáhnout po díle mexického autora Carlose Fuentese "Vlad". Co od této knížky vydavatelství Argo očekávat?

Útlá novela Vlad vyšla těsně před autorovou smrtí (2012) a dá se považovat za jakousi bilanci na konci života. Fuentes je v duchu mexických tradic smrtí nadmíru zaujat – smrt se objevuje nejenom v názvu jeho nejslavnějšího díla, ale prostupuje veškerou jeho tvorbu, v níž přízraky minulosti splývají s děsy současnosti, takže někdy jen stěží rozpoznáme, co se odehrává ve vlastním příběhu a co jsou jen sny a představy postav. Ve Vladovi, Fuentesově moderní variaci na upírský mýtus, přesazený z rumunských Karpat do lidnatého hlavního města Mexika, je právě tak jako vlastní děj novely důležitá otázka jak nezemřít – a jakou cenu lze zaplatit za nesmrtelnost."

Snad si tedy něco na horké dny vyberete a kdyby ne, pořád jsou na ulicích ty polonahé ženštiny...

mohlo by vás také zajímat

Prosincové strašání

Listopadové strašání

Říjnové strašání

Zářijové strašání