Hodně se o této akci hovořilo, alespoň v mém okolí. A není se co divit. Přeci jen - kapelu, která je některými považována za ?zakladatele gotické nové vlny? v Evropě (tím méně v ČR) prostě jen tak neuvidíte. O kom je řeč? Samozřejmě o Cinema Strange.

Přidejte si ke šňůře "L'Exemple Authentique de Cinema Strange Tour 2006" legendární "deathrock" Cinema Strange z USA čtyři další zvučná jmena z blízkého zahraničí (ano, slyšíte dobře, česká scéna nebyla zastoupena ani jediným interpretem - proč, to vědí jen sami pořadatelé), afterparty, shopy, to vše zabalte do správně industriálního prostředí klubu Abaton, a když vam na pokladně sdělí více než příznivou cenu 300,- Kč, myslím, že máte o plán na sobotní večer postaráno. Není se proto co divit, že se to 10. 6. 2006 před pražským Abatonem hemžilo mnoha postavami, trpělivě čekajícími na vpuštění.

Na to došlo někdy kolem půl osmé, a po nutné osobní prohlídce ochranky a doplnění nezbytných tekutin, kdy zbývalo do začátku živé produkce cca půl hodina byl čas prohlédnout si slibované shopy. Přiznám, že jsem asi hlavně kvůli názvu celého festivalu očekával velký stánek underground and gothic shopu Nosferatu, ale buď jsem jej nenašel, anebo tam prostě nebyl. Jediné, co bych pod kolonku "shop" zařadil by byly dva stoly "distra" ten večer hrajících kapel - tzn. standardní trika, CD, DVD, placky?však to znáte. Ale to už je lehce po osmé a na pódiu se chystá první kapela večera - slovenští Hysteric Helen.

Hysteric Helen (SK) - Dobrá show, škoda zvuku

Trojčlenná (zpěv/kytara, klávesy/zpěv, kytara) formace z Bratislavy se zhostila nevděčné role první kapely se ctí. Je poznat, že kapela má svůj hudební názor (který sama na svém webu nazývá jako "neurčitelný hudební styl ovlivněný new wave-post punk-goth kapelami 80 let"), a dostatek koncertní energie. Co Hysteric Helen bohužel kazilo dojem byl dost "rozplizlý" zvuk, ve kterém se neurčitě míchaly páté přes deváté kytary, klávesy a zpěvy. Hlavní vokál, který měl na starosti charismatický Dirty 77 zněl venku tak "přehallovaně", že se těžko dalo rozumět melodii zpěvu (o textech nemluvě, ale to se live nedaří skoro nikde). Chápu, že jistý hall na zpěvu k tomuto druhu hudby nepochybně patří, ale čeho je moc, toho je příliš, což měl zvukařům někdo říct. Tutéž výtku bych bohužel měl i ke kytarám, zvláště když na už zefektovanou kytaru Dirty 77 ozdobenou jakýmsi flangerem navrstvili zvukaři další smrtelnou nálož hallu, čímž pohřbili výsledný zvuk do podobenství "stojím v tunelu metra a někde o pár kilometrů dál hraje hodně nahlas kapela. Ve studni".

Jedině vokál klávesistky Miss Valentine, kytara Carlose a samply zůstaly ušetřeny zvukařského zásahu a dalo se tak alespoň podle něčeho orientovat a rozeznávat jednotlivé písničky od sebe. Co se týče projevu kapely, je málo co vytknout - zpěvák Dirty 77 je frontman se vším všudy, a svému zpívanému/křičenému projevu dokáže vdechnout ráz uvěřitelnosti. Songy mají švih a nápady. Rád bych někdy slyšel Hysteric Helen live s dobrým zvukem.

The Dead End Guys (D) - Krok vedle s The Misfits

Hysteric Helen dohráli, přestavba trvala jen kratičce, a na pódium naběhl chlapík, který začal hecovat. Škoda, že na jeho "are You readyyyyyyyyyyyyyyyyyy" Abaton v podstatě nereagoval. Pravděpodobně příliš těžký kalibr na dosud nerozjeté lidi. Chlapík zmizel z pódia, aby ho nahradila 4 členná partice v klasickém obsazení bicí, basa, kytara, zpěv. Ano, přesně tak, prostě tam naběhli, žádná zvuková zkouška, žádné "one, one...two...one...soundcheck", prostě naběhli a bylo. Čertví, jestli je tlačil čas, nebo byli tak vybuzení, ale výsledek byl ten, že si kapela asi ani nepovšimla, že odehrála první písničku bez kytary. Ale k tomu se ještě dostanu. Takže The Dead End Guys naběhli, chopili se nástrojů a my čekali, na co že nás ten předchozí chlapík tak divoce hecoval. Já osobně byl tedy celkem zklamán.

Rozhodně nemám nic proti "Misfits image", kostliveckým atributům, nabíleným tvářím,a vůbec horrorpunku. Když se umí zahrát. A má nápad. Ale začít koncert předělávkou "Die Die My Darling" od The Misfits (kterou navíc ještě více "provařila" Metallica) mi přijde jako hodně zvláštní nápad, zvláště když má kapela "The Misfits" image, a přesto nejde o The Misfits revival. Nejhorší ale na celém začátku bylo, že díky už zmíněným problémům u zvukaře celá tato pecka duněla do lidí s absencí kytary (za což samozřejmě kapela nemůže), a to odhalilo podle mého soudu poměrně kulhající rytmiku a intonační nečistotu zpěváka Larse Vegase. To vše si představte doprovázeno nabíhajícím hučením různých frekvencí, jak se zvukař zběsilým kroutěním na pultu marně snaží dostat zvuk kytary ven, Nepovedlo se, nakonec musel po první písničce odběhnout řešit problém na pódium.

Chápu, že to The Dead End Guys na náladě rozhodně nepřidalo. Na druhou stranu, musím konstatovat, že ani s hrající kytarou nedošlo k nějakému rapidnímu zlepšení. Rytmika pokulhávala pořád stejně, jen Lars Vegas (který mi mimochodem účesem, obličejem a "držkami" strašně připomínal Keitha Flinta z The Prodigy) zněl lépe. Vyloženě dobře zněl v "nařvaných pasážích". I tak mi ale přišlo, že buď hrají samé coververze, anebo vykrádačky, i když se samozřejmě nechci nikoho dotknout - podle kotle pod pódiem soudě si i němečtí The Dead End Guys našli své posluchače. Osobně jsem to ale nevydržel až do konce. O to víc jsem se těšil na další kapelu, která byla inzerovaná jako minimal electro.

Pokračování příště....

mohlo by vás také zajímat

Hysteric Helen na novém singlu představuje feťáckou rodinu

Hysteric Helen se po letech vrací na scénu s novým singlem

Recenze: Ingrid Rudavská - Afterparty

Love My Science před vydáním debutu odhalují první singl navazující na odkaz Hysteric Helen