Od osmi hodin se v dolních prostorách music clubu Styx začali scházet návštěvníci, bohužel však účast před ani při vystoupením Do Shaska! podle mého odhadu nepřesáhla ani 30 lidí, na druhou stranu, pokud vezmeme v potaz fakt, jak nešťastně nízký počet příznivců takového žánru u nás je, není to až zas tak málo...O půl deváté se začalo zvučit a chvíli na to už majitel notebooku usazený vpravo na pódiu spustil několikaminutové intro a posedávajíc a popíjíc pivo čekal stejně tak jako publikum na příchod ostatních členů kapely na pódium. Kdo už měl tu čest vidět tuhle kapelu naživo, jistě zaregistroval, že jejích performance si tolik nezakládá na exhibici samotných členů , jak je to u jiných formací zvykem, ale spíše na celkovém dojmu z často nevázané, improvizované hudby doplňované psychedelickými sestřihy záběrů v rámci projekce.

Samotný divák pak většinou sleduje dění na plátně, odkud se do něho vlévají šokující obrazy obsahující bizardní plížení netopýra, spartakiádní tanečnice, domorodé rituály, nacistické Německo, či úryvky z děsivých scén expresionistických snímku typu Nosferatu. To vše v kombinaci s pravidelnými někdy až industriálními rytmy působí naprosto hypnoticky. Zvláštností této kapely tedy je skutečnost, že se málokdy soustředíte na samotné hudebníky, ti jsou doslova schovaní v koutech pódia, nebo za projekcí, tak že já sám jsem s jistotou nebyl schopný určit kolik jich vlastně je. Kromě základní linky monotónních rytmů doprovázené šumy a ruchy všeho druhu, nasmyčkovanými zvuky a hlasy je hudba Do Shaska! zpestřená živou kytaru, basou a pro ně typickým fagotem, který svými táhlými melodiemi dodává ještě více hypnotizujícího charakteru. Jediné, s čimž jsem měl ale skutečný problém bylo vyposlouchat z celkového zvuku vokály a zvuky vydávané podivnými "rourami", které měl na svědomí zakuklenec v rouše a svářečských brýlích. Dozvěděl jsem se ale, že prý při žádném vystoupení není slyšet, takže jsem zůstal u názoru, že jím vydávané zvuky jsou pouze nepatrné šumy v pozadí celé hudby.

Zhruba v polovině vystoupení, ve chvíli, kdy jsem to nejméně čekal a už zapomněl na to, že by zřejmě měl proběhnout i symbolický křest Alchymische Alraune, se ruch proměnil v jakousi německou národní píseň doprovázenou halekáním silně připomínajícím jódlování a obtloustlý chlápek v bílé košili s kšandami a zelené čepičce doplněné stylovou bavorskou větvičkou, který od chvíle svého příchodu vzbudil nemalou pozornost počal tancovat před pódiem. Nová deska byla zlita proudem piva tímto komickým Bavorem a po potlesku se hudba znovu přelila do hypnotizujícího doshaskovského rituálu. Celkově bych vystoupení zhodnotil velmi kladně, originalita a zvuk, které Do Shaska! přináší jsou na naší scéně podle mého názoru naprostou výjimkou a je na nich znát dlouholetá zkušenost a záliba v podobných žánrech, čehož si osobně velmi cením. Je pravda, že některé noisové pasáže, či zkreslený hlasitý řev žen v některých částech skladeb si žádají otrlejšího diváka a pro ty, kteří si potrpí spíše na elektroniku jsou na poslech náročnější, ale každý styl si žádá svého posluchače a ve svém oboru jsou Do Shaska! skutečně precizní.

Nakonec už jen nutno zmínit, že poté byl přestavěn pult pro DJs, dorazilo několik dalších již celkem známých tváří domácí scény a hrálo se opravdu to, co bylo prezentováno na plakátech, takže než mě čas donutil akci opustit, dostalo se mi od DJ Cassiela solidního přínosu kvalitní hudby, zejména pak EBM, jak hráli další Djs Doggie a Jones nemohu posoudit, bohužel nevýhoda těchto akcí je, že se vše rozproudí až po dvanácté hodině, ale rozhodně padesátikorunové investice za vstup nelituji, budu se těšit na další akci ve Styxu, kéž by takových večerů bylo do budoucna více!

FOTKY z akce http://pg.photos.yahoo.com/ph/paesant2/album?.dir=/5ad1&urlhint=actn,del%3as,1%3af,0

mohlo by vás také zajímat