Jako každý rok jsme i letos sepsali tituly, které nás v minulém roce zaujaly. Třeba v nich najdete inspiraci a v komentech se samozřejmě neváhejte podělit i o vaše favority roku 2022. 

Když to vezmeme součtem, nejúspěšnější kapely napříč redakcí byli Kill Shelter a Je T´aime. Je zajímavé, že člověk takřka nenajde žádné z profláklých hvězd temné scény. Naopak je znát čím dál větší žánrová tvárnost temné scény.

Pavel Zelinka

(neřazeno)

Xenturion Prime - Prisma (Progress Productions)
Nejlepší synthopop, který jsem měl možnost slyšet za posledních několik let!

SRSQ - Ever Crashing (Dais rec.)
Popově laděný darkwave s přesahy do mnoha stran. Suverénní vokál, skvělý koncert na WGT (report ZDE) 

Je T'aime - Passive/Aggressive (Icy Cold rec./Manic Depression rec.)
Jarní první chod a na podzim potvrzení silné formy druhou, stejně zabijáckou, chytlavě postpunkovou deskou. Chci koncert!

ESA - Designer Carnage (Negative Gain)
Chladný zabiják, který do své řezničiny zamotává vážnohudební, swingové, latino nebo jazzové odkazy. 

Tineidae - Mothership (Cryo Chamber)
Jeden z hned několika důkazů, že produkce dark ambientního labelu Cryo Chamber nabírá nenápadně na kvalitě.

Kill Shelter - Asylum (Manic Depression rec.)
Spojení prvotřídního gothic rockového producenta s hosty z mnoha koutů temné scény mohlo skončit katastrofou, ale opak je pravdou.

Incirrina - Lip Led Scream (Cold Transmission)
Řecká dvojice spojením darkwave, minimal elektroniky a punkového nápřahu vystupuje rázně s novou deskou z řady.

Author & Punisher - Krüller (Relapse rec.)
Industriální buldozer pochytil spousty inspirace z rockového ranku, ale neztratil na energii a razanci.

Haavard - Haavard (Auerbach Tonträger)
Sólová deska deska bývalého člena Ulver a Satyricon přinesla nejlepší neofolkovou desku roku.

October Burns Black - Two Worlds Collide (Outland Media)
Nejlepší oldschool gothic rocková kolekce roku 2022. Co položka, to hymna.

Lakeside X - Love Disappears (Musicraft)
Nejlepší domácí žánrové album roku. Návrat jako víno. Těšíme se na koncert před And One. Steve bude koukat ;)

Samgarr

False Figure - Castigations
Slovy jednoho uživatele Bandcampu: "very goth... very awesome".

Kill Shelter - Asylum
Okupant všech letošních žánrových žebříčků a povinnost pro všechny fandy moderního zvuku gotiky.

Rue Obercampf - Liebe
Techno je všechno, zvlášť když přimícháte vlivy temné scény. A navíc málo která kapela vydá druhé album tak odlišné od prvního a přitom tak povedené!

Viagra Boys - Cave World
Míň kouše než předchozí deska, za to víc duní. Dance punk s ukrutnou rytmickou sekcí a kombinací Iggyho Popa a Luxe Interior za mikrofonem.

Rope Sect - Metanoia Sessions
Melancholický soundtrack k uvazování vlastní katovské smyčky.

Liiek - Deep Pore
Dřevní postpunk oholený až na kost, Wire zdvíhají růžovou vlajku a pozdravují.

Demi

A Projection - In a Different Light (Metropolis Records)
Tihle chlapíci ze Stockholmu se dají označit jako Ledecká temné muziky. Je jim úplně jedno, jestli jedou na kytaře nebo na klávesách, stejně si vždycky stoupnou na bednu.
 

Blacklist - Afterworld (Profound Lore Records)
Postpunk, gothic rock, ale i heavy metalové prvky. Na žánrové mantinely se tu příliš nehraje, zato skladby jsou jedna lepší než druhá. Skvělá epická kytarová deska.
 

The Gathering - Parade (Cold Transmission)
Zvukem i duší old schoolová pustpunková roztomilost, která umí vylepšit náladu, stejně jako nakopnout.

Když začnete dávat dohromady svůj seznam jako jeden z posledních, celkem přirozeně zjistíte, že kolegové už ty nejlepší fláky zmínili. Tak to nevadí. Určitě bych podepsal zmíněné novinky od  A Projection, Kill Shellter, Buzz Kull, Rue Oberkampf, Je T'Aime i Sydneyho Valettte a přiihodil:

Ultra Sunn - Can You Believe It
Čím víc se u téhle dvojice odhalují domácí EBM kořeny (ovšem s velmi moderním zvukem, feelem a podmanivým darkwave vokálem), tím víc to na mne mluví. A boží sobotní koncert to jen potvrdil.

Sacred Skin - The Decline of Pleasure
Z kytarovějších pecek roku 2022 si podle mého zaslouží pozornost třeba hitovky kalifornských Sacred Skin. Silné melodie od kytar i zpěvu, podmáznuté pěknými synťákovými plochami, a refrén, který se mi nedařilo vysypat z hlavy několik týdnů.

Occults - Hot Crucible
Další sympatické melodické darkwave/postpunk kytary, opět ze Spojených států. Stejně jako Sacred Skin (nebo následující Haunt me) můžete znát z Batsavů a live by to taky mohlo bejt hezký...

Haunt Me - Don't Fall Asleep

A do třetice USA, tentokrát o něco méně juchání a více chmur. Pokud vás baví třeba takoví Twin Tribe nebo jim podobné smečky, mohli by se vám líbit i Haunt Me. 

LeBrock - See Me
Pro mne jsou tihle britští hitmakeři jedni z posledních mohykánů, kteří ještě dokážou na pomalu uvadající synthwave vlně udělat nějaký ten trik. A i když se loňské fláky nijak zvlášť nevymykaly tradičnímu rukopisu dua, pořád prostě umí napsat přesvědčivou šlupku s autentickým 80s feelem. 

Male Tears - Domin8
Pokud byste se snad někdy dostali do scény z filmu, odehrávajícího se v tajném undergroundovém klubu plném kouře, neonů, záblesků stroboskopů a polonahých upírů/upírek v roztodivných fetish polooblečcích a DJovi vypadnul zvuk, můžete si do uší celkem klidně pustit třeba tenhle těžce darksynth singl od Male Tears. Bude to fungovat.

Nephilim

Kill Shelter - Asylum

Pete Burns přišel, nahrál a nasekal na prdel všem. Deska, kterou jsem dlouho nevyndal z uší a řadím ji o stupeň výš než všechny ostatní v mém seznamu. A jestli tohle dokáže přenést i na pódia, bude to masakr!

Je T'Aime - Aggressive

Frantíci umí. Po předloňském PGT se neskutečně rozjeli a jak jejich nahrávky, tak živá vystoupení jsou učebnicový příklad, jak moderně se dá přistupovat k postpunku.

O+her - Brave Bodies Burn (single)

Téměř neviditelný projekt Tobiase Bernstrupa a vokalistky z Abu Nein Ericy Li Lundqvist. Suverénní darkwave vysílá zatím jen na singlech, snad se dočkáme i desky. Geniální vokály.

Ductape - Ruh

Postpunk převlečený za coldwave. Vokál, který mě znervózňuje. O těchhle kebabomakerech ještě hodně uslyšíme a v srpnu ochutnáme v přímém přenosu, juch!

Panic Priest - Psychogoria

Zámořský žánrový mišmaš a jeho frontální útok na sklonku roku. Tears For Fears temné scény, snad to Jack Armondo dotáhne taky tak daleko.

Máte li chuť, odpalte si náš výběr toho nej za rok 2022 ve Spotify playlistu.

mohlo by vás také zajímat

Report Cold Hearted Festival 2024

Nový videoklip Rue Oberkampf oživil starými časy dýchající ulice Berlína

Po našich tajemstvích se na nové nahrávce pídí Rue Oberkampf

O pomíjivosti lásky v novém singlu rozjímají Rue Oberkampf