Tereza Pavlíčková | 27.03.2013 11:26

DM_promo_s Pokud jste příznivci skupiny Depeche Mode každým coulem, tak jste jistě nechyběli v pátek 22.3. 2013 na party, která nesla název „Depeche Mode Delta Machine“. A jestli jste ji nestihli, vezmeme vás tam v této reportáži.

Proč se v pátek vydat do Hard Rock Café? Důvod byl prostý – Depeche Mode vydali 25.3. t.r. nové album, které nese název „Delta Machine“. A právě u příležitosti této radostné zprávy byla uspořádána tato akce. Co jsme se mohli dozvědět o setkání předem? Že máme jedinečnou možnost si poslechnout nové album a samozřejmě si ho na místě mohu zakoupit – a ještě se těšit na nějaké další překvapení.

Jelikož jsem na Depeche Mode odrostla a v exponované době – devadesátá léta – jsem nechyběla na žádné slezině DM této kultovní kapely, řekla jsem si, že to zajdu okouknout. Celé mé depešácké období ve mně vzbuzuje pocity vzpomínek, kdy jsme se v silném složení scházívali na pražském Muzeu, obíhali v tehdejší době kluby jako byl Slováč, Repre, Pařížská či v neposlední řadě jezdili na celorepublikové srazy DM.

Lokalitou pro tuto současnou veselici bylo Hard Rock Cafe Praha, které se nachází jen kousek od Staroměstského náměstí. Musím říct, že jsem k podnikům tohoto typu velmi skeptická a nevyhledávám je. Tož, dobrá. Třeba změním během večera názor. Před samotným vchodem do „klubu“ mě překvapila mladá děvčata, která v ruce držela obrovský nafukovací penis. Tak jsem chvíli přemýšlela, jakou vazbu má tento nafukovací předmět a nové album DM? Že by skrytý jinotaj „Delta Machine“?

Po vstupu do útrob podniku se pomalu začaly naplňovat mé obavy. Stojící hloučky příchozích, kteří přemýšlí kudy kam, a do toho pultík s novým CD. Naštěstí mě oslovuje černoušek, který patří k personálu a odesílá mě do šatny.

V rámci této party se juchá v přízemí i v horním patře, které je částečně rezervováno pro VIPy. Ráda bych upozornila, že vstup na party byl zadarmo, ale samozřejmě bylo už předem jasné, kde můžeme očekávat odliv našich financí – na baru. Pivo za 70,- Kč a třeba za sklenku vína s nealkem jste dali 210,- Kč.

Většina příznivců DM se nacházela v přízemí, kde se dalo stát jen u baru a v případě volného stolu si dalo i sednout. Tím chci naznačit, že akci tohoto formátu zcela chyběl parket, což nejenom mně přišlo jako velké mínus. Bylo tedy možné si leda tak podupávat do rytmu vestoje, či se vlnit ve frontě u baru. To určitě nevadilo těm příznivcům DM, kteří měli trička DM, taštičky DM, ponožky DM a mikiny DM. Stále stejně euforicky hulákali Enjoy the Silence nebo profláklou Never Let me Down Again. I ve stísněných podmínkách muži vrtěli pánví, jako to dělává David Gahan, a z povzdálí je pozorovali cizinci všech vyznání a ras, kteří byli všudypřítomní.

Když nám pustili nové album, lidé přestali hudbu vnímat. Je to celkem jasný – album není koncipováno do stylu „ejchuchu“ a je spíše poslechové. Pusťte si ho v klídku doma a zaposlouchejte se. S posledním tónem z nového alba se zvedá i promítací plátno uprostřed klubu a odhaluje pódium. Přichází pořadatel akce, který s sebou přivádí i před pár lety vzkříšenou kapelu Oceán. Dostáváme se k tombole. Ten s největším štěstím jede na vídeňský koncert Depeche Mode.

Po tomto vstupu se opět rozjíždí reprodukovaná hudba, ale stran kapel doznala upgrade. Začaly zaznívat tóny legendárního projektu P. Muka Shalom a následně i starého Oceánu. A jelikož se večer odvíjel v tomto módu, rozhodla jsem se ukončit svoje tažení.

Ještě než uzavřu tento report, podělím se o následující pro mě zajímavý postřeh. V šatně mě oslovila jedna dívka, o pár let mladší, než jsem já s dotazem: „Prosím Tě, nevíš, co mají Depeche Mode společnýho s Oceánama, že je tady hrajou?“ Tak co myslíte? :)