Demi Mortuus | 27.03.2019 16:55

Každý povedený debut potěší. S jedním takovým se vytasilo řecké podzemí.

Ghostland - Dances on Walls
Vydal: Manic Depression

Když vám doma začnou po zdech tančit noční stíny a všechno kolem ztichne, nastane ideální chvíle k průzkumu debutu řecké party Ghostland. Titulní intro se také stylově pokouší strašit minimalistickými synťáky, ale to kvartet z Atén pouze klame tělem. Nehodlá totiž po vašem brlohu pobíhat v bílém prostěradle a ztrapňovat se. Jeho cíl je mnohem prozaičtější. Hodlá vás roztančit i uchlácholit silným a energickým materiálem, který se sešel na jejich prvním albu „Dances on Walls“.

Makrina, Nikos, Argyris a Stavros se dali dohromady v roce 2015 a sotva se na scéně rozkoukali, už předskakovali třebas samotným She Past Away. V následujících dvou letech průběžně poctivě pracovali ve studiu a výsledkem je debut, který kapele vydal label Manic Depression. A není divu, že po něm zaběhlé vydavatelství sáhlo.

Ghostland - Lifeblood

Ona se tu neděje nějaká muzikantská vysoká škola. Většinou si kvartet vystačí s minimalistickými bicími, dost old schoolově znějícími synťáky a jednoduchými melodiemi. Ale jako celek to zkrátka funguje na výbornou. Taková „Leave Behind (Hollow Moon)“ se navíc pyšní řádně kovově znějící basou, ráznou rytmikou a skvěle syrově nazvučenou kytarou. Ta posunuje dnes tolik protěžovaný cold wave zvuk k tradičnímu gothic rockovému soundu a to se mi děsně líbí. Dominantou je potom vokál Makriny, který je sebejistý, chladný a silný.

Ten o to víc vyniká v pomalejší „Wind of Knives“ a občas se mi vynořuje před očima Tying Tiffany (kde té je dnes konec?). Makrina tlačí na emocionální pilu a zpívá jí to skvěle. Pobublávající basu narušují bicí i občasný zářez kytary a vše zvedá úžasný refrén. „Don´t Wait“ zve minimal synťákovou rytmikou k tanci, zvuk je ořezaný na kost a až postupem času se na něj rafinovaně nabalují osmdesátkově znějící klávesy i jednoduché a přitom úžasné kytary. První polovina desky (ano, album vyšlo jak digitálně, tak na vinylu) uzavírá snivá věc „Sway“, která jenom potvrzuje silnou stránku Řeků, kterou je schopnost nechat svoje songy působivě vygradovat.

„The Dancing Crowd“ je bez debat darkwave hitovka se vším všudy. Melancholický a sexy zamlžený zvuk vás na parketu nechá zapomenout na okolí a do mozku se vám bude zařezávat jen vyčítavý vokál i nakažlivá melodie. „Ice Song“ je další pomalou věcí, která by snad u někoho jiného desce ublížila ztrátou energie, jenže od toho mají Ghostland Makrinu, která vás stejně donutí naslouchat každé vteřině, bez ohledu na to, jestli k vám promlouvá vážně, nebo vás chce roztančit. To je opět případ „Lifeblood“, která se Tiff blíží asi nejvíc a nejlíp ukazuje, čím by nás slibná parta do budoucna mohla překvapit.

„Against the Light“ nás na závěr hodlá uklidnit před spaním. Nechá posluchače vydechnout, ale také potvrzuje, že na tomhle albu prostě není jediná slabší věc, jediná vycpávka. Každý track má něco svého, je něčím odlišný a přitom dohromady tvoří silný celek, jehož pyšně vlající zástavou je hlas zpěvačky, jakých na scéně není mnoho. Jsem zvědav, čeho se od Ghostland ještě dočkáme.

Hodnocení: 85%