martti | 08.08.2018 16:51

O víkendu startuje v dolnosaském Hildesheimu dostaveníčko fanoušků „schwarze musik“. Co nás čeká?

I když akce trvá oficiálně „pouze“ dva dny (11. a 12. srpna), celá show začíná už v pátek pod taktovkou několika DJs v hangáru, který bude následující dva dny sloužit jako vedlejší stage, a několika workshopy zaměřenými zejména na vlasovou stylistiku.

I když se pořadatelé snaží udělat alespoň z několika kapel jakési tematické bloky, minimálně sobotní hlavní stage je opravdu velmi různorodá. Ještě před polednem fidlátka rozbalí dvě kapely á la „neue deutsche härte“, a to Cyborg a Erdling. Po nich zlehka „vyměkneme“ a štafetu přebírají staří dobří gothrockeři Merciful Nuns následovaní líbivkou Svena Friedricha jménem Zeraphine. Nezbytnou úlitbu populárnímu „středověku“ v sobotním odpoledni obstarávají Tanzwut, následovaní v poslední době výrazně metalově laděnými Lord of the Lost, kteří si momentálně prochází extra warpaintovým obdobím. Zajímavé bude, zda Harmsův ansámbl zahraje něco z absolutní novinky „Thornstar“, který vychází 3. srpna. Úderem páté odpolední účastníky čeká, nebojím se tvrdit, jedno z nejdůležitějších jmen gothrockové scény, finští The 69 Eyes. A to samozřejmě není všechno – pro nejednoho milovníka líbivé kytrové elektroniky možná sobotní headliner – Apoptygma Berzerk. Tady asi není moc co dodávat. Pravidelní čtenáři již měli možnost několikrát číst redakční ódy na tuto formaci ať už z festů německých nebo třeba naposled z polské Castle Party.

Záhy se dostáváme k avizované multižánrovosti. Nejprve to budou americké ikony industrial metalu Ministry, poté folk metaloví In Extremo, které byste čekali třeba spíše na Masters of Rock, a sobotní produkci na "áčku" zakončují další legendy, tentokrát však z pomezí rave/techno/punku. Hádáte správně, jsou to Prodigy, kteří se prý kromě letitých hitů jako „Firestarter“ nebo „Smack My Bitch Up“ mají vytasit i se zbrusu novým materiálem.

Sobotní scéna B, tedy hangár, nabídne příjemný dark wave rozjezd v podobě Whispering Sons, po nichž dramaturgie festivalu volí dvojitou porci EBM z domácích vod – Cephalgy a Eisfabrik. Jak už bývá zvykem, když už Erk Aicrag dorazí zahrát na festival (ne že by tak činil nějak málo), najdete v programu oba jeho projekty. Jako první se dostane na řadu právě v sobotu odpoledne v hangáru Rabia Sorda, následovaná electro-industrialovými pionýry Das Ich, dark wave/goth rockery Clan of Xymox a humornou electro-popovou partičkou Welle:Erdball, která zanedlouho poctí svou návštěvou i Prague Gothic Treffen.

Co platí u Aicraga, to platí často i u Thomase Rainera. Se svým prvním (a o dost živějším) projektem Nachtmahr, vystoupí v sobotu po sedmé večerní. Tady by neměl chybět žádný fanda military fetiše. Jeden ze zlatých hřebů festivalu, hlasový mág Dennis Ostermann a jeho In Strict Confidence, jdou pak na řadu jako předpolsední. A aby těch legend ve svých žánrech nebylo málo, večer zakončují gothrockové ikony London After Midnight – obávám se ale, že Prodigy před nimi dostanou přednost.

M'era Luna 2018

Druhý den programu, tedy neděle, mně osobně přijde o něco méně zajímavější než sobota, takže budu o něco stručnější. Jako první se již v 11 dopoledne na hlavní scéně zjeví formace odštěpená z kapely Stahlmann, která však pro svůj název daleko nedošla – jmenují se Schattenmann a jedná se o další z mnoha podobných věcí v rámci neue deutsche härte. Následuje „středověký“ blok sestavený z kapel Heimataerde, Die Kammer a Bannkreis, z čehož stojí za pozornost zejména prostředně jmenovaná banda, která neklade tak přehnaný důraz na pózu a pojímá to spíše civilněji.

Něco málo po druhé odpolední se na scénu přiřítí kapela Lacrimas Profundere, následovat je bude druhý projekt Thomase Rainera, tedy L’Ame Immortale, kde se spolu se Sonjou Kraushofer jeví o poznání klidněji co do hudebního projevu než v Nachtmahr. S postupujícím časem je opět kladen menší a menší důraz na nějaké tematické bloky a žánry se začínají zase pořádně míchat. Po synthpopovém Peteru Heppnerovi (mimochodem ex-Wolfsheim) nastupuje čím dál tím víc populárnější „středověký metal“ v podání Saltatio Mortis.

Pomalu jdeme do nedělního finále, které obstará nejprve belgická EBM veličina Front 242, závěr patří „neue deutsche härte“ mistrům jménem Eisbrecher v čele s charismatickým Wesselskym, kterým se minulý rok s albem Sturmfahrt podařil kousek opravdu nevídaný, a sice obsadit první místo v oficiálním německém žebříčku alb. U nás něco nemožného, v Německu realita.

Nedělní dopoledne začíná v hangáru pěkně zostra – pořádnou electro/EBM nálož bude servírovat projekt Too Dead To Die, který mohl našinec zaznamenat před pěti lety jako předskokana Hocico v Praze. I další jméno je zajímavé, a sice britští Massive Ego, o nichž jsme měli možnost číst v reportu z Blutengel v Drážďanech. Zda kapela konečně potvrdí své studiové kvality i naživo, to bude jistě zajímat nejednoho přítomného. Po techno vložce Fabrikc na pódium vystoupají melancholičtí slovinští „Depešáci“ Torul, kteří zaujali nejen naše reportéry i na letošní Castle Party, přičemž na tuto sestavu podobným projevem navážou electropopoví Němci Frozen Plasma.

Pod kotel následně přiloží v Německu domestifikovaná americká electro partička Aesthetic Perfection s Danielem Gravesem v čele. Ebm stáčející se chvílemi až k technu, to jsou Rotersand, kteří budou bavit hangár další hodinu po AP. Předposlední kapelou nedělního hangáru jsou představitelé digital hadrcore, berlínští Atari Teenage Riot, kteří určují směr vlastního žánru již přes 25 let. A že jsem na něco zapomněl? Bez obav, nezapomněl – hlavní Aicragův projekt, Hocico, uzavírá repertoár hangárových kapel a dá se čekat, že půjde o závěr z luxusních, vždyť téhle smečce určitě víc sedí sevřenější prostory klubů než open-air scény, jako třeba ta před pár lety na Amphi v Kolíně.

Sečteno a podtrženo, čekají nás dva dny mimořádně nabité hudbou, převážně léty prověřenými veličinami žánrů, ale i kapelami a projekty, které se na výsluní teprve derou. Pozitivně vypadá to, že se hrací časy na hlavní scéně a v hangáru až na drobné výjimky nepřekrývají, a bude tak možnost zprostředkovat dojmy z co možná nejšíršího spektra interpretů.