Zatímco filmový gurmán se bude muset tento měsíc ukájet v rámci festivalového rejdění, čtenář nebude ošizen ani v nejmenším. Dáte si "Věc", "Akta X", "Carrie", "Frankensteina" nebo raději zkusíte něco nového? Je z čeho vybírat...

Kino je tento měsíc absolutně hororupusté a zaplať satan za filmové festivaly. Po Otrlém divákovi přišel na řadu taky scifíčkový Future Gate a v jeho programu se vždycky najde i něco pro fans hororu. Pražská část sice končí, ale děsiví mimozemšťané se vrhnou i na návštěvníky biografů mimo naše hlavní město.

Předně si budete moci v kinech užít klasiku všech klasik, Carpenterovu "Věc" z roku 1982. Ta bude k vidění 18. 3. v Brně (Hvězdárna a planetárium Brno) a v Košicích (kino Tabačka), 24. 3. v plzeňském kině Depo2015 a 26. 3. v šumperském kině Oko. Kina se opakují i u dalších snímků a nebudu je tak k městům opakovaně psát. Celý program festivalu si můžete nastudovat ZDE. 

"Parta paranoidních vědců versus mimozemské stvoření, které na sebe umí brát podobu jakéhokoliv živého organismu, to vše v kulisách nekonečných bílých plání Antarktidy. Co by se mohlo pokazit? Věc Johna Carpentera je právem považována za jeden z nejkultovnějších hororů všech dob. A ze spousty dobrých důvodů: Kurt Russell je dostatečně nihilistický, minimalistické melodie Ennia Morriconeho v netradiční syntezátorové poloze se zarývají pod kůži a díky mimořádně fyzickým vizuálním efektům máte pocit, že Věc každou chvíli vyskočí z obrazovky i na vás. Po tomhle filmu se na psy začnete dívat úplně novýma očima."

Fandové Muldera a Scullyové si budou moci užít "Akta X - Film" z roku 1998 19. 3. v Brně.

"Málo z těch, kdo zažili devadesátky, nezná agenty Muldera a Scullyovou. Nejen napínavé příběhy s puncem paranormálna, ale i chemie mezi Davidem Duchovnym a Gillian Anderson udělaly ze seriálu Akta X televizní hit své doby. Dávalo tedy maximální smysl, aby k němu v roce 1998 přibyl i celovečerní snímek – a právě ten promítneme na letošním ročníku festivalu Future Gate. Ústřední dvojice v něm jde po původu záhadného viru, který těla nakažených mění v rosol. Po světě jej skrze geneticky modifikovaný film roznáší včely a pokud vás film Roba Bowmana dosud míjel, připravte se, že právě bodavý hmyz po jeho zhlédnutí už nikdy neuvidíte jako dřív."

A kdybyste těch klasik náhodou ještě neměli dost, potom si zajděte na "Predátora" z roku 1987. Ten bude k vidění 19. 3. v Brně a 23. 3. v Plzni.

"Nekompromisní sci-fi thriller Johna McTiernana nám přesně před pětatřiceti lety ukázal, jak hustá atmosféra se dá vytvořit, když do neprostupné džungle vhodíte partu žoldáků, Arnolda Schwarzeneggera a zabijáckého mimozemšťana s vražednými instinkty. V Predátorovi se toho moc nenamluví, dějové zvraty tu taky neexistují, ale přesto od snímku nejde odtrhnout oči: minimalistický filmový jazyk s těkavou kamerou a paranoidní hudbou úplně stačí k zážitku, který je i po více než třech dekádách od premiéry dokonale vtahující, děsivý a navíc i nebývale tělesný. Maximální napětí s použitím minimálních prostředků."

Pokud máte raději chuť na film, který neznáte zpaměti, potom můžete zkusit ruský film "Sputnik" z roku 2020. Poběží 16. 3. v Brně, 19. 3. v Košicích, 23. 3. v Plzni a 25. 3. v Šumperku.

"Tak trochu Vetřelec po rusku na pozadí poslední fáze studené války. V temném sci-fi hororu Jegora Abramenka se mladá lékařka (hraje ji Oksana Akiňšina) ve snaze oživit svou umírající kariéru dostane k přísně tajnému vládnímu projektu: má vyšetřit a pozorovat kosmonauta Konstantina (Pyotr Fjodorov), který si z vesmírné mise přivezl nepříjemného parazita. Ten navíc každou noc z mužova těla vylézá a nechává za sebou pořádně slizkou, krvavou spoušť. A zatímco lékařka chce hlavně zachránit lidský život, její zaměstnavatelé mají s agresivní mimozemskou bytostí vlastní plány."

Když už jsme narazili na několik filmových klasik, které straší diváky v kinech a u obrazovek dlouhá léta, vypíchněme si jednu takovou i v knižním světě. Nového vydání se totiž dočkala geniální prvotina Stephena Kinga "Carrie". Tu vydává Dobrovský s novou obálkou ("nešťastná neatraktivní Carrie" ala modelka?) v měkké vazbě.

"Nešťastné neatraktivní Carrie se spolužáci smějí a doma ji krutě trýzní její vlastní matka, náboženská fanatička. Tyranizovaná dívka se rozhodne za své trápení krutě pomstít. Využije k tomu své nečekaně objevené paranormální schopnosti. Přetrhá dráty vysokého napětí, zvedne do vzduchu kostelní lavice, nechá vybuchnout benzinovou pumpu, spustí na střechy ničivý déšť kamenů, zboří domy, způsobí neuhasitelné požáry… Carriin vzrušující příběh vytvořený autorovou bezbřehou fantazií vyústí v děsivou tragédii, ba spíše apokalypsu."

Po menší pauze se k českým čtenářům vrací finský autor Marko Hautala. Tomu u nás dosud vyšly dvě knihy a "Architekt temna" je pro něj premiérou u nakladatelství Golden Dog.

"Mladík Joni se nastěhuje do činžovního domu. Beton, okna, temná schodiště a tlumené pohledy unylých dveří. Přesto, že vyrůstal v prosperující rodině a hodlá nyní žít sám, byt mu zařídil otec. Joni se těžko přizpůsobuje novému rytmu každodenního života, hned po nastěhování zjistí, že předchozí majitel bytu zabil ve sklepě domu svoji dceru. Za nocí slyší Joni z tajuplného schodiště podivné hlasy. Kdo se po domě potuluje? Setkání se sousedy jeho obavy rozhodně nezaplaší. Marko Hautala potvrzuje, že skutečný horor žije blíž, než si myslíte."

Úplným nováčkem u nás není ani Američan Paul Tremblay. Jeho druhý kousek přeložený do češtiny obstarává Fobos a jmenuje se "Píseň přežití".

"Když se to rozjede, je to k nezastavení. Novou Anglií na východě Spojených států se jako oheň šíří záhadné virové onemocnění, jakási nová forma vztekliny. Nemocnice nezvládají přijímat pacienty, lékaři jsou zoufalí z rychlosti, jakou nemoc postihuje nervovou soustavu, jak mění lidi v agresivní, nemyslící tvory a zabíjí je. Nejbezpečnější je zůstávat doma, ale co když si nakažení najdou cestu i přes váš práh?

Natalie je v osmém měsíci těhotenství a její manžel se o ni ze všech sil snaží pečovat. Jednoho dne vyráží na nákup, ale při návratu je napaden a umírá. Natalii se hroutí svět, a navíc si sama z potyčky s agresorem odnáší kousnutí na ruce. Začíná závod s časem. Kontaktuje svou dávnou kamarádku Ramolu, dětskou lékařku, kterou prosí o pomoc, hlavně o to, aby se jí dostalo péče a mohla v klidu porodit. Svět se však radikálně změnil a obě ženy teď v průběhu několika málo hodin musejí svést boj, jaký si ještě před několika dny neuměly ani představit, a pokusit se téměř o nemožné, přivést na svět dítě. Do jakého světa to však bude? Píseň přežití je strhující hororový thriller, v němž hraje roli každá jedna minuta."

U Fobosu ještě na chvíli zůstaneme, protože tento měsíc vydává taky novinku "Společenství". Její autor, Bentley Little, se našim čtenářům představuje poprvé.

"Barry a Maureen hledali dům, který by splňoval jejich požadavky na moderní a bezpečné bydlení. Toužili po klidu, zajištění a životě v sepětí s přírodou. Vysněnou nemovitost našli na utažském venkově, v chráněném rezidenčním komplexu Bonita Vista, co by kamenem dohodil od městečka Corban. Maureen může jako účetní pracovat i z domu, Barry je spisovatel hororů. Vše se zdá být ideální. Musejí se sice stát členy společenství vlastníků nemovitostí, ale to je běžné i všude jinde.

Potom při vyklízení věcí po bývalých majitelích najdou v přístěnku zvláštní vzkaz, při garážovém výprodeji nepotřebné veteše je osloví zástupce společenství s podivnou výtkou a v poštovní schránce u domu je čeká absurdní překvapení. Opatrně se začnou rozhlížet, zkoumat sousedy a prostředí. Na mysli jim vyvstane otázka, zda se nepřestěhovali až příliš daleko od civilizačních vymožeností, na něž byli zvyklí z domovské Kalifornie, a radost ze splněného snu získává první trhliny…

Hororový román Bentleyho Littlea se neodehrává v gotickém přítmí starobylých venkovských sídel. Čtenáře napíná a děsí pozvolným odkrýváním pravdy o životě v komplexu, který se koupe v záplavě slunečních paprsků a v němž žijí samí milí lidé."

Poměrně často se dočkává nových a nových vydání "Frankenstein" Mary W. Shelley. Klasický příběh oživení neživého tentokrát v pevné vazbě přnáší nakladatelství Take Take Take.

"Kdo se dnes začte do příběhu Frankensteina a jeho uměle stvořeného „Adama“, ponoří se nejen do rané science fiction o oživení netvora, ale také do znepokojivého psychologického příběhu. Bude prožívat drama plné napětí, ovšem zároveň si klást otázky o odpovědnosti člověka za vlastní činy, o lidské spravedlnosti, soucitu i nelítostné nechuti k jinakosti. „Dovolávám se tvého soucitu, nepohrdej mnou. Vyslechni můj příběh, a až skončím, opusť mě, nebo mě polituj, podle toho, jaký osud si podle tebe zasloužím. Ale vyslechni mě! Zákony lidí, i když jsou krvavé, dovolují, aby viník přednesl svou obhajobu dřív, než je odsouzen.

Vyslechni mě, Frankensteine. Obviňuješ mě z vraždy, a přece bys s klidným svědomím zničil tvora, kterého jsi sám stvořil. To je ta věčná lidská spravedlnost!“ Má lidská věda usilovat o všemohoucnost? A jaké důsledky má zaslepená lidská sebestřednost? Co je zlo a co je dobro? Lze to rozsoudit? Může se jedno obrátit v druhé a naopak? Obdivujme se Mary Shelleyové, která jako mladá dívka dokázala na začátku 19. století vtělit tyto a další otázky do svého nesmrtelného příběhu. Právě díky nim se totiž každá generace k Frankensteinovi se zaujetím vrací."

Baví-li vás horor nejen číst, ale číst i o hororu? Potom si rozhodně nenechte ujít nové číslo elektronikcého časopisu Howard. Jeho ústředním tématem jsou prasata v hororu! Mimo čuňačinek dojde i na ohlédnutí za vydáváním hororových knížek u nás v roce 2021, rozhovor s Dariem Argentem a vůbec si přečtete spoustu recenzí, článků a povídek. Časopis si zdarma stáhněte ZDE. 

mohlo by vás také zajímat

Říjnové strašání

Říjnové strašání

Říjnové strašání

Zářijové strašání