Colours: Kvílení na zuby Mono a občerstvující elektronika The Horrors

Vrcholné okamžiky letošního jubilea Colours of Ostrava se dle očekávání týkají zejména závěrečného víkendu. Sobotní večer nám nachystal strhující performanci japonských mučitelů strun Mono a neméně prožívaný průřez nejlepší tvorbou britských postpunkerů The Horrors

2011-07-14-COLOURS-OF-OSTRAVA-Colours_of_Ostravalogo_stare

Po otřepání z odpolední projekce zrůdně sympatického snímku Bibliotheque Pascal vrcholícího (doslova a do písmene) dechberoucím latexovým finálem se návštěvníci temnějších preferencí seběhli na pozdně večerní vystoupení japonské kytarové sebranky Mono. Vysoká očekávání a naděje kladené do této čtveřice z Tokya byla úspěšně smetena a překonána již v prvním dlouze gradovaném náběhu do masivního kytarového valu. Během nějž přimraženým posluchačům nebezpečně protékaly dunivé basy a naříkající kytary od nohou až k roztepanému hrdlu. Dvojice kytaristů Yoda a Takaakira trýznili struny hystericky rychlými pohyby, které spíše než klasické riffy připomínaly několikačlenný orchestr prohanný distorzními krabičkami. Pánové pevně usazení do stoliček na závěr každé skladby padli do kolen v kvílivé agonii, jakoby se vazbícími kytarami pomyslně klaněli zděšenému vycházejícímu slunci. Ve vrcholné extázi došlo dokonce na působivé kousání a broušení strun zuby, které si ve ztuhlém publiku vyžádalo patřičné ovace. 

      

Japonci Mono živě z Montrealu (ostravský koncert prozatím Youtubem nezaznamenán)

 

Ještě za zvuku klavírních partů pozvolně přecházející do dalšího postrockového harakiri pospíchali lovci temných kytar na druhý břeh Ostravice, aby nepropásli první minuty české premiéry těsnokalhotových banditů The Horrors. Pověst jejich živých koncertů spíše varovala před neuhlazeným zvukem, těžce rozpoznatelnými skladbami a ledabylým zpěvem Farise Badwana. Právem se ale říká, že na velké koncerty je lepší přicházet s menším očekáváním a v případě southendských postpunkerů se to vyplatilo dvojnásob. Černooděnecká sebranka přijala do Ostravy představit své čerstvé album "Skying" (naší recenzi čtěte/poslechněte zde), a tak se hned v úvodu drželi jejího startu. Rozstřelová "Changing the rain" plynule přešla do hitové "Who Can Say" a dle nadšené reakce festivalového publika bylo hned poznat, kdo stačil poslechem nastudovat alespoň nejzdárnější momenty jejich diskografie. Dle stovek pohupujících hlav před největší stagí festivalu se ale bavila i část Ostravy, která se na britské floutky přijela podívat jako na cirkusovou atrakci, podobně jako tomu bylo loni v případě punkrockového děda Iggyho Popa. Instrumentálně i vokálně zdatná pětice na podiu jim to oplácela vynikajícím průřezem, ve kterém dominovaly především dlouhé psychedelie desky "Primary Colours" okořeněné o přihuštěné elektronické podklady a nejlepší výběr letošní desky s vedoucím singlem "Still Life". Ačkoliv se čas od času nezdařilo kytaristovi Joshuovi vyloudit z jedné z jeho trojice kytar požadovaný provazbený zvuk, zbytek formace perlil dokonalou formou a nad očekávání zdatným obhájením jejich vyhypované pozice nejzajímavější britské temno-kytarovky posledních let. 

74113112

The Horrors - Ilustrační foto

Dnešní závěr festivalu přinese další postpunkové legendy The Swans. Kde ale od počátku trůní vrcholné lákadlo festivalu není nejmenších pochyb - podle dnešní reportáže České televize z aktuálních příprav hlavní stage máme důvod tlačit se vpřed - Nick Cave a jeho brusiči Grinderman si nechali přistavit speciální podium, které je přiblíží divákům. Odpočítáváme poslední hodiny do možná největšího kytarového zážitku roku...Na to, jak Caveovi ex-fousáči dopadli, si počkejte v reportu následujících dní.  

 

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Mono byli vyborní...tečka.

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.