Report z Planet Festivalu

Díky výpadku webu s trochou zpoždění, ale přece přinášíme pohled z Planet Festivalu, zaměřený především na vystoupení legendárních Front 242...a rovnou od dvou reportérů - Pavla Zelinky a Nephilima...


Autor: Pavel Zelinka

Prázdniny ještě nezačaly, ale festivalová sezóna už má svůj křest za sebou. Milovníci prověřeného šedivého průměru domácí provenience vyrazili na Votvírák, zatímco fanoušci alternativy vyrazili po třech letech znovu na táborský aerodrom, kde proběhl znovuobnovený festival z dílny DSmackU promotion. A protože sobotní line-up skrýval hned několik darkwave laskomin, protažená open-air párty byla na světě.

Je pravdou, že první chod, dark popových Lakeside X (www.myspace.com/lakesidechurch), kteří hráli již v odpoledních hodinách, jsem obětoval rodinné pohodě, ale večerní porci jsem si ujít nenechal. Předkrm obstarala rock'n'rollový odštěpek rozpadlých Nihilistů Kill The Dandies (www.myspace.com/nastydandies), šílení multižánroví mladíčci Hadouken! (www.myspace.com/hadoukenuk) s našláplou verzí Breath od Prodigy v setlistu, ale pak už to začalo.

Jako první z temného trojbloku nastoupily na pódium legendy a spoluzakladatelé žánru EBM, Belgičani Front 242 (www.myspace.com/front242). Protože jsem si jejich koncert užil už loni na Wave Gotik Treffen, mohu srovnávat. Tracklist znovu z více jak poloviny mířil po poloviny 80. let, ale začátek obstarala, stejně jako na tři roky starém live DVD Catch The Men řádně protažená, "pouze" 15 let stará Happiness. Patrik Codenys za klávesami, Tim Kroker z popových Micatone hostující na pady, za mikrofony vibrující Jean-Luc de Meyer (tipli byste mu loni překročenou padesátku?), Richard 23, no a od mixážního pultu vše usměrňující tichý muž v pozadí Daniel Bressanutti. Klasické rozestavění týmu na ploše, které tahá jeden silný trumf za druhým. A je jedno, zda je to z úplného začátku kariéry (Take One, Funkahdafi nebo Commando Mix), zlatého fondu přelomu 80. a 90. let (Welcome To Paradise, Moldavia, Until Death) nebo i ukázky z posledního disku Pulse (7 Rain, Together). Takřka dvoutisícovému davu chvilku trvá, než se vpraví do jiné reality (znalých fanoušků byla tak třetina) a když Daniel za mixážním pultem vyladí poměry všech hudebních složek do ideálního poměru, může začít energie mezi pódiem a davem pomalu proudit. Je jasné, že 10tisícová Agra hala je jiný partner, než open-air dav pětinového rozměru, přesto bylo ke konci jasné, že kapela si odezvy od fanoušků cení a zatloukla je do země dvojicí Im Rhythmus Bleiben a nesmrtelnou Headhunter. Není divu, že došlo dokonce na dva přídavky. První obstaral na koncertech s oblibou vytahovaný klenot Punish Your Machine a na závěr zklidnění v podobě Circling Overland. Silná hodinka!

Už během přídavků se rozvlnila vedlejší stage, kde svých 60 minut slávy odstartovali IAMX (www.myspace.com/iamx). Chris Corner a jeho sebranka je v Čechách v poslední době jak doma, proto postupný vývoj čtveřice můžeme sledovat takřka v přímém přenosu. A zcela odpovědně můžeme prohlásit, že kvarteto v čele s tentokrát ouniformovaným předákem zraje jako víno. Kombinace elektropopu s glamovým šarmem, rockovým nápřahem a temným přelivem zafungovala zcela přirozeně, jakoby vedená s větší razancí a přesností na předem vytyčený cíl. V tracklistu převažovaly skladby z "dvojky" The Alternative a bez oddychu se fičelo po karmínově načechraném koberci až do koncovky hlavního setu. Přídavek byl oproti tomu věnován dvěma pomalejším kouskům President a This Will Make You Love Again. Osobně jsem si zážitek z koncertu obohatil ještě souběžným pozorováním manažera kapely Dizzyho (www.myspace.com/dizzy95), kterým dirigentským způsobem naváděl osvětlovače ke správnému doplnění hudební složky. Srdcař každým coulem.

Klikněte pro zvětšení

IAMX (photo by Kamisob)

Poslední položkou živé produkce Planet festivalu bylo vystoupení kamarádů IAMX, party Warren Suicide (www.myspace.com/warrensuicide). Jejich vystoupení bylo ovlivněno téměř souběžným vydáním druhé dlouhohrající desky Requiem For A Missing Link, ze které se hrálo především v první polovině koncertu. Možná to bylo neznalostí nového materiálu, převažujícími středními tempy nebo prostým faktem, že hodinky ukazovaly tři hodiny ráno, zkrátka něco koncertu vysloveně chybělo. Kdo si loni užil Nackta, Cherie a spol. třeba na Strahov Open Airu ví, že jejich temný rock'n'roll s punkovými kořeny, tanečním tahem na bránu a temným podtextem, který je zřetelný jak z hudební, tak i myšlenkové rovině (chudáček Warren a jeho seriál frustrací a trablů) dokáže povážlivě zvýšit okolní teplotu i tep srdce. Naštěstí s postupným zařazováním přímočarých kousků, odložením Nackova svrchního oděvu se ručička začala překlápět do kladných míst. V tu dobu už ale naše výprava uznala za vhodné nasednout do auta a vyrazit zpět do pomalu se probouzející matičky Prahy. Pokud se festival dočká i v příštím roce svého pokračovaní, budu bedlivě sledovat, zda se v line-upu vyskytnou další černé hvězdy. Budeme vás na stránkách CZ Sanctuary o všem určitě informovat!


Autor: Nephilim

Na travnaté letiště aeroklubu Tábor jsem se vrátil po třech letech. Tehdy bylo hlavním důvodem mé návštěvy vystoupení leedské legendy The Sisters of Mercy na festivalu Love Planet. Letošním lákadlem v line-upu Planet festivalu pro mne byli belgičtí EBM pionýři Front 242.

I když festival začal už v pátek, dostavil jsem se na místo činu až v sobotu odpoledne. Stačil jsem shlédnout několik vcelku zajímavých vystoupení hvězdiček i pseudohvězd. Pomyslným vrcholem sobotního podvečera se pro mě ale stal improvizovaný koncert šikmookého kuchaře z Čínského bistra, který za doprovodu španělky s nezaměnitelným asijským akcentem přednesl českou "kotlíkářskou" klasiku. Velmi, velmi zábavné.

Když jsem se přesunul pod pódium očekávajíc Frontální útok, nachylovalo se k půlnoci. Po nezbytném "zamlžení" pódia se na pódiu nejprve objevila trojice muzikantů a svůj set zahájila skladbou Happiness (More Angels). Teprve při druhé skladbě trio doplnil vokalista Jean-Luc de Meyer. Střídmě vybavenou scénu doplňovala pouze zadní projekce. Publikum bylo zpočátku nezvykle chladné, což přičítám tomu, že polovina přítomných lidí skupinu neznala a přišla jen "na čumendu".

Klikněte pro zvětšení

Front 242 (photo by Kamisob)

Při třetí skladbě (Welcome to Paradise) skupina poprvé sáhla na kultovní album Front by Front z roku 1988 a fascinovaný dav se dal do tance. Sázelo se na osvědčené jistoty, takže jsme mohli zaslechnout třeba téměř čtvrtstoletí staré Commando nebo Lovely Day. Opravdovou vřavu ale rozpoutaly další klasické fláky Im Rhytmus Bleiben a především Headhunter. I přesto, že frontman již překročil padesátku, byl poznávacím znamením vystoupení jeho neuvěřitelně vitální projev.

Zhruba sedmdesátiminutová show byla zakončena přídavkem Circling Overland. Front 242 předvedli naprosto strhující výkon, který jim o generaci mladší umělci mohou jen závidět. A tak už jsem nahlédl na vedlejší stage, kde publikum rozehříval stabilně dobrý Chris Corner se svou equipou IAMX a dal jsem festivalu vale. Uvidíme, čím dramaturgové Planet festivalu překvapí příště.

Playlist Front 242 :

  1. Happiness (More Angels)
  2. Religion
  3. Welcome to Paradise
  4. Moldavia
  5. Commando Mix (Emergency live edit)
  6. Lovely Day
  7. Until Death (Do Us Part)
  8. Funkhadafi
  9. 7 Rain
  10. Together
  11. Take One
  12. Im Rhythmus Bleiben
  13. Headhunter
  14. Punish Your Machine
  15. Circling Overland

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Krucifix, začínám ukrutně litovat toho, že jsem si ty "Fronty" nechal ujít :sad:
Člověk vždycky zalituje, když pak čte takový povedený report :-) Vypadá to pak na úžasnou akci. ;-)
NA CP se da leccos vynahradit u 32 crash, nemene silnej zazitek ;-)
[3] tak to bych nesrovnával. To, co mě totálně uzemnilo, byl zvuk a nehrající kapitán Daniel Bressanutti za mixážním pultem s midi klávesami a sekvencery k tomu. Chvíli mu trvalo, než rockový pult pravil k obrazu svému (překvapivě tichá produkce, ne tak razantní pady), ale pak už zvuk udeřil v plné, maximálně prostorové kráse.... Tohle se jen tak neslyší....
Ale no tak, snazim se vykompenzovat trauma z neucasti na Planetu a ty takhle :D

Přidat komentář