Na třinácté Gothic Party Brno jsme těsně před vynikajícím vystoupením odchytli brémskou formaci New Days Delay. S charismatickou zpěvačkou Insou a jejími kumpány jsme si popovídali o žánrové pestrosti, změnách v sestavě kapely, využívání angličtiny a němčiny, pražském zatčení při protestech proti MMF, významu jména „Spillterelastisch“ poslední desky, pozici dívky v kapele, inspiracích, historii, budoucnosti a dalších zajímavých tématech.

CZ SANCTUARY: AHOJ NEW DAYS DELAY, DNEŠEK BYL VAŠÍ PRVNÍ HUDEBNÍ ZASTÁVKOU V ČESKÉ REPUBLICE, ŽE?

Insa: Rozhodně ano, byli jsme sice v této oblasti, ale nikdy přímo v ČR.

CZ SANCTUARY: ANI JAKO TURISTÉ?

Insa: Jako turisté ano. Já a bubeník Achim jsme byli před pár lety v Praze na Drop dead Festu.

Norm: A já jsem tady byl ve vězení…

CZ SANCTUARY: VE VĚZENÍ? KDY A ZA CO?

Norm: Bylo to před sedmi lety – zadrželi mne kvůli protestům proti Mezinárodnímu měnovému fondu…

CZ SANCTUARY: TAKŽE TAKOVÉ BĚŽNÉ POULIČNÍ NEPOKOJE...NO, TO SIS ODSUD ASI NEVEZL ZROVNA PŘÍJEMNÉ VZPOMÍNKY. CO TŘEBA NĚJAKÁ KULTURA? ZNÁTE NĚJAKÉ ČESKÉ NEBO SLOVENSKÉ KAPELY?

Insa: Známe The Last Days of Jesus ze Slovenska a nejsem si jistá, jestli jsou Slováci i Hysteric Helen, se kterými jsme hráli v Bratislavě - to je na Slovensku, že jo? Nerada bych to spletla…

Achim: Já hrál dokonce na jejich bicí!

CZ SANCTUARY: TAK TO JE PARÁDA. JINAK ANO, BRATISLAVA JE HLAVNÍ MĚSTO SLOVENSKÉ REPUBLIKY, PAMATUJEŠ SI TO DOBŘE...

Insa: To jsem ráda, my jsme se totiž dopustili menšího nedorozumění, když jsme vstupovali do jednání s organizátory Gothic Party Brno a napsali na Myspace, že budeme hrát na Slovensku…trapas.

CZ SANCTUARY: KDYŽ UŽ JSME U TĚCH NEDOROZUMĚNÍ, VŠIML JSEM SI, ŽE JSTE NA PLAKÁTECH UVEDENÍ JAKO DEATHROCKOVÁ KAPELA....

(všeobecný smích)
Insa: Jo, to je roztomilé!

CZ SANCTUARY: ...TO VYPADÁ, ŽE BYSTE S TÍM, VE VŠÍ ÚCTĚ, TAKY NESOUHLASILI...

Volker: Ne, to určitě ne.

CZ SANCTUARY: ...COŽ MNE PŘIVÁDÍ K ZAJÍMAVÉ MYŠLENCE - JAK BYSTE SVOU HUDBU POPSALI VY SAMI? TŘEBA NĚJAKÝM SLOŽENÝM TERMÍNEM?

Insa: Popisů jsme dostali mnoho, ale nikdy jsme se nenašli jenom v jediném z nich. Určitě by tam mělo být slovo „surf“, asi i „goth“, možná „pop“ a „electro“. Takže asi electro-surf-goth-rock-pop..

Volker: ...- wave

Insa: Wave! Pardon, zapomněla jsem na „wave“ – zkrátka, vstřebáváme mnoho vlivů a obávám se, že není možné pro nás najít jednoduchou škatulku.

CZ SANCTUARY: TO JE PŘESNĚ TO, CO SE MI NA VAŠÍ HUDBĚ LÍBÍ, ŽE JE TAK PESTRÁ. NEMĚLI JSTE S TÍM ALE NĚKDY I POTÍŽE, ŽE BY VÁS TŘEBA NĚKDO OBVINIL, ŽE VLASTNĚ ANI SAMI NEVÍTE, CO CHCETE HRÁT A PROTO TO MÍCHÁTE VŠECHNO DOHROMADY?

Insa: Ne, to se nám ve skutečnosti nikdy nestalo. Jsem ráda, že se Ti tenhle náš přístup k tvorbě hudby líbí, protože, upřímně, mně se na nás líbí taky. Poslední dobou jsme sice byli trochu líní, neboť jsme obměňovali sestavu kapely, ale doufám, že se zase rozjedeme a budeme i nadále pokračovat v tom, co děláme. Já osobně nemůžu poslouchat desky a koncerty kapel, jejichž skladby znějí všechny stejně. A je i pravda, že každý z nás poslouchá jinou hudbu – někdo punk, někdo elektroniku, někdo indie rock, zkrátka skoro všechny styly kromě reggae…

Achim: A žádný R&B (smích)!

Insa: Jo, a kromě R&B. Myslím, že to jsou důvody, proč je i naše hudba tak rozlezlá mezi několik hudebních žánrů.

CZ SANCTUARY: A JE PRO VÁS OBTÍŽNÉ SI PŘES TU ŽÁNROVOU PESTROST UDRŽET VLASTNÍ TVÁŘ?

Volker: Ani ne, máme její hlas….(smích)

Insa: Asi ano, řekla bych, že můj „nedokonalý zpěv“, abych to řekla jemně, spojuje písně pod jeden celek. Někdy se sama sebe ptám, jestli by se mi líbila hudba New Days Delay i kdybych s nimi nehrála, a řekla bych, že by mne většina písní bavila. Nikdo z nás nemá problém s trochu jiným hudebním stylem, i když se samozřejmě každému líbí některý song víc a některý míň. Přesto se při tvorbě playlistů dokážeme shodnout na tom, která píseň je kvalitní a měla by zaznít, a to napříč žánry.

CZ SANCTUARY: STEJNĚ JAKO RŮZNÉ HUDEBNÍ CESTY VYUŽÍVÁTE I RŮZNÉ JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY. PROČ DĚLÁTE PÍSNĚ V ANGLIČTINĚ I NĚMČINĚ?

Insa: Protože angličtina je krásný jazyk pro zpěv melodií a němčina je moje mateřština a jsem v ní samozřejmě lepší. V rodném jazyce mám i lepší smysl pro humor, a navíc je němčina velmi rytmická, takže v rychlejších a elektroničtějších písních funguje bezvadně - nehodí se ale pro romantičtější písně. Proto používám oba jazyky.

CZ SANCTUARY: A PODLE TOHO SE TEDY ROZHODUJETE, JESTLI BUDE SONG ANGLICKY, NEBO NĚMECKY?

Volker: To je hlavně náhoda…

Insa: Ne, to vůbec není náhoda! Ani náhodou! Systém je takovýhle – vždycky nejdřív dělám melodie a teprve potom text. Zpočátku zpívám jen takovou svahilštinou a pak píšu opravdový text. No a podle toho, jak je zpěv melodický, nebo naopak rytmický, volím jazyk. Prý náhodou – to teda vůbec ne (smích).

CZ SANCTUARY: KDYŽ UŽ MLUVÍME O TĚCH JAZYCÍCH, VAŠE POSLEDNÍ A VLASTNĚ I JEDINÉ ALBUM SE JMENUJE "SPLITTERELASTISCH" - CO TO ZNAMENÁ?

Insa: „Spillterelastisch“ je německé slovo, které ve skutečnosti neexistuje a které jsem si vymyslela. To se mi na německém jazyce líbí, že si můžeš vymýšlet a skládat slova, která nejsou. „Splitter“ je „střepina, tříska, něco ostrého“ a „elastisch“, jak je asi zjevné, znamená „elastický“. Titul desky nemá ani nějaký konkrétní význam, je to spíše „něco ostrého a natáhnutelného zároveň“, stejně, jako naše hudba – spojení něčeho jemného a hezkého s něčím ostrým a možná i trochu bolestivým. To by mohlo „Spillterelastisch“ znamenat – alespoň dneska. Dost možná zítra přijdu zase na nějaký jiný dobrý důvod, proč jsem desku tak nazvala (smích).

CZ SANCTUARY: HEZKÉ, MNĚ TENHLE DŮVOD STAČÍ. TAK SE ZEPTÁME PRO ZMĚNU NA NĚCO KLUKŮ - JE TĚŽKÉ MÍT HOLKU V KAPELE? ŘÍKÁ SE, ŽE TO NĚKDY BÝVÁ TROCHU OBTÍŽNĚJŠÍ...

Volker: Určitě ne…

Achim: Je stejně hrubá, neotesaná a sprostá jako my, takže s ní nemáme problém (smích). Ne, žertuji…

Insa: Já mám dojem, že by bylo daleko těžší mít v kapele dvě dívky a zbytek chlapů. Myslím, že by mezi sebou bojovaly o to, kdo je královna.

CZ SANCTUARY: MOŽNÁ ANO, A CO TY? JE PRO TEBE TĚŽKÉ BÝT DÍVKOU V MUŽSKÉM SVĚTĚ HUDEBNÍCH SKUPIN?

Insa: Já toho ve skutečnosti o hudbě jako takové moc nevím, takže se mi občas těžko vyjadřuje co a jak při skládání hudby cítím, takže ano, občas je tu takováhle bariéra. Ale tihle kluci jsou ke mně velmi chápaví a tolerantní, takže většinou nemáme žádný větší problém.

CZ SANCTUARY: TO JE DOBŘE, ŽE VÁM TO TAKHLE FUNGUJE - OSTATNĚ, NEW DAYS DELAY BY MĚLI TEĎ NĚKDY OSLAVIT DESETILETÉ VÝROČÍ, ŽE?

Insa: Záleží na tom, od kdy to počítáš, protože jsem jediná, kdo zbyl z původní, zakládající sestavy. Nebudu říkat, že jsem New Days Delay založila, protože nezaložila, ale kapela vznikla před devíti lety. Od té doby jsme prošli mnoha změnami, náš nový kytarista Chris je například v kapele teprve dva měsíce. Za základ aktuálních New Days Delay můžeme počítat rok 2002, kdy se připojil Achim. To, co jsme dělali předtím, se od současné tvorby hudebně i celkově dost lišilo, a protože se původnímu basákovi nelíbilo, kam chceme kapelu směřovat, odešel.

CZ SANCTUARY: A MOHLA BYS ŘÍCT, ŽE JE SOUČASNÁ SESTAVA KAPELY TOU NEJLEPŠÍ, JAKOU BY SIS MOHLA PŘÁT?

Insa: To je hodně složitá otázka, protože jsme si s Christophem, prvním kytaristou NDD, byli hodně blízcí a dobře nám šlo i společné psaní hudby. Zároveň jsme se ale i dost hádali, takže to bylo velmi kreativní, ale i obtížné období kapely. Na rozdíl od současného stavu, kdy jsme všichni v míru, a proto trochu líní, každý se věnujeme svým věcem a tak dále. Byly to opravdu dobré časy, a tak se nedá říct, že by tohle byla úplně nejlepší sestava. Ale je současná a funguje skvěle - žádná nebyla v něčem horší.

CZ SANCTUARY: NOVÁ SESTAVA BY MOHLA INSPIROVAT K TVORBĚ NOVÝCH TRACKŮ A NAHRÁVEK, NE?

Insa: Doufáme, že ano. Pracujeme na novém materiálu, máme i pár songů dokončených -  některé už prosákly na internet, některé zatím ne a rádi bychom to tak udrželi (smích). Bude to samozřejmě chvilku trvat, ale nové věci se mi líbí a jsem si jistá, že budou vhodně navazovat a snad i rozvíjet předchozí album. Zní dobře.

CZ SANCTUARY: VY JSTE DLOUHO HRÁVALI ŽIVĚ S PODKRESY...

Volker: Jo, jo, až do roku 2006, než jsem se připojil já.

Insa: Přesně tak. V okamžiku, kdy jsme se rozrostli na pět členů, jsme už předtočené smyčky nepotřebovali a tak jsme je konečně mohli vyhodit. Hraní do smyček je totiž trochu jako hrát v kleci – nemůžeš ani udělat chybu!

CZ SANCTUARY: TAK TO MŮŽE BÝT I VÝHODA, NE? NUTÍ TĚ TO HRÁT DOBŘE...

Achim: Nebylo to nic moc. Sedíš tam, izolovaný, se sluchátky v uších a vše, co slyšíš je „klik-klak, klik-klak“ - žádná šance vnímat cokoliv kolem.

Insa: Ale neměli jsme tehdy jinou možnost, než hrát takhle, protože jsme potřebovali zachovat ty syntetizátorové linky. Nebyla to tedy otázka volby, ale nezbytnosti. Ale takových kapel, kterým nic jiného nezbývá, je spousta.

CZ SANCTUARY: TO JE PRAVDA. MIMOCHODEM, NAKOUSLI JSME DALŠÍ KAPELY - JAKÉ VÁS V SOUČASNOSTI BAVÍ?

Achim: To je těžké, každý z nás poslouchá úplně jinou hudbu a osobní vkus se navíc čas od času mění. Těch kapel je mraky…

Insa: A my ve skutečnosti nemáme rádi hudbu (smích).

CZ SANCTUARY: NENÍ NIC, CO BY VÁS POSLEDNÍ DOBOU ZAUJALO?

Norm: Nic extra. Těch kapel je na můj vkus až příliš…

Insa: Nedávno jsme stahovali starou surfovou hudbu, abychom inspirovali našeho kytaristu, ale ne že bychom ji poslouchali i ve svém volném čase, jenom jsme se potřebovali někde přiučit. Našli jsme pár opravdu starých a vydařených videí k „Misirlou“ někdy z roku 1962 – vážně legrace, mne to rozhodně inspirovalo.

Volker: Ale není to hudba, kterou bychom doopravdy hltali. Mně se třeba líbí poslední album MGMT a takováhle úplně jiná muzika…

Insa: Já mám třeba ráda Digitalism, omlouvám se (smích).

CZ SANCTUARY: NO, PROČ NE, NA TOM NENÍ NIC EXTRA ŠPATNÉHO...

Norm: Áááá, tak s tím nemůžu souhlasit (smích).

Insa: Cucáku! (všeobecné veselí)

CZ SANCTUARY: DOBŘE, VRAŤME SE RADĚJI K VAŠEMU HRANÍ - CO KONCERTY, FESTIVALY?

Insa: Pokud budou nějaké festivaly nebo koncerty, rádi je odehrajeme, ale chceme se teď hlavně soustředit na vymýšlení nových tracků, protože POTŘEBUJEME tu novou desku. Některé z písní, které hrajeme nyní, jsou třeba i devět let staré – devět let!

Volker: To je pravda, ale zároveň se je náš nový kytarista Christoph musí naučit, takže je stejně potřeba je hrát. Doufejme ale, že hned po návratu domů začneme s prací na novém materiálu.

Insa: Já například ty staré písně z CD nemůžu ani slyšet, protože znějí zkrátka jinak než nyní. Když je ale přeci jen zaslechnu, jsem až překvapená, jak odlišné jsou naše nové písničky. Někdy je to příjemné překvapení a někdy…ne (smích). Nedávno jsem našla na Youtube jeden hodně starý track i s texty, a to jsem byla v šoku – slova na nic, byly tam chyby…zkrátka opravdu stará věc. Sice jsem se smála, ale taky jsem se dost styděla.

CZ SANCTUARY: TO SE TAK NĚKDY SEJDE. NICMÉNĚ, UŽ VÁS NEBUDU DÉLE ZDRŽOVAT - JE NĚCO, CO BYSTE CHTĚLI ŘÍCT ČTENÁŘŮM CZ SANCTUARY A VAŠIM ČESKÝM FANOUŠKŮM VŮBEC?

Achim: Doufejme, že se vám budou líbit naše nové věci…

Insa: Jo…a jsme nekomerční, takže pokud chcete, kupte si naše CDčko…ale samozřejmě nemusíte.

CZ SANCTUARY: DÍKY, MĚJTE SE DOBŘE A TĚŠÍME SE NA NOVOU DESKU.

Insa: To my taky (smích).

mohlo by vás také zajímat