Report z WGT 2009 - pátek 29. května

WGT 2009 lidiFestival Wave Gotik Treffen je pro příznivce gotické subkultury něčím, jako Mekka pro muslimy – pokud to dovoluje zdravotní a finanční situace, je účast na tomto setkání v naprostém popředí festivalového zájmu nejednoho černooděnce ze všech koutů naší planety. Ani my jsme tedy nemohli chybět, a tak vám můžeme opět poskytnout fotografie, videa, a v neposlední řadě obsáhlý report z této události, jehož první část právě předkládáme ke čtení.





Přesně před týdnem, v pátek 29. května se naše opět o něco početnější karavana vydala do německého Lipska, kde nás uvítalo vlhko, mokro a poměrně nízké teploty kolem čtrnácti stupňů nad nulou. A také jedenadvacet tisíc (ano, letos byl pokořen dosavadní rekord počtu účastníků) goths, proudících jako černá krev v žilách města a srážející se před areálem výstaviště Agra. Právě zde totiž bylo možno zakoupit vstupenky, vyřídit všechny náležitosti, ale i pořídit všemožné oblečení, CDčka a další věci v ohromné veletržní hale, za kterou se nachází rozlehlý kemp, sloužící návštěvníkům po dobu pěti dnů za domov. Ač jsou někteří z nás na WGT již podruhé, či potřetí, opět se zcela spolehlivě dostavuje onen vrcholně příjemný šok, způsobený kreativitou, odvahou, či zběsilostí modelů některých účastníků, které zkrátka jinde neuvidíte – rozhodně ne v takové četnosti a kvalitě. Ostatně, pokud se chcete vystrojit jako hrabě Dracula, steampunkový permoník, latexová androgynní cyberbytost, nebo pokrýt svá číra pavučinami, kde jinde byste to měli udělat lépe, nežli právě na WGT? Tak tedy vzhůru se trochu upravit, zabydlet a tradá do koncertního víru!

I přes vcelku brzký příjezd se nám však ubytovávání trochu protáhlo, a tak jsme jako první páteční kapelu zastihli až norsko-americké přísňáky Combichrist. Našlapaná hala s kapacitou 10 000 diváků dávala jasně najevo, že právě tahle formace je (prvním) velikým tahákem festu, což neposedného frontmana Andyho LaPlegua stimulovalo k divokému pobíhání po pódiu. Energie tak stříkala na všechny strany z pódia i obecenstva, a nebylo těžké odpustit Combichrist trochu přehlcený zvuk, ve kterém se přes dvojité bubnování občas ztrácely vedoucí klávesové linky. Nevadí, aggrotech hity jako „Get Your Body Beat“, nebo „What the Fuck is Wrong With You“ stejně většina účastníků znala nazpaměť a reagovala podle toho.

Combichrist - Klikněte pro zvětšení
Combichrist live at WGT 09

Zklidnění jsme se dočkali až s nástupem anglické formace The Eden House, ve které lze vystopovat nejen basáka Fields of the Nephilim Tonyho Pettitta, bubeníka Simona Rippina (Nefilim, NFD), či kytaristu Stephena Careyho (This Burning Effigy), ale i zpěvačky Monicu Richards (např. Faith and the Muse), nebo Julianne Regan z All About Eve. Jelikož se ale ani jedna z těchto dam nemohla koncertu zúčastnit osobně, zhostily se jejich partů druhé dvě zpěvačky formace, Amandine Ferrari s Evi Vine, a nutno dodat, že se jim to zdařilo na více než výbornou (zejména Amandine excelovala). Vynikající hlasy dodávaly „dreamy“ atmosféře, která si leckdy nezadala s náladou nahrávek Pink Floyd (ostatně debutovou desku „Smoke and Mirrors“ masteroval Andy Jackson spolupracující právě s Davidem Gilmourem a Pink Floyd), alba „Elysium“ FotN, či vyšinutých triphoperů Portishead, to pravé napětí a naléhavost. Nic nevadil místy nestíhající zvuk, přerušovaný občasným zapraskáním, ani fakt, že polovinu bicí soupravy tvořily elektronické pady namísto klasických akustických bubnů. The Eden House rozhodně předvedli zajímavý koncert, a tak pokud vše dobře dopadne, můžete se u nás na webu brzy těšit na rozhovor s kapelou.


The Eden House - To Believe in Something (live at WGT 09 by CzS)


V jedenáct večer se (ve stejnou dobu jako Project Pitchfork v Agře) rozeběhl i ostře sledovaný koncert francouzských elektroniků Die Form, vedených Phillipem Fichotem. Jeho hlavní fascinací je ženské tělo, a tak je jasné, že má celá tvorba znatelný fetišistický nádech. A díky dlouholeté spolupracovnici Éliane P. také nádech neoklasický a darkwave roztančený, jak naznačila loňská kompilace „Best of XXX“, vydaná ke třicátému výročí fungování kapely. V těchto mantinelech se pohybovalo i vystoupení na WGT, kdy Phillipa, skrytého za rafinovanou postprotiatomovou maskou, který ovládal elektroniku, doplňovala bezchybným vokálem Éliane P., a také neznámá, většinu času nahá výrazová tanečnice, pokaždé s jiným konceptem (dlouhý hábit, tanec s větvemi, stínohra na zadní videoprojekci). Ani po třiceti letech se zkrátka hudba Die Form ani zdaleka nevyčerpala, a koncert na letošním WGT to jen potvrdil.

Die Form - Klikněte pro zvětšení
Die Form live at WGT 09


Ve stejné době patřilo pódium rozměrné a vzdušné haly Kohlrabizirkusu panovníkům doom metalové scény My Dying Bride. Severoanglický kvintet byl doplněn o hostujícího houslistu, který citlivě podkresloval tradiční mollový dialog obou sólových kytar. Publikum záhy propadlo jejich melancholické atmosféře pomalých lámaných riffů a melodických pasáží, zahraných v momentě, kdy už je vlastně nečekáte. Tohle kouzlo je do značné míry postavené na křehkém, nicméně velmi přesvědčivém vokálu Arona Stainthorpa, charismatického průvodce po krajinách zoufalství a zmaru. My Dying Bride předvedli nejen skladby z letošního brilantního alba "For Lies I Sire", ale i starší věci typu "Dreadful Hours", již tradičně tak trochu shakespearovský kousek – Aaron plačící, Aaron ležící v křečích na pódiu. Podtrženo, sečteno: MyDying Bride opět přesvědčili, že tahle „nevěsta“ bude naštěstí umírat ještě dlouho.

My Dying Bride WGT 09 - Klikněte pro zvětšení


Předpůlnočním překvapením, odtajněným na poslední chvíli, se stala našincům dobře známá partička Project Pitchfork, která se i v Agře představila ve vynikající kondici a s naprostou suverenitou. Řady, prořídlé předchozím exodem utančených lidí při The Eden House, byly opět posíleny přílivem nových nadšenců, a tak se do zvukového tlaku beatů (zvuk se bohužel pro ČR nedal s tím v Lucerně vůbec srovnat) opět vlnilo několik tisícovek těl. Project Pitchfork zkrátka umí udělat nářez a dobře jej pak prezentovat posluchačům, respektujíce i vizuální složku show, zde prezentovanou vynikající prací se světly a lasery. V jednu hodinu a deset minut po půlnoci (tedy po 120 minutách hudby) je však již čas nechat se zodpovědně unést nočními spoji, okupovanými rozesmátými černooděnci, směrem k místu odpočinku – ostatně, přetáhnout to na nějaké z četných afterparties hned první den festivalu by bylo krajně nerozumné. Zvlášť, když jsou druhý den na programu kapely jako Scary Bitches, Specimen, The Prostitutes, Yelworc, atd, atd. Tak tedy dobrou noc.


Project Pitchfork - Nasty Habit (live at WGT 09 by CzS)

Pokračování příště

Fotky lidí a kapel hledejte v naší Galerii, více videí na Youtube profilu.

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Pekny report, a musim teda rict, ze ty videa maji opravdu dobry zvuk na to, za jakych podminek to bylo tocene. =)
no tak asi to WGT neni uplne marna akce no :-) videa pekna a report taky...
Děkujeme :-) V tom případě vás jistě potěší, že těch videí máme v záloze ještě dost a dost, objevily se ještě nějaké fotky a do toho samozřejmě pilně makáme na druhé části reportu B)
Jojoo.. bylo to pěkný a report i videa se povedly :-)
Tak tak, pokud vas zajimaji opravdu neuveritelne bizarni (nekdy odporny, jindy sexy) modely navstevniku mrknete do galerky - Nephi si dal s focenim freaku taky spousta prace,tak to koukejte ocenit B)
Whooooooa, videl jste tam nekdo tenhleten parecek??? Museli jsme ho minout..To je vazne sila...<br /> http://www.flickr.com/photos/fuerst/3593394090/
=D no tak to je moc!! Se obavam, ze jsme minuli, neceho takoveho bych si stoprocentne vsimla =))
Taky si myslim, ze chodici hvezdnou branu a plastovyho imperatora bychom neprehlidli ani v ty nekolikatisicovy agre :D
ti opravdu prosli hvezdnou branou :lol:
no tak to je nemalé dno :D skoro vypadaj jako nějaký figuríny :-)
Moje fotky z WGT 2009 a 2008 najdete na http://mi.rage.cz hned za seznamem akci B)

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.