Pavel Zelinka | 14.05.2018 18:19

Nenechali jsme si ujít koncert dalších elektronických legend v Praze a byla by škoda vám nepovyprávět o klokaním večírku v Underdogs´. Připomeňme si jej...

Snog, Suicide Inside, Black Lung
Praha, Underdogs´, 13. 4. 2018

Přiznám se, že jsem nikdy nepočítal s tím, že by australský EBM klasik David Thrussell zahrál v naší domovině. A to přesto, že začal nedávno koncertně zajíždět do Evropy. Leč 13. dubna se zcela neočekávaný sen stal skutečností. Navíc David se představil nejen se svým hlavním projektem, ale také se svým experimentálnějším bočákem Blak Lung. A právě set tohoto projektu otevíral tříchodové menu večera v podzemních prostorách klubu Underdogs‘.

Nekompromisně, nutno podotknout. Kromě ambientních mezivložek nám autor předkládal výrazně intenzivní položky z bohatého katalogu projektu. Dočkali jsme se industriálních kousků, systémových bouchaček, dokonce v jednu dobu prostor nečekaně ovládl i drum’n‘ bass. Setlist obsahoval relativně nové položky z posledních desek, ale také jsme se několikrát ohlédli až do druhé poloviny devadesátek. Nesmíme zapomenout ani na nikdy nevydané nebo relativně raritní kousky. Asi se dalo čekat, že David se nebude svazovat konvencemi. Tak intenzivní palba s prasečí maskou na hlavě byla ale přeci jen jistým překvapením.

Maschine Ambience #1
Kaiserstrasse 33
Kraken Awakes
Concrete Octopus (version)
Sapphic Trysts and Burnt Lips (version)
Maschine Ambience #2
P.O.S.
Capital Engines
A High Cabal
Value Proposition
Sinister Control Minority
Prema
Maschine Ambience #3

Běloruskou dvojku Alexeje a Natašu Protasovovi jsem už zažil naživo jako Ambassador 21 a Illegal Trade. V obou případech šlo o ultra rychlé systémové techno s odpovídajícím intenzivním vokálním přívěškem. U projektu Suicide Inside jsem věděl, že se dvojice v poslední době rozšířila na čtveřici tím, že přibrala do svých řad kytaristu a akustického bicmena. A nutno podotknout, že tato poloha, alespoň podle odehraného koncertu kvartetu, jim nesmírně sluší. Hudba Bělorusů je náhle barevná, dokáže se v dlouhých pasážích pouze koncentrovat na atmosféru, kterou pak v následných erupcích zavaluje prostor pod pódiem.

Nataša ve slušivém obleku v kalhotách, bílé košili a s rozvázaným motýlkem kolem krku znovu předvedla, že svým živelným výkonem nenechá nikoho chladně postávat bokem, Alexej vibroval za elektronikou a zbytek kapely se také s živelností neupejpal. Set byl z většiny postaven na loňském EP "Songs To Kill", kde se už s akustickými linkami počítalo. Najednou se dark EBM techno dvojka dostala do míst, ve kterých se pohybují například Francouzi Näo nebo v určitých polohách Moaan Exis. Prolnutí kousavé elektroniky dvojice a jistého kytarově postrockového oparu Suicide Inside moc sluší. V živém pojetí možná dvojnásob. Tohle byla pro lovce originálních nálad v temných zákoutích alternativní scény velká pochoutka.

1. Mechanics Of The Fall
2. Steal The Guilt
3. Learn To Follow
4. Lick The Sirens
5. Shake'
6. Leaving Your Body
7. Razor
8. Dust

Pak už konečně přišli na řadu Snog. Dvoje klávesy, dvoje slečny operátorky v bilých kombinézách, v prvních minutách s kuklami na hlavách, zadní projekce a po úvodním prodlouženém intru letité "Spermy Man" naklusal na pódium ve slušivém bílém obleku s vestičkou a vycházkovou hůlkou i sám principál (na začátku samozřejmě také s opičí maskou na hlavě). V dobrém rozmaru a se suverénním vokálním projevem. Ten nejvíce vyšel najevo v pomalejší sadě skladeb, kdy jsme se dostali až do barově bluesových nálad David nasadil suverénní Tom Waitsovský vokál.

Pak už zase tempa stoupala a na závěr základního setu došlo i na starší hitovky "Corporate Slave" a "Born To Be Mild". Nadšení velké části publika neznala mezí. A to přesto, že ironický David nás titulovat jako „obyvatele Prahy a České republiky“ a kousavým humorem glosoval své všední chvilky i světové dění. Došlo tedy na přídavek, kdy jsme byli upozorněni, že teď dojde na nefalšovanou baladu (s výborným živým doprovodem Elenor Rayner) a naopak retropalbu "Shop".

Snog je extravagantní projekt a podobně neortodoxní show nám předvedl i v živém provedení. Ovšem jednalo se o suverénní koncert, u kterého až překvapovalo, že nedošlo až na tak výrazné hlásání protikorporátních hesel či různých proklamování konspiračních teorií. Navíc i návštěva na koncert dorazila více než slušná, takže na závěr můžu s radostí prohlásit jen - byl to věru povedený večůrek!

Spermy Man
Hooray!!
King of Hate
Everything Is Under Control
Don't Go Down To The Woods Today
Rich Kuntz
The New Cocksucker Blues (version)
Cheerful Hypocrisy
The Clockwork Man
Corporate Slave
Born To Be Mild
Al Qaeda Is Your Best Friend
Shop (version)